Jiná země
Another Earth
Réžia:
Mike CahillKamera:
Mike CahillHudba:
Fall On Your SwordHrajú:
Brit Marling, William Mapother, Matthew-Lee Erlbach, Rupert Reid, Kumar Pallana, Robin Lord Taylor, Bruce Colbert, Paul Mezey, Natalie Carter, Yuval Segal (viac)VOD (3)
Obsahy(3)
Rhoda Williams (Brit Marling), inteligentní mladá žena, jež byla přijata do speciálního astrofyzického programu MIT, sní o tom, že prozkoumá vesmír. Geniální skladatel, John Burroughs (William Mapother), právě ve své profesi dosáhl vrcholu a brzy se mu má narodit druhé dítě. V předvečer objevu duplikátu Země se stane tragédie a životy těch dvou se neoddělitelně propojí... (HBO Europe)
(viac)Recenzie (402)
film má v sobě určitě napětí, hlavně díky tématu, které si režisér vybral. Bohužel mi úplně nesedl styl, kterým byl natočen a myslím že by mohl být líp natočen i scénáři by se hodilo větší oživení, aby film nebyl chvilkami tak utahaný - jako debut je to však dobré. Rozhodně nápad to mělo, který však nebyl plně využit, abych byl víc spokojen a hodnotil líp. Naštěstí posledních cca. 30 minut mělo větší gradaci, tak se na 3 hvězdičky dostal, jinak bych tolik nedal. ()
Ze sci-fi nadeje se vyklube filosoficke drama. A to je lepsi nez jsem cekal. ()
Omlouvám se, ale tohle mě hodně minulo. Celé se to snaží být hluboké jak deset Macoch a přitom všechny ty pokusy o nějakou hloubku zde působí neskutečně křečovitě a úplně bolí sledovat to, jak strašně nefunkční jsou. Nejvíc dolů to ale strhává ta naprosto otřesná kamera a musím říct, že takhle špatnou jsem ji už hooodně dlouho u žádného filmu neviděl. To točili mobilem nebo co? A i pokud jo, i mobilem se dají natočit krásné záběry, podívejte se na nějaký kraťas Scotta Barleyho - ten své filmy točí iPhonem. Problém je v tom, že ta kamera naprosto zabíjí jakýkoli pokus o navození atmosféry, z čehož logicky vyplývá, že jsem se u toho filmu dost nudil. To i u Triera ta kamera nějak vypadá, na rozdíl od tohohle. Dále nápad. Ten je zajímavý, ale absolutně nerealistický už od začátku. Byla objevena nějaká modrá hvězda, která se za čtyři roky dostane tak blízko k Zemi, že je na obloze větší než Měsíc a navíc se zjistí, že je to Země 2. V takové vzdálenosti, kdy je považována za hvězdu a ne za planetu, by se fakt za 4 roky až takhle k Zemi nepřiblížila. Teda jo, mohla by, ale to by to musel být meteorit a tím pádem by celý život na Zemi 2 fakt nebyl. A nedává to smysl ani potom, mohl bych to ještě víc rozebírat, ale chápu že zde má jít hlavně o ten příběh. A ten sám o sobě nijak zvláštní není a všechny jeho pokusy o hloubku jsou maximálně tragické (a ty pokusy o hluboké scény a věty - "Chceš jít nahoru?" a hned pak kamera zabere Zemi 2... to bolelo). Taky si to ukradne nějaké prvky a scény z Kontaktu, avšak to tomuhle filmu fakt nepomůže. Nerozumím zdejším nadšeným reakcím, asi je to proto, že inteligentních sci-fi už moc není a tak se tu všichni snaží brát to, co je, byť je to klidně úplně blbé? Asi jo, jinak nevím. To já se radši kouknu na nějakou pořádnou, která je už starší, jako třeba Solaris, Kontakt nebo Stalker. To mi na rozdíl od tohohle něco dá a nebude to pro mě ztráta času. Chápu, co chce autor říct, ale přiznejme si - nic extra to není. 1* ()
Nedotažený projekt, který stojí za pozornost hlavně díky okouzlující Brit Marling, což je taková křehčí a civilnější verze Sienny Miller. Sice jsem se zamiloval, ale to je asi tak všechno. Tuctová zápletka dramatické linky plus jeden veskrze originální sci-fi nápad v mírně psychedelické atmosféře. 69% Rovněž se však přimlouvám za pokračování. ()
