The Loved Ones
Réžia:
Sean ByrneScenár:
Sean ByrneKamera:
Simon ChapmanHudba:
Ollie OlsenHrajú:
Xavier Samuel, Robin McLeavy, Richard Wilson, Roman Kroufek, Jessica McNamee, John Brumpton, Victoria Thaine, Gulliver McGrath, Suzi Dougherty (viac)Obsahy(1)
Příběh mapuje osud mladého středoškoláka Brenta (Xavier Samuel). Brent se díky rodinné katastrofě a neustálé konfrontaci z matčiny strany uzavírá do sebe. Nemůže se zbavit pocitu viny z tátovy smrti, zažívá emoční kolapsy a pomáhá si marihuanou a metalovou hudbou. Jeho dívka Holly se mu snaží co nejvíce pomáhat. Je to milá starostlivá slečna nohama pevně na zemi a právě ona je důvodem, proč je Brent surově unesen. Když se probudí z bezvědomí, čeká ho pohled na zrcadlovou disko kouli, injekční stříkačky, elektrickou vrtačku a jeho ctitelku, která neskousla, že jeho přítelkyně není ona. Brenta čeká noc hrůzy plná mučení a beznaděje. (Zeck)
(viac)Recenzie (302)
Strašná píčovina. Všechny postavy se tam chovají jak idioti, celé to absolutně nedává smysl, a jediná vteřina tam není napínavá, nebo nedejbože strašidelná. Když nic jiného, místy je to ale tak moc debilní, až je to vtipné - nasmál jsem se celkem dost. Film s tak hrozným scénářem jsem už dlouho neviděl. ()
Sympatický mladík Brent (Xavier Samuel) řídí auto, když mu náhle do cesty vstoupí jiný zkrvavený mladík, strhne volant na stranu a při nehodě zemře jeho otec. Zvláštní, že se v průběhu děje existence záhadného mladíka vůbec neřeší a děj se jen posune o půl roku dopředu. Brent má delší vlasy, chodí s dívkou Holly, ale je do něj tajně zamilovaná spolužačka Lola, s kterou odmítl jít na školní ples. Zhrzená Lola se rozhodne se svým otcem ho unést k sobě domů a tam si na něm "ujetá" dvojka vybije svoje komplexy. Následuje mučení a názorné předvedení širokého spektra využití nástrojů pro kutily, které rozhodně neuvidíte ani v pořadu Přemka Podlahy. Lole bych se pod kladívko nebo vrtačku dostat rozhodně nechtěl a ona si pojem "stát se královnou plesu " vykládá hodně po svém. Překvapilo mě však, že ji nehrála opravdu ošklivá herečka, protože Lola vypadala normálně, ale byla to pěkně vyšinutá blbka, a jak se později ukázalo, Brent nebyl jediný mladík, kterého se svým tatínkem unesla. Slovo "extrém" tady dosáhne nového rozměru v okamžiku, kdy se divák dozví, jak povedená dvojka naložila s mladíky před Brentem. The Loved ones je překvapení z Austrálie, které se zrodilo (asi v pološílené) hlavě scenáristy a režiséra v jedné osobě Seana Byrna, a je docela možné, že něco podobného zažil on sám, pak o tom natočil tento horor. Viděl jsem sice lepší a možná nápaditější horory, ale dobrý výběr herců, několik scén vyvedených do extrému (někdy byly směšné, někdy tolik ne), dobrý výběr hudby a hlavně ústřední písně s působivým textem, plus hodně nevyužitá Jessica McNamee ve vedlejší roli, a nepříliš povedené finále, dávají dohromady celkem působivý horor, z kterého je ale cítit, že se jedná o debut. V rukou zkušenějšího režiséra by možná film vypadal mnohem vyzráleji. ()
No já musím dát za plnej počet. Protože tohle byla fakt pecka. Žádná táhnoucí se nuda, naprosto mě to pohltilo a drželo v napětí až do samotného závěru. Docela zbytečné byly scény jeho spolužáka, ale nakonec film beru jako ''2 tipy, jak trávit večerní noc =D''. Brutální, úchylné, dokonalé. ()
