Amer
Amer
Amer
Amer
Amer
Amer
Amer
Obsahy(1)
Anin život určujú tri kľúčové zmyselné momenty. Jej telesné hľadanie kolíše medzi realitou a pestrými fantáziami, ktoré ju čoraz viac ťažia. Ruka, zahalená čiernou čipkou, jej nedovolí kričať. Vietor jej nadvihuje sukňu a hladí ju po stehnách. Čepeľ sa dotýka jej pokožky. Kam ju táto chaotická, mäsožravá cesta zavedie?
Film môžeme vnímať ako poctu krvavým talianskym giallo hororom 60. a 70. rokov, no je silne ovplyvnený aj naratívne kryptickým surrealizmom režisérov ako napríklad David Lynch. [MFF Cinematik 2010]
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (115)
Vzdechy a hekání. Baví mě ten vizuální styl plný detailů a malých zoomů, ale bez děje (a zápletky), tedy v bodě, kdy už to překračuje krátkometrážní délku, to brzy začne být ubíjející. Jejich novější film "Nechte mrtvoly chytat bronz" mě bavil mnohem víc. A zajímalo by mě, jak by vypadalo kdyby tihle dva dostali šanci dělat nějaký víc mainstreamový film nebo něco hodně dějového. Jejich styl by určitě dokázali oživit lecjaký fádní scénář. ()
Amer alebo ako by vyzeral film keby bol David Lynch talian. Snímka ktorá sa od začiatku hrá na abnormálne giallo a vy len čakáte kedy to príde. 10 minút 30 minút hodina.... a stále nič. Na prvý krát som bol sklamaný lebo som holt nevedel do čoho idem. Toto dielo je iba čisto surrealistická artová záležitosť. Nemá to absolútne žiadny dej ani minimálny. čo ma ale fakt zaujalo a je to jediný dôvod prečo som tento film dopozeral je jeho vizuálna stránka ktorá silne ovplyvnená prácami Maria Bavu a Daria Argenta. Je to blaho pre "gialistu" sledovať tie neuveriteľné farebné kompozície a počúvať úžasný soundtrack. Zahaleného vraha v kožených rukaviciach sa dočkáme až v posledných 15 minútach a to vám poviem dokonalosť. Keby že je Amer iba krátkometrážna snímka a mala by iba tých 15 posledných minút považoval by som to za dokonalé....................... Dodatok po druhom pozretí o hviezdičku viac. Je to nesmierne umenie niekto pochopí niekto nie. ()
Manželka řekla, že je to blbost. ()
Dětské noční můry v kostce,-sexuální pnutí,-frustrace (a kastrace?).---- Už zase jsem se pěkně vyděsil při nakouknutí do toho podivného ženského světa.----Takovýhle Film jako tenhle,je přesně to proč Filmy miluju! (škoda že se Dalí nedožil) ()
Veľmi zaujímavý počin. Čisto audio - vizuálny sled situácií by som prirovnal ku kombinácii prvkov gialla a moderného prístupu k horroru ala Grandrieux popr. Tsukamoto (predovšetkým čo sa týka práce s kamerou, popr. fomálnou stránkou snímku ). Vágny príbeh ktorý v podstate ani neexistuje, je tu iba podporou jednotlivých senzácii ktoré sa nám dejú pred očami (a v ušiach ---> v celom tele). Výrazná farebnosť celého diela kde režiséri striedajú RGB kanály vytvára spolu zo zaujímavými rakurzami a precíznym strihom nielen vizuálnu hostinu, ale takisto prispieva k celkovej psychedélii snímku (plus evokácia gialla zosilnená ešte zakomponovaním Morriconeho hudby). Podobne ako vo filmoch Grandrieuxa mnoho scén má silne sexuálny podtón. Mobilita kamery sa prispôsobuje situácii. Dočkáme sa tak statických záberov, i zbesilých mykaní ala kameraman je epileptik podobne ako v dielach dvoch vyššie spomínaných režisérov. Koniec sa snaží celému filmu dať nejaký význam - respektíve sa snaží prinútiť diváka zamyslieť, čo sa mu v mojich očiach príliš nedarí, no aj tak zaradenie tohto typu konca považujem za pozitívum. Pre tých ktorý vo filme potrebujú príbeh - ruky preč. Považujem to za mimoriadne zaujímavý prístup k žánru ktorý eliminuje naráciu, sústredí sa na pravú esenciu strašidelných filmov - samotné audiovizuálne senzácie. Rezignáciou na naratívny oblúk sa tak vytvára forma, kde je omnoho ťažšie určiť kedy daný strašidelný moment príde, pretože sa divák nemôže oprieť o žánrové schémata. Na druhej strane, hlavne v druhej polovici je mu to už v podstate jedno - chýba niečo čo by jeho pozornosť konštantne udržovalo na rovnakej úrovni - či už práve príbeh, alebo pevnejšie previazanie jednotlivých scén. Napriek tomu zaujímavé, rád by som videl podobných filmov viac -najlepšie dotiahnutých k dokonalosti. Ak si však zoberiem, že ide o jeden z mála filmov tohto charakteru čo som zhliadol - možno dokonca jediný - i napriek jeho chybám hodnotím veľmi pozitívne. 4,5*. ()
