liuk

Hrané dokumenty působí skoro vždy hrozně falešně. Ty části, které jsou doopravdy dokumentární, jsou zase invazivní reality show se strašnou hudbou. Je na tom dobré, že to zdůrazňuje, že ať jste účastníkem dopravní nehody s naprostou vinou nebo zašedlou vinou, tak je to jedno, protože svědomí je strašná věc. A že každý pětikilometr za hodinu navíc zvyšuje riziko. Za mě to prostě měli natočit jako kaleidoskopický hraný film a ne jak tuhle věc uprostřed cesty.

V 'Murice si řekli, že když je prezidentem Trump, tak se hodí si začít dělat srandu ze zelených mozků. A je to hrozná katastrofa. Odvažuju se tvrdit, že za osm let žádné vtipy nebude nikdo chápat, protože jsou chlupaté a zastaralé už teď, včetně nekonečného dojení Russiagate. Sám přiznávám, že na novou seriálovou komedii jsem nekoukal tak pět let. Po Space Force jsem se tedy vrátil ke Carrelově The Office, jestli jsem prostě z chechtání u televize nevyrostl a ne, The Office je furt strašně supr.

V Izraeli se podívali na seriál 24 a řekli si, že si také zaslouží svého Jacka Bauera. Tedy postavu, která bude hodně mlátit lidi, hodně střílet a navíc ho nebudou mít rádi ani ti jeho, ani jeho nepřátelé. Jak sezóna začne, tak je to vlastně hodně super - špionážní serepetičky jsou super, akční ceny napínavé, postavy zajímavé. Jenže pak jsem si uvědomil, jak tomu hrozně škodí, že epizody mají téměř sitcomovou délku. Ono totiž v tom příběhu je tolik zvratů, tolik změn rozpoložení postav na šachovnici, že to působí vlastně dost pitomě. Zvlášť jsem si to uvědomil, když jsem to někomu vyprávěl. K tomu všemu je s průběhem sezóny čím dál více evidentní, jak tvůrci neměli pomoc peněz. V konverzační scéně jsou skoro pořád jen dvě postavy a když je nějaký exteriér, tak jsou tam jako komparz ty stále stejné dvě arabské ženy, stejná žlutá palestinská Škoda Fabia a stejná dodávka komanda.

Jak je v první sérii zvykem, tak se na začátku dílu prvně objeví postava, která se chová jako kdybychom jí měli znát od začátku. Ten se chová k Buffy úplně debilně ("Nepřekvapuje mě, že umíš číst."), ale ona se do něj přesto zakouká a je to poprvé, kdy se rozebírá, jak Přemožitelka bude muset zápasit s tím, že má dva životy. A souboj Cordelia vs Buffy je nadále peprnější, což je vlastně pokračování castingu, když Charisma Carpenter se původně ucházela o roli Buffy.

Super díl o tom, který jako jeden z mála zmiňuje předchozí film. Má to relativně překvapivé zvraty, konec jak z Black Mirror a opilá Buffy, která kope do holek kolem během roztleskávání, je fakt super. Také se objeví jedna z postav, která se bude občasně objevovat během celého seriálu, takže je to důležitá epizoda.

Buffy najde učitele, co jí má jako jediný rád, a hned ho zabije lidská kudlanka. Ta chce znásilňovat panice ze střední, a aby ho ScoobyGang dostal, tak musí Willow zase něco hacknout. Takový naprosto klasický Zrůda týdne díl.

Hned začátek seriálu je vlastně apokalyptický, kdy jde o hrozně moc. Zkoušeli tím hned chytit diváka za pačesy a možná ještě nevěděli, že největší zábavnost seriálu bude v té maloměstské provinčnosti. Ale ty výměny v knihovně už jsou nabroušené na začátku, objevují se už ukázky toho, jak Whedon krásně umí skloňovat slova v angličtině, takže všechno je na dobré cestě.

Takový ten klasický pilot, kde je toho hromada jinak než se to srovná, a bude z toho nejlepší seriál. Buffy umí skákat několik metrů do výšky a Xander se představí na skateboardu, na kterém už pak nikdy stát nebude. Cordelia jak kdyby vypadla z Mean Girls, a je to hrozné klišé. Ale už pilot přinesl klasické lokality jako je prázdná knihovna a plný klub Bronze. Jo a hrozně mě pobavil Passion of the Nerd, který přesně rekl, že dungeon Mastera vypadá jak z kulis klipů Meat Loafa.

Nakonec velmi dobré. Je tam strašně věcí, které se dají vytýkat - ty alternativní dějiny jsou vlastně jen berličkou pozemských příběhů, které vlastně ani s dobýváním vesmíru nesouvisí. A dá se říct, že se děly i v těch pravých dějinách. Nebo je fakt škoda, že si tam nejdříve kontroverzně udělají legraci z Russiagate, aby se tomu už více nevěnovali, a místo toho dlouze řešili vynucený dvojí život homosexuálů. A jak jsou tyhle dnes ohrané příběhy takové telenovelové, tak z toho prvního zdvihání obočí vybruslí většinou skvěle, že se mi to nakonec vlastně líbí. Ostatně dokonalí Mad Men jsou taky takový stokrát promakanější Dallas, tak proč ne. V neposlední řadě je potřeba vyzdvihnout naprosté úžasné měsíční scény, na to je fakt radost koukat. Ale pořád si říkám, že kdyby to bylo vymyšleno ve Wire/Narcos stylu - pět minut pro Američany, pět minut pro Sověty, tak by to mohlo být lepší.

V roce 2019 jsem viděl předchozí Loznicův dokument Proces na KVMFF a docela dost lidí opouštělo sál, a to přesto, že to mělo jasně zřetelný scénář sepsaný sovětskými službami. Oproti tomu je Státní pohřeb naprosto lyrický film, kde je většina záběrů na pochodující smutné lidi a stojící politiky na balkoně nebo kolem rakve. Ale jakými záběry! Je to tak nádherně zrekonstruováno do HD, že si až musíte občas myslet, že je to nějaký mokument. Pokud tomu tak není, tak se můžete pokochat nejspíše nejspolednějšími záběry na Klému a Beriu před smrtí, co přišla za pár dní, resp. pár měsíců. Jinak se ale přiznám, že to je na mě až příliš nudné - chtělo by to kino, protože takový film se musí prožít, ne užít. Je to takový ten film, co prostě nezapomenete.