Réžia:
Hynek BočanScenár:
Karel ŽaludKamera:
Vladimír HolomekHrajú:
Jiří Mádl, Táňa Pauhofová, Jiřina Bohdalová, Miroslav Táborský, Naďa Konvalinková, Hana Vagnerová, Oldřich Vlach, Pavel Zedníček, Matěj Hádek (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
V jedné zapadlé brdské hospodě, kde odpradávna sídlili čerti, se usadí dva vykutálení podvodníci - Berta (M. Hádek) a Vitouš (P. Zedníček). Spolu s nimi tu tráví čas i čert snad té nejnižší kategorie, čertovský učeň a outsider Záprtek (J. Mádl). Když ale hospodu navštíví pekelná inspekce, vydávají se oba vykutálení podvodníčci za čerty. Ovšem čerti to nejsou, a tak váženou pekelnou institucí důrazně požadovaný úpis ani nemají, ani ho nedokážou sehnat. Pošlou pro něj tedy nešťastného Záprtka. Smůla je, že také Záprtek nevyniká žádnou z pekelných dovedností a s úkolem si neumí poradit. Právě v tom čase v Jílovém jistá velice bohatá milostpaní (N. Konvalinková), která miluje nade vše zlato, zatouží po zlatých očích. Ty ovšem nedokáže vyrobit ani zlatnický mistr, a tak pro oči ze zlata musí jít služebná Anička (T. Pauhofová), tak trochu za trest, protože jí milostpaní neprávem podezřívá z krádeže. Jenže - kde se dají najít oči ze zlata, to nikdo neví. Snad jedině v pekle by mohli něco tušit. A tak se zoufalá Anička ocitá před pekelnou branou. Naštěstí se tu setkává se stejně zoufalým a nešťastným čertem Záprtkem. Jak už to v životě bývá, když se dva, kterým osud zatím nepřál, potkají, nejspíš v sobě najdou zalíbení. A stejné je to i s Aničkou a Záprtkem. A tak si s úkoly poradí společně... (Česká televize)
(viac)Recenzie (351)
Asi už by se nové pohádky měly přestat natáčet a radši do konce světa dávat dokola ty staré, dobré, osvědčené. Čestnou výjimkou z posledních let je Anděl Páně, ale jedna vlaštovka bohužel jaro nedělá. Osvědčená garda vytasila (pro změnu) šišlajícího čerta a nulovou originalitu zajímavou snad jen dvěma věcmi - slušnou Táňou Paulhofovou a Miroslavem Táborským poletujícím po lese v levitujícím stolku. A to je trochu málo, za dva týdny si na tuhle pohádku nikdo ani nevzpomene, natož za pár let... ()
Ty vole, to se radši na ty pohádky vyserte úplně než točit takovýhle. Prostě ráno vstaňte dejte si jogurt s koblihou a jděte si zase lehnout, to bude asi to nejlepší co můžete pro televizní diváky udělat.. Mádlo je fakt dobrej asi jenom na politické blekotání proti starejm lidem. Jedna hvězdička čistě pro Ťánu, protože jí mám rád, ale tím to hasne. ()
Jirka Mádl tu hrál tak pitomýho čerta, že pitomější čert v české pohádce snad ještě nikdy nebyl. To jeho šlapání si na jazyk dokázalo bejt docela dlouhou dobu protivný, dokud jsem si na to nezvykl. Na první shlédnutí ale spíše zklamání. Jediné super chvíle byly ty, když Mirek Táborský přilítl před plátno s tím svým bafometem. Zbytek ale spíš nic moc. ()
Za Tanu Pauhofovou jedna navic :-)) ()
S přivřenýma zlatýma očima tři hvězdy, bylo to mnohem menší utrpení než v posledních letech. Pauhofová je sladká. P.S. Vynikající kapr s bramborovým salátem slehl a musím tu třetí zase ubrat. Ale na Táňu se ještě zaměřím. 50% ()
