Réžia:
Jan HřebejkScenár:
Petr JarchovskýKamera:
Martin ŠáchaHudba:
Aleš BřezinaHrajú:
Lenka Vlasáková, Milan Mikulčík, Martin Huba, Daniela Kolářová, Antonín Kratochvíl, Anna Šimonová, Petra Hřebíčková, Martin Schulz, Ladislav Chudík (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Kdo může posuzovat minulé viny? Kdo je může odpouštět? Může jim čas obrousit hrany? Nebo pokání, jímž se viníci posléze pokusí spasit? Drama Jana Hřebejka podle Cenou Sazky oceněného scénáře Petra Jarchovského vytváří spletitý řetězec podobných otázek a nabízí celou škálu často protichůdných odpovědí. Středobod příběhu tvoří postava renomovaného psychiatra (Martin Huba), morální autority, který má u příležitosti výročí založení republiky získat významné státní ocenění. Právě připravovaný slavnostní akt se stane katalyzátorem událostí, které na povrch vyplaví hříchy minulosti, jež mu můžou zlomit vaz. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (747)
Obrovské sklamanie. Toto je ukážka, ako sa dá pokašľať skvelá téma. Neverila som nikomu nič.. ()
Film o tom, že největší svině není režim. Největší svině jsou vždycky lidé. ()
Výborný scénář dává zaskvět se všem obsazeným hercům a velmi důstojné a potřebné vyrovnání se s významnou kapitolou naší historie ukazuje, že se nemáme na minulé události a lidské účinkování v nich dívat černobíle. ()
Kvalitní film s několika slabými body - Milan Mikulčík (největší castingový omyl letošního roku), prvních zbytečných a nudných 30 minut filmu. Pokud se filmu Pouta nepodaří proniknout k šiřší veřejnosti, je dobře, že vzniknul film lidovějšího ražení nabízející reflexi doby minulé. Vyzdvihnout chci výkon Ladislava Chudíka a jeho filmové manželky, která toho sice moc nenamluví, ale její herecký projev je dokonale výmluvný. ()
Konečne nadišiel čas, kedy sa aj česká kinematografia rozhodla vysporiadať s nedávnou minulosťou. A to naozaj na úrovni. Hřebejk naozaj efektívne využil (aj) prvky dokumentárneho filmu k zachyteniu viacerých pohľadov na to, čo sa u nás dialo počas vlády socialistov. Tento snímok vyznieva naozaj dôveryhodne, postavy majú zreteľnú a jedinečnú psychologickú stránku, zároveň všetky spolu pôsobia ako akýsi kolektívny hrdina nesúci kolektívnu vinu, ktorá nie je viazaná iba na minulosť, ale ako Adamovo a Evino jablko je prenášaná na ďalšie a ďalšie pokolenia. Uznávaný liečiteľ duše, ktorý zabúda vyliečiť tú svoju, umelec-sochár, ktorý dlhé roky nevie, ako chutí odpustenie a zmierenie (druhým aj samému sebe), funkcionár ŠtB, ktorý si ani neuvedomuje, že potrebuje, aby mu niekto odpustil, manželka a matka, ktorá má strach, že nik nemôže pochopiť jej osobnú tragédiu, títo všetci sú tvorcami minulosti, pred ktorou nemožno utiecť, ale treba jej čeliť, a tak ju využiť pre svoj vlastný morálny rast. Až na niekoľko slabých častí, fungujú Kawasakiho ruže ako naozaj komplexné dielo s výbornými hereckými výkonmi a silným etickým odkazom. Dlhé prehovory jednotlivých postáv vôbec nepôsobia násilne, pohltia človeka svojou presvedčivosťou, nástojčivosťou a (ne)jednoznačnosťou. Ako už bolo vo viacerých komentároch napísané, naozaj film na európskej úrovni. ()
Mistrovské dílo.Ladislav Chudík exceloval - ani jsem nedýchal, bravooooooo. ()
Výborný scénář a hlavně výtečné herecké výkony. ()
Topornost jednoho z herců (všichni si domyslí kterého) sráží hodnocení filmu o hvězdu níž. Každopádně po shlédnutí filmu mám smíšené pocity. Téma je zajímavé a vlastně popisuje to, co tu přes 20 let mlčky pozorujeme a ignorujeme, chcete-li tolerujeme. Udavači, kteří si žili dobře tenkrát, se mají dobře neustále i nyní, jejich významné posty a funkce zůstaly, ba co víc přebírají ocenění, jsou to významní lidé, kteří doufali ve spálení archivních složek. A tím vytvoření nové "čisté" identity. Oběti, které to přežily jsou považovány za blázny, je jim podsouváno, že si to vše vymyslely a že se stejně změnily, že to pro ně bylo jen dobře, taková nenucená (nucená) emigrace. A ti co si típali cigaretky (a nejen to) o své oběti, které nenásilně vyslýchali či spíše vedli zajímavou diskusi, si vesele slaví své kulaťoučké narozeniny s množstvím svíček ne nižším jako 60 ks. Doufám, že to opět alespoň někomu připomene hrůzy minulého režimu, a že si vzpomene a uvědomí, že někteří lidé trpěli a to zcela bezdůvodně. Velmi mě potěšil pan Onoda alias Kawasaki, škoda že nedostal více prostoru. Růže byla moc pěkná. ()
