Amer

(možná trochu spoiler) Vizuálně krásný, "artový", lehoulince erotický soft thriller, prvoplánově erotický minimálně, ale zato napěchovaný dusnou atmosférou smyslnosti a doutnajícího chtíče, zobrazující tři kapitoly z dětství, dospívání a dospělosti francouzské dámičky z vyšších vrstev. Hned první kapitola s šílenou tetičkou a mrtvým dědečkem, laděná jemně do horrorova, se hodně povedla, ale asi ještě víc se mi líbila ta druhá, scénáristicky bravurní, s leitmotivem dívčiny probouzející se sexuality konfrontované s žárlivostí její odkvétající matky; pochybuju, že by se tenhle námět dal zpracovat nějak výrazně lépe. Třetí část začíná skvostnou jízdou taxíkem a končí opět v domě ženina dětství, ve kterém se jí začnou vracet staré obavy, fantazie a naplno propukne její schizofrenie... I jako vzpomínka na sedmdesátá filmová léta je Amer hodně přesvědčivý - nejen že k němu hraje perfektně zvolená dobová hudba, ale už úvodní titulky mě nadchly a vyvolaly mi všelijaké myšlenkové asociace na staré francouzské nebo italské filmy. Učebnicový příklad filmu, ve kterém jsou obrazy tak výmluvné, že dialogy téměř nejsou potřeba. Skvělá režisérská práce. (22.08.2014)

Rovnaké ako ich nasledujúci film s krásnym názvom Zvláštna farba sĺz tvojho tela... a vlastne možno o čosi lepšie. Dávam priemerné hodnotenie, ale tento film je všetko len nie priemerný. Z traileru to nie je až tak cítiť, ale film nie je normálny a to doslova. Ide o artové experimentálné Davidom Lynchom líznuté niečo, čo len tak nepochopíte a nestrávite. Je to fetiš a to riadny. Ani dobré, ani zlé, proste to treba zažiť. Tento krát som žiaľ nemal možnosť si to vychutnať v kine. V každom prípade sa teším na ďalšie veci. (20.08.2015)

Konečne som sa odhodlal, trocha som sa obával, že ma film svojou formou odradí (nie som veľmi artovo založený), ale nebolo to tak zlé, ako som si myslel. Trocha artu sa tu síce nájde, ale dávalo to zmysel a malo to svoj význam. Páčila sa mi symbolika, ktorá sa tu ťahá celým filmom, pekne zvýraznená lyrickou formou. Hoci tu odzneje iba pár viet, film sám o sebe toho povie veľa. Je rozdelený na tri etapy, v ktorých máme možnosť sledovať 3 obdobia života jedného dievčaťa. V prvom období sledujeme zvedavé dieťa v strašidelnom rodičovskom dome; v druhom teenegerku, ktorá sa stane objektom sexuálnych chúťok jedného motorkára (nie je to však len tak hocijaký motorkár); v treťom je už z dievčaťa dospelá žena, ktorá musí čeliť nástrahám tajomného vraha. Najviac sa mi páčila prvá a posledná časť, ktoré obsahovali niekoľko prvkov gotiky a klasického gialla, stredná časť sa mi páčila najmenej, aj keď chápem, že v kontexte príbehu tu mala svoje miesto. Film ako celok však neviem zaradiť do žiadneho žánru, myslím že označenie experimentálny je viac ako na mieste. Isté je len jedno, že ide o niečo nové, čo som nikdy predtým nevidel. 80/100 (12.12.2014)

Tenhle snímek čerpá z nejlepší estetiky a postupů starých giallo snímků a z argentovské hry světel, stínů a barev z jeho vrcholných děl (Suspiria, Inferno). Vyznačuje se zejména precizní, vytříbenou, geniální kamerou a to vše je převedené do sytě barevného moderního provedení. Filmová rovina sleduje dívku, její pubertu a dospělost a vždypřítomnou konfrontaci s různými zdroji ohrožení a strachu, které jsou úměrné jejímu aktuálnímu věku. Dějová rovina takřka absentuje, dialogy taktéž, jedná se o vytříbeně pocitovou záležitost, vizuální a sonický experiment, který výše zmiňovanou estetiku povyšuje na nosný prvek filmu. Některé filmové postupy můžou zároveň i odkazovat na zmiňovaného Grandrieuxe (minimum dialogů, roztřepená kamera, všudypřítomný neklid), ale zatímco ten pracuje zejména s chladnou syrovostí a existenciální tísní, tento snímek v sobě nese značnou dávku hravosti, všudypřítomného erotična a fetišizace vizuální a sonické stránky. Je to opravdu pastva pro oči (zejména několikerá snová zobrazení temnoty) a taky sonický orgasmus - zvuky - ach, do detailu je vše slyšet - vrzání kožených rukavic, kroky, hořící cigareta, doutnající uhlíky, prsty třoucí se o kůži, drnkání hřebenem o rty a zuby (u toho jsem se málem udělal, hehehe :-) ), skřípání břitvy o zuby, šplouchání vody a nepřeberná řada dalších. Rozhodně se ovšem nejedná film, který nadchne každého. Kdo čeká klasické filmové vyprávění ten bude zřejmě vysoce zklamán. Ale jinak je to fakt pecka. 10/10 (14.02.2011)

Geniální pocta Giallu a nebo nepochopený a přepálený Art? Já sám mám s Amer velký problém a tento nelehký úkol neumím prozatím rozklíčovat. Dechberoucí sekvence střídají nudné pasáže, bezdějový snímek vytvhávají z letargie "malé pointy". Neustálé pomrkávání po giallo diváku je všudy přítomné, počínaje třeba Fulciho fetištickým snímání očí a konče brilatní hudební kompozicí...Jako celek ale jen velmi těžko stravitelné. Jak už to vypadá, šel jsem asi proti proudu, ale zůstal jsem jen napůl cesty....Pro mě žánr gialla navždy hold zůstane spjatý pouze a jen se 70. lety a jeho vrholem v podobě Profondo Rosso. Druhá projekce nutná! (17.06.2013)