Vynikajúci scenár, zaujímavý príbeh, ktorý sa neustále stupňuje a človek sa naozaj teší na vyvrcholenie... Lenže celý film skončil akosi neurčito a to je zrejme jediné sklamanie tohto filmu. Nieže by som bol úplne proti neurčitým koncom, ale v tomto prípade si to naozaj žiadalo nejaký záver. Napriek tomu veľmi dobrý film, ktorý donúti človeka sa zamyslieť nad našou planétou a nad tým, čo vlastne ľudstvo produkuje. Ako sa zamýšľa aj samotná Rhonda: "Čo by sme sa od nás naučili?" ()
Čekal jsem zajímavé sci-fi o propojení dvou světů, ale dočkal jsem se psychologického nářezu, v podobě špatného svědomí mladé dívky. Tak jak film končí, jsem myslel, že bude začínat. Prostě úplně mimo můj vkus. ()
Vzrušujúce a prázdne. ()
Keď si myslím, že už nič sprostejšie nemôže existovať, vždy ma niečo vyvedie z omylu. Scénarista je zrejme slabomyselný a uživatelia čo to beru vážne nie su na tom o moc lepšie. Kto sa aspoň trošilinku rozumie astronómii a vychodil základnu školu nemôže nič takéto tolerovať. Objavili planétu, ktorá ani náhodou nemôže byť v našaj slnečnej sústave. V dnešnej dobe nie je technológia na takej úrovni aby sme doleteli na mars a späť. Neviem či si niekto vie predstaviť tie vzdialenosti, teploty a podobne, ktoré su vo vesmíre. Rádiovy signál pokial by prišiel z jednej planéty na druhú, tak by ubehlo tisíce rokov a nieto ešte na odpoveď. Problém je, že zdánlivo normálny ludia nerozoznajú podstatu a rozdiel medzi planétov a hviezdov. Pre informáciu menej vedomým najbližšia hviezda k našej planéte je slnko a žiadna hviezna nemôže byť obyvatelná akurát planéty, ktoré sa točia okolo danej hviezdy. Ale aj to je len málo pravdepodobné, lebo sú tam faktory ako, zloženie prvkov, ovzdušia, gravitácia, teploty a mnoho zásadných ďalších vecí. Nič to ľudia, pokojne sa hláste na výlet na inú planétu a kúpte si tam pozemok:). Albert Einstein povedal, že len dve veci su nekonečné a to vesmír a ludská hlúposť. Tento film má aj od Sci-fi moc ďaleko. Hodnotenie odpad! je ešte podla mňa zhovievavé. Chcel by som vediať a poznať všeobecné znalosti o geografii a astronómii uživatelov čo vypotili 3* a viac. Neviem či to brali z nadhladu nadhladov, alebo to pozerali pod vplivom omamných a psychotropných látok. Tento logický film má skoro rovnaké hodnotenie ako Sunshine režiséra Dannyho Boyla z roku 2007, ale úroveň sa nedá v žiadnom prípade zrovnávať. Na záver len dodám, že scénarista tohoto filmu by mal navštíviť lekára a od znova absolvovať druhý stupeň ZŠ + sterilizáciu, ak by to bolo dedičné. ()
Bezpochyby nádherně natočený a zpracovaný snímek. Do detailu propracovaná atmosféra, hudba a skvělá kamera. Potom od každého žánru trochu- pořádná sci-fi zápletka smíchaná s psychologickým dramatem- řekněme, že tyhle části samy o sobě, by možná byly zajímavé, nikoli však zpracovatelné do 89 minut. Ale právě ta kombinace "všedně nevšedního" a naprosto nemožného vytváří ten podivuhodný obal tohoto snímku, který člověka upoutá. Musím se přiznat, že mi tam úplně nesedla romantická zápletka- působila na mě moc uměle a vyumělkovaně. A konec, no ten mě taky upřímně zrovna neuchvátil. Nicméně- za vidění to nepochybně stálo a ta tajuplná atmosféra mi ještě dlouho bublala v hlavě. Dávám čtyři silnější hvězdičky. ----"What would we say to ourselves? What would we learn from ourselves? What would we really like to see if we could stand outside ourselves and look at us?" ---- ()
Pri tomto filme treba otvoriť myseľ a ponoriť sa do neho. Kto práve na neho nemá náladu ho nepochopí a zavrhne. Samozrejme, že nejde o žiadny prevratný a drahý film. Koniec ma príjemne prekvapil a bol podľa mňa vrcholom filmu. ()
