Lockout: Útek z MS-1

I na béčkové poměry příběh překvapuje svou hloupostí a uspěchaností, mám pocit že filmu se před uvedením do kin zmocnil nějaký kokainem předávkovaný střihač a zkrátil ho všude možně nejméně o půl hodinu. Což je škoda, protože, krom toho že by nebyl "až tak blbý", Lockout by si nějaké trochu výživnější budování atmosféry a trochu větší vykreslení charakterů opravdu zasloužil - Guy Pearce je takto jen frajírkovská mašina na hlášky, a ne nová reinkarnace Joe Hallenbecka jak se občas tváří, Vincent Regan jako vrchní záporák poněkud postrádá koule, Peter Stormare nestačí předvést své charisma, a jediný Joseph Gilgun si tu opravdu vychutnává každou scénu a dotahuje roli svého pošuka z Misfits k perverzní dokonalosti. Ale ani on vinou režiséra nemůže jet úplně na plný plyn, stejně jako všechno ve filmu - je to zábava, ale chybí mu šťáva, nejde až na dřeň, klouže až příliš jemně po povrchu místo aby se brutálně zaryl do špinavých hlubin punkového trashe. Překvapivé je že film má docela dost vpravdě epických momentů, dokonce i vesmírná bitva ala Hvězdné války, takže není zdaleka jen levnou naháněčkou hodných a zlých po ocelových chodbách vesmírné stanice. Což je ovšem svým způsobem opět trochu škoda, stísněnější komornost ve stylu Černočerné tmy by se sem docela hodila. Méně digitálních triků, menší rozpočet a očekávání velkého studia, direct-to-dvd přístup pro méně mainstreamové publikum... a rázem by z toho byl mnohem zajímavější film, dokonce snad i s potenciálem kultu. 7/10 (13.03.2013)

Ona by to byla takový taková bezvýznamná píčovinka, nebejt postavy hlavního hrdiny, jehož kombinace cynismu a sebevědomí byla nadpůrměrně stylová a bavila od 0:00:01 do 1:31:04, některý hlášky pana Snowa byly lahodný a poslouchaly by se znova a znova. Celkový dojem kazila prezidnetova dcera, jednak v současný době začínám být na dcery prezidentů těžkou alergii, protože není nic horšího než když si nula myslí že je bůh a jednakt nějak rychle se nám dcerunak změnila z rozklepaný nány v drsňačku, to bylo směšný, ale jinak, jo frantici, můžete si v klidu zazpívat Marseillaisu, protože jste docela nečekaně zabodovali. (26.04.2013)

Svižná jednohubka, která je povinností pro ty, kteří chtějí na půl druhou hodinu úplně vypnout. Společnost jim bude dělat sympaticky hláškující (někdy násilně a jakoby na povel) Guy Pearce, i s černou hlavou okouzlující Maggie Grace a také pořádný ranec NÁHODY.. Nevyzpytatelný Francouz Luc Besson občas zplodí totální nesmysl, v jeho produkčně-scenáristickém balíku ale Lockout zaujímá poměrně slušnou pozici, a tím pádem solidní námět a žádné odfláknuté řemeslo. Úvod je hodně vydařený (až na tu videoherní sekci s motorkou), postupně zjistíme, že tu s námi bude drsný agent s falešným obviněním z vlastizrady a vraždy na krku. Očistit ho (jak už to tak bývá) může jedna šílená záchranná akce (během inspekce na přísně střežené orbitální věznici MS-1, kde jsou ti největší prasáci a vrahouni, dojde ke vzpouře – mimochodem inspekci vede dcera prezidenta a mimochodem jsme v roce 2079). Celý koncept vesmírného vězení se zmraženými vězni je samozřejmě kravina na druhou (navíc vůbec není vysvětlená), některé momenty jakbysmet (skok z kosmické stanice a za pár desítek vteřin přistání na silnici uprostřed velkoměsta) a některým berličkám se musíme buď pousmát, nebo je jednoduše přejít (bezpečnostní protokoly o zbraních zřejmě neplatí pro černochy). Jinak ale spokojenost, a to poměrně velká. Stylově kouřící Pearce je nezničitelný i při pádech z velkých výšek, Grace je sarkastická holka od rány, záporáci jsou slušně ujetí a videoklipová režijní dvojice Mather/St. Leger moc dobře ví, že točí stylový brak.. Film je přece čirá zábava!! (01.07.2012)

Mission Impossible ve vesmíru. MS One: Maximum Security si na nic nehraje, sází na jednoduchý humor, akci a především na chemii mezi ústřední dvojicí - v tom je jeho síla. Kdo by to byl řekl, před týdnem jsme Guye nenáviděli a dnes mu prostě musíme fandit - 70%. (10.07.2012)

Ukrutně laciný a v podstatě tupý film, ale je krásné, že to tvůrci vědí a v defacto se baví stejně jako divák, který nevěřícně zírá na obrazovku co pár minut. Nečekal jsem, že Guy Pearce umí být až takhle cool a že Maggie Grace má až takové koule. Překvapení na všechny strany, aneb i za pár babek se dá natočit celkem solidní akční film, který nestaví na pitomém scénáři (kupodivu ale nevadí), nýbrž na charizmatu hlavních představitelů a smršti arogantních hlášek. (08.07.2012)