Polnoc v Paríži

Woody Allen si zaslouží poklonu, myslím, že kdyby prohlásil, že jde do důchodu, všichni by mu zatleskali za jeho kariéru a přáli mu už nějaký ten odpočinek. Jenže on je stále nejproduktivnějším tvůrcem a nutno podotknout, že ty filmy jsou stále dobré. Půlnoc v Paříži je příjemný a pohodový film, u kterého jsem se dobře bavila. Vynikající nápad, vlastně Woody tento žánr romantická komedie pojal zase trochu jinak a ono to vážně zafungovalo. Při odchodu z kina jsem si říkala, že bych nejraději hned sbalila kufry a jela hledat tu uličku v Paříži, kam každou půlnoc chodil i Gil. Výborné herecké obsazení, Owen Wilson mi tady strašně sedl, snad jedna z jeho nejlepších rolí posledních let. Rachel McAdams si svou postavu rozmazlené snoubenky vyloženě užívala, vrcholem však byl part Adriena Brodyho. Půlnoc v Paříži můžu doporučit, je to skvělý film na útěk od reality a pokud Woody bude točit i nadále tak příjemné filmy, tak vlastně ani nechci, aby do toho důchodu šel, protože vím, že alespoň jednou ročně bude film, na který se můžu opravdu těšit. (30.09.2011)

“If I want to write something worthwhile, I have to get rid of my illusions.” Woody Allen nás po Barcelone zaviedol do Paríža a mne osobne priniesol ten najpríjemnejší filmový zážitok za poslednú dobu. Nádherne poetické, sprevádzané krásnou hudbou a zachytávajúce kúzelnú atmosféru Paríža - či už súčasného alebo minulého. Herci boli tiež skvelí - Owen Wilson, ktorý ma len utvrdil v tom, že patrí medzi hereckú špičku, pôvabná Marion Cotillard, ale aj všetky slávne osobnosti ako Hemingway (Corey Stoll) či Dalí (Adrien Brody). Úplne zaslúžene je nominovaný na Oscara za najlepší scenár aj film. Lepšiu reklamu Paríž ani nemohol mať. (03.02.2012)

Tuším, že každý z nás někdy toužil žít v jiné (jednodušší, klidnější, inspirativnější, přátelštější...) době. Jen málokdo by ale tenhle psychologický fenomén dokázal přeložit do filmové řeči tak polopaticky, šarmantně a mile jako starý dobrý Woody Allen. Půlnoc v Paříži je na první pohled lehkou jednohubkou, ale nadšení Gilla Pendera - či vynikajícího Owena Willsona - v sobě skrývá něco hlubšího o čem můžete přemýšlet a debatovat ještě dlouho potom, co zmizí poslední fonty Woodyho trademarkových titulků. Update leden 2015: Opravdu jeden z nejlepších Woodyho scénářů a ten konec se povedl obzvláště pěkně. Jdu o deset navrch. 90% (06.07.2012)

[imdb: 7.9/10] | me: Príjemný filmík európskeho ladenia, ktorý vďaka svojej rozprávkovej povahe pôsobí veľmi uvoľňujúco. Je tam cítiť Woodyho Allena v každom zábere a hoci nie som veľký fanúšik nadmernej romantiky, tento kúsok ma niečo viac - asi práve vďaka tej odľahčenej mystike - a veľmi milo na mňa zapôsobil. Je to kvalitná oddychovka, pri ktorej sa človek vráti do Paríža a s ľahkosťou pozrie na umenie inými očami. Picasso only thinks that women are to sleep with, or to paint. (05.12.2011)

Jo, Woody. S ním to mám jako na houpačce. Některé jeho filmy se mi hodně líbí (The Purple Rose of Cairo, Match Point, Vicky Cristina Barcelona) a některé jen snesu (Scoop). Naštěstí se Midnight in Paris řadí do kategorie těch prvních snímků, i když to podle prvních minut tak vůbec nevypadalo. Jenže jakmile začaly Owenovy výlety do minulosti, tak mě Woody definitivně dostal na svou stranu. Tohle je opravdu film skrz na skrz prošpikovaný kulturou, humorem a pozitivní náladou. Navíc mě potěšil fakt, že Owen umí hrát, když mu někdo dá roli a scénář. Tuhle procházku po půlnoční Paříži si určitě ještě (ne)jednou dám. P. S. A Adrien Brody si pro sebe svou pětiminutovou rolí ukradl celý film. Až uvidíte, tak pochopíte. 100 %. (16.02.2012)