No, nebudeme přehánět. Zase tak úžasné veledílo to nebylo. 4x jsem se od srdce zasmál. Úvod do děje působí superamatérským dojmem. Když má dojít k řežbě, tak kamera nenápadně koukne jinam. Vychválení si zaslouží pouze veškerá hudba, která byla dle mého neodborného názoru zvolena ideálně. Dále se mi strašně líbilo, že frajer s propíchnutými chodidly a do hlavy vyvrtanou dírou dovedl bolest zcela ignorovat a prakticky nebyl ničím limitován. Celkově se mi film moc nelíbil. Je to taková netradiční kombinace totálně debilní teenagerské sračky a solidního horůrku. Bohužel, ta hororová složka nijak výrazně nepřevyšuje tu sračkoidní teenagerskou. Je opravdu hrozně špatná. I na protinožce. Navíc mě neuvěřitelně sral hlavní hrdina, a to přežití jsem mu příliš nepřál. Dávám tak slabé 2*, jak jen je to možné. ()
Říkal jsem si, i přes vysoké hodnocení, že to bude blbost. Ale omyl dostal jsem 84 minut skvělého hororového-thrillerova šampáňa. Výtečně sladěné, nic nebylo za hranici, nýbrž tak akorát. Povinnost zkouknutí, pro hororové labužníky! VELKÉ PŘEKVAPENÍ!! 70% ()
Láska je láska --zvrhlé, sadistické, ulítlé, skvělé a je z toho cítit nadsázka na míle. Navíc ten soundtrack je božský. Holky, když vám někdo zlomí srdce, vyryjte mu ho na hruď, hajzlovi:) ()
Smutný film o mladých lidech se zlomenými srdci. Účelně vystavěné, žádná zbytečná scéna, nádherně očištující finále. Chcal jsem blahem. Letošní král hororu ()
Božinku ... ja som si neprečítala, že je to horor. Len o čom to zhruba je a čakala som taký trhlý film. No ale bol parádne trhlý. Horory ja nepozerám, z tých kde je kopec krvi mi je do smiechu a pri ostatných sa bojím, tak to radšej nepozerám, ale totoK ... Xavier neskutočný fešák a Robin výborná a muzika tiež. ()
Současní filmoví tvůrci žijí nejspíš v domnění, že bez šou*tání se snad horor natočit nedá. Pokud se má jednat o hutnou řezničinu, tak očekávám krájení palic, dloubání očí, či pálení autogenem. Ne snad, že by se v tomto směru film nesnažil, nicméně erotické scény mu dle mě škodí. Pokud mám chuť na tohle, dám si Základní instinkt, nebo rovnou P. Tak či onak, tenhle mišmaš utíká celkem rychle, u některých scén divák nedostává zrovna apetit a metalový OST kupodivu taky sedne. Že jsme v rámci žánru viděli něco podobného již tisíckrát asi není třeba dodávat. 60% ()
Poctivě natočený exploitation horor, který ale do žánru nepřináší vůbec nic nového. Tyhle syrové, drsné a uchylné filmy můžu tak dám silnější 3*. ()
Australané mají mučící filmy očividně rádi. Zde se setkáváme s jednoduchým příběhem o mladé dívce, které není dobré říct ne, když Vás pozve na maturiťák. To udělal Brent a skončil připoutaný v jedné místnosti s ní a jejím silně úchylným otcem. Následuje mučení pomocí vrtačky a jiných nástrojů a pro fajnšmekry se zde najde celá řada chuťovek. ()
Holka pěkná, film blbina. ()
Může to znít divně, ale dlouho jsem se tak dobře u hororu nebavil. Tak výborně namíchaný exploitation s různými hláškami jsem ještě neviděl. Bavil jsem se a znechucenej jsem byl vlastně od začátku až do konce. Odpustil bych si jen pár drobností, co se uskutečnily v závěru, jinak ale spokojenost a vřelé doporučení. 75% ()
