Réžia:
Miloš FormanKamera:
Jan NěmečekHudba:
Jiří ŠlitrHrajú:
Ladislav Jakim, Pavla Novotná, Jan Vostrčil, Vladimír Pucholt, Pavel Sedláček, Zdeněk Kulhánek, František Kosina, Josef Koza, Božena Matušková (viac)Obsahy(1)
Prenikavá psychologická a sociologická generačná štúdia s komediálnym nadhľadom a porozumením pre svet otcov i synov onej doby je mozaikou drobných, zdanlivo bezvýznamných udalostí v živote 16-ročného učňa. Tvorcovia sa celkom podriadili naturelu protagonistov (excelujú tu kapelník kolínskej dychovky Jan Vostrčil, známy z viacerých vynikajúcich filmov, a poslucháč DAMU Vl. Pucholt), dialógy tak vyvolávajú dojem magnetofónového záznamu autentických rozhovorov. Dobromyseľné kázanie pedantského otca vyznieva ako reťaz zúfalo neúčinných fráz, ktoré namiesto dôvery vytvárajú vákuum vzájomného nepochopenia. Scény s Petrom, Pavlou a oboma murárskymi učňami majú charakter ľúbezných ilustrácií pubertálnych neistôt a exhibícií. Nezabudnuteľný je detinský spor okolo pozdravu Ahój! Kresba života malého českého človeka v jeho uzavretom svete, film o dvojakej morálke (Petr nastúpi do samoobsluhy ako predavač, aby sa od vedúceho dozvedel, že jeho hlavnou úlohou bude strážiť zákazníkov), zábavná metafora o úskaliach vstupu do života, ale aj spoločenská alegória. Prvý veľký Formanov film sa vyznačuje uvoľnenosťou a ľahkosťou. Kultúra obrazu a vyjadrovacia úspornosť sa markantne prejavujú napr. v kľúčovej sekvencii sobotňajšej tancovačky, v ktorej sa niekoľko dejových epizód preplieta s dokumentárne ladenými pohľadmi, dokresľujúcimi atmosféru zábavy a typológiu postáv (doba módy twistu a semaforských pesničiek). Mimochodom, kuchyňa a tanečná sála sú dve prostredia, príznačné pre Formanove české filmy vôbec. Film autenticky zobrazuje hľadanie sa mladých ľudí a generačné odcudzenie, odhaľuje v podtexte poklesnutosť pomerov poznačených provinčnosťou a frázovitosťou. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (400)
Film je tak oničem až se budete neustále smát. Pohled do života obyčejného kluka v obyčejném městečku. Některé scénky byli přímo famózní. Například konverzace Ahooooj, ahooooj je nezapomenutelná ! ()
Černý Petr, Miloša Formana, by som vnímal, ako prelomový D-E-B-U-T, i keď už mal pred ním krátkometrážny zárez. Snímok, ktorý má už 53. rokov, ale nepovedal by som, že sa na ňom podpísali čiastočky prachu, alebo zapadnutia do zabudnutia. Vyniká v PRVOM RADE - autentickými hereckými výkonmi, lebo si v ňom zahrali neherci, preto pociťujem, čosi naprosto ojedinelé a fascinujúce na dobu, ktorá ho vytvorila, s tvorcami, pod ním - podpísanými. Vnímajú ho inak ročníky, ktoré sa narodili, trebárs, v polovici 40. rokov, keď boli mladí, vo veku Ladislava Jakima, či Vladimíra Pucholta. Áno, to je pravda. Ale, ako vravím, nemali by sa v ňom stratiť, ani ročníky - 1980, 1990 - tí už sa budú pomaličky strácať, lebo v 60. rokoch - neboli mobily, sociálne siete, ľudia sa inak správali, mali k sebe bližšie. Skôr ho pochopím ja, nezasiahnutý týmito dnešnými, akože módnymi trendmi. Skrátka, sociálne siete, nie sú nič pre mňa, aj keď mám na to vek. Problematika, ktorá sa dotýka hlavnej myšlienky filmu, t.j vzťah OTCA a SYNA, je aktuálna aj v dnešnej dobe, ale už úplne inak, dnešná mládež, sa správa takým spôsobom, ktorý evokuje - drzosť, arogantnosť. Petr z filmu by v roku 2016, asi len ťažko takto pekne počúval otca, ktorý mu dáva rady do života. Všetko to záleží od výchovy. Musím, ale priznať to, že zo strany rodičov, najmä zo strany otca, sa tlačí hotová buzerácia, ani matka, sa nespráva o nič lepšie - POTOM - Petr, je viac - menej zabitý prípad. To isté, čo zažíva DOMA, má aj v práci