Láska rohatá ukazuje zajímavou cestu, kterou prošla česká filmová pohádka od 80. let k dnešku, a zároveň jakou cestu urazil Hynek Bočan jako režisér jedné z nejlepších českých pohádek S čerty nejsou žerty až k tomuto titulu, kterým by mohl bez problémů konkurovat Zdeňku Troškovi. Zatímco v případě snímku S čerty nejsou žerty výborně fungoval scénář, režie i obsazení, tady to drhne a výsledek je strašně upachtěný. Dá se ocenit pár jednotlivostí, ale výsledek je zoufale průměrný a rychle zapomenutelný. Oblíbený Jiří Mádl pochopitelně nedosahuje ani zlomku kvalit hereckého umění Ondřeje Vetchého a to, že byla Láska rohatá nasazená v atraktivním vysílacím čase na Štědrý den, jenom dokazuje, jak zoufale impotentní je současná česká pohádková produkce. Celkový dojem: 35 %. ()
Ujíst se k smrti bramborovým salátem, či peep-show čertíčka s lehkou mentální retardací? Štědrej večer nastal, dilema přichystal.. Bočan se musel v 84´ podepsat krví do Pekelné knihy úpisů (zřejmě strana 1027, vlevo dole), jinak si ten propastný rozdíl v kvalitě nedokážu vysvětlit. Korpulentní Naďa se zlatýma vočima šířila více hrůzy než Medúza ze Souboje Titánů.. ()
Další z potěšitelných výjimek polistopadové českotelevizní pohádkové tvorby, v níž syčáci dostanou, což jejich jest a sympatický čert nepodara s ryzím srdcem získá půvabnou a navíc statečnou pozemšťanku s výjimečně dobrým srdcem - pár Mádl-Pauhofová má svůj půvab stejně jako čertice Bohdalové a pekelný byrokrat Miroslava Táborského ve vyzrálé režii Hynka Bočana. Vánoční večer s takovým pohlazením na duši nemůže nebýt nevydařený. ()
Zlá a hodná služebná, nenažraná milostpaní, která si vymýšlí čám dál větší hovadiny (omletá variace na hodnou nevlastní a zlou vlastní dceru) tady už byly aspoň 500x a není to fuk? Hodná jde pro zlatý voči (abych citovala přesně) a jde se poradit do pekla, inu i to už tady bylo vícekrát a není to fuk? Neschopný čert, který vlastně nechce být čert tu už byl milionkrát a není to fuk? Dva vychytralí podvodníčci už tady byli mnohokrát také, a není to fuk? Čertova babička (snad dokonce s jménem Elvíra ale rozhodně v podání paní Bohdalové) tady už taky byla, no a není to fuk? (V tomhle případě mi tedy vadilo, že se pitvoří stejně, jako Nesmrtelná teta a Bída a Fany.) Zlaté oči nejsou na koukání, to je dobrý postřeh. Buďte opatrní na svá přání. A šťastný konec je v každé pohádce a tak to má být. Proboha, lidi, pohádky na klasické náměty byly už zfilmované, Popelky máme dvě, Sůl nad zlato taky, Šípkovou Růženku rovněž. Zkrátka - ze starých ingrediencí se míchají nové variace, ono i prolínání pohádkového a současného světa není žádná novinka, první takové momenty se objevují v Ladových pohádkách. Nemůžeme čekat něco, co tu v žádném ze svých prvků nebylo. Chcete-li novinku, absolutní novinku, hledejte v zápisech patentových úřadů a nekoukejte na televizi, nechoďte do kina a nejezte, protože i jídlo jsou variace ze starých ingrediencí. ()
Řekněme si to rovnou, české pohádky razantně upadají. Nevím, kdo vymyslel, aby se většina herců v dnešních pohádkách musela chovat jako mentálně postižení a upřímně za tohle především nedík. Ale když jsem se dozvěděl, že tuhle novinku má na svědomí Bočan, tak jsem začal doufat, že by to mohla být alespoň trochu lepší pohádka. Nečekal jsem druhé S čerty nejsou žerty, ale tohle taky ne. Šišlající Mádl, na nervy jdoucí Hádek, no co jsem komu udělal?! Naštěstí to Táňa společně s Bohdalovou a Táborským zachraňují, ale to je přeci jen trochu málo. Já chci normální české pohádky, zatraceně! Kdo si za 20 let na tohle vzpomene?! 2 a to jen za to, že jsem v celkem dobré náladě. ()
