Špičák

S poděkováním uživateli RUSSELL za doporučení musím konstatovat, že jsem před chvíli zkouknul zatím nejlepší a nejoriginálnější Lanthimosův film. Je to asi nepatřičné, ale já jsem se u některých scén hodně nahlas smál. Líbil se mi celkový nápad, o podstatě a smyslu slov se můžeme dlouho přít a diskutovat, co si kdo představí pod pojmem klávesnice a zombík. Zajímal by mě názor nějakého odborníka z řad psychologů, ale neočekával bych úplně negativní reakci. (21.04.2019)

Nedávno jsem se tu rozepsal o tom, jak rekordně divný film byl dánský Mænd og høns, ale to jsem ještě netušil, že pár dnů nato uvidím řecký Kynodontas, který mě svou divností udiví ještě o něco víc. Oproti téhle helénské rodince jsou totiž bráchové ze severu vcelku normální chlapíci. Než se narodit tak těžce pošahaným rodičům, to už je snad lepší narodit se jehovistům nebo muslimům. Špičákův schizoidní filmový jazyk působí anachronicky a pasoval by spíš někam do nové vlny šedesátých let, ale k příběhu tahle strohá a odosobněná forma výborně sedne. Děj filmu je pak myslím dobrý příklad rčení o tom, že "cesta do pekla je dlážděná dobrými úmysly", protože on to ten otec s matkou vlastně mysleli dobře... brrr! Některé absurdní scény a dialogy asi z hlavy ještě dlouho nevyženu... (Případným zájemcům doporučuju stáhnout si z titulky.com určitě verzi titulků z ČT, v tom druhém (amatérském) překladu některé věty nevyznívají tak krásně šíleně). (19.01.2016)

Forma ctí Hanekeho filmy, což je ku prospěchu věci. Samotný příběh téměř neexistuje, k vidění je pouze výtažek ze života absolutně izolovaných potomků hyperdespotického otce (poněkud Quinnovský Christos Stergioglou), jehož motivy neznáme. Nicméně fakt, že tvůrci začátek i konec všeho jen velice letmo naznačují, je sympatický - patrně si byli vědomi, jak ožehavou otázkou by mohly případné dějové kontury být. Atmosféra neuvěřitelná, sterilizované zlo. Člověk se až děsí, co se za bělostnými zdmi domů zbohatlých parchantů může odehrávat. Totální tyranie si patrně najde cestu k autokratickému ostrůvku i v moři sebeprosazenější demokracie. Stačí mít prostředky... (14.01.2011)

Totální úchylárna, která se navíc děsně vleče, ale pravdou je, že něco takového se jen tak nevidí. Mešuge rodiče drží dospělý děcka v jejich sausforku a nutí je dělat nemorální prasárny. O nějakým přesahu díky hláškám se nehodlám bavit, je to zvrhlá kokotina. Tři wtf hvězdy a neutrálních 50%. Nedoporučuju. (17.12.2015)

Raz som sa na jednom diskusnom fóre celú noc hádal s istým anonymným vysokoškolákom, že rozkladajúce sa žraločie mäso vo vitríne (autora diela si nespomeniem), nie je umenie. Došli sme k tomu, že pravdu má on. Umenie to je, pretože umenie je prakticky všetko, čo zaňho divák považuje. A práve preto týmto druhom artu pohŕdam, pretože rozdiel medzi normálnou a artovou úchyláčinou, spočíva iba v uhle pohľadu. Kynodontas je vlastne taký divný mix Siedmeho kontinentu, Betónovej záhrady a soft porna (v dobrom), pričom vo svojej podstate nič nerieši, iba poukazuje na faktá a ich bezvýslednosť. Zrovnanie so Srbským filmom je prehnané, nejaký ten penis predsa nenahradí znásilnenie novorodenca, a tak to, čo u Spasojeviča beriem ako mínus, Špičáku trochu chýbalo. Najhoršie pocity vyvoláva čo nevidíme a teda to chcelo ešte pritlačiť na pílu. Kladom tohto snímku je predovšetkým fakt, že svoj obsah berie so samozrejmosťou, čím vytvára pekne chorú, zvrátenú atmosféru, ale chýbala mi tam nejaká katarzia, prípadne spoznanie okolitého sveta, alebo záverečný masaker, alebo čokoľvek, čo by mu ako filmu dávalo hlbší zmysel, a nielen hodinu a pol poukazovalo na fakty, ktoré šlo zhrnúť jednou vetou. Ale bavil som sa. "Mami, našiel som dve malé zombie..." (30.04.2013)