Shrnul bych to jednoduše. Jako drama to fungovalo, snadno se dalo vcítit do obou dvou postav, porozumět jim, což je jedině dobře. Ono víc postav tam skoro ani nebylo, takže plus. Ale od začátku mi hlavou vrtalo co s tím má společnýho ta druhá Země, proč do toho motaj i to sci-fi. Nejspíš jsem čekal víc o prozkoumání tý planety a to mě hrozně zklamalo, že to nedostalo větší prioritu. Závěr byl absolutně pochopitelnej a dalo se to lehce vyvodit vzhledem k okolnostem a teorii, ale logicky jsem doufal, že tam, kde to skončilo, by to mohlo začít. Škoda, název filmu věstil něco úplně jinýho. Dokonce i hra smyčcem na pilu pro mě bylo větší sci-fi. ()
Dalsi talentovany reziser na obzore, film na urovni - vesmir, astrofyzika /ktoru pravidelne studujem, od gympla mam rad fyziku, nadherna veda/, narodenie sa potomka - a to vsetko vzajemne prepojene reziou talentovaneho mladeho tvorcu : 77 % ()
Podobné sci-fi mám hodně rád. Objeví se druhá země a lidi k ní chtějí jet, do toho je tu dívka, která zaviní nehodu a smrt ženy a dítěte, po propuštění se snaží kontaktovat pozůstalého otce, ale nedokáže mu říct pravdu a tak mu uklízí a z blíží se s ním. Jenže se jí podaří dostat se na let raketoplánu na zemi 2, kde doufá bude žít znova , ale jinak. Sledujeme tu dilema letět znát neznámé. Docela bych si uměl představit pokračování. Za zmínku stojí hlavní hrdinka krásná Brit Marling. ()
The story is of a cosmonaut who is all alone in his space capsule, looking down at the curvature of the Earth, and is lost in that beautiful moment. But then a tap, tap, tap starts somewhere inside the capsule. He tries to stop it but cannot. Few hours in this, begins feel like torture. Days go by and he now knows that this repetitive sound would break him. What’s gonna do, he is up in space. He gots 25 days left to go with this sound. The cosmonaut realised that his only chance is to fall in love with the sound. So he close his eyes, goes into his imagination and than he opens them and he doesn’t her the tapping. He hears music! And throughout the rest of his journey, he floats through space in total peace and bliss. ()
zvláštna studena farba a atmosféra filmu umocňovaná dramatičnosťou deja so zaujímavým zvukovým podmazom ma udržali pri filme až do konca. Jeden z mála Scifi-fi ktorý môžem. Klobúk dole pán Cahil, nehovoriac o Brit Mrlingovej, ktorá bola naozaj squelá. Nariek všetkému a tej "uletenej myšlienke" som rád, že t nikde okolo nás nelieta nejaký môj "duplikát" :) ()
Hrozně mě mrzí, že se to první půlhodinu tak strašně táhlo, protože pak to i přes všechnu matematickou nepravděpodobnost sklouzlo do hodně dramatického sci-fi. Závěrečná pointa by klidně sama vydala na několik filmů a já si jen po skončení spokojeně říkal, že mám rád filmy, u kterých se musí přemýšlet. 90% ()
Hypnotický a neklidně kouzelný je druhý svět, ke kterému Rhonda upíná svůj pohled a svoje naděje na druhý život, na druhý pokus jak spravit nespravitelné na světě prvním. Malý skromný film s velkým srdcem, přesně takový kinematografický zážitky mám nejraději. Kdo se po tomhle znepokojujícím omámení nepodíval na oblohu je robot. ()
Velice zajímavé drama trošičku smíchané se sci-fi, ale hlavně drama. Na příběhu jedné mladé dívky je ukázáno hodně bolesti a smutku. Toto chce vidět než o tom něco psát, pocítit tu atmosféru a pozvolné ukazování a poznávání. Doporučuji 4* ()
Karlovarský filmový festival mi letos ukázal dva pro mě velmi zajímavé mladé filmaře. Jedním je Xavier Dolan a tím dalším je Mike Cahill. Nejdříve mě upoutala jeho Another Earth. Velice komorní tísnivé drama. Kde všechno stojí na hereckých výkonech obou hlavních představitelů. Přičemž Brit Marling mě přímo učarovala. Vše spojeno s krásným mysteriozním závojem v podobě objevení další Země. ()
