Amarcord

U mňa zatiaľ najlepší Fellini. Takto nejako som si ho vždy predstavoval. Množstvo vtipných postavičiek, divokosť, živelnosť a jemná erotika. Film mi trochu pripomenul Jakubiskovu Tisícročnú včelu. Nie náhodou ho prezývajú "Slovenský Fellini". Niektoré scény ma naozaj rozosmiali, niekedy sú to iba sekundové vtípky či hlášky, ale je ich tu naozaj požehnane, takže z filmu srší dobrá a uvoľnená nálada. Zopár hluchých miest sa tu nájde, ale nie je to nič hrozné. Nedávno videný, skvelý Bio ráj má s Amarcordom veľa spoločného. Hlavne tú divokú atmosféru mestečka. 80%. (23.01.2013)

Vrchol Felliniho tvorby sice i nadále představuje existenciální Sladký život, ale tohle dílo rozhodně pohladí po duši tak, jako málokterý snímek z evropských luhů a hájů oné doby. Lehce svérázný a obscénní, avšak láskyplný, silně poetický, ale naprosto srozumitelný a dějově rytmický pohled na jeden rok v jednom (ne)obyčejném italském městečku, který je nejen formálně okouzlující a zábavný, ale hlavně - ve svém líčení nezkrotné erotické touhy v období puberty nebo úsměvných peripetií v dlouholetém rodinném svazku - veskrze nadčasový a pravdivý.. Kdo také nemá v okolí svého bydliště vlastní čarokrásnou Štístku, prsatou Trafikářku, bláznivého pohádkáře nebo věčně nadrženou nymfu Lišku....? :) 85% (07.10.2015)

Nádherná tragikomická mozaika příběhů různorodých postaviček jednoho přímořského městečka v Itálii. Vůbec zde není podstatné, kdo je ústřední postavou a co se bude dít. Čas plyne a divák je unášen filmem se stejnou lehkostí a hravostí, jakou představuje poletující chmýří, které symbolizuje změnu ročního období - příchod jara. Stejně bujaