Jack se chystá vyplout
Jack Goes Boating
Jack Goes Boating
Réžia:
Philip Seymour HoffmanScenár:
Robert GlaudiniKamera:
W. Mott Hupfel IIIHudba:
Grizzly BearHrajú:
Philip Seymour Hoffman, Amy Ryan, John Ortiz, Elizabeth Rodriguez, Daphne Rubin-Vega, Harry L. Seddon, Salvatore Inzerillo, Lola Glaudini, Trevor Long (viac)Obsahy(2)
Jack (Philip Seymour Hoffman) je řidičem limuzíny, jenž sní o práci v newyorské hromadné dopravě a miluje reggae. Většinu času tráví se svým spolupracovníkem a nejlepším přítelem Clydem a jeho ženou Lucy. Ti Jacka seznámí s Connie (Amy Ryan), která s Lucy pracuje v brooklynském pohřebním ústavu. Connie má na na svého nového přítele dobrý vliv – Jack se učí vařit, jde za novou kariérou a učí se plavat, aby v létě mohl vzít Connie na její vysněnou projížďku na lodičce. Zatímco však Jack a Connie pomalu propadají své lásce, manželství Clyda a Lucy se začíná otřásat v základech. Sledujeme, kterak se oba páry musí vyrovnat s nevyhnutelným osudem svých vztahů. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (99)
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $541,992║Tržby Celosvetovo $-║ ()
Scénář: Robert Glaudini .. Plavání, vaření a (za)milování na pozadí vztahového úpadku. Plujeme. ()
Tak to je hned druhý film za sebou s Phillipem Seymourem Hoffmanem co jsem viděla, ale v tomto případě byl současně i režisérem. Nejen, že si Jacka zahrál na jedničku s hvězdičkou, ale oceňuji, že nás nechal nahlédnout s velkou mírou empatie i do světa takových lidiček, jako jsou právě Jack a Connie. Celý film se linul v hořkosladké atmosféře s velmi jemným humorem. Každý z nás má někde na duši nějaké své citlivé místečko a v případě Jacka to byl mimo jiné i velký pocit nedostatečnosti. Téma o tom, co je ve skutečnosti opravdu důležité, se skvělou muzikou a s některými nezapomenutelnými momenty (např. scéna na mostě). Film o plavání, vaření, poznávání, jemných doteků až..........prostě si ten film nenechte ujít. ()
"Prázdná atmosféra." Všechno se to tváří hrozně důležitě a objevně, přitom jsme to viděli už tisíckrát. Pěkný debut - to jako jo. ()
Kdyby Philip Seymour Hoffman spolu s dalšími herci neměl role dostatečně nacvičené z divadelní hry Boba Glaudiniho, tak by to režijně dopadlo špatně. Philip do svého režijního debutu šel najisto a my můžeme sledovat jeho roli přerostlého batolete. Není schopen řešit několik jednoduchých úkolů městského života v dospělosti a jeho kamarád ho učí vše. Jak plavat, jak se oblékat a jak mluvit s Connie. Dívkou, se kterou ho jeho přátelé seznámili a je stejně neposkvrněná a "ujetá" jako on. "Jack se chystá vyplout" je skromné drama, které občas nedrží po hromadě a kde se improvizuje. Místy mi to připomínalo náladu z filmů Mikea Leigha. A takové filmy mám rád. ()
Zápletka filmu je důsledně koncipována podle více než 60 let starých a osvědčených norem klasického Hollywoodu, podle nichž snímek obsahuje dvě dějové linie – romantickou a pracovní, a v nichž musí mužský hlavní hrdina překonat určité překážky, které se před ním objeví, načež se film šťastně uzavře. Jack pozval ženu svých snů na lodičky, jenže vůbec neumí plavat. Naštěstí má půl roku času a vůli se změnit. Ale kromě toho, že se učí plavat, se také musí naučit vařit… Co se týče pracovní linie, tak Jacka jaksi mimochodem a poněkud zbytečně zajímá práce u dopravních podniků, protože spíše než rozvážet jednotlivě bohaté cizince by asi chtěl vozit tisíce stejně obyčejných lidí, jako je on sám. ____ Film je adaptací čtyři roky staré stejnojmenné divadelní hry. Phillip Seymour Hoffman, který se v ní zhostil hlavní role, si dílko asi hodně oblíbil, když se rozhodl ho převést na stříbrné plátno coby svůj filmový režijní debut. Jenže děj, který zřejmě stačil na zabavení divadelního publika, je pro film, byť pouze 90 minutový, poněkud řídký a nezajímavý. ____ Film vypovídá o newyorských příslušnících nižší střední třídy, kteří se tak trochu ztrácejí ve vlastních životech: Jack ve svém bytě ani nemá kuchyň, takže musí uvařit u svého kamaráda, Connie zase svého ideálního muže popisuje jako člověka, který má práci. V jejich postavení se člověk spokojí s málem… Snímek v zásadě funguje jako hořko-smutná výpověď o prostých problémech prostých lidí, jenže podobných, a i lepších filmů již bylo natočeno mnoho, a Jack se chystá vyplout zkrátka nemá moc čím zaujmout. Je těžké pochopit, proč měla divadelní hra takový úspěch; příběh je nenápaditý a postavy u mě nevzbudily ani odpor, ani sympatie. Což je samozřejmě ta nejhorší možnost. ______ Proč se vůbec ztotožňovat s jednoduchým pracujícím čtyřicátníkem, který nikdy nemusí řešit životní problémy, protože se jim vyhýbá příjímáním pozitivních vibrací reggae rytmů? Jack je až příliš nevýrazný charakter; je rád, že má práci, i když by radši pracoval v hromadné dopravě, a nic dalšího už se o něm nedovíme. Je záhadou, čím vyplňoval svůj případný volný čas předtím, než poznal Connii. Nyní ho tráví lekcemi plavání a kurzem vaření. Nikdy v životě neměl dlouhotrvající vztah, přičemž Connie je na tom podobně. Oba se vlastně nacházejí v situaci středoškoláků, kteří poprvé poznávají milostné vzplanutí. Film se tedy příliš neliší od středoškolských melodramat, až na to, že jeho protagonisté již překročili čtyřicítku. A v tom spočívá jeho jediné ozvláštnění. Budikžničemu Jack se sice rozhodl něco udělat se svým životem, což je sympatické a poučné, ale život obvykle vyžaduje větší oběti, než naučit se plavat a uvařit. Film proto zůstává svým vyzněním poněkud odtržený od reality. ()
Režisérský debut Philipa Seymoura Hoffmana (kterého znám jako brilantního herce) se mi dost líbil. Zatím jsem film sice viděl jen s anglickými titulky, ale i tak musím říct, že mě film dost překvapil. Hoffman mi potvrdil, že není jen skvělým hercem, ale je i člověkem, který nemá oči zavřené a chápe (ostatní) lidi. Nejvíce je to poznat na scéně u večeře, která trvá asi kolem 10 - 15 minut. Co zpočátku začne jako zábava, se zvrhne do pořádného dramatu… Jinak film jsem si sehnal i kvůli mé oblíbenkyni Amy Ryan a opět mě nezklamala a (opět) podala skvělý výkon. Celý film je nakonec fajn "vztahovka", kterou si rád zopakuju. Zatím zde nechám 80 % s tím, že se určitě podívám znovu s českými titulky. ()
Docela jsem tomuhle nezávislému kusu věřil. Netradiční romance, vyprávěná od chlapíka, který se vždy herecky pokládal do polohy někoho, jenž opanuje každou místnost, do které vstoupí. Na Philipa Seymoura Hoffmana se vždy valila hlavně slova chvály. Komorní tragikomický příběh toho dějově moc nepřináší: řidič limuzíny ve středním věku se nějak zasekl, chybí mu partnerka, bojí se neúspěchu, vaření nebo plavání a má obecně oproti jiným o krapet víc sociální úzkosti. Hoffman látku režíroval už na divadelních prknech, není to žádná růžovoučká romantika, ale ani problémy ústřední čtveřice nejsou nijak zajímavé, respektive se s nimi zajímavě nepracuje. Coby debut fajn, ale místy prázdné a k divákovi nevstřícné. ()
Nevím, zda dávám dvě jen proto, abych kompenzoval ten předešlý odpad, nebo že si to dvě zasloužilo. Ale je to absolutní nuda, nezáživný film. Vlastně uběhlo pár dní a já už nevím o čem to bylo... ()
Lidé jako trosky bez nadějných vyhlídek do budoucna v tak trochu jiné romanci, na něž jsme možná všichni z poslední přefeel-goodované doby zvyklí. Instantní divadelní polo-depka aneb z prken přímo před kamery. Od Hoffmana jsme se mohli dočkat spousty velkých věci... ()
Hoffmanův pohled na problematiku vztahů. Jde na to trošku jinak než například 500 Days of Summer. Docela uvolňující film, který svou úlohu zaujmout pozorného diváka splnil. 90 minut uteče jako voda a ještě se divák dozví jak se naučit vařit a své lekce dostanou i neplavci. Hoffman společně Amy Ryan si střihli i nejdivnější erotickou scénu roku. Stojí za vidění. ()
Na filmový debut jinak skvělého herce Hoffmana to docela ujde. Trošku mi vadil příběh příliš utažený za vlasy, kdy prakticky nikdo ve filmu není zcela normální. Všichni jsou tak napůl podivíni a řeší vnitřní problémy. Jinak hezké, většinou "tragikomické", momentky ve filmu byli a tak pro mě za 65%. ()
Jack je looser, nesmělý, neprůbojný, pomalý. Týpek se zavalitou postavou, s mastnými vlasy a trochu zaseklým vystupováním. Pracuje jako řidič ve firmě svého strýce, který pronajímá limuzíny. Jack má naštěstí ve firmě spolupracovníka a přítele Clyda, který mu pomáhá a dělá mu ,,staršího bráchu'. Jack se totiž chce sblížit s Connie, spolupracovnicí Clydovy manželky Lucy. Díky pomoci Clyda se to nakonec začne zdárně rozvíjet, ale Clyde sám touto pomocí utrpí ztrátu. Je to velmi milý a lidský film o některých jiných z nás, o přátelství a obětech. Hoffman ztvárnil Jacka ve standardu na který jsme u něj zvyklí, stejně tak ostatní aktéři. Na mne film komediálně nepůsobil. Moc se mi líbila role Clyda a jeho vztah k Jackovi, který byl plný porozumnění a přátelství. Je vidět, že Hoffman má široký potenciál i jako režisér a máme se jistě na co těšit i v budoucnu. ()
Vůbec nechápu, jak se podařilo tak bravurně ubalancovat mezi smutkem a radostí. Neveselý film a neveselých věcech v hávu zabalený tak, že skoro vždy zvedne koutky úst. Bezchybný Hoffman představuje outsidera a díky své citlivé režii se podařilo docílit toho, že v divákovi nevzbuzuje lítost, jelikož je v něm síla a odhodlání. Tenhle film s mnoha silnými momenty (a perfektně pasující hudbou!) byl natočen s velký nadšením všech zúčastněných, to se pozná. 9O% ()
Hypnotizujúca Hoffmanovčina. Film dokázal vyťažiť vlastne z priemerného, nijak výrazného príbehu maximum čo sa dá, hlavne na základe zvláštnej trpko-humornej atmosféry, skvelých dialógov a niektorých slušných dramatických scénok. Nič z tohto by sa však nepodarilo, keby tam nehral P.S. Hoffman, ani to vlastne neviem popísať, postavu ktorú stvárnil mohol zahrať iba on. 75/100 ()
Tenhle typ ufňukané filmařiny o lůzrech mě osobně míjí a nechápu, co si od toho kdo slibuje. Philip Seymour Hoffman pro mě navždy zůstane Capotem ze stejnojmenného filmu z r. 2005, a sledovat jeho zavalité tělo v jakékoli jiné roli je pro mě tedy nejen nezvykem, ale skoro až utrpením - ten chlápek na mě působí dojmem, jako by měl každou chvíli dostat infarkt. Jsem ochoten tomuto filmu přiznat určité civilní kvality, ale jako celek mě irituje už jen tím, jakou vědu třeba dělá ze sexu. U sekvence s nevydařenou večeří jsem umíral trapností. Objektivně 4 hvězdy, subjektivně o jednu míň. ()
Hoffman byl rozhodně mnohem lepší herec než režisér. Tenhle film neurazí, nenadchne, velmi záhy vyprchá a zapomenete vše, co se v něm odehrálo. ()
Neuvěřitelně schizofrenní snímek. Nejprve na vás dýchne pohodou líznutou mírně smutným životem Jacka, což ve výsledku působí nesmírně skutečně a upřímně. Kdo totiž zažije první polibek jako z Hollywoodu při kýčovitém západu slunce? Kdo pozná hned na první pohled, že tohle je ta pravá? Druhá polovina jako by ale patřila úplně jinam. Vyostřené scény, jež působí přehnaně, a naopak zcela nereálně, trochu à la udělejme z toho takový ten nezávislý indie film. Doplňuje to ale skvělá písnička od Fleet Foxes, a tak vám zůstane jenom hřejivý pocit, že tohle se vážně povedlo. Alespoň z půlky. ()
Jeden z najkrajších filmov čo som v poslednej dobe videl - indie love story o outsideroch a tiež prvý aj posledný réžijný počin môjho obľúbeného herca. Presne na niečo takéto som akurát mal náladu. Máme ťažký život, snažme sa ho žiť aj napriek našim "odchylkám".. Predsa, kto povedal že si to ešte nemôžme užiť, zabaviť sa s priateľmi .. a celkom nevinne a družne sa pritom sfajčiť, za zvukov reggae muziky? Aj zakomplexovaný starnúci rastaman si zaslúži lásku! :) ()
Jack sa chystá vyplávať je film, v ktorom majú skúsenosť s varením len profesionálni kuchári. Aspoň spočiatku. Čiže žiadna nalinkovaná genderová korektnosť typu „ženy áno, muži nie“, to vôbec, s týmto ten film neoperuje. Prvá veta implikuje dva výklady. Buď je Hoffmanov režijný debut a labutia pieseň v jednom absurditou na druhú, ktorá s divákom komunikuje priznaným, osobito nadsadeným spôsobom a vyššie uvedené je len jednou z nich, z tých absurdít. Alebo je ten film plný podobných násilne vynútených scenáristických strát zmyslu pre realistickú mieru. Dodajme kontext a možno sa vyjasní. Jack sa chystá vyplávať je totiž film inzerovaný ako realistický. Lenže štyria ľudia prežívajúci svoju štyridsiatku, alebo niektorí len nábeh na ňu, môžeme len odhadovať, a nik z nich nevie ani len kurča upiecť? Dobre, konštrukt, ale ich vec. Číry pragmatizmus hovorí, že majú reštaurácie. ___ Vhodnejšie by ale bolo napísať, k tej realistickosti, že ide o film akoby priam programovo vyjduvší z festivalovej Mekky amerických nezávislých filmov Sundance, pričom v tomto konkrétnom prípade škatuľka „nezávislý“ síce možno koreluje so spojením „film vyrobený mimo veľké štúdio“, no menej už so slovom „realistický“. Ale zas to od nás nie je odtrhnuté až tak úplne. Len to stráca body miernou idealizáciou. A teraz nejde o pohľad povýšenecky kverulantský v zmysle „romantická komédia, to je len taký nedorobok tých ozajstných filmov“. Nič také. Pretože ozajstný film nejestvuje. Čo to vôbec je? Jestvujú len rozličné žánre a typy filmov, ktoré rôznym spôsobom napĺňajú alebo modifikujú stanovené konvencie. ___ Vyplávanie v titule filmu kauzálne predpokladá statickosť, stojatosť, zmeravenosť. Možno ide o priehľadnú vzťahovú metaforu, ktorá ponúka spoiler už len po prečítaní názvu, možno o akési „hľadanie cesty mentálne vyhoreného človeka k svetlejším zajtrajškom“. Uvidíme. ___ Skúsme ten film kamsi zaradiť. Jack sa chystá vyplávať nie je nepriznaná soap opera. Nie je to weird svojráz pracujúci s deadpan poetikou či freakmi zahusteným svetom. Nie je to ani veľkoštúdiový rom-com mainstream, nie tak úplne, naň je to až príliš melancholické, outsiderské a neatraktívne. Ale hlavne to nie je dostatočne osobité. To posledné už bolo konštatovanie k filmu samotnému, nie k opozičným definičným znakom romantických komédií majoritných filmových štúdií. ___ Anglický jazyk má na definovanie tejto adaptácie divadelnej hry najvýstižnejšiu kategóriu. Dramedy. Taká tragikomédia, na ktorú sú namotávané situácie adekvátne diváckym očakávaniam z daného subžánrového zaradenia. Nevedno, či rýchlo prchajúca, uvidíme po čase, ale predpoklad je, že áno. Posmutnelá, nie skľučujúco depresívna, loserská, ale vôbec nie chcípácka, zdržanlivá, nie však asketická. ___ Až by sa žiadalo napísať, že newyorská opozícia voči hollywoodskemu naratívnemu modelu. Čo je hlúposť, alebo fajn, ale najskôr by sme si museli definovať hollywoodsky prístup k romantickej komédii a zistíme, že Jack sa chystá vyplávať žiadny rapídny odklon od nich nepredstavuje. Každá postava tu totiž napĺňa svoje konkrétne stanovené ciele, rozprávanie obsahuje pracovnú a súkromnú líniu, každý charakter je jasne čitateľný a zaradený. Všetko sú to znaky klasického rozprávania. Dokonca je tiež nastolená jeho kľúčová identifikačná črta, deadline, v tomto prípade leto, v ktorom sa „Jack chystá vyplávať“ a začať si vzťah s Connie. ___ Jack je slúchadlami ovešaný, zavalitý, vľúdny hromotĺk bývajúci u svojho strýka v predmestskej