Minimalisticky pojaté psychologické drama, jehož scénář je navíc rozšířen o sci-fi rovinu, avšak ta slouží jen jako prostředek významotvorný. Film o inteligentní studentce Rhodě (vynikající, přirozeně hrající Brit Marling), která má před sebou úspěšnou budoucnost, díky osudové chybě však její život nabere zcela jiný směr. Silný zážitek a zároveň debut jako hrom! Akorát melancholické, akorát pomalé, akorát přemýšlivé. ~ /dále spoilery!, doporučuji číst až po zhlédnutí/ Jak jsem již naznačil, dívka způsobí smrtelnou dopravní nehodu, za níž jde na čtyři léta do vězení. Another Earth neřeší ani tak otázku zločinu a trestu, ale spíše vnitřní vyrovnání se s pocitem viny po propuštění na svobodu. Režisér, vyprávějící především obrazem, s citem zachytává protagonistčinu touhu odčinit své zásadní pochybení, její zpytování svědomí, proces osvobození se od traumatizující minulosti, osvobození se od viny, vykoupení… (Znovu)nalezení vyrovnanosti, štěstí a míru. ~ Málomluvnost dívky kontrastuje s její schopností sebereflexe (danou přirozenou inteligencí), tedy její vnitřní komunikací se sebou samým a introspektivním poznáváním sebe sama. (Můžu se posadit a popovídat si se sebou? Nebylo by to zajímavé? Pravdou je, že to děláme pořád po celý den. Lidé si to nepřipouštějí a moc o tom nepřemýšlejí, ale je to tak. Každý den se sebou mluví ve své hlavě.) Divákovi je bez varování předložena relativita lidského života, důsledky pochybení, zdánlivě neřešitelný stav. Člověk coby tvor chybující. Následné pocity vyhnanství, nejistoty, viny – dané jedním jediným nešťastným okamžikem – jsou jakýmsi nezbytným mezičlánkem mezi minulou lehkovážností, nerozvážností až naivností a budoucím naleznutím smíru v duši, pokory i uvědoměním si mnohých důležitých aspektů a souvislostí života. Tento vnitřní přerod je možný pouze se sžitím se sama se sebou, pochopením se, přičemž je třeba částečně dát v dál rozum. (Poslouchej. Drž si jasnou mysl. A tak to je. Budeš mít pokoj v mysli. Má drahá, nedělej si starosti. Nauč se sobě přizpůsobit.) ~ Nekomplikovaný děj, odehrávající se téměř pravidelně v týdenní periodicitě, popisuje Rhodino postupné sbližování se s mužem žijícím na samotě, s mužem, jemuž zabila rodinu (William Mapother). Proč jej sama vyhledala? Proč s ním tráví čas? Rhoda má pocit viny, chce se muži omluvit, nahradit něco, co mu vzala, chce jej učinit znovu šťastným, chce jeho život učinit znovu smysluplným… Dělá to pro něj, ale i pro sebe. Jejich životy se propojují, vzniká mezi nimi milenecký poměr, ve vzduchu však visí (muži neznámá) minulost a dívčina tužba vyrovnání se s ní. Zároveň se ukáže, jak tenká hranice je mezi láskou a nenávistí. ~ Další rozměr získáváme implementací onoho sci-fi prvku, jenž spočívá v existenci jakési zrcadlové planety Země II a možnosti existence našeho duplikátu žijícího na této identické planetě. Tento motiv Rhodě umožňuje rozvoj mnohých dalších myšlenek (jež vedou ke zmíněnému kýženému stavu). Mít své druhé JÁ? Můžu se potkat sám se sebou? Je to druhé JÁ lepší než tohle JÁ? Udělalo by stejné chyby? Mohu se od něj něco naučit? … Je to druhé JÁ mým svědomím? Souvisí s naleznutím pokory (případně cesty k Bohu)? … Poslední záběr je geniální: Rhoda se podívá na své druhé JÁ. Konečně se může PODÍVAT SAMA SOBĚ DO OČÍ… ~ ~ Během našich životů jsme žasli, jak biologové dokázali spatřit menší a menší věci. A astronomové dohlédli dál a dál do temné noční oblohy, zpátky v čase nebo mimo vesmír. Ale možná to nejzáhadnější ze všeho není ani malé, ani vzdálené. Jsme to my, tak zblízka. Dokážeme se vůbec rozpoznat? A pokud ano, poznáme se? Co bychom si řekli? Co bychom se od nás naučili? Co bychom opravdu rádi viděli, kdybychom mohli stát mimo sebe a dívali se na nás? () (menej) (viac)