Atlas mrakov

"Je jedno, co děláš, stejně to nebude mít větší hodnotu, než kapka v nekonečném oceánu." - "A není oceán jen velké množství kapek?" Sourozenci Wachowští (nyní už sestry Wachowské) a Tom Tykwer natočili pozoruhodný a velmi ojedinělý snímek. Snímek o šesti samostatných a přece na sebe navazujících liniích, odehrávající se v šesti různých časových obdobích a v šesti různých filmových žánrech. A občas skutečně není lehké se v něm vyznat zvláště proto, že ze snímku není příliš zřejmé, jaká je vlastně hlavní nosná myšlenka filmu, která by všechny linie více propojovala. Na první podívání není totiž ani pořádně zjevné, jak spolu jednotlivé linie souvisí, která souvisí se kterou a která ovlivňuje kterou. Právě proto Atlas mraků rozhodně patří mezi filmy, které se vyplatí vidět víckrát. Když jsem po opětovném shlédnutí sebrala papír a propisku a začala si psát jednotlivé linie a pojítka mezi nimi, teprve tehdy jsem začala chápat, že Wachowští a Tykwer nenatočili pouze vizuálně velmi opojnou a hezkým soundtrackem oplývající slátaninu, ale něco skutečně promyšleného a velmi originálního. Po rozhovoru s uživatelkou Dia08 jsem navíc velmi uvítala její verzi pochopení myšlenky filmu - a tedy, že hlavní hrdinové v každé z linií (1849 - Adam Ewing, 1936 - Robert Frobisher, 1973 - Luisa Rey, 2012 - Timothy Cavendish, 2144 - Sonmi-451 a postapokalyptická společnost - Zachry Bailey) byli ve svém příběhu určitými průkopníky, kteří se postavili zažitému řádu společnosti své doby a tím ovlivnili budoucí časové linie. Toto může být jedno z vysvětlení příběhu, k nimž samozřejmě počítám i zjevnější fakta, jako například reinkarnace, myšlenky o svobodě a pravdě a různé narážky, či dokonce postavy z linií předchozích. A právě kvůli uvědomění si komplikovanosti a promyšlenosti celého děje nakonec měním hodnocení filmu i svůj komentář k němu. PS: Moje oblíbené linie byly - 1936 s Robertem Frobisherem (režie: Tom Tykwer) a 2144 se Sonmi (režie: Wachowští). (18.12.2016)

Nejen před shlédnutím, ale již v prvních minutách jsem byl k Atlasu mraků skeptický. O to víc jsem byl překvapený, o jaké skvost se jedná. Dokonce mi i uniklo, že jsem na film koukal tři hodiny. Všechny příběhy by mohly dát na svůj vlastní krátký film a bylo by se na co koukat. U většiny podobných filmů, kdy je propleten několika příběhy, je aspoň jeden, který celistvost narušuje. Atlas mraků ale není tento případ. Dále každý herec do jednoho byl skvostný a bylo velmi zábavné pozorovat jejich polohy v jednotlivých příbězích. Skvěle byla vymyšlena i titulková část, kdy u všech herců ukázali, jaké postavy hráli. Byl jsem až překvapen, co vše jsem přehlédl. Prostě Wachowski ukázali, že za to umí ještě vzít, ať jsou chlapi nebo ženský. (15.11.2017)

Úvod může diváka odradit určitým chaosem v postavách, kdy má divák pocit, že sleduje mysticitu paralelních světů. Když si ale jednotlivé příběhy sednou a jsou od sebe odděleny, zjistíme, že bez ohledu na místo, čas a příběh, se jedná zásadně o úlohu lásky. O lásku ryzí a čistou, takovou, která je – bez ohledu na vesmírné okolnosti. Film opravdu může některé diváky odradit zdáním nadrozměrného přesahu. Ve skutečnosti se však jedná o unitární a obrazově nadprůměrné dílo, jež zastřešuje všudypřítomná a nesmrtelná láska. Samozřejmě se mi taky líbila plejáda „velkých“ herců ve filmu účinkujících. (18.07.2019)

Velmi nedoceněný film, který si z nějakého důvodu neodnesl žádného Oscara, a ba co víc, ani na žádného nebyl nominován :O Přestože práce s maskami je zde geniální, a i dalších pár nominací by se určitě dalo najít. Krásné propojení příběhů napříč časem pomocí stejné skupiny herců. Někomu může přijít neúnosná délka, ale věřte, že pro pořádně zapojení se do příběhu je to tak akorát. (21.04.2020)

Obavy z dlouhé stopáže naprosto liché, rozházená struktura snímku také nijak nevadí. Kdo má rád film jako výrazový prostředek, lehce chytne tempo už od začátečních minut. Tvůrci mohou litovat snad jen nepovedených masek (panové ...a dámy... si měli pozvat tým Eddieho Murphyho a bylo vymalované :-) a zbytečných sitcomových srandiček. 80% (23.11.2012)