Napadá mě snad jen "co tohle kurva bylo" nechápu čím mě film zaujal, ani nevím jestli se mi líbil, a o čem tom bylo. Nejvíc mě zaujal celkem horozačátek, a pak psycho záběry. Moc tomuhle nerozumím, ale styl mě zaujal. ()
Pro mě brutální překvapení. Amer byl asi natočen za účelem toho, aby v divákovi probudil jeho nejskrytější smysly, touhy a pocity. Je to dlouhá živočišná sprcha, která je rozdělena do tří částí a každá mě upoutala něčím odlišným. V první části nás pohltí neskutečně hutná atmosféra, jíž vytvářejí prapodivné záběry, což způsobuje nevědomost, na co se teď vlastně díváme. Většina těch záběrů je spíše nepříjemná, dráždivá, ale nějakým způsobem poutavá. Zpočátku je to hodně dobře provedené giallo, v druhé části se od něj ale bohužel odbočí na úplně druhou stranu, kde se na nás promítají hlavně lidské smysly a pudy. Třeba pohyb ohryzku při polknutí, pomalý hluboký výdech, kapka potu stékající po tváří, záběr na opasek těsně pod odhaleným mužským tělem. Poslední, asi nejsympatičtější část je zaměřená na sexualitu a vnímání estetiky těla, na detaily domu a klade důraz na zvukovou linku (hra na hřeben, rozepínání zipu). Děj je šíleně nesouvislý a ani v nejmenším netvrdím, že jsem ho pochopila. Dvojice režisérů mi ale ukázala filmařinu na trochu jiný způsob a zabodovala u mě. Ještě musím podotknout, jak výborné byly soudtracky, když tam zrovna nějaké hrály. ()
Tohle je očividně film pro velice úzké publikum. A já do něj nepatřím. ()
< Pohrávanie si s obrazmi, zvukmi a atmosférou > AMER ukazuje možnosti strihu, využitia farieb, detailných záberov, prácu zo zvukmi a mnoho ďalších vychytávok. To, že je v tomto filme minimum dialógov vôbec nevadí, pretože je slasť pozerať sa na to. ()
V prvom rade, vážení hodnotiaci kolegovia, by som vám rád pripomenul jednu vec- To, že niektorí z vás nepochopili myšlienke a obsahu tohto diela, neznamená že myšlienku či dej naozaj neobsahovalo. Možno budete prekvapení ale ja som oboje pochopil (cháp vysvetlil po svojom) vcelku jednoducho. Ale to už sme my ľudia- čo nechápeme, to odsúdime, že? A teraz k samotnému filmu. Áno, patrím k tým ktorí pri sledovaní tohto filmu v kinosále opakovane dosahovali filmový orgazmus v maximálnej možnej miere. Prepojenie všetkého čo vo filmoch tak milujem. Úžasné detailné zábery, mrazivá temná atmosféra vyvolávajúca úzkosť (ktorá skutočne funguje), psychedelické obrazy a množstvo surrealistických scén, ktoré sa zlievajú do jedného krásneho celku predstavujúceho fázy dospievania mladého dievčaťa. Naozaj by som sa nečudoval keby samotný Dáli vstal z hrobu a objavil sa v kinosále. Takýto film si proste fanúšik náročnejšieho umenia nemôže nechať ujsť :) ()
Vizuálně i zvukově geniální. Jako ukázka zručných dovedností režisérského dua působivé, ale na celovečerák zbytečně zdlouhavé a nezáživné. První část z dětsví hrdinky je jedna z nejatmosféričtějších záležitostí, se kterými jsem se kdy setkal. O to více mě zamrzelo, že zbytek filmu už se nesl v takovém nijakém duchu. Inspirace Lynchem zjevná. Jako první celovečerák nadějného režijního dua to ujde. Příště chci Mulholland po Belgicku. ()
Audiovizuálně skvostná, nicneříkající nuda. Italská kinematografie 60. a 70. let, na kterou film údajně odkazuje, mi nic neříká a hrát si na "fajnšmejkra", přičemž bych měl vyhledávat a oceňovat po obsahové stránce nejnudnější artové filmy, byť v super provedení, se mi nechce. Věřím, že v kině bych si ho užil víc a šel s hodnocením výš. ()
