Vojnový kôň

Film o lásce, dobrotě a koních, v němž i Velká válka působí mnohonásobně patetičtěji a moralistněji než ve všech protiválečných pamfletech let 20. a 30. V tom však paradoxně vůbec není problém, hlavní úskalí téhle jímavé podívané je Spielbergova absolutní záliba v povrchu. Ze záběrů mizí cokoli niterného, psychologického, vše přejímá sytá vizuální aranž. Lidé i koně jsou vysloveně rekvizitou v profesorské exhibici tvůrce. Momenty dojetí tak vždy a znovu narážejí na totéž - není to lidský (koňský) příběh, co nás dojímá, je to jen úctyhodná audiovizuální konstrukce, pod níž není (narozdíl od Stevenových slavných filmů) už vůbec nic, jen žánrové vákuum. To je prostě málo i na pohádku, kterou Válečný kůň je víc než čímkoli jiným. (20.02.2012)

V minulosti som pár rokov robil v stajni s koňmi. Odvtedy mám filmy o nich/s nimi rád. Paradoxne, skoro všetky (napr. Seabiscuit, Zaklínač koní atď.) akoby sa z nejakého záhadného dôvodu hanbili byť „len“ o koňoch a boli skôr o ich majiteľoch, tréneroch atď. a samotné kone v nich vystupovali sporadicky, skôr ako štatisti, než hlavní hrdinovia. Vojnový kôň nie. Možno to nie je prvý konský film, ktorý je „poriadne“ o koňoch... každopádne si momentálne na žiadny druhý nespomínam. Takže ďakujem, Steven Spielberg. (07.03.2017)

Po první půl hodině mi v hlavě rotovalo, že "Spielberg dělá Johna Forda a dělá ho zatraceně dobře". Opening je ten nejklasičtější Hollywood v tom nejlepším stylu, kdy mi i párkrát lehce zvlhly oči. Jakmile dojde k odloučení, tak celý film přestane dramaticky fungovat a rozpadá se na jednotlivé epizodky. Které jsou sice občas brilantně natočené, ale zájem o celek upadá. Jako plus beru, že War Horse obsahuje scénu tak dokonale tarantinovskou, že Quentin musel blednout závistí. Právě od téhle scény se film překlopí do jiného filmového vesmíru, kdy už film nelze brát vážně a nezbývá než se škodolibě bavit vydrží až do "impozantního" konce. P.S. Slečna ve 4. řadě, které se ke konci tak vášnivě smála, ať se mi ozve do pošty. Děkuji :) (23.02.2012)

Vedle Luhrmannovy Austrálie jeden z nejhollywoodštějších filmů poslední dekády. Snadno si dokážu představit, že by mě některé okatě dojemné či klišovité situace v podání jakéhokoli jiného režiséra dokázaly otrávit či nakrknout, ale Spielberg dokáže z každé minuty vytěžit maximum - ať už mluvíme o emocích nebo filmové estetice. btw. Rating PG-13 nijak nezabránil tomu, aby zde obsažené válečné scény patřily k jedněm z těch nejpůsobivějších, jaké kdy vznikly. 90% (24.02.2012)

Kůň potká kluka, z nějž se stane přítel. Kůň ztratí přítele a nalezne jezdce. Kůň ztratí jezdce a nalezne Němce, z nějž se stane bratr. Kůň ztratí oba bratry a nalezne vnučku a dědečka. Kůň ztratí vnučku a dědečka a nalezne zápřah, z nějž se stane dělo. Kůň ztratí dělo a nalezne přítele. Kolikrát jsme už viděli tenhle příběh? (22.02.2012)