v podobe vedúceho v SAMOOBSLUHE, ktorý má z neho - poslušného panáka, z ktorého urobil - pozorovací, sledovací OBJEKT - zákazníkov, POTOM / ZNOVU - Práca, ktorú vykonáva - predznamenáva, čo sa z neho stáva... Jakim a Jan Vostrčil, v úlohe syna a otca, sú fenomenálni, najmä p. Vostrčil, je geniálny, ani na okamih nespustím z neho oči, počúvam ho, a je to majstrovské ! Zvláštne vyžarovanie z neho siaha, čosi nebezpečné a poučné, zároveň. Najväčším kladom beriem určite všetky jeho scény, ktoré gradujú a gradujú. Taký som bol zažratý do filmu, že som prestal vnímať čas. Najmä, keď Petrovi prišiel Čenda vrátiť 20 korún, to sa pomaličky blížil koniec... Vôbec, najlepšia scéna z filmu. Ba, a na ten jeho pozdrav : „ahój“ , len tak NEZABUDNEM !!! Na myslí mám Čendu, keď v sobotu na diskotéke haluzil s Petrom, jednoducho - SKVOST ! ()
Zvláštní film, který je vlastně o ničem, ale má neuvěřitelně vtahující atmosféru. Ale pořád nedokážu říct, že se mi opravdu líbil. ()
Formanovy civilní filmy mě většinou baví, ale tady prostě nebylo o čem vypovídat. Slabé, nudné. ()
Ahoooj. Ahooj. Slyšíš ten rozdíl. Ahoooj. :-) ...víme o co jde. Prostě Miloš Forman. ()
No jo, režisérův pozorovací talent, který není totožný se špehováním obličejů, které provádí ženy. ()
"Černý Petr" se mi zdá o malinko slabší, než středometrážní film "Kdyby ty muziky nebyly", natočený téhož roku. Formanova režijní metoda, spočívající na improvizaci, na ovlivnění prostředím má kořeny v režisérově obrovském pozorovacím talentu. "Černý Petr" je proto utkán a upředen z banalit, z útržků a z trapnosti. To možná samo osobě nezní nijak lákavě a "Černý Petr" také rozhodně nepřekypuje akčností, efektivností či výpravností, ovšem zároveň velmi přesně vystihuje nejistotu a nestálost prvních, notabene spíše platonických a namnoze virtuálních lásek. Koneckonců, víc než o partnerské vztahy tu jde o jakousi analýzu nesmělosti a plachosti patnáctiletých malíků, kteří vlastně ještě nejsou dospělí, přestože se to od nich už očekává, ale rozhodně už nejsou dětmi, přestože jim zatím pod nosem raší jen chmýří a rodiče jsou ještě stále autoritou jíž se neodmlouvá... 9/10 Zajímavé komentáře: Pan Filuta, Exkvizitor, Fanucci, Tsunami_X ()
Výborně vypointované vtipné dialogy. Námět a scénář: Jaroslav Papoušek. Čas v životě náctiletého učně Petra plyne během několika málo dnů relativně poklidně a zdánlivě se nic neděje. Ovšem zachycení každodennosti je, myslím, stoprocentní. Jednotlivé dialogy mezi vedoucím - Petrem, otcem - Petrem, matkou - Petrem, Pavlou - Petrem (ty byly jako vystřižené ze Škvoreckého Prima sezony) nebo Čendou - Petrem mi přišly jako monology, kdy jedna strana moc nevnímala tu druhou. Za všechny: Čenda:"Ahóóój! slyšíš to? Petr:"Hoj" Č: "Říkám ahóój." P:"Hoj". Další hlášky:1. Čenda: "Smím prosit?" Dívka: "Vždyť nehrajou." 2. "Zelená uklidňuje oči." "Tak proto jsou krávy tak klidný." 3. "Představ si, že Pavlu Vrbovou olizujou plameny." "Plameny se maj." Zajímavý komentář: Radko. ()
"Co děláš?" - "Stojím a koukám." ()
Pro mě osobně je "Černý Petr" srovnatelný s pozdějším Formanovým filmem "Hoří, má panenko" (nikoli tematicky, ale spíše atmosférou). Ve snímku se zrcadlí jak problémy dospívajícího chlapce, tak jeho vztah s otcem, který není vždy tak růžový. Film je na mnoha místech velice humorný a úsměvný - viz scény s Vladimírem Pucholtem, nebo scény z obchodu - což vyvažuje dramatickou linii. Místy mě trochu rušily až příliš reálné (možná i improvizované) scény, které sice k filmu neodmyslitelně patří, jsou charakteristické pro Formanovy české filmy, ale já osobně jsem zvyklý na jiný herecký projev, čímž ale nechci říct, že by to dělalo škodu. Zkrátka typický a názorný příklad fimu české nové vlny, který stojí na scénkách z obyčejného života a "herectví" Jana Vostrčila, Vladimíra Pucholta a Ladislava Jakima. ()
