Réžia:
David CronenbergKamera:
Peter SuschitzkyHudba:
Howard ShoreHrajú:
Michael Fassbender, Keira Knightley, Viggo Mortensen, Vincent Cassel, Sarah Gadon, Katharina Palm, André Hennicke, Arndt Schwering-Sohnrey (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Príbeh zrodu psychoanalýzy a vzťahu Sigmunda Freuda a Carla Junga... Psychiater Carl Jung (Michael Fassbender) chce na mladej pacientke Sabine (Keira Knightley), ktorej diagnostikovali hystériu, vyskúšať experimentálnu liečbu pomocou psychoanalýzy. Sabina sa mu počas liečby prizná, že ju v detstve bil a ponižoval autoritatívny otec. To podporí Jungovu teóriu o prepojení sexuality a emocionálnych porúch. O svojich zisteniach s nadšením píše Sigmundovi Freudovi (Viggo Mortensen)... (STV)
(viac)Recenzie (720)
Vůbec jsem netušil, že švýcarský lékař a psychoterapeut Carl Jung byl jedním z mnoha doktorů, kteří pomáhali svým pohledným pacientkám především tím, že se jim nejdříve dostali do hlavy a potom následně i do kalhotek .. dělo se to kdysi a děje se to dnes ... byl jsem naprosto konsternován, když se před pár lety v televizi chlubil jistý PhDr., tehdejší prezident asociace manželských poraden (dnes Čestný prezident), že je potřetí ženatý a všechny jeho manželky byly nejprve jeho klientkami – přihlížející diváci mu za to ještě obdivně zatleskali .. já bych takovým odborníkům, už jenom z principu, zakázal provozovat jejich profesy … ()
docela jsem byl zvědav, jak se režisér popere s docela složitým námětem a moc mě ani nepřekvapilo, že to nějak zvlášť dobře nezvládl. Nenašel jsem ve filmu nic objevného, poutavého a většinu doby jsem se nudil a jen čekal, zda dojde k nějakému zvratu. Bohužel ... a vše zůstalo "sterilní" a rozhovory o důležitém vlivu sexu na život nebyly vůbec záživné a přesvědčující. Myslím, že se téma je dost poutavé a dalo by se zpracovat mnohem lépe někým jiným a jinak. Škoda a víc než 2hvězdy nedám. ()
Hodnotím třemi hvězdičkami, protože po psychologické stránce to byla bomba, avšak ne po filmové, alespoň od poloviny filmu. A na konci se už děj rozbředl úplně. Jinak mi to přišlo celkem ze života a herecká dvojice, Keira Knightley a Michael Fassbender, mě tu mile překvapila. Doporučuji. ()
Rozpor mezi myšlenkovou špínou a obrazovou čistotou mi poněkud stíral vyznění. Vždy čistá a jen v odrazech odhalená Sabina Spielrein je přeci jen příliš hollywoodským zjevem. ()
Zajímavé na zamyšlení. Já mám hlavně rád tuto tématiku. ()
dobře zahrané,postavené především na velmi dobrých a i pro laika srozumitelných dialozích.poctivé 4 i z velmi osobních důvodů...80% ()
Keira tady předvedla opravdu prvotřídního psychopata, to se musí nechat. Za to bych jí snad dala i Oscara. :-) Jinak to byl zajímavý pohled do života doktora Junga a doktora Freuda, i když jako Freuda bych si asi představovala někoho jiného než Vigga Mortensona. Ale i tak nemůžu říct, že by mu ta role nesedla. ()
Kvalitny film o psychoanalyze, ktoru zalozil isty Sigmund Freud /1856 - 1939/, tentokrat v podani Vigga Mortensena /Lord of the Rings 1 - 3, Vychodni prisliby/. Objavil sa tu aj mne nesympaticky, ale rothodne talentovany Fassenbender /Zkrat, Nehanebni Parchanti, 300- Bitva u Thermopyl/ a mne uz sympaticka Keira Knightley /Pirati Z Karibiku/. Viac ako o herecke vykony tu ide o dialogy,. ktore su sice niekedy prednasane s nadsenim, ale niekedy bez iskry. Odhalenie priciny psychickych problemov Sabiny Spielrein /Keira Knightley/ cely film ozivilo, takze ta trocha nudy sa da odpustit. 76 % ()