časti New Yorku. Počúva hudbu, teda jednu nahrávku dokola, pôvodnú verziu Rivers of Babylon od The Melodians, aby to možno čosi symbolicky zdôraznilo. Môžeme domýšľať. Je zima. Zoznámi sa s Connie, ktorá na byte u kamarátky Lucy rozpráva príhodu o svojom otcovi. Jack nikdy nevhupol do partnerského vzťahu, Lucy takisto nie, vyzerá, že je osamelá. Taká milá, submisívna osôbka s neveľkými nárokmi na svojho partnera. ___ Všadiaľ navôkol panuje zimná atmosféra, aspoň zo začiatku, sledujete a len čakáte, až „Jack vypláva“ a z filmu sa vykľuje sladkobôľna propagácia rodinných hodnôt končiaca kdesi na Manhattane pri pouličnom, nadbytkom svetiel vyzdobenom vianočnom stromčeku a padajúcom snehu. A myslíte si, že odhadujete správne, ale zároveň stále váhate, lebo ide o režijný počin Philipa Seymoura Hoffmana. Toho chlapíka, dnes už po smrti, ktorého meno a výzor máte zafixovaného z filmov Magnólia, Hriešne noci, Capote, Mission: Impossible III. či Než sa diabol dozvie, že si mŕtvy, a ktorý práve nakrútil klasickú trojaktovku, do ktorej obsadil samého seba. Jack samotár. Jack sa letmo zoznamuje s Connie. Jack v bytových priestoroch Lucy a Clydea varí pre všetkých večeru. Ale hlavne pre Connie. A táto časť si z celku odkrajuje takmer tretinu. ___ Seymourov film krotko ubieha, plynie, občas sa vytasí s nejakým zásadným deus ex machina typu Connie v preplnenom metre zbije anonymný chlap len preto, aby následne v nemocnici prijala pozvanie od Jacka na večeru. A môžeme pokračovať: Profesionálny kuchár Cannoli, ktorý má Jacka naučiť čosi uvariť, je samozrejme Lucyina bývalá známosť, čo Clyde Jackovi rozšíri a dozvedieť sa o tom musí aj Lucy. Aby bol dôvod k ich rozpadávajúcemu sa vzťahu. ___ A podobne vynútené nie že barličky, ale priam obrovské pomocné barle, bez ktorých nie je možné, aby rozprávanie vôbec nejakým spôsobom napredovalo, sa tu vyskytujú pomerne intenzívne. Aj ten subtílne kolabujúci vzťah medzi Lucy a Clydeom ako opozícia voči vyvíjajúcemu sa vzťahu Jacka a Connie, akoby nevychádzal z potrieb a funkcie v rozprávaní, ale nutne bolo potrebné vytasiť sa s najväčším klišé „niečo končí a niečo iné začína“. Téza. Nie hneď utópia, ale skúsme presnejšie, idealizujúce ružovkasté okuliare. Jednorazové. Nie zo zaprášeného výkladu trafiky, ale z ľahko pompéznejšieho jarmoku. ___ Spočiatku do popredia presvitá také videnie sveta, v ktorom je nutné byť na kohosi naviazaný a zdieľať s ním spoločný život. Z newyorskej reality je prezentovaná výlučne malá hŕstka ľudí, očividne so sebou spokojných, nižšia stredná trieda, a Jack akoby k nim nezapadal. Neznamená to, že ho nemajú radi, Lucy a Clyde, ale odmietajú sa stotožniť s takou jeho verziou, ktorá je až príliš samostatná. Bezbrehý individualizmus akoby už nebol in. Je potrebný partnerský sidekick, monogamia ako hýčkaná a cieľová životná stanica. Lenže aj tu sa dá oponovať, pretože kdeže bol Jack tých pár rokov zabednený, keď im jeho vzťahová absencia začala prekážať až teraz? Nárazovo a nezvratne má nutkanie naučiť sa variť a súbežné s tým plávať. ___ Nechcem nikomu zasahovať do nárokov na osobu, s ktorou mám zdieľať spoločný život, ale ak k získaniu vzťahu stačí varenie a plávanie ako znaky prekonania samého seba, tak je to prinajmenšom rozprávkarstvo. Našťastie neskĺzavajúce do podoby akejsi plošne blábolivej báchorky, pretože stále nejde o dielo propagačne šťastné takým tým nástojčivým reklamným spôsobom, ale vzhľadom k Jackovi o dielo až jemne motivačné, ktoré sa zároveň principiálne nedá odsúdiť, lebo hoci je zjednodušujúce, nie je iritujúce. Taký coming of age vekom postáv oneskorený o dobrých tridsať rokov. Skúste si na Jacka spomenúť o mesiac plus a dajte vedieť, či prázdna fráza „priemerné filmy sú tie najšumivejšie“ je naozaj len frázou. () (menej) (viac)