Hmm.. Vánoce.. hmm.. cukroví.. hmm.. Táňa Pauhofová.. hmm.. chci starého dobrého Hynka Bočana, který ví, že S čerty nejsou žerty!! Naďa Konvalinková se zlatýma očima..? No, tak to už fakt nedávám!! ()
Tak blbú rozprávku som už teda hodne dlho nevidel. Úplne sfušovali čo sa len dalo. Celé je to totálne zle. Nedá sa na to pozerať. Hlúpy námet, idiotský scenár, nízky rozpočet, primitívne filmové triky, diletantské technické spracovanie. Najhoršie zo všetkého sú úbohé herecké kreácie ústrednej trojice. Jiří Mádl hrá mladého čerta. Ksicht by na to mal, avšak to jeho šišlanie a grymasi pripomínali skôr retardovaného kreténa po mozgovej porážke. Tak isto aj stará veteránka Jiřina Bohdalová. Možno pred niekoľkými dekádami to bola výborná herečka. Ale teraz už zrejme trpí prvými príznakmi stareckej demencie. Podľa jej prejavu v tomto snímku to tak jednoznačne vyzerá. No úplny vrchol hereckej neschopnosti tu predviedla kostnatá šereda Táňa Pauhofová. U nej to však nie je nič prekvapivé. Jej herecké schopnosti sú na úrovni cvičenej opice. Táto televízna rozprávka je absolútny odpad! ()
Neumím si to vysvětlit, ale letos mě novodobé české pohádky k televizní obrazovce nějak zvláštně přitahují. Zatímco minulé roky jsem se o Vánocích bez pohádek obešel, letos jsem během nějakých 25 hodin viděl hned tři pohádky novějšího data. A pohádka Láska rohatá mě rozhodně dokázala velice zaujmout, je to vtipná, atraktivní a zajímavá pohádka na čertovské téma, která mi poněkud překvapivě sedla a u které jsem se bavil a užíval si jí. A to se přiznám, že Jiřího Mádla absolutně nesnáším a mám vůči němu silnou averzi, ale zde byl tak roztomile vtipný, že mi absolutně vůbec nevadil, naopak mě dokázal pobavit. A velké plus vidím i v účasti krásné Táni Pauhofové, která mě už letos dokázala zaujmout v českém seriálu s produkce HBO "Terapie", kde byla velice atraktivní a svůdná, a tak jsem přivítal možnost, že s ní strávím u televize další příjemné chvíle. A potěšily i další postavy, Jiřina Bohdalová a Miroslav Táborský byli velice vtipní a vůbec celá pohádka byla jedna velká sranda, a to je na tom super. Takže já jako příležitostný konzument pohádek, který jich za posledí roky mnoho neviděl, jsem s výsledkem spokojený a uděluji čtyři hvězdičky. ()
Láska posratá... Co jsou platné hezké exteriéry a solidní kulisy, když pohádky 21. století devalvovaly na upištěné, blbé sračkonády s převážně trapným rádoby humorem, kde o charismatického herce bulvami nezavadíte? Pravda, Jirka Mandl měl konečně roli, co mu seděla přímo na tělo a nemusel ani hrát: čerta dementa. Jestli tohle má být nástupce "S čerty nejsou žerty", tak je to dost krpatá náhrada: asi jako přesednout z limuzíny do trabanta. Na druhou stranu musím přiznat, že jsem čekala horší průser a coby kulisa k pečení bábovky pohádka celkem ulezla. V kontextu téhle divné doby netalentovaných, toporných rychlokvašek je to vlastně uspokojivý průměr a těch zdejších 49% mu padne jak prdel na okovanou botu. ()
Protože jsem to nevydržel až do konce, měl bych dát odpad, ale protože jsou vánoce, říkám si: třeba tady platí nejlepší na konec, který jsem nakonec neviděl:-) Ale asi to stejně nikdy nedokoukám, protože taky proč, že jo? Byla to trapná hrůza, poslední dobou zcela běžná. Škoda... ()
Ušlo to, na Štědrý večer si ale prostě pustím Tři oříšky ()