Jsem trochu zklamaná. Na tenhle film jsem se těšila, protože Freud i Jung jsou už mnoho let předmětem mého zájmu a byla jsem zvědavá na filmové ztvárnění jejich vztahu a práce. Možná jsem od toho asi čekala moc, ale nemůžu se ubránit pocitu, že to prostě nebylo ono. Začátek přitom vypadá moc dobře - v momentě, kdy do špitálu, kde pracoval Jung, přivezli bláznící Keiru Knightley, jsem byla silně zaujatá. Ovšem poté začal být děj šíleně rozvláčný a až moc se mluvilo, aniž by z toho něco vzešlo. Ano, je to film o psychiatrech, mluvení se očekává, ovšem když desetiminutové dialogy vedou pouze k tomu, co už bylo řečeno na začátku onoho dialogu, tak jsou tam zbytečně. Když však upustím od děje, je tu ještě další věc, která mi tak docela nesedla a kterou jsem ani nečekala. Ačkoliv mám Keiru Knightley ráda, v tomto filmu mi přišlo, že až úděsně přehrává. Scény, kde hraje záchvaty jsou perfektní (takhle se skutečně někteří duševně nemocní lidé chovají, včetně toho pitvoření), ovšem v pozdějších fázích příběhu mi její postava přišla nepřirozená. Pochvalu si naopak zaslouží Viggo Mortensem a zejména Michael Fassbender, jehož Jung se mi opravdu líbil. Samozřejmě také nejde pochválit krásná výprava. ----- Možná by to mohlo teď trochu vypadat, že lituju, že jsem A Dangerous Methode viděla, ale není to pravda. Film rozhodně doporučuju, ovšem s několika silnými výhradami. ()
Chytře a faktograficky přesně napsané. Nechápu snad jen tu scénu, kdy si Spilreinová vzpomene (nebo "vzpomene"?) na své tělesné prožívání v jedné situaci, kdy ji byly čtyři roky. Do teď mi nedošlo, jestli autorům šlo o chválu nebo o kritiku psychoanalýzy:) ()
Velké téma, které by mohlo být zpracováno mnoha různými způsoby. Cronenberg zvolil ten nejvíce historicko-životopisný, což v tomto případě bohužel znamená i poněkud nudně-suchopárný, ale také pragmaticko-autentický. O divákově spokojenosti pak vlastně rozhodují především jeho vlastní případná očekávání a připravenost či ochota přistoupit na to, co je. V každém případě to nic nemění na tom, že jde o (pragmaticko-suchopárně řečeno) kvalitně zpracovaný film, který stojí za pozornost. ()
Ano, je to zajímavý film, nicméně o samotné psychoanalýze neřekne téměř nic. Má své kouzlo, stojí za to ho vidět, herci hrají na výbornou, ale znovu se na něj určitě nepodívám. 70% ()
Jeden z mála titulů, který jsem shlédl doopravdy na doporučení. Je v něm něco tíživého, něco, co nutí člověka podívat se do svého nitra a zkoumat sama sebe z vnitřní podstaty. Velmi mě oslovil herecký výkon Keiry Knightley a naopak trošku zarmoutil pocit, při kterém jsem na konci snímku měl jedinou myšlenku .... : A teď otočte na stranu B....?! ()
Očekávala jsem něco zcela jiného a lepšího. Postava Sabiny Spielrein se ve filmu krásně vyvíjí a velký podíl na tom má skvělá Keira Knightley. Ale to je na filmu asi tak všechno skvělé, protože dialogy mezi Carlem Jungem a Freudem jsou nudné a nijak podstatné. ()
Je vždycky radost sledovat Cronenberga při práci, zvlášť když se zalíbením snímá zkrácený pohled na životní setkání dvou psychologických velikánů. Spousta krásných narážek z oboru, výtečná kamera i herci. ()