Zábavná teen- emo podívaná o tom, jak se tatínkova holčička umí rozčílit, když jí odmítnete doprovod na maturák. Domácí večírek neměl chybu. Místy mně opravdu trnuly zuby, když jeblá pizda s pomateným fotříkem opečovávali hosta. To bylo velmi nápadité a závěr skvěle gradoval. Je fakt, že mě překvapila chlapcova výkonnost s jakou činorodě jednal i tehdy, když mu lebkou dvakrát projel vidiový vrták, ale uznávám, že nejsem neurochirurg, abych mohla objektivně soudit. Na tyhle holky s postavou "krev a mlíko" si každopádně dávejte raději pozor. Aby se to náhodou jako u téhle holčičky nesoustředilo hlavně na tu krev. Váhala jsem mezi 4 a 5, nakonec palec nahoru ještě za soundtrack, který k těm situacím skvěle sedí. ()
Barbie kutilka z vidlákova+Tarzan metalista=hell of a prom night. ()
Dobře pošahaná holka :D tenhle horor určitě nenudil. ()
Jsem překvapen. Mám rád australské horory tento je opravdu nechutný a úchylný a několikrát mě, hlavně v poslední třetině, překvapil. Spokojenost. 75% ()
Dávejte si pozor, komu odmítnete pozvání na ples ;-) Nic naplat, Australané prostě horory umí... Silné 3* ()
Am I Not Pretty Enough? Romantický film o nenaplněné lásce a o tom, že moderní country je pro zvrhlé úchyly. 75% ()
Australané se za poslední roky stále více tlačí na pomyslný hororový „vrchol“. Jejich snímky samozřejmě nemůžou konkurovat těm asijským, severským či španělským, ale tu a tam se objeví nějaký ten „klenot“, který uchvátí fanoušky tohoto filmového žánru. Za poslední dobu jsem narazil (a věřím, že nejen já) na několik opravdu solidních filmů a The Loved Ones určitě patří k těm (jenž se vám z hlavy jen tak rychle nevykouří…). I tentokrát si pro nás protinožci připravili pěkně zlomyslnou podívanou, která vás nenechá chladnými. Atmosféra nám sice nenabídne žádné nervy drásající pasáže, ale za to na nás čekají stupňující se krvavé hrátky (i když na můj vkus až moc „light“). Ne nadarmo se říká, že dívka by se odmítat neměla – zvláště ta, co to v hlavě nemá moc v pořádku. Ale kdo to mohl tušit, že? Je ovšem pravdou, že já bych se spíše zařadil mezi ty, jimž je povahově blíže kamarád hlavního hrdiny Jamie. Ten si na rozdíl od Brenta užívá opravdu plnými doušky, což bylo působivým paradoxem tohoto snímku. Solidně prostříhané scény mi vlily novou krev do žil (protože začátek nebyl zrovna dvakrát záživný). Nechat se ojíždět zhulenou borkou na školním plese – to by se mi líbilo rozhodně víc, než být přinucen chcát do sklenice od mléka. Přišlo mi, že tu ale opravdu „normální“ nebyl snad vůbec nikdo, takže jsem si tuhle lehce zvrácenou podívanou nakonec užil až do konce. Jak Robin McLeavy tak Jessica McNamee však měly něco do sebe. Jedna pomatená „princezna“ v růžových šatičkách a opravdu zajímavým deníčkem plným vzpomínkových fotek, druhá zhrzená dcerka policajta, které opravdu o tančení v šatičkách moc nejde. Hlavní prim tu však mělo hrát mučení, na které jsem se těšil nejvíc. Sadisti si však vystačí i s málem a hlavně mimo záběr kamery. Přesto mi to tady zas až tolik nevadilo, protože tvůrci chtěli dát především prostor divácké fantasii – no a následně nám ukázali výsledek. ()