Muž, ktorý sa nevrátil

Prvé slovenské krimi. Síce nie je ktovieako oslnivé, ale zase ani nie je zlé či nekvalitné. Práve naopak, hlavne kamera a herci sa plne vyrovnajú podobným zahraničným filmom tej doby. Mierne vágny začiatok ma ale príbehovo nenadchol. Záver je už ale v očakávaní, ktoré sa napĺňa. V hlavnej roli by podľa mňa viac vyznel skôr charizmatický Karol Machata ako Mareš. Hodnotenie: 60% (05.05.2014)

"U nás je dnes veselo..." Vyšetřovat vraždu o vánocích nemůže být nikdy nic moc veselého. I když vánoce v padesátých létech, kdy dárky dětem nosí Děda Mraz, jsou takové zvláštní a skoro bez jakékoliv vánoční atmosféry. Zvláštní je snaha vyšetřovatelé dořešit případ mermomocí na štědrý den. Závěrečná vyšetřovací scéna u stolu je pak jako u Poirota... (29.07.2018)

Celkom ma prekvapilo, koľko zaujímavých vecí obsahuje detektívka, ktorú natočili v 59. v Bratislave. Prekvapivo pôsobí veľmi uvoľnene, dokonca kostol tam je vnímaný ako niečo, čo je vlastne v poriadku. Síce zápletka a motivácie postáv boli nelogicky prosté, celkový dojem to na mňa urobilo dobrý. A to hádanie, na ktorých miestach v Bratislave to asi točili. Vôbec si nedokážem vybaviť, z ktorej strany brali budovu Cvernovky, že by od Jégeho? (03.03.2018)

Pre československú kinematografiu v 50. rokoch nebol žáner krimi rozhodne typický. Prakticky až na samom konci dekády sa objavuje jeden výrazný apolitický krimi film 105% alibi a spolu s ňou ešte aj táto slovenská detektívka z pochmúrneho štedrovečerného dňa uprostred napoly rozkopanej Bratislavy. Napriek pomalému rozbehu Peter Solan buduje postupne temnú atmosféru s príznakmi filmu noir (ako v exteriéroch, tak napr. v policajnej kancelárii), prostredníctvom výsluchov i retrospektívnych scén odhaľuje zaujímavé súvislosti okolo posledných chvíľ zavraždeného a jeho známych. V skvele zrežírovaných scénach veľkého vyšetrovania s nadporučíkom (Jaroslav Mareš) pri stole rozohráva až detailnú psychológiu zúčastnených postáv, ktorá mi pripomenula režisérovo dielo "novej vlny" Kým sa skončí táto noc. Pozoruhodná je i hlavná dvojica vyšetrovateľov, ktorá nezahŕňa klasickú schému dvoch rovnocenných detektívov alebo jedného skúseného nadriadeného nad začiatočníkom, ale nezávisle pátrajúcich ľudí − policajta a jeho príbuzného redaktora, pátrajúcich každý z iných dôvodov a v istých momentech aj samostatne. Jedna z úsmevných poínt spočíva aj v tom, že medzi podozrivými sa ocitá aj dávna školská láska jednoho z nich... Ako celok kvalitná slovenská čiernobiela detektívka, ktorú tu skoro nikdo nedocenil. 85% (deníček − Z československého filmu 50.let: Dramatické příběhy ze současnosti a moderných dějin) (21.12.2018)

Z tohoto rozpačitě vyprávěného a vesměs nepochopitelně obsazeného detektivního příběhu zasazeného do zneklidňující krajiny věčných ruin by snadno vyvstal opravdu napínavý noir, korunovaný šílenýma očima Beáty Poničanové. Takto zůstalo jen u jakési úsměvné partie „člověče nezlob se“, při níž se redaktor s detektivem předhánějí v honbě za pachatelem – poté, co se náskok čtvrté figurky ozřejmil její smrtí na „zborenisku“. Ovšem: herci jsou nahraní, kamera se nedívá a štědrovečerní kontext je v souladu s marxistickým názorem – až na přítomnost odpovídajících rekvizit a pár konfrontací – nevyužit; zato se však ideologická stránka zdůrazňuje s nepěknou velkorysostí: všechny mezilidské vztahy, ba i manželství, rozkládají stálé živá rezidua maloburžoazního individualismu a zde je také třeba hledat motiv zločinu. Jak prosté! (04.03.2017)