Réžia:
David FincherScenár:
Andrew Kevin WalkerKamera:
Darius KhondjiHudba:
Howard ShoreHrajú:
Brad Pitt, Morgan Freeman, Gwyneth Paltrow, Richard Roundtree, R. Lee Ermey, John C. McGinley, Kevin Spacey, Julie Araskog, Mark Boone Junior, John Cassini (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Detektív poručík William Somerset (Morgan Freeman) pomaly končí svoju kariéru a jeho poslednou úlohou je zaučiť mladého a ambiciózneho detektíva Davida Millsa (Brad Pitt). Obaja sú nasadení na vyšetrovanie prípadu brutálnej vraždy, ktorý ich neodvolateľne vtiahne do pomýleného a zvráteného sveta psychicky narušeného, ale inteligentného a rafinovaného zločinca, s krycím menom Johna Doe. Vražedný maniak v besnom zabíjaní pokračuje - už na druhý deň sa nájde zohavené telo najlepšieho advokáta v meste, vedľa ktorého je krvou napísané slovo „chamtivosť“. Zdá sa, že to nie je posledná obeť a kým polícia vraha vypátra, bude každý zo siedmich smrteľných hriechov - obžerstvo, chamtivosť, lenivosť, smilstvo, pýcha, závisť a hnev - kruto potrestaný... (TV Markíza)
(viac)Videá (2)
Recenzie (2 383)
Jsou filmy, u nichž si vždy uvědomím jednu z ohromných předností filmu, tj. zprostředkovat zkušenost, kterou bychom ani ve snu nechtěli zažít a která je přesto pro náš život důležitá. Fincherův snímek SEDM mezi tyto filmy rozhodně patří. Na první pohled se tento Fincherův opus jeví jako drsný thriller; ale již při druhém pohledu divák odhaluje a nachází hlubokou myšlenku o světě, který některé z Fincherových filmových postav v lecčems značně znepokojuje. Snímek je úchvatně zpracován. Nálada filmu je podporována řadou detailů (téměř permanentní a silný déšť etc.). Jednotlivé scény jsou přesně načasované a vytvářejí nezapomenutelnou a dokonale „hustou“ atmosféru. Herecké výkony jsou jedním slovem excelentní: Morgan Freeman coby klidný a lehce životem zapšklý detektiv William Somerset; Brad Pitt v roli mladého, energického a leckdy vznětlivého detektiva Davida Millse; Gwyneth Paltrow v roli mírné, krásné a milující Davidovy manželky; a v neposlední řadě Kevin Spacey coby John Doe. Za výkony těchto hlavních postav nezaostávají ani výkony dalších herců. Shrnuto a podtrženo: SEDM patří ke špičce ve svém žánru. Na tento snímek jen tak nezapomenete. A bylo by to také škoda „pod povrchem“ tohoto filmu se totiž skrývá něco nesmírně důležitého. ()
Skvělá a napínavá kriminálka, která mi ale nikdy doopravdy nepřirostla k srdci. Ne že bych fincherovsky temnou atmosféru nedokázal ocenit, to ne, jen mě to nechytlo natolik, abych tomu napálil pátou hvězdu. "Jen" mě to bavilo, sem tam vystrašilo a já byl zvědavý, jak do dopadne. V tomhle směru 100% úspěch. Jako celek ale jen silné čtyři hvězdy. Nějak tak to ve mě nedokáže narůst - a samotného mě to mrzí. ()
Desivý krimi thriller, s premyslene vystavanou štruktúrou deja, o vrahovi nechávajúci na svojich obetiach pečať ich vlastného konania, ktoré predstavovalo jeden zo smrteľných hriechov. Detektívi vidia, že napriek snahe domôcť sa spravodlivosti, ich konanie nemá temer žiadny zmysel a sami sú len súčasťou obrovskej devastácie medziľudských vzťahov v preplnených mestách. Hustý lejak, samota, či tiché zúfalstvo hrdinov, do temných farieb ladený obraz len podtrhujú neradostné vyznenie príbehu. David Fincher vo svojich filmoch zachytáva aktuálne trendy doby. Zamýšľa sa nad svetom a nad spôsobom ako žijeme. Forma tohoto zamyslenia je u neho vždy na veľmi vysokej remeselnej úrovni. Ak sa k tomu pridruží i premyslený scenár a kvalitné herecké výkony je z toho výborný film. Približujúci sa prelom storočia v polovici 90. rokov a medializované správy o tom, čo za katastrofy môže priniesť letopočet začínajúci sa dvojkou ako následok zmien sveta (napr. technologických, populačných, ekologických), v ktorom chýbajú tradičné morálne hodnoty našli tiež v tomto filme svoj odraz . ()
