Réžia:
Federico FelliniKamera:
Otello MartelliHudba:
Nino RotaHrajú:
Marcello Mastroianni, Anita Ekberg, Anouk Aimée, Yvonne Furneaux, Magali Noël, Alain Cuny, Riccardo Garrone, Evelyn Stewart, Lex Barker, Annibale Ninchi (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Felliniho slávna kronika dekadentnej bohémskej spoločnosti, v ktorej sú jedinými hodnotami sláva, alkohol a sex. Sprievodcom po tomto svete je mladý playboy a bulvárny novinár Marcello, ktorý strávi niekoľko dní v spoločnosti filmovej divy Sylvie. Marcello sníva o tom, že raz vykoná niečo skutočné a dobré, zatiaľ je však lapený v pasci nočných klubov, večierkov a extravagancií. Hoci hovorí o tom, ako sa chce venovať serióznemu spisovateľskému remeslu, stráca sa vo víre sladkého života. Príbeh je členený siedmimi svitaniami a siedmimi súmrakmi, ktoré oddeľujú jednu preflámovanú noc od druhej. Film je plný alegorických výjavov na pomedzí sna a skutočnosti, pozemského a posvätného, skutočného a iluzívneho. Získal Zlatú Palmu na MFF Cannes, Oscara za najlepšie kostýmy a iné ocenenia. Do dejín filmu sa zapísal najmä slávnou scénou nočného kúpania vo fontáne Di Trevi. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (285)
Na úvod..taky vám Marcello Mastroianni tolik připomíná Richarda Grieca? :) Mno, ale k věci. Zprvu bych podotkl, že La Dolce vita má příliš dlouhou minutáž..167 minut sledovat depresivní obrazy natolik složitého tématu je opravdu vyčerpávající. Tento Felliniho film jsem viděl "natřikrát"..první půlku v kině (samou nudou jsem byl donucen odejít..poprvé v životě jsem odešel z kina), další hodinu doma na DVD, ale přehrávání jsem musel přerušit (i přesto, že jsem si byl vědom gradace snímku) a poslední půlhodinu už jsem nějak dojel. Ale poměrně trefně jsem si film rozdělil. Protože to, co jsem viděl v kině bylo opravdu uspávající (tedy kromě scény ve fontáně:), ale s každou mou další "projekcí" film gradoval (silné slovo pro mírné navýšení této pomyslné křivky:). Uvažoval jsem nad tím, jestli to pro mě není příliš náročný motiv, ale takové filmy si skoro vždy labužnicky vychutnávám..problém vysokých společenských vrstev číší z celého filmu naprosto jasně, ale dle mého pouze reflektuje něco natolik známého a jasného, že se není čemu obdivovat! Ano, ve své době to jistě bylo revoluční dílo, ale dnes..nevím. Fellini měl spíše o tomto tématu napsat knihu, která by dnes mohla sloužit k téměř historickým účelům. Sečteno, podtrženo..ne, nedovolím si tento pomyslný "klenot" odsoudit. Proti gustu.. ()
Snobské večírky římské smetánky; prázdnota života těch, kteří mají zdánlivě vše a přitom vlastně méně než nic; žena, která mě na pár chvil vážně dokázala přesvědčit o tom, že je tou úplně nejkrásnější a zároveň nejhloupější na světě; muž, zmítaný mezi soudností a lákadlem sladkého života v nevědomosti - tak bezstarostného a zároveň tak prázdného a falešného. . . . . Řekla bych, že snímek lze opravdu plně docenit až při některém z dalších zhlédnutí, a tudíž se možná příště té páté hvězdě už neubráním - kdo ví... ()
