Madame Sans-Gęne
Madame Sans-Gêne
Madame Sans-Gêne
Réžia:
Christian-JaqueKamera:
Roberto GerardiHrajú:
Sophia Loren, Robert Hossein, Carlo Giuffrè, Robert Dalban, Evelyn Stewart, Marina Berti, Julien Bertheau, Renaud Mary, Fernando Sancho, Jean Berger (viac)Obsahy(1)
Příběh Madame Sans - Gene je ispirován životem skutečné Catherine Hubscher, jež byla původně Napoleonovou pradlenou v době, kdy on byl ještě pouhým kaprálem. Později se s ní oženil Francois-Joseph Lefebvre, který v Napoleonově armádě dosáhl hodnosti maršála, a byl mu dokonce udělen titul vévody. Catherina si přezdívku Madame Sans-Gene vysloužila kvůli svému jazyku a neznalosti dvorské etikety. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (18)
Zajímavě vyzní srovnání s televizní inscenací Františka Laurina (1971). Obě zpracování vynikají nadprůměrným režijním vedením a převedením do vybraného média, slabší stránkou u obou je ale otázka scénáristického zpracování a dramatizace v daném módu vyprávění (lidsky řečeno onen "alternativní pohled na historii" se poněkud ztrácí v onom "rozverně veselém plebejském taškářství"). ()
Příběh někdejší pradleny francouzské revoluce je nesporným alternativním vrcholem tvorby autora obou TULIPÁNŮ. Jadrný příběh prostořeké pradleny vzácně zapadá do hereckého naturelu Sophie Lorenové, ale dává také značný prostor jejímu hereckému partnerovi Robertu Hosseinovi. Zajímavé - lidské - je i pojetí Napoleonovy postavy, jehož rozporuplné životní osudy určitě nejde zužovat do úzkých břehů černobílého vidění světa. Aniž by byla viditelněji zkreslena historická fakta, vzniká vděčný film-komedie, jejíž nadsázky ozvláštňují skutečné životní osudy skutečných historických postav. Film vidící vlastně napínavý děj ženskýma očima. Alternativní feministický pohled na historii prostředkovaný citlivým a vnímavým mužským okem. Film, na který se nezapomíná, byť jeho klasičnost je oděta do vypůjčeného lidového kroje nesmlouvavého, ale současně také vlídného a až rozverně veselého plebejského taškářství. Vždyť všichni víme, že smíchu nebo alespoň úsměvu v životě každého z nás nikdy není dost. ()
Filmy se Sophií Loren jsou jako ty s Burianem, ona kraluje, ostatní přihrávají. Robert Hossein v tomto případě přehrává. Ale skoro bych někdy chtěla vidět ještě dabovanou verzi, abych zapoměla na italštinu v tak nevhodném prostředí, LK mají své dluhy... ()
História ako aj v ostatných prípadoch Jaqueho tvorby, čiže nejde o dobovú drámu s dôrazom na historické detaily, ale o humor, lásku, nereálnu akciu a súboje končia tak, že hlavný hrdina ťukne do hlavy nepriateľského generála a ten omdlie na zvyšok dňa, aby ho mohol spútať a zaviesť niekde do stodoly a potom vyvádzať ako obaja Fanfáni dokopy. Prečo nie, aj takto sa dá nahliadať na históriu, najmä ak to Loren a Hosseinovi pred kamerami svedčí. Celkovo film obsahuje dve vážnejšie sekvencie, pričom tú druhú, keď sa Napoleon "takmer" rozčúli, ju samotný aktér touto poznámkou zhodí a vám je jasné, na akú nôtu sa tu hrá. ()
Divadelný námet je veľmi viditeľný a filmu chýba väčší spád, no všetko zachraňuje úplne úžasná Sophia Loren. ()
Christian-Jaque se zaměřil na historické komedie, ale tato nepatří mezi jeho nejlepší díla. Je to více fraškovité a není to tak lehké a svěží, jako jeho slavnější výtvory. Lidová revoluce a vzestup Napoleona patří mezi nejslavnější i nejsmutnější období francouzské historie. Myšlenky o rovnosti lidí jsou jistě vznešené a objevují se od dávných historických časů. Naneštěstí jsou tyto myšlenky uváděny v život násilnou cestou a zlomyslností osudu kol života nevytváří rovnost, ale pouze nové elitářské kruhy, které s rozkoší přejímají všechny výhody a nešvary dřívější vládnoucí struktury moci. Je to pokrytecké, je to smutné a lidé budou stále nepoučitelní. A tak revoluce nepřinesla rovnost, ale jen přetransformovala vrstvy