Opravdu povedená práce a jsem rád, že Hřebejk konečně po delší době natočil kvalitní drama s plejádou známých tváří. ()
Asi jsem byl v nějakých depresích, ale mě hlavně druha půlka dostala až do breku, hezké ()
Tak mírně nadprůměrný film s trochu komplikovaným dějem...díky za ten konec, jinak suck. ()
Bravo! Místy jsem ani nedýchala. Připouštím, že film není dokonalý. Možná místy příliš vykonstruovaný příběh, příliš košatá dějová linie, některé typicky Hřebejkovské dialogy... ale byla jsem tak vtažena do děje a tak silně to na mne působilo, že tyto nedostatky a hnidy na tom nalézám až zpětně a to jen proto, že jsem se zamýšlela nad nízkým hodnocením tohoto filmu na ČSFD... Tedy od mne rozhodně za pět. ()
Ze začátku jsem si myslel, že snímek bude spíše pojednávat o vztahu Lenky Vlasákové a Milana Mikulčíka. A ono to tak opravdu vypadalo (vyléčení nádoru, neshody ve výchově dcery, nevěra) ale opak je pravdou. Ve středu filmu se totiž otevírá téma udavačství, komploty za komunistického režimu, emigrace a k tomu navazující zjištění o pravosti otce. Tato dějová linie probíhá až do konce. Plusem snímku je určitě obsazení -- řekl bych dokonce, že herci byli vybrání na jedničku, to se opravdu musí nechat ... některé dialogy jsou opravdu výborné a navíc takové osobnosti jako Martin Huba, Daniela Kolářová, Ladislav Chudík nebo Lenka Vlasáková tomu dávají ještě větší rozměr. Dále bych chtěl pochválit skvělý hudební doprovod a také kameru. Hodnotím nakonec za ****, i když je pravda, že snímek upoutá hlavně ve středu stopáže při monologu Ladislava Chudíka. ()
Opravdu dobrý český filmový počin co se příběhu týče. Škoda, že není správně dopilován. ()
Absolutne nepoutavy film. Ceske filmy miluji , ale tohle je nudne natocene . My jsme odesli do zahranici v roce 1984 a me bylo v te dobe jiz 13 let . Utikali jsme pres rakousko do kanady a uzili jsme si az az. Ale co jsem chtel rict ze tohle je uz snad ohrane . Film se mi nelibi a nelibil . Rodice zaujala az druha polovina filmu, ale to bylo zpusobene Ladislavem Chudikem , ktery byl bajecny . Jinak nejsilnejsi moment je hadka Dcery s Matkou v lese. Kolarova je proste The Best. Myslim si ze CS Filmari by si meli uz najit jine tema na zpracovani . ()
Hřebejk je můj nejoblíbenější český režisér dneška, ale tento film šel naprosto mimo mě. Jsem porevoluční generace a filmové téma, tak podané, mě vůbec nic neříká. Milan Mikulčík byl opravdu mimo, vůbec nic jsem mu nevěřil. ()
Od začátku mě na tomhle filmu fascinovalo to napětí, které panovalo mezi ústředními postavami. Krok za krokem blíž a blíž k výbuchu a ten nastal - nádhera! Zajímavý námět dokázaly bravurně podtrhnout výborné výkony herců - Kolářová, Chudík, Huba, Vlasáková. Dojem mi kazil jen jeden jediný faktor - Antonín Kratochvíl. Jeho fotografie neznám, ale ať už jsou jakékoliv, určitě budou lepší než jeho herecký výkon. A hlavně, pokud by ještě někdy v něčem hrál, AŤ NEMLUVÍ! ()
Pekne zhrnutá hromada inteligentných právd a mravných ponaučení v pomalom tempe a bez napätia. ()
Film přeplněný krásnými rozhovory i monology (rozhovor milostného trojúhleníku všem kraluje). Herecké obsazení podává excelentní výkony. Téma je dobře zvolené, protože i dnes, více než 20 let po osvobození, jsou seznamy STB často skloňovaným zlem. Film nabádá k uzavření tohoto zla minulosti a výborným způsobem poukazuje na skutečnost, že ne všichni, jejichž jméno se objeví ve sloupcích udavačských, jsou ti špatní, jelikož svět nelze dělit na černý a bílý. Přikláním se k tomuto nabádání a pokorně se klaním před uměleckým zpracováním Jana Hřebejka. ()
Reklama