Réžia:
Ladislav SmoljakHudba:
Jan KlusákHrajú:
Ladislav Smoljak, Miloň Čepelka, Jaroslav Weigel, Pavel Vondruška, Genadij Rumlena, Josef Koudelka BergsteinObsahy(1)
V luxusně zařízeném salonním coupé mezinárodního rychlíku cestují tři pasažéři: slavný český policejní inspektor Trachta, průmyslník Meyer, který vyrábí všechno pro zahřátí (kožichy, rum, šamotové cihly), a továrník Bierhanzel, výrobce masti pro houstnutí vlasů. Ve stanici Istanbul přibude k této trojici inspektorův žák, policejní praktikant Jindřich Hlaváček, dokončující svou diplomovou práci o vlakové kriminalistice. Cesta probíhá klidně až do chvíle, kdy továrníka Bierhanzela rozbolí zub. Vlakový steward - jakýsi konduktér pro boháče - přispěchá se šlapací vrtačkou a továrník se po zákroku cítí mnohem lépe. Záhy bolest pomine úplně, neboť Bierhanzel zemře. Takto efektně otevřel Jára Cimrman svou detektivní hru "Vražda v salónním coupé", v níž zúročil své zkušenosti z policejní služby na vídeňské "čtyřce". O jeho kriminální a kriminalistické kariéře nás poučí série fundovaných přednášek, polemizujících s rakouským středoškolským profesorem E. Fiedlerem. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (172)
Moje první (a nejspíš i nejčastěji viděná) Cimrmanovská hra. Dodneška mě některé vtipy dostávají do kolen (problémy se stavbou Cimrmanovy sochy či celé povídání o inspektoru Trachtovi). ()
Těch cimrmanovských kousků, které jsem ještě neviděl, už moc nezbývá - a je to takové malé požehnání, že mám šanci je vidět poprvé, kdy ještě dopředu neznám největší frky a mohu se nechat překvapit. Rovněž zde jsem se několikrát hezky zasmál a velmi dobře se bavil, byť jsou i povedenější hry od této tvůrčí dvojice (trojice?) - za mě solidní nadprůměr. ()
Ne tak dokonalé jako ostatní Cimrmanovky, ale stále si to zaslouží vysoké hodnocení. ()
DJC-4, u mě #5. Nejlepší z nejstarších cimrmanovských her; nezdá se, kolik zlidovělých rčení je právě odsud. Hledej šmudlo! ()
Hru samotnou bych řadil k těm povedenějším z pera dvojice Svěrák – Smoljak! Celkový dojem však srážejí tři zásadní věci a to a) nepříliš zdařilí seminář b)existence filmu Rozpuštěný a vypuštěný (r.1984) c) nevhodné obsazení (především DVD verze). ()
Musím upřímně přiznat že v tomto složení ( Smoljak = inspektor / Čepelka = Hlaváček / Vondruška = Meyer ) se mi představení moc nelíbilo. Mnohem - neporovnatelně - lepší bylo představení kdy Trachtu hrál Svěrák, Meyera hrál Čepelka a Hlaváčka si zahrál hostující Brodský mladší ( který si Hlaváčka zahrál i ve filmu Rozpuštěný a vypuštěný ) I celý seminář v tomto konkrétním složení, byl nějaký pozvolnější a ne tak geniální. Jináč se samozřejmně jedná o pekelně výbušné představení. ()
Stejně jako Hospodu na mýtince, i Vraždu považuju za slabší kus z tvorby génia Cimrmana... Žádné legendární hlášky jako jinde, žádné ložené LOL momenty... Ale je to stejně paráda, že "slabší kus" u Cimrmanů znamená pořád víc jak 60% :-) ()
Přednáška je trestuhodně slabá, ale dobrá hra to zachraňuje. I když rozhodně nepatří k nejlepším, má několik výborných momentů, které to přeci jen vyzdvihují k nadprůměru. Stejně je ale škoda, že přednášku vždycky přeskočím. ()
Asi bych se shodnul s mnohými, co mají Vraždu v salónním kupé za slabší Cimrmanovu hru; je nutné podotknout, že jsem se oproti jiným zas tolik nesmál. Viděno ze záznamu, v němž nebyl Svěrák (netuším, zda v tomto někdy hrál), a netuším, zda je to tím. Nicméně celé to humorné pojetí detektivního žánru má své kouzlo a bylo by hříchem to hodnotit jako slabší hru, když to má své nesporné kvality a hodnoty. Miluju herectví Miloně Čepelky. ()
Když čtu komentáře, že je tato hra "slabší" a "méně dobrá", nemůžu přijít na to, proč. Pro mě je to jedna z nejlepší her, nejen proto, že mám ráda film Rozpuštěný, vypuštěný. ()
"...jde to rychleji než jsem čekal" ()
Co řešit?...Cimrman!!!...Kdo zná a chápe, rozumí...Není to srovnatelné s úplným vrcholem Cimrmana, ale i tak je to prostě od něj, takže vlastně dost dobré... ()
"Éréč piklóš neméči, huňár scépeň kámoš." ()
Připojím se k Douglasovi. Ještě z gramofonové desky jsem znal téměř nazpaměť dialogy Svěráka, Brucknera, Vozába a Hraběty. Zde zůstal jen Weigel. V téhle sestavě, jak sami říkají "Malostranskému náměstí, jinak docela pěkně řešenému, něco chybí..." ()
Klasicky povedená a skvělými hláškami naplněná hra, která překvapí nejenom zajímavou pointou, ale i zjištěním, že ta maďarština není vůbec tak těžká, jak se na první pohled zdá. ()
U všech her i seminářů je důležité, v jaké sestavě je představení odehráno.Takže je to houpačka, někdy nadšení, jindy rozpaky.u Smoljaka mi při seminářích vadí, že když se dostane k místu, kde se má publikum zasmát, tak se odmlčí a celé ho zprava doleva očima přejede.Ani jeho smrtka se mi nelíbí, Svěrák je prostě Svěrák.A to platí i pro Trachtu.A Brukner-to byl Hlaváček, Čepelkova parketa je bohužel jinde.A pro bebacka:máš pravdu, hochu, jsem blbec, ale alespoň inteligentní.Ty jsi též blbec, ale úplně vylízanej. ()
"Syn pradleny..a zapírá!" Hlášky zde jsou, ale není to celkově tolik zábavné jako jiné hry. "Ne, děkuji, ve službě necukruji!" ()
Miloně Čepelku s postupem času miluju čim dál tím víc - co role to perla. Jinak taková cimrmanovská klasika. ()
Tohle divadlo je postavené na správně úchylných hlasech, které se nedají nikým nahradit. Vozáb, Weigel, Smoljak nebo Svěrák, Brukner, Čepelka, Vondruška a trochu i Hraběta . ()
Jejich hry prostě musí člověk milovat. Já osobně jsem je schopen sledovat stále dokola a každá nová je pro mě svátkem. ()
Reklama