Sladký život není jednoduchým, přehledně čitelným filmem. Jeho struktura je jakoby těkavá a velmi otevřená, působící dojmem náhodnosti a libovolné zaměnitelnosti scén. Nelze příliš hovořit o nějaké výrazné gradaci nebo budování děje. Vlastně je s podivem, že se právě tento film stal filmem doslova ikonickým, neboť ani délkou, ani způsobem své výstavby, ani ne zcela jednoznačně vyznívajícím poselstvím, rozhodně nenadbíhá běžným diváckým očekáváním. Samozřejmě jej můžeme číst, a jistě nikoli chybně, jako svědectví o bezcílném, ztraceném, promrhaném životě příslušníků vyšší společnosti, ale to je jen nejmarkantnější a rozhodně ne jediné sdělení filmu, minimálně proto, že zde Fellini neukazuje žádnou rozumnou alternativu a pak také proto, že mnohé z postřehů lze chápat univerzálně, jako svědectví o lidském životě obecně... Fellini zde ovšem nepíše pouze nebo především "mravoučný traktát". Sladký život je film nabytý atmosférou, skvělým herectvím a také neuvěřitelnou intimitou. Nenabízí odpovědi, spíše řadu otázek... Je jako mihotavé světlo pronikající do hloubi zrcadlového bludiště, s milionem drobných lesklých fasetek ale bez cesty k východu, jímž není ani náboženství reprezentované na jedné straně kněžnou jdoucí na ranní mši a na druhé straně náboženským blouzněním mariánských zjevení, ani zdánlivě spořádaný život přítele Steinera... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: kinej, Pan Filuta, sportovec, Marigold, Matty, určitě i spousta dalších... ()
Dostals mě, Federico. Místy zdlouhavé, místy strojené a příliš mentorské, ale zároveň moudré, hluboké a mrazivě přesné. Film je jako blonďatá kráska... první půlhodinu se kolem ní nesměle točíte, ale když si jí pustíte k tělu, sevře vám srdce chladnou dlaní. A pak už je na všechno pozdě... jen čekáte až povolí stisk a vy budete moci přebrat tu armádu emocí a myšlenek. V každém z nás je kus Marcella a na každého někde čeká síť... tak hlavně skočte do té správné, abyste v ní nezemřeli, nýbrž spokojeně rozkvetli. ()
Možná nejdůležitější film všech dob (záleží, kdy svět skončí ;-) ). Kdysi můj (vedle Mrtvého muže, Návratu ztraceného syna a Zrcadla) iniciační film, po kterém jsem se na kinematografii začal dívat úplně jinak (i když jsem byl cestou z kina pěkně nasraný, na co jsem to šel za takový prachy, než mi to o pár dní později všechno došlo). A včera jsem se konečně přiměl nedávat si ho jen tak po kouskách, ale poprvé po deseti letech se podívat vcelku. Film, který je v kinematografii zásadním měřítkem všemu, co přišlo po něm. Jinak, to dost přesně vystihl krátkým komentářem Jellini. ()
Galéria (123)
Zaujímavosti (22)
- Film dal světu pojem "paparazzi" (množné číslo). Paparazzo se jmenoval Marcellův přítel a fotograf. (džanik)
- Tímto filmem přišla do historie moderního filmu revoluce nejen v Itálii, kde Sladký život vyvolal pozdvižení především prudkou, ale i rozporuplnou reakci, kdy jedni z katolické církve ho chválili a druzí mu udělili verdikt zapovězeného filmu nepřístupného všem. Vzápětí však byl oceněn na canneském festivalu Zlatou palmou. Legie v USA mu dala známku A-4 (s výhradami morálně nezávadnými pro dospělé) podle nových dodatků z let 1957 a 1963, kdy si začala uvědomovat, že zaspala dobu a nekatolíci ji již považovali za směšnou organizaci. Též Správa kodexu byla velmi rozpolcená při posuzování filmu, ale žádná oficiální zakázání nenásledovala. (Zetwenka)
- Producent Dino De Laurentiis dal od projektu ruce pryč poté, co režisér Federico Fellini odmítl do hlavní role obsadit Paula Newmana. (džanik)
Reklama