Konverzační filmy mají ten nevyhnutelný limit, že ač se celý filmový štáb snaží sebevíc, vždy nakonec dojde k tomu, že jsou to herci na kterých film stojí a padá. První třetina tak v "režii" Knightley je křečovitá, přehrávaná a povrchní. S příchodem Mortensena alias Freuda se dění konečně dostává i do hloubky, možná i díky tomu, že i Fassbender dostane prostor pro svou postavu Junga a její vyjádření, které se zpočátku z nějakého důvodu omezuje jen na útržkovité myšlenky a hloubavé pohledy...postava Otty Grosse (Vincent Cassel) je jakýmsi pokřiveným zrcadlem, který vznosným myšlenkám nastavuje druhou (temnější) tvář a nakonec se stává jakýmsi katalyzátorem celého dění, které se z vnitřních ideí rázem přenáší do ryze vnější tělesné reality. Zde si Cronenberg konečně přichází na své a ukazuje člověka jakého ho vidí sám a jakého nám ho vždy předkládal...zmateného, chybujícího a neschopného si poradit se sebou samým. Škoda jen, že se celým zbytkem filmu nese jakýsi nasládlý opar šestákového melodramatu a že celé vyustění vztahu Freud-Jung je upozadněno a předkládáno téměř jak z nějaké učebnice. Závěrečná konfrontace Knightley-Fassbender je úděsná a věta o tom, že člověk musí udělat něco neodpustitelného aby mohl jít dál, je doufám kiksem pouze scénaristickým, jelikož nevěřím tomu, že by jí Jung někdy opravdu vypustil z pusy...jestli ano, tak se psychoanalitikům budu vyhýbat obloukem velmi urputně a velmi dlouho..patrně navždy. ()
Studovat psychologii, vybodnu se na to za hlasitého smíchu po patnácti minutách, nestudovat psychologii, dám to do půlky, nestudovat psychologii a zbožňovat Fassyho, vydržim to do konce. No a já jsem to vydržela do konce. Nejedná se o špatný film, ale mohl být o mnoho lepší, kdyby využil svého potenciálu a odvážil se být, no řekněme po cronenberovsku kontroverznější tak, jak tomu bylo za jeho zjevně zvrhlejších časů. A to píšu o filmu, ve kterém se odehrávají kvazisadomaso praktiky, které ale s "vyvinutou" a vlastně permanentně oblečenou (a přehrávající) Keirou vzruší asi jenom gaye a pravděpodobně pobouří zastánce zdravěji vypadajících ženských křivek. Co mě naštvalo nejvíc byl totálně a snad až obdivuhodně zmrvenej střih, který výrazně narušil souvislost děje a jednotlivé scény, které byly výborně a velice zajímavě natočeny, se tak celkově minuly účinkem, i když nutno dodat, že chvílema opravdu dávaly divákovi falešnou naději, že se dívá na něco mimořádného a kvalitního. Spád filmu byl na můj vkus příliš rychlý na snímek, kde jsou hlavní dějové zvraty ve vyřčených a napsaných slovech, celkově si to pak pro svoji uspěchanost a vůbec celkovou krátkost nestačilo jako celek vybudovat atmosféru a dopadlo to tak, že co jedna povedená scéna vybudovala, to následující rozbila, navíc bylo evidentní, že se do toho Cronenberg snaží narvat všechno a všechny za každou cenu a chce to stihnout co nejrychleji, až to místy působilo odfláknutě, což na atmosféře taky zrovna nepřidalo. Ale i tak, pokud překonáte slaboučkou první půlku, je to film zajímavý a pro diváka, který tuší, kdo to byli Freud a Jung a co to byla psychoanalýza, i srozumitelný. Stojí to za pozornost, ale těm oslavným recenzím v tisku, na webech a v televizi nepřikládejte moc váhu, jinak budete zklamaní, jako já. ()
Kvalitní výkon Mortensena v tomto filmu o Freudovi. Vlastně nejenom o něm. Sledujete vcelku zajímavé osudy lidí, kteří měli různé spojení s Freudem. Vzhledem k tomu, že nejsem žádný fanda psychologie, nečekal jsem, že by mě tento snímek nějak oslovil. Spíš mě zaujaly výše zmíněné osudy lidí, než nějaké to psychologické povídání. 60 % ()
Celkem zajímavá a velmi "polopatická" sonda do začátků psychoanalýzy... Keiru mám rád, ale tady mi snad poprvé nesedla. Její přehrávání podle mě působilo velmi nepřirozeně... A ač tentokrát zrovna moc prostoru nedostal, soundtrack Howarda Shorea byl opět skvělý. Celkově prostě takový průměr, možná se ještě někdy na film podívám a přehodnotím, kdo ví. ()
První polovina skvělá, ale ztrácelo to dost dech.... trailer mě navnadil a nakonec těch perverzností nebylo tolik :/ ()