Réžia:
Jan HřebejkScenár:
Petr JarchovskýKamera:
Martin ŠáchaHudba:
Aleš BřezinaHrajú:
Lenka Vlasáková, Milan Mikulčík, Martin Huba, Daniela Kolářová, Antonín Kratochvíl, Anna Šimonová, Petra Hřebíčková, Martin Schulz, Ladislav Chudík (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Kdo může posuzovat minulé viny? Kdo je může odpouštět? Může jim čas obrousit hrany? Nebo pokání, jímž se viníci posléze pokusí spasit? Drama Jana Hřebejka podle Cenou Sazky oceněného scénáře Petra Jarchovského vytváří spletitý řetězec podobných otázek a nabízí celou škálu často protichůdných odpovědí. Středobod příběhu tvoří postava renomovaného psychiatra (Martin Huba), morální autority, který má u příležitosti výročí založení republiky získat významné státní ocenění. Právě připravovaný slavnostní akt se stane katalyzátorem událostí, které na povrch vyplaví hříchy minulosti, jež mu můžou zlomit vaz. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (746)
Silný a suverénně natočený film, který několikrát zavrávorá, když se do něj Jarchovsky snaží nasadit slovní vtípky. P.S: Po 3 sezónách v pekle opět vynikající výkon Martina Huby, ale upřímně doufám, že v příštím filmu přehodí charakterovou výhybku, protože jestli s těmi citlivými postavami hodlá zajít ještě dál, tak se nejspíš samou melancholií rozpustí. ()
Přímočaré drama s jasně rozdanými kartami, ze kterých se stávají trumfy s každou přibývající minutou. Nic překvapujícího, ale překvapivě hodně silného. Nic nového (názory autorského dua přece známe), ale uchopitelně vyřčeného. Po šesti letech vyložený nadprůměr. Ďábel je totiž v detailech. A Hřebejk s Jarchovským jsou zpět. Snad už definitivně. ()
dechberoucí drama se skvělým Jarchovského scénářem, umě vedené mistrem Hřebejkem, vygradované do silné pointy. nepřeháněné, leč bravurní výkony hlavních protagonistů jsou prostě pastvou pro oko, hudba krásně ladí se scénickými obrazy, ve filmu i díky stopáži jednoduše není hluchých míst... prostě první český pětihvězdičkový kinozážitek letošního roku. doufejme, že ne poslední... 100% ()
Ejhle... Hřebejk si dal menší pauzu, Jarchovský se aspoň částečně oprostil od pro něj typického dušení obyčejných Čecháčků a najednou máme na stole nejen nejvýraznější a nejhodnotnější film roku, ale i film, který se dá považovat za zdatného konkurenta peckám á la Duel Frost/Nixon. Jen škoda kostrbatého, bídně napsaného úvodu a špatně obsazeného Mikulčíka, jakmile se přejde k lidským popelníkům, disidentským ohlédnutím a bachařským zpovědím, má Kawasakiho růže nejen technickou (kamera hollywoodských parametrů), nýbrž i hereckou a emocionální převahu nad vším, co tu vzniklo za hodně dlouhou dobu. ()
Úvodní čtvrt hodinku jsem se docela nudil a obdivoval jsem tak pouze aranžmá daných scén, což by mi ovšem nestačilo na více jak 2,5*. Postupně mi však děj filmu začal prostupovat pod kůži a sledoval jsem jej až do samotného konce s velkým zaujetím, přičemž i po doběhnutí závěrečných titulek mi ještě chvíli hlodal v hlavě. Kawasakiho růže je povedené drama - 4*. ()
Galéria (25)
Zaujímavosti (16)
- Zástupce české kinematografie v oscarovém klání za rok 2010, nepostoupil do závěrečné nominace. Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) mu při výběru dala přednost před snímky Kuky se vrací a 3 sezóny v pekle. (Smejdik)
- Při natáčení Kawasakiho růže používá Hřebejkův filmový štáb poprvé digitální technologii a snímá na 2 kamery. Odpadá tak tradiční omezení filmovou surovinou a lze tak točit i scény, které nejsou nezbytné, vznikají varianty, ke kterým by režisér nepřistupoval, pokud by byl limitován materiálem. [Bontonfilm] (POMO)
- Snímek získal na filmovém festivalu Berlinale cenu za nejlepší film nesoutěžní sekce Panorama. Tuto cenu vyhlásila ekumenická porota. Druhé ocenění, které si z Berlína film odvezl, získal od Mezinárodní konfederace uměleckého a esejistického filmu (CICAE). (Andresito)
Reklama