Annie Hall

Woody Allen jako vždy skvělý. Je to taková vážnější komedie o jednom problematickém vztahu. Zajímavé myšlenky a názory na život, občas pronášené přímo do kamery, jsou střídány přakvapivě šílenými scénkami, jako je vraždění pavouků v koupelně, zmaření "kvalitního kokainu z Kalifornie" nebo boj s korýši. Allen dosáhl toho, že divák "spadne" do děje, aniž by tu šlo o něco jiného než je obyčejný život. A to je umění. _____ Malá perlička z pamětí Luise Buňuela: "Nakonec dodávám, abych skončil se svými americkými plány, že mi Woody Allen navrhl, abych hrál sám sebe v Anny Hallové. Nabízeli mi třicet tisíc dolarů za dva dny práce, ale musel bych zůstat týden v New Yorku. Po určitém váhání jsem odmítl. Nakonec hrál sám sebe Mac Luhan v hale kina. Později jsem ten film viděl a vůbec se mi nelíbil." (26.10.2005)

"Vy jste takový šťastný pár. Čím to je?" _____"Jsem povrchní, prázdná a nepřemýšlím." "Já jsem úplně stejný." _____ Jedna z velmi ceněných komedií W. Allena, navíc oscarová. Co kvituji, je vcelku inteligentní humor a originalita. Allenův způsob humoru mi ale poněkud nesedí. Nevím čím. Možná je to na můj vkus až příliš ukecaný. Takovýho chlápka já potkat na ulici, tak se s ním raději moc nebavím. Navíc zjevná ironie a sarkasmy stavěné nad cítění člověka a relativizující ho, je pro mě z principu těžko stravitelný přístup. Zvlášť když jde o dějovou kostru. 65% (09.01.2012)

Neobyčejný film o obyčejných věcech. Ale že bych z něj byl nějak odvařenej, to se říct nedá. I když se odprostím od mírných osobních antipatií k osobě Allena, přijde mi, že se ten film snaží tvářit hrozně objevně a chytře, přičemž je úplně obyčejně ne-hloupý. Jasně, napsat a natočit film o tradičních, neobjevných věcech tak, aby v tom nemála lidí vidělo mňamku pro intelektuální elitu, musí bejt docela práce... Ale Annie Hall prostě klame tělem (formou), je uměle zajímavá a mně je to nepříjemné. (23.09.2009)

Ty vztahové Allenkovy jsou všechny jako vejce vejci, hromada intelektuálních odkazů odkudkoli kamkoli, břitký humor, několik vrstev emocí, oblíbení herci a oblíbená témata ke konverzaci a k zamyšlení. Často mám pocit, jakoby to nebyly jednotlivé filmy, ale epizody seriálu "Woody a jeho názory na ženy". Chce to mít náladu a nadhled nad vlastními vztahy, aby to člověk mohl sledovat. Navíc ty "legrační" formální vychytávky a promluvy k divákovi a ještě jednou ta nekonečná hromada odkazů na Bergmana, Felliniho, McLuhana, Chaplina, Groucho Marxe, Freuda, Viscontiho / Manna… Komentovat tyhle filmy připomíná spíš sport a nejvíc bodů získává ten, kdo si udělal čárku pokaždé, když se měl zasmát, dojmout nebo říct "aha, tohle jsem taky pochopil". Mentruace v konverzaci je taky naprostý top. Pokaždé. Vždycky. (30.05.2017)

Poprvé jsem Annie Hall viděl v Projektu 100. Z kina jsem vyšel jako zfetovaný, naprázdno jsem otvíral a zavíral hubu, prostě jsem nedokázal pochopit, že Allen dokázal natočit něco tak vtipně opravdového, tak tragicky krásného. Nechci to moc rozmazávat, pro mě nejlepší Woody. Asi dva roky potom mě takhle nic nesmetlo (do Kauffmanova opusu jménem Eternal sunshine of spotless mind)... 100% (18.06.2006)