Zvláštní, jak se některé věci dodnes nemění. Křížový výslech po navrácení Petra ze zábavy jako by mojim rodičům někdo vzal z úst. ()
Nebyť roku vzniku tohto filmu, podozrievala by som autorov, že mi dali do obývačky skrytú kameru a potom spísali moje dialógy s dcérou....naozaj geniálne napísané a vlastne aj stvárné. "Rady do života" verzus "absolútna ľahostajnosť". Asi by som mala prehodnotiť moje výchovné metódy! Kto zažil, pochopí. Videné v rámci Season Challenge Tour vol. 2. ()
Tento Formanův styl mám rád. Nezúčastněná kamera a naprosto civilní herectví ukazují průřez životním obdobím šestnáctiletého floutka. Ve své podstatě se nic velkého neodehrává, ale o tom vlastně život na prahu dospělosti je - resp. měl by být. ()
Jako kdybych viděl sám sebe, svou maminku a svého tatínka. Jenom ta slečna nebyla můj typ :D ()
Klasika. Nejlepší česká teenagerská komedie (z níž by si současní tvůrci měli brát příklad). Trochu mě mrzí, že film nemá nějaký významnější děj, jedná se v podstatě o slepenec skvělých scének. To je však i výhodou, protože celý film tak nějak evokuje takovou tu bezstarostnost mladého věku, kdy k „významnějším dějům“ ještě nedochází a nebo na ně každý peče. ()
Tenhle film je o ničem. Ale je o ničem takovym způsobem až je fakt dobrej. Navíc hlášky jako třeba JE TO TU ZAJÍMAVÝ, VOLE mě fakt dostaly. Kamera působící jako by spíš šlo o špehování lidí, k tomu odpovídající chvílema dokumentaristický dialogy. Téma filmu určitě dost nadčasový, protože takovýhle dialogy se doma vedou i dneska, stejně jako pokusy o konverzace mezi klukama a holkama. ()
Výřez ze života mládeže na malém městě. Každodenní nuda, snaha něco znamenat, nějak se zapracovat, tragikomické každodenní příběhy. Slavnost je jediným větším vytržením za dlouho dobu. Každý si hledá své místo, a protože se mění doba, nemohou rodiče již své děti pochopit. Vše podáno v jakoby nezaujaté podobě, jako chladný mikroskopický řez, režisér nikomu nestraní, a i díky tomu má nakonec film takovou sílu výpovědi. ()
Neuvěřitelně dravý film, který nepotřebuje konvenční stavbu děje, ale vystačí si s pozorováním. A pozorovatelem nesmírně silným (a rovněž krutým a ironizujícím) se zde ukázal být mladý Miloš Forman. Jeho pohled na hrdiny rozhodně není laskavý, ale má příchuť cynismu. Na krátké ploše bez hlavního děje vidíme zklamané postavy, střet generací a marné sny. Rebélie právě začínala - netrvalo to dlouho a česká nová vlna se proslavila i ve světě. ()
Raný Forman byl naprosto úžasný - ať už šlo o Hoří, má panenko, Lásky jedné plavovlásky nebo Konkurs. Jeho filmy si přímo libují v zobrazování reálného života, dialogů a především trapnosti. Často až na dřeň. Tenhle celkem jednoduchý příběh o klukovi, který jde do učení a zažívá střety s rodiči a tupým nadřízeným i snahy o seznámení se s dívkami není výjimka. Excelentní Pucholt. Tím libováním si v trapnosti mi Formana připomíná dvojice Merchant a Gervais, kteří udělali třeba Kancl nebo Komparz. Pokud se vám libí první Formanovy filmy, bude se vám to líbit taky. Možná. ()
"Teď si představ, že třeba Pavlu Vrbovou volizujou plameny." "Plameny se maj." Ty dialogy, TY DIALOGY! Jsou naprosto smrtící. A Pavla Vrbová? Jo, plameny se maj. Tohle není film o ději, tohle je film o lidech, respektive o jejich prostých stránkách, bizarních stránkách, o obyčejné všední lidské trapnosti. Kterou každý z nás tak moc dobře zná. A kdo tvrdí, že ne, tak ten dvojnásob. "Zajímavý... Vole... Pro tebe je to zajímavý?" ()