Domek z karet

Po prvním dílu: Tohle mám moc rád – žádný hraní na politickou korektnost, ale hezky nám to servírujou takový, jak to opravdu je, a mluví, tak jak se opravdu mluví. A Spacey si to fakt užívá. Ostatně i na Kate Mara jsem zvědav – když si tu roli sama vyhlídla, tak určitě bude mít co předvést. # Po Homeland a The Newsroom nejlepší ze seriálů posledních dvou let, které ukazují USA takové, jaké opravdu jsou. (27.02.2013)

Jeden z případů, kdy je pro mě hodnocení 3* málo a 4 moc. Je škoda, že to trpí současným hollywoodským neduhem - přílišnou roztahaností. Začátek je skoro stejně dobrý jako jeho anglický předchůdce, ale pak se děj bohužel rozmělní do spousty zbytečných odboček, jen aby se v závěru zbytečně spěchalo. Ty odbočky jsou sice taky dobře napsané i zahrané, ale přesto by to fungovalo i bez nich. Když jsem při sledování omylem přeskočila 8. díl, na kontinuitě příběhu to vůbec nebylo poznat. Mít to tak 8 epizod, asi bych byla spokojená podstatně víc. Moje dojmy navíc ovlivňuje i to, že Zoe (postava i herečka) mi od začátku lezla na nervy. (Škoda promarněné příležitosti v závěru.) Kevin Spacey naopak vládne celou dobu. Po chvíli váhání hodnocení zaokrouhluji nahoru a doufám, že druhá série mi to vynahradí. (29.05.2013)

Poslední dobou se objevilo množství seriálů, které se točí o tom, jak si získat/udržet moc. Game Of Thrones, Boss, teď i House Of Cards. V jeho středu stojí charismatický politik Frank Underwood (Kevin Spacey), který se po jedné křivdě a letech relativně poctivého šplhu po politickém žebříčku moci rozhodne hrát nefér, zkrátka a dobře ten stávající domek z karet záměrně položit, a postavit si nový, dle vlastních představ. V tom mu hojně pomáhá jeho za všech okolností stylová manželka á la lady Macbeth, Claire. House of Cards má několik příslovečných es v rukávě, v první řadě je poutavý a jednoduše se chápe, což je vzhledem k tématu nutné ocenit, málokdy byla politika tak srozumitelná a zábavná (snad jen facka Rathovi vytane na mysli jako zábavnější). Herecké obsazení je vynikající, především ústřední pár Spacey/Wright, i krásná Kate Mara v roli ambiciózní reportérky Zoe, ale nikdo vyloženě nezaostává. Nechybí navíc humor, většinou prostřednictvím bonmotů hlavního (anti)hrdiny, které divákům suše sděluje přímo do kamery. Tím ovšem výčet plusů končí, bohužel. Scénář nedovoluje žádné vedlejší postavě se rozvinout v dostatečně zajímavý životný charakter, zároveň přitom zbytečně roztahuje hned několik postranních příběhových linek, které nikam nevedou. Frankovi chybí jakýkoli vyrovnaný oponent, lidé, kteří by teoreticky měli být stejně schopní a zkušení, se nechávají manipulovat, jako by se nechumelilo, a ač je to pořád zábavné sledovat, jaksi to už není vůbec uvěřitelné (obzvlášť v případě prezidenta a první dámy). Tím spíš, že s přibývajícím časem se ze samotného Franka stává řadový psychopat, následky jeho činů potom na diváky nemají ve většině případů žádný emocionální dopad, protože nevidíme, jaký dopad mají na onen fikční svět seriálu. HoC proto jako celek zaostává jak za Trůny (co do vykreslení charakterů), tak za Bossem (co do uvěřitelnosti), byť je divácky mnohem přístupnější (a občas i zábavnější). Je to škoda, protože za těmi dokonale vycizelovanými dialogy, řemeslně precizní prací a vším skvělým herectvím je v podstatě jenom nabubřelé nic. Žádný jiný seriál tak moc netlačí na pilu ve snaze být cool (což se nedaří), proto ovšem House of Cards tragicky selhává, stává se nekonečně povrchním, a je jednoznačně nejnadhodnocenějším seriálem csfd současnosti. P.S: 1. série 4*, 2. série 2*, 3. série 3,5* (trojka měla potenciál být nejlepší sezónou, důkazem budiž dost možná nejlepší díl seriálu 3x11, to by ovšem tvůrci museli mít nějaké koule a ne vždycky ze všeho vycouvat), 4. série 3*, 5. série 3,5* (překvapivě fajn série, Particia Clarkson si povodila a svým magickým herectvím vykřesala fascinující konfrontace i ze společných scén s vysávačem zábavy Dougem) (12.03.2014)

Zatiaľ mám za sebou len prvý diel a pocit z mimoriadne profesionálne odvedenej práce všetkých tvorcov. Najviac ma zaskočili pohľady a prehovory Kevina Spaceyho do kamery, čo by som v tomto type seriálu vôbec neočakával. Ale je to perfektný ťah pre bližšie spojenie s divákom a jeho intenzívnejšie vtiahnutie do deja. Takto to nepôsobí len ako fiktívny seriál z prostredia veľkej politiky, ale tieto dokumentárne prvky mu pridávajú ešte viac na realistickosti. Pilot sľubuje ešte poriadne pútavé sledovanie. (11.07.2013)

Tvrdý a nelítostný pragmatismus. A nemluvím pouze o hlavní postavě, ale i o celém konceptu vybledlého obrazu politických machinací a manipulativních rozhodnutí. Fincher svůj minimalistický styl, který je nejvíce vidět v Social Network, dovedl do krajností a ovlivnil tím celý seriál. Pokud se vám nelíbí znělka a ty neustálé politické kecy, vězte, že po řadě událostí přijde zasloužená odměna. A když ne, postačí Spaceyho promluva s divákem. Odosobněné, cynické a nádherně sarkastické. 1. série = 90% | 2. série = 100% | 3. série = 70% | 4. série = 90% (22.03.2014)