Velmi rozmanitý příběh o poslání, naději, víře, přátelství a lásce. Příběh ma hluboký podtext a význam pro mě. Místy je příběh protknut legendou. Efektivní triky jsou doladěné do posledního puntíku. Propracováné kostýmy postav,dobře vybraný herecký tým lidí. Děj vás tak silně vtáhne že do poslední chvíle nevíte jak to dopadne...zdali bude šťastný konec nebo špatný. Nejvíc se mi líbilo prostředí jídlonošky Sonmi~451 v rychlém občerstvení Papá Songa ve státě Nea So Copros. A také příběh z post-apokalyptické vzdálené budoucnosti kde žijí domorodci primitivním životem. Silně věřící na Bohyni Sonmi, stále opakujícími se návštěvy Jasnozřivými. Spoiler: Znamínko ve tvaru komety znázorňuje určitý soulad, jednotu duše. Skvostná a impozatní hudba mne u Atlasu mraků zaujmula. Hodlám film shlédnout znova v brzké době, protože jsem jím fascinována. Film vřele doporučuji. Dočkáte se skvělé podívané, prosycenou akční podívanou, vtipnými dialogy a hlavně poutavostí příběhu. (24.11.2012)

Nepopírám, že dopředu jsem se na Atlas mraků těšil jako na jedno z očekávání letošního roku. Ona kombinace Tykwer a sourozenci Wachowski sama o sobě slibuje minimálně nevšední podívanou. A nevšední to bylo. Jen mě mrzí, a poslední dobou to má i negativní vliv na mé hodnocení, že jsem byl opět až přesycený všemožnými dějovými liniemi a přespříliš širokým žánrovým záběrem. Nevím, jestli jsem byl naladěn sledovat v jednom filmu chvíli investigativní krimi, chvíli příjemnou komedii a za okamžik mrazivý thriller plný mrtvých těl (nečetl jsem knihu, takže mi není známo, jak moc se od sebe verze liší). Některé „části“ by se (věřím, že s úspěchem) daly pojmout jako samostatný film, i vzhledem k současné stopáži. Ovšem ocenění si zaslouží mistrovské přeměny herců po všech stránkách, jejich výkony (zvlášť Hanks s Weavingem) a celkově takové to poslání příběhu. Snaha o odstranění předsudků a motivace ke změnám ve jménu lásky všeho druhu a ve všech obdobích. Rozebírat duchovní rozměr by bylo asi vážně na dlouho. Nejsem zklamán, užil jsem si skvělou (tříhodinovou :) podívanou. (25.11.2012)

Postrádám tam nějakou výjimečnost. Na Atlas mraků se krásně kouká, díky střihu je vše dokonale přehledné, hudba podmanivá a vůbec, takhle rychle mi tři hodiny neutekly asi nikdy. Provázanost je fajn, ale jednotlivé příběhy jsou na můj vkus až moc banální a co se týče jejich poselství, taky bych čekal něco víc. Na konci bych čekal pořádnou emoční smršť, jak jsem na to u těchto tvůrců zvyklý, ne vyznění do ztracena, aneb pravý opak Fontány. 7/10 (26.11.2012)

Jsou filmy, které vám svou myšlenku pouze podsunou. Jsou filmy, které Vám svou myšlenku sdělí. Ale také jsou filmy, které Vám svou myšlenku namlátí do hlavy kovovou palicí opakavanými údery, dokud si nejsou úplně jisté, že i ten největší americký prosťáček vše pochopil. (27.11.2012)

To snad byly nejkratší 3 hodiny, co jsem kdy zažil. Uteklo to strašně rychle. A to je dobré znamení... Já se vážně moc bavil. Skákání mezi povídkami bylo ulehčeno dokonalým střihem. Je to vážně hezky všechno propojené. Škoda, že to za mořem nemá žádný úspěch. 90% (30.11.2012)

film, ktorý rezonuje -nie okamžite s takou intenzitou- pomaly (hlavne prvú hoďku) zraje časom. Na inťošárnu moc hollywoodske - na komerciu málo akčné (!) Wachowských stopa jasne patrná v ikonografii (čo mi na rozdiel od matrixu nevadilo) a tykwer korporátny thriler zvláda už od ´international´ ..žánrovka roka (s myšlenkovým presahom) 100% (01.12.2012)

Moc krásné, ale na 5 hvězdiček to budu muset vidět ještě jednou, abych to pochopila ještě víc... (01.12.2012)