Moji oblíbení uživatelé se předhánějí v superlativech, ve kterých figurují termíny jako nepřekonaný vrchol žánru nebo dokonalá filmová esej, já budu podstatně střízlivější a v opozici proti filmovým fanouškům na CSFD, kteří Sedm zařadili do top desítky, musím konstatovat, že podle mého mínění snímek má jediné, ale velmi výrazné plus v podobě atmosférické režie Davida Finchera. Ten jako i jinde ve své tvorbě tady kouzlí s kamerou, pečlivě vytváří scénu, hraje si se zvukem i obrazem a všechno podřizuje maximálnímu efektu a diváckému zážitku. Bohužel na úkor logiky, je to zkrátka takové prvoplánové. Spíš než ke kriminálnímu thrilleru to směřuje k hororovému žánru, jmenovitě je to předzvěst pozdější úspěšné hororové série Saw. Scénář je překombinovaný, stejně jako u podobně laděných filmů s geniálním manipulátorem, jako je např. Prvotní strach, by v reálu podobný konstrukt nefungoval. Ono je vůbec zajímavé sledovat řadu filmových detailů, kde Fincher všechno podřizuje atmosféře. Např. kamkoli hrdinové vstoupí, musí být zataženo a chraň pánbůh, aby kdokoli zmáčkl vypínač osvětlení. Svítí se baterkami nebo místnost spoře osvětlují světélka červených výbojek, aby víc vynikla ponurost prostředí a jeho tajemnost. Režisér si vybírá co nejodpudivější prostředí, zanedbané a zaneřáděné uličky na periférii, staré budovy s oprýskanými fasádami a ještě mnohem víc si vyhrává s interiéry. Ty jsou obvykle mnohem zaneřáděnější a zdevastovanější, než by v reálu bylo možné. Kamera se přímo pase na hnilobě a plísních, které by v reálu upozornily už dávno okolní nájemníky na nějaké nekalosti. Policisté vniknou do bytu a s napřaženými zbraněmi postupují do poslední místnosti, kde teprve až strhnou pokrývku z oběti, rázem se chytají za nos. I tady Fincher všechno podřizuje momentu překvapení. Je dobré si srovnat dynamicky natočenou scénku honičky v činžovním domě se scénou honičky po střechách a bytech arabské čtvrti ve filmu Borneův mýtus. Zatímco ta druhá organicky zapadá do příběhu, tady by v reálu mělo pachateli stačit seběhnout schodištěm a zmizet hlavním východem, jenže to by pochopitelně bylo divácky nepřitažlivé, takže Fincher nechává svého padoucha a jeho pronásledovatele probíhat částmi domu, který pravděpodobně dosud nikdo nepostavil a také nikdy nepostaví, protože by šlo o nezkolaudovatelný architektonický unikát. Podobných úletů by byla celá řada, ale síla Fincherova nezaměnitelného režijního rukopisu je tak výrazná, že to v očích převážné většiny diváků spolehlivě zakrývá. Takovou scénu, kdy Brad Pitt má pistoli u své hlavy a očekvává výstřel, musím v její atmosféričnosti ocenit i já. Divácký zájem pochopitelně poutá i brutalita jednotlivých zločinů, ale můj dojem k tříhvězdičkovému hodnocení snižuje i filozofický rámec dramatu, se kterým se ani v nejmenším neztotožňuju. Zatímco jiný Fincherův film Klub rváčů mi přišel jako skvělé zpracování fenoménu revolty, anarchismu a konzumismu v moderním velkoměstě, tady mi ten nihilismus a deprese přijdou nepatřičné. Celkový dojem: 60 %. () (menej) (viac)
(1001) Příliš si nepamatuji svůj dojem z tohoto filmu po prvním shlédnutí (kromě toho, že mě nebavil). Nyní, po pár letech a opakované projekci, můžu říct, že mě stále nebaví, a co se týče jeho skladebních prvků, je toho tam na mne všeho moc, příliš urputně a násilně. Znakem toho, že tohle není film pro mě, budiž to, že jsem v něm nenašla jediný hezký záběr. Půjčím si soud, který jsem nedávno vyčetla z knih: Raději bych viděla méně tvrdé práce, zato více geniality. ()
Galéria (54)
Zaujímavosti (135)
- Spočiatku bol Al Pacino zvažovaný pre rolu Williama Somerseta, ale odmietol ju v prospech filmu Vyšší záujem (1996). Robert Duvall dostal ponuku, ale odmietol ju. Ďalším kandidátom bol Harrison Ford. (Arsenal83)
- Ve scéně, kdy Mills (Brad Pitt) prohlašuje: „Jodie Foster mi řekla, ať to udělám,“ je narážka na událost ze 30. března 1981, kdy John Hinckley Jr. postřelil prezidenta Ronalda Reagana poté, co několikrát viděl film Taxikář (1976) a byl posedlý poselstvím role Jodie Foster. (jirka.jindra11)
- Herec Leland Orser, který ztvárnil jednu z obětí, si zahrál o 4 roky později ve filmu Vraždy podle Jidáše (1999) jednoho z detektivů, kteří případ vyšetřují. (Habansz)
Reklama