...a čekání na pořádnou novou čertovskou pohádku pokračuje. Člověk musí bejt už fakt úspěšně přežranej cukroví a bramsalátu, aby nedosáhl na ovladač a nepřepl to na něco plnohodnotnějšího. Na druhou stranu, pár celkem vtipných momentů se ve filmu vyskytne, plusem je i dobré obsazení... no na jedno shlédnutí a dost. 50% ()
60% - Mádl libovej... :) ()
TV/// Obsazení 9/10 Děj 4/10 Hudba 6/10 Prostředí 7/10/// PLUS: nejvíce samozřejmě potěší herecké obsazení, které je prvotřídní jak u staré školy, tak i u mladých tváří, z nich všichni patří mezi mé oblíbené, především pak roztomilá Táňa Pauhofová a zlá Hana Vagnerová, rovněž triková stránka je na televizní pohádku výborná, exteriéry, výprava a kostýmy rovněž ostudu nedělají MÍNUS: prvně taková drobnost, interiéry působí lacině, skoro jak z nějaké studiové pohádky, větší průšvih je jednání a chování postav z nichž, některé jsou úplně zbytečné (oba zlodějíčkové-Zedníček a Hádek), jiné jsou jako nějaká karikatura nebo jedinci patřící do jiného žánru (Táborský, Konvalinková), ale chápu, že postavy tak byli napsané a herci se už jen snažili něco z nich dostat, nejvíc mě pak mrzí že chemie mezi Mádlem a Pauhofovou vůbec nefunguje a ani na minutu jsem jim nevěřil jejich lásku***(Celkem 59%)***Láska rohatá je povedená pohádka jen tak napůl. Před kamerou se sešla silná elita herců, spolu s krásným prostředím, triky a výpravou, nedokázali z toho však vykřesat kloudnou a koukatelnou pohádku. Dost jsem se nudil./// PS: Věděli jste že tohle byla první hned z několika dalších projektů (Vyprávěj, Expozitura) kde se spolu před kamerou setkali Pavel Zedníček a Hana Vagnerová? Vždy však mezi sebou měli jiný vztah. To možná svědčí a bohatosti a různorodosti postav, ale taky zřejmě o tom, že máme nedostatek herců. ()
Televizní pohádka Láska rohatá z roku 2009 se stala objektem mé pozornosti na začátku léta páně 2020. Pohádky jsem jako dítě pochopitelně miloval a v období socialismu se vždy těšil na nový štědrovečerní přídavek a samozřejmě také na opakování těch starších, protože v době dvou televizních programů se na obrazovkách objevovaly jen vzácně. V dospělém věku pro mne pohádkové příběhy představovaly hlavně únik z reálného světa, jehož pochopení pro mne bylo s přibývajícím věkem čím dál složitější. Ale vraťme se k pohádce Láska rohatá, na kterou jsem byl zvědavý hlavně z toho důvodu, jak si povede v konfrontaci z kvalitními starými pohádkami. Při pohledu na herecké obsazení mne potěšilo, že jsem viděl nějaká známá jména, zvláště Jiří Mádl v roli čerta byl sázka na jistotu, neboť si zahrál už v několika pohádkách s rohatými stvořeními. Nicméně mne trochu překvapila přítomnost Oldřicha Navrátila, který se v tomto žánru zase moc neobjevoval, ale jak se ukázalo, velkou roli si zde nezahrál. Příběh začal scénou v lese, kde žila čertovská babička Elvíra (Jiřina Bohdalová), která kdysi odešla z pekla a i když uměla tři kouzla, stával se z ní spíše člověk. Jednoho dne okolo její chaloupky letěl superbyrokratický pekelný inspektor (Miroslav Táborský) na netradičním vznášedle, který prováděl náhodné kontroly čertovských stanovišť, mlýnů nebo hájoven. V jedné zapadlé a také už řádně rozpadlé brdské hospodě, kde odpradávna sídlili čerti, se usadili dva vykutálení podvodníci, Berta (Pavel Zedníček) a Vitouš (Matěj Hádek). Stalo se tak k nelibosti čerta nejnižší kategorie, čertovského učně a kuchaře a Záprtka (Jiří Mádl), který zde trávil už 500 let od svého vyhoštění z pekla. Když hospodu navštívila pekelná inspekce, Berta s Vitoušem se vydávali za