a nová elita byla často ještě více despotická a sebestřednější. Hlavní postavou je Catherine Hubscher alias "Madame Sans-Gêne" (neposedná Sophia Loren), žena s neuvěřitelnou vyřídilkou, která působí v elitních kruzích jako slon v porcelánu. Jejím vyvoleným je François-Joseph Lefebvre (Robert Hossein), kterému se z funkce revolučního seržanta málem zdaří dostat funkci krále, ale je především ustrašeným manželem. Důležitou postavou je Napoléon Bonaparte (zajímavý Julien Bertheau), který dokázal využít příležitosti k tvrdému vládnutí nad Evropou. Z dalších rolí: schopný manipulátor a vrchní našeptávač Fouché (Renaud Mary) a Napoleonovi domýšliví sourozenci Elisa (Marina Berti), Caroline (Analía Gadé), Pauline (Laura Valenzuela) a Jérôme (Carlo Giuffrè). A tak se bojuje za ideály, za svobodu, za lásku a šťastný a blahobytný život. A tomu všemu vládne ďáblík Sophia, která chce mít pod kontrolou především svého manžela. ()
Kyprá žena činu, z lidu, se pere, chytře se žene za svým. Po společenských schodech nahoru, mydlí dobré bydlo naškrobeným. ()
Jako pouliční představení by se to hodilo, ovšem do filmového zpracování jsou ty "výkony" prostě teatrálně trapné, komické. Škoda, neboť staré zpracování historických reálií má vždy velké kouzlo. ()
"Kdybych byl Pontim, tím italským tvorem, tak si zas vezmu jen Sophii Loren. Kdybych byl Pontim, ruce jí zkroutím, posadím do vany, fotím a fotím." ...(Jan Vodňanský) ()
Lorenová, Lorenová a její boky, Lorenová a především její prsa v hlubokých výstřizích... Francouzská revoluce, bohaté kostýmy, nádherné ateliéry a kulisy a dokonalé převyprávění francouzské historie, to už jaksi od Francouzů čekáme. Toho jsem si tu užil rozhodně dosyta, tak jako v desítkách jiných francouzských filmů té doby. Zde navíc vyšperkováno parádní scénou, kdy Robert Hossein utíká s Lorenovou ze starého větrného mlejna. Ovšem Lorenová byla jen jedna, té se v tomto a ani v žádném jiném filmu nic nevyrovná. [154. hodnocení, 14. komentář, 60%] ()
Tomuto filmu lze vytknout leccos. Především pro mne nesnesitelné přehrávání a přehnaná gesta, hlavně od Sophie Lorenové, což je její nejčastější herecká poloha.. Ale scénář je napsán příjemně a s nadhledem, osoby jsou vykresleny civilně a lidsky. ()
Film poněkud zestárl, ale Lorenová vypadá pořád dobře -:) (max.70%) ()
Temperament a poprsí Sophie Lorenové jsou úchvatné, naštěstí tento snímek nabízí i něco navíc. První polovina je spíše průměrná, ale pak se film slušně rozjede, a koukat se na někdejší pradlenu v lepší společnosti je docela zábava. ()
Za ty natřásající prsa Sophie Loren (rovnou v úvodu filmu preventivně v mokrých průsvitných šatech), historické kouzlo a s přihlédnutím ke stáří filmu. Ale svůj zenit má tenhle film už dávno za sebou. ()
Vydařená příjemná romantická komedie s historickými postavami a v historických kulisách. Není důležité, nakolik příběh odrážel skutečný život Catherine Hübscher, jde především o divácky přitažlivou a svižnou zábavu, která nepostrádá ani vtip a ironizující pohled na život francouzské porevoluční šlechty, která ke svým titulům a postavení přišla bez předchozího rodokmenu jen díky Napoleonovi. Role madame Sans-Gene jako by byla ušita přímo na míru Sophie Lorenové, která v ní exceluje. ()
Hned na začátku pradlena Sophie Loren rozjede to svoje extempore a je k nezastavení, stírá všechny kolem sebe a uzemní i samotnýho Napolióna, za muže si vybere de Peyraca, kterýho napřed taky řádně zjezdí za to že jí na dvůr postavil kanon až se nakonec stane vévodkyní. Christian Jaque mezi dvěma tulipány natočil další romantický dobrodružství který mě stejně jako jeho dva slavnější bratříčkové baví a bavit nepřestane. ()
Jediný bodík za poprsí Sopie L. Jinak ze slibnėho začátku narůstající nuda a i toho poprsí je tam čím dál tím míň. ()
Zábavný film na sobotné alebo nedeľné odpoludnie. ()