Nemůžu si pomoct, ale tohle mě moc baví! Baví mě se dívat, poslouchat a žasnout. A také z náznaků skládat příběh, který tam možná vidím jenom já. Představy a fantazie se prolínají se základními momenty života – smrt, láska, touha, bolest, strach…a smrt. Stačí si jen vybrat, co za tím vidět chci. A ani po několika týdnech ten pocit nemůžu vyhnat z hlavy... Takže tohle si rozhodně zaslouží zvednout na maximum. ()
Skutečný umělecký skvost, který by možná ještě lépe fungoval buďto v o něco málo kratším či přímo v krátkometrážním provedení. Respekt režijní dvojici Cattet-Forzani, která se pustila do něčeho takového. Nejlepší (a nejspíš jediný takový) art giallo horor. ()
Do 28minuty grandiózní ať už kvůli zvuku nebo kameře. Prostřední část filmu je i největší slabinou po namlsaní na začátku přišla nevýrazná a lehce nudná část. Finále tedy zhruba od nějaké 45minuty to bylo znovu perfektní stejně jako začátek takže nemůžu hodnotit jinak než dobře a tak tedy za 4*. Vystřihnout z filmu prostřední část bylo by to 5*,ale chápu, že bez ní by nejspíš ztratil celý film. 79% ()
Udělat se hřebenem pak svým mokrým orgasmem naplnit vanu a málem se v ní utopit ta ženská má prostě talent. Audiovizuální žranice s absencí příběhu,která vás nasytí pocity a je už jenom na vás jestli budou příjemné či nikoli. ()
Vizuální lahůdka, to bez debat. Když už ne v kině, tak alespoň v HD na velké plazmě, jinak to nemá smysl. Hodně mi připomělo nedávno viděnou Argentovku - Suspiria, ovšem ta zapůsobila ještě víc, hlavně díky dokonalému hudebnímu doprovodu. Ten totiž u Amer skoro chybí, a převážnou část audio stopy tvoří různé zvuky viz koment by panjosef. Pár hudebních čísel tady sice je, ale spíše ve chvílích "oddechových". Závěrečnej song je ovšem boží! Každopádně nechci uplně srovnávat s již zmíněnou Suspirií, inspirace je sice očividná, ale Amer je trošku někde jinde. Je to čistá pocitovka, art bez jakýhokoliv děje, nic není vysvětleno, šílenost, která se nedá pobrat. Každej obraz, každá scéna, každej zvuk má jedinej účel - silně zapůsobit a vyvolat pocity. Kdo nenaskočí na tuhle notu, bude asi zklamán. Já dávám zatim krásné 4*, protože tyhle tak trochu samoúčelné artové záležitosti (v tomto případě naštěstí geniálně vizuálně vytříbené a nenudící) mě zas až tak nenaplňují, abych byl uplně odvařenej. Aspoň trochu toho děje nebo vysvětlení bych uvítal, pak bych s 5* neváhal. Ovšem tohle je čerstvé zhodnocení, čerstvý zážitek, dokoukal jsem teprve před chvílí. Je totiž dost možné, že se mi to ještě rozleží, a pokud nepřehodnotím výš během následujících dní, pak možná ještě po druhém zkouknutí (což bude dozajista z blučka). ()
Dovolím si říct, že Amer je Blade Runner mezi auteurskými horory. Je to doopravdy jeden nádherný záběr za druhým, ať už z hlediska barevné palety nebo úhlu, který zobrazuje chtěné mnohem vychytaněji nebo lekavěji. Navíc je to obrovsky napínavé, při první a třetí pasáži jsem se neopovažoval ani pohnout, aby mi neutekl nějaký zvuk prostředí, jejichž použití se někdy spíše blíže hudebnímu doprovodu. A když si k tomu přidáte, že je film skoro němý (přemýšlel jsem, jestli hlavní hrdinka němá není), tak musím tohle dílo doporučit s plnou parou. Naštěstí to vůbec není film s dlouhými statickými zaběry a podobně -- právě naopak. ()
To jsem si zase jednou dal... Tady v komentářích to už několikrát zaznělo – tohle je audiovizuální fetiš, který bystří smysly každým záběrem, jenomže jako celovečerní film je to masochismus. Snímku se nedá upřít nesporná umělecká hodnota, která před očima přímo kvete, ale čeho je moc, toho je příliš. Film je tvořen ze tři části, přičemž každá nahlíží do jiné fáze ženského života a existuje asi tak tisíc způsobů, jak si celé dílo vyložit. Nicméně ta nejpalčivější otázka zřejmě zůstane nezodpovězena – o čem to proboha vlastně je? Jenomže to není podstatné, protože v tomto filmu vítězí forma nad obsahem... a posléze i nad divákem. ()
Smysly rozdrážděné až na hranici extáze. Sexuální napětí surrealismu a husí kůže z neznáma a nejistoty. Žena. Tady člověk nepotřebuje nějaký další děj, jen se musí plně oddat té touze. ()