Máme maniaka (v tomto případě tři), kteří si tak dlouho si hrají s jednou knihou, pravítkem a kružítkem, až vytvoří dokonalý vzor, který pak hodinu (v tomto případě tři) popisují. Divák se při tom ani nestihne nudit, protože je v té geometrii totálně lapen - máme mnoho umírajících dobráků? Příliš dlouhé repliky? Nevadí, pustíme na chvíli něco z třeskuté komedie starosvětského stylu "Dědoušci kují pikle" a nálada je nahoře. Takže tu sedím a přemítám, zda to byly dobře proinvestované hodiny, a vskutku nevím - celé to fungovalo, sálalo, ale produkt jaksi žádný, kde je nevysvětlitelná radost, slza v oku či alespoň zlost pro vyhozené peníze? Naštěstí i to autoři rozhodli za nás a tento neurčitý pocit zahnali následovnou "titulkovou" estrádou jak ze soutěže o nejlepší kostým. A moje jediná otázka proto zní: Opravdu museli maskovat všechny, všude, a to i když to ne vždy mělo význam - v tomto ohledu mi přijde zvláště zvrácené vytváření opuchlých Asiatů z Evropanů, blonďatá Halle Berry coby Židovka vskutku pobavila. (02.12.2012)

Nejdřív je nutné dát Atlasu mraků šanci, aby se pomaličku rozehrál a nastínil všechny obsažené příběhy... a pak... pak se to rozjede... každý jeden příběh z filmu má svoji hlavu a patu, svůj samostatný nesourodý žánr a své dechberoucí hrdiny umě zahrané veskrze totožnými herci... Celkově vás film nechá rozplívat nad fantastickými obrazy, hereckými výkony (Broadbent je doslova k sežrání!!) a po celou dobu úchvatně emoce podporující hudbou (která se mi zdá často i ledasco zachraňuje)... Vše samozřejmě ústí v krásně duchaplné zakončení, po němž budete příjemně překvapeni, jak ty tři hodinky rychle utekly...ale bohužel - něco tomu chybí - a to něco je nějaké vyšší poselství či alespoň pořádná provázanost příběhů... Takhle se pořád mluví jen o tom, jak jeden život má vliv na ten další a vše je se vším propojené, ale ve finále se to z příběhu jaksi vytratilo a není tedy úplně jasné, co si z filmu vlastně odnést... Udeřit posledních 30minut pořádně na tuhle strunu, mohl to být film roku! I když, kdo ví, možná i tak - přece jen, tenhle filmový zážitek budu muset nejdřív pořádně vstřebat;) (06.12.2012)

Efekt motýlího křídla. A nad celým světem jest rozprostřena síť atd.---------------- Chápu, že filmový Cloud Atlas prostě musel vzniknout. Jenže co jest důležitého pro Lanu, Andyho a Toma, nemusí být nutně důležité pro mě. Či spíše: Niterně důležité záležitosti do světa nevytrubuji. A vyznávám JEDNODUCHOST.------------ Ano, je to nevkusné, přeplácané, vyumělkované, ba umělohmotné dílo. A přesto rozumím: Genderfluid; bolest; roztříštěnost; iluze, faleš; láska, jakož i LÁSKA... Saudade. Saudade. Saudade. Saudade.--------------- Hodnotit je obtížné a vlastně zbytečné. Jelikož nechci být zlá (od určité doby posuzuji jisté počiny Fontánou... a tady jsme dosti blízko onomu bájnému zdroji).------------- Jenže ani zdánlivá hlubokomyslnost nemusí být vše, že... Někdy stačí zahalit se do kokonu. A čekat. Protože i duhová bublina praskne (obvykle má kratší životnost než pověstných 15 minut, leč někomu přináší radost, byť chvilkovou). Míjíme se; nicméně s přátelským pozdravem. (23.12.2012)

Po dlouhé době snímek, který byl přesně takový, jaký jsem očekával. Megalomansky rozmáchlý, na pohled složitý, ale v jádru naprosto jednoduchý. Všechny příběhy by možná vystačily na svoje vlastní filmy, ale jejich provázanost posmrtnými životy je velmi originální a okouzlující. Mělo to prostě všechno, výborné herce, skvělý soundtrack a děj, který není tak přímočarý, abyste věděli už od prvních minut jak to vlastně celé skončí. Takhle měla vypadat ta stejně dlouhá a o tisíc procent nudnější Magnolie. (27.12.2012)

"You are but a drop in an ocean. Yet what is any ocean, but a multitude of drops?" (27.12.2012)

Po dvou shlédnutích zvedám hodnocení ze 4 na 5. Silný příběh, zajímavé propojení etap, nikdy nuda, dobrý mix thrilleru a komedie, zajímavá režie, skutečně špičkové herecké obsazení a hlavně je hlavním tématem svoboda s velkým S na podkladě dobré knižní předlohy. (27.12.2012)

Snaha byla veliká, jenže velkoryse pojatá výprava převálcovala samotný filosofický obsah. Karma, svoboda, činy...nic nového pod sluncem. Nejlepší byl příběh z Nového Soulu. 69%. Výborné komentáře: Radek99 a Renton (02.01.2013)

Skvělé zakončení filmů z roku 2012. Tom Hanks byl vynikající a skoro bych mu až odpustil, jak v roce 1995 vyfoukl Morganovi Freemanovi oskara. (03.01.2013)