čerty. Inspektor po nich důrazně požadoval po čertech úpis, aby se mohli vrátit za odměnu do pekla, ale jediný co měli, falešní čerti spálili. Za trest inspektor vyslal získat nějaký další nešťastného Záprtka, který ovšem nevynikal žádnou z pekelných dovedností a s úkolem si neuměl poradit. Na získání lidské duše měl čas pouze do nejbližšího úplňku a pokud by žádný nesehnal, inspektor je s pomocí kouzelné knihy chtěl proměnit na hmyz. Právě v tom čase v městečku Jílovém jistá velice bohatá milostpaní Zlatuška Bezoušková (Naďa Konvalinková), která milovala zlato nade vše, a proto zaměstnává dokonce svého osobního zlatníka Alfonse (Oldřich Vlach), zatoužila po zlatých očích. Ty ovšem zlatnický mistr vyrobit nedokázal a tak pro oči ze zlata musela jít služebná Anička (Tatiana Pauhofová). Tak trochu za trest, protože jí milostpaní neprávem podezřívala z krádeže, kterou na ni ovšem navlékla druhá služebná Markéta (Hana Vagnerová). Anička tedy vyrazila hledat zlaté oči, ale vůbec netušila, kde by je měla hledat. Zašla tedy pro radu k panu učiteli (František Řehák), který jí řekl, že v pekle vědí všechno. Zoufalá Anička se ocitla před pekelnou branou, kde se potkala se stejně zoufalým a nešťastným čertem Záprtkem, který zase sháněl lidskou duši. U formana (Oldřich Navrátil), jehož potkal v lese, neuspěl a tak byl ze svého úkolu nešťastný. Jak už to v životě bývá, když se dva, kterým osud zatím nepřál, potkají, nejspíš v sobě najdou zalíbení. A stejné to bylo i s Aničkou a Záprtkem, kteří spojili své síly, aby splnili své úkoly. Zásadně jim v tom pomáhala Elvíra, která měla mladého čerta ráda a dobře věděla o nevinně Aničky. Společně vymysleli plán na získání úpisu a tak se Anička vydala do staré hospody, kde se jí s pomocí kouzla podařilo vytáhnout knihu z pekelných kamen a díky ní se Záprtek proměnil ve sličného myslivce a Anička v čertici. Potom mladý čert navštívil byt milostpaní Zlatušky, kde nalákal k podpisu prolhanou služebnou Markétu, výměnou za krásné šaty. Také Zlatuška získala své zlaté oči a to doslova, jenže kvůli nim byla slepá a jak později pochopila, zlato nebylo v životě to nejdůležitější. No a pak se do staré hospody vrátil inspektor, aby si vyzvedl úpis, který nakonec také dostal. Dva vandráci Berta a Vitouš - příšerná jména - vzali nohy na ramena a zmizeli kdoví kam. Ovšem vzhledem k tomu, že Záprtek porušil několik čertovských paragrafů, inspektor jej místo pochvaly a pobytu v pekle proměnil v obyčejného člověka a nechal jej žít na lidském světě. Zato Anička byla pořád pěknou čerticí, ale polibek a láska jí vrátily lidskou podobu. A nebyla by to česká pohádka, kdyby všechno dobře nedopadlo, takže Zlatuška dostala zpět svoje oči a Markétčin úpis byl malinkou lstí babičky Elvíry zničen. Zazvonil zvonec a pohádky byl konec. Bohužel mne pohádka nebavila už v jejím průběhu a to zejména kvůli příšernému scénáři, špatným hereckým výkonům některých postav a ubohým dialogům. Filmu tak nepomohly ani moje nejoblíbenější pohádkové postavy, kterým jsou a vždy byli čerti a rovně nestačilo pár kouzel k tomu, aby toto dílo režiséra Hynka Bočana bylo zajímavějším. Co mi hodně vadilo, byla příšerně moderní hudba, která se podle mne do pohádek vůbec nehodila. Opět se ukázalo, že legendární pohádku S čerty nejsou žerty už těžko něco nebo někdo překoná. Suma sumárum, pohádka Láska rohatá ode mne získala dvě rohaté hvězdy **. () (menej) (viac)