Réžia:
Michel HazanaviciusScenár:
Michel HazanaviciusKamera:
Guillaume SchiffmanHudba:
Ludovic BourceHrajú:
Jean Dujardin, Bérénice Bejo, John Goodman, James Cromwell, Penelope Ann Miller, Missi Pyle, Beth Grant, Ed Lauter, Elizabeth Tulloch, Ken Davitian (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Hollywood, 1927, George Valentin (Jean Dujardin) patří k největším hvězdám němého filmu. Poznáte ho podle tenkého knírku, typické bílé kravaty a fraku. Jeho účinkování v exotických příbězích o intrikách a hrdinských činech znamenalo velký úspěch pro filmové studio Kinograph, v jehož čele stojí magnát Al Zimmer (John Goodman). Sláva Georgovi vynesla elegantní manželku Doris (Penelope Ann Miller), každý den ho vozí do práce oddaný šofér Clifton (James Cromwell) a vítá ho vlastní usměvavá tvář z plakátů Kinographu. Na filmové premiéře spontánně reaguje na bouřlivé davy fanoušků a reportérů. Jakoby svým postavám z oka vypadl a jeho hvězdná kariéra se zdá neohrozitelná. Hollywood však brzy ovládne nový fenomén: mluvený film. George touto technickou novinkou opovrhuje a označuje ji za nevkusné pobláznění. V roce 1929 chce Kinograph úplně zastavit výrobu němých filmů a George se musí rozhodnout: buď přijme zvuk, jako to udělala mladá vycházející hvězda Peppy Miller, nebo bude riskovat pád do zapomnění. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (798)
95% Kino. Silné, vtipné, nenásilné, milé. Netřeba víc slov. ()
Jde o v podstatě jednoduchý až naivní příběh, ale ono je to tak skvěle zpracované, že to má jakési kouzlo, které chytne a nepustí. Pro mě vyloženě lahůdka. ()
Mezi gudaulinem * a troufalkou *****. Oba recenzenti patří mezi mé oblíbené a s oběma si dopisuji, zejména na téma posuzování filmů, které mě skutečně zajímá, i když mě začalo zajímat teprve po vstupu do čsfd. Černobílé i němé, i černobílé němé filmy mám rád, často se k nim vracím, severskou produkci (Victor Sjöström, Theodor Dreyer,..) mám přece jen o něco raději než sovětskou avantgardu. Neurážejí mě ani nové černobílé či němé či obé filmy, někdy mám dojem, že se jejich doba, byť v modifikované podobě a s modifikovanými záměry, pozvolna vrací. Němá báseň o Rodolpho Valentinovi se ale nepovedla. Prostě nemá žádnou šťávu. Němé filmy musí být jako rebarbora, a ne jako bambus. Celou bídu tohoto filmu vidím především při srovnání se starší skandinávskou kinematografii, jejich vjem je jaksi "emočně autentický". Tohle je jen bublina, jak o ní píše gudaulin, která zřejmě už praskla nebo se pohybuje v jiných sférách. A tak zbývá otázka (na kterou neodpovím, i když gudaulin to dělá), komu je tento film určen: jeho děti zřejmě raději pouští jiné bubliny, moje (sic 92letá) matka, která Rodolpha samozřejmě také obdivovala, v tom nic známého ani jinak podnětného také nespatřuje... A co se Oskarů týče, to mám radši Honzy a Pavly, i když jsem měl také strýce Oskara, kterého zastřelili Rusové na konci války, když se na tancovačce zastával nějaké holky. - Tím jsem chtěl zlehčit nejen "udílení Oskarů " nebo "tenhle film", ale celou tuto svoji (kurz/truc)recenzi. ()
Jaký jiný film by měl dostat Oscara než pocta klasickému Hollywoodu? navíc je to fakt krásný. ()
Oceňuju nápad a jeho realizaci. Je to taková hravě něžná romance s řadou vtípků. Herecky se taky nedá nic vytknout - Dujardin i Bejo jsou velmi sympatičtí a dobře se na ně kouká - ikdyž je to takový ten lacinější odstín hereckého umění. Žel většinu invence vypotřebovala forma a tak na obsah už moc překvapení nezbylo. Příjemný film, ke kterému se ale nejspíš nevrátím. Proto slabší **** ()
Film roka bez sporu. Nápadito geniálny, hereckými výkonmi úžasne zahraný film. Výborný zvolený čiernobiely formát, 20 roky minulého storočia, kostýmy, scenár, kamera a nevídaná réžia. George Valentin ako hlavná postava je priamočiaro a nad ľudské sily zahraná postava. Oscar je v tomto prípade na svojom mieste. Škoda že Bérénico Bejo, ktorá podala heroický výkon nedosiahla na túto výšinu...90% ()
Dost triviální zápletka, ale krásně natočené, skvěle zahrané a s výbornou atmosférou! Nadprůměrný film. ()
ocenenia : BAFTA 2011 - Najlepší film ()
Tento film kopíruje formu tehdejších snímků, takže vyustění je dost předvídatelné, ale na to se vlastně "každý" těší. Najde se však i pár zajímavých vizuálních a dokonce i zvukových nápadů, které prožitek z filmu oživuje. Hudební doprovod je taky příjemný a jen zintenzivňuje náladu tehdejší doby. Film tedy dokonale vytváří iluzi původních hollywoodských němých filmů, i když jde o evropský počin. V celku však na mě neudělal tak závratný dojem jako na ostatní. Přece jen nic inovativního neukazuje a podobných příběhů bylo spousta. Třeba Zpívání v dešti je na podobné téma podle mě lepší. Takže jen 3* [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Sledovat tenhle snímek pro mě byla, je a bude radost. Vykašlete se na 3D brýle, Avatar a podobné hovadiny a dopřejte si 100 minut úžasu nad tím, jak Hazanavicius s Dujardinem "znovuobjevili" kouzlo filmu. Mluviti stříbro, mlčeti...Oscar. Držím palce. ___"With pleasure!" ()
Příběhové velice pokulhává... ale je to němý film natočený v jednadvacátým století, tak se z toho poseru. Achjo.. ()
sázka na černobílý a prakticky němý film tentokrát vyšla dokonale a "Umělec" tak působí jako čirá radost z filmařiny.Je vidět,že když se to trošku umí a sejdou se dobří herci není třeba k vyprávění slov.S klidem bych si tenhle kousek dovedl představit jako oscarového vítěze...90% ()
Jo, jo. Člověk se nemůže donekonečna opíjet svou genialitou. Jednou prostě na ten buben spadnout musí. Musím říct, že tohle je můj první celovečerní němý film. Alespoň nějaké zpestření mezi dnešními filmy. A hlavní zásluhu na tom má precizní práce samotného režiséra. Věděl co chtěl a tak to natočil. A nakonec, kdyby Oskara dostal Jean Dujardin, vůbec bych se nezlobil. ()
Strougy, ty lůzře! Jakože tři? Tak já se držím svého pocitu, když film skončil - byla jsem uchvácená. Po nějaké době jsem zas ani na vteřinku nezaváhala, že tohle si zaslouží nejen mou plnou pozornost, ale taky plnou pálku. Ano, dá se tomu vyčíst, že je to tak trochu hodně romantické, tak trochu hodně "sentimentální" (jak podotkl Strougy) a tak trochu hodně to může vypadat, že je to z pera amerických klasiků. Má to ale takové zvláštní kouzlo, celou dobu vlastně čekáte, že se mluvit bude, pak zjistíte, že to k prožitku vůbec nepotřebujete a pak vám přijde hudba natolik vypovídající, že už nepotřebujete víc. Jedinou výtku bych snad mohla mít k, pro mě osobně, někde zbytečným titulkům, kdy jsem měla trochu dojem, že nás scénárista podceňuje. ()
Stačí jedno slovo: Nezapomenutelné! ()
Místy to bylo opravdu téměř kouzelné a naprosto věrohodné .. jakoby šlo o autentické, staré záběry vytažené odněkud z filmového archivu a následně s odbornou péčí a láskou důkladně zremastrované, ale bohužel jenom místy .. celkový dojem mně občas kazily některé malé, ale viditelné chybičky a potom také ty profláklé známé tváře zde ovšem občas svou mimikou nestíhající, že jde o němý film /především John Goodman a Malcolm McDowell/ .. jistě, není to vůbec dokonalé, chce to ale jen přimhouřit obě oči a jen se tak kochat a vzpomínat s úctou a povděkem na tu nádhernou filmovou zlatou éru … jinak, Oscara měl dostat určitě zcela po zásluze za svůj výkon hlavně ten teriér Uggie … ()
Neuvěřitelné, jako kdyby na nás dýchla doba němého filmu! Počínaje hudbou, stylem střihu, groteskně přehnanou gestikulací zúčastněných... Snad jen scéna Georgova běžícího pejska záchranáře by asi ve své době nemohla být takto nasnímána. Dujardin charizmatiky sympatický a Bejo nádherná. Ale co si budem namlouvat, příběh rozhodně moc objevný není. Na druhou stranu už jen za scénu ruky v rukávě "mistrova saka" nemůžu dát méně než 4 hvězdičky. ()
Bylo zajímavé sledovat reakce těch pár diváků co s námi byli v kině. Občasné zasmání, komentování děje a aspoň u mě takový ten přiblblý úsměv, který mívám třeba u Chaplinových filmů. Ano u The Artist se nebudete smát na celé kolo, ani nebudete ohromeni hromadou akce a dějových zvratů. The Artist je plnohodnotným retro snímkem, který nám dává plně ochutnat staré dobré éry černobílého němého/zvukového filmu. Vyrovnaná dávka laskavého humoru, romantiky, hudebního podkresu a sentimentu dělá z tohoto snímku dokonalou odpočinkovou podívanou a je povinností pro všechny, co tento filmový mix milují. ()
Krásné, chytlavé, věrné. Dujardinův úsměv je nakažlivý. ()
Douglas Fairbanks – dobrodruh, spolehlivý přítel a rytíř, Rudolph Valentino – idol žen a romantický milenec, Charlie Chaplin – citlivý lidumil na okraji společnosti, Fred Astaire – elegantní a noblesní taneční mistr. Toť jsou prototypy Umělce. ___ Po prvních 15 minutách jednoduchý a předvídatelný příběh pomalu vtahuje a občas potěší drobnými překvapeními, žel ta se dále nerozvíjejí a film tak zůstává zcela v minulosti. Nejzajímavější na tomto snímku je to, že tuto nostalgickou věc, nebo přesněji moderní remake němých černobílých filmů, nenatočil sám Hollywood. Ten se evidentně nezabývá minulostí a vytrvale směřuje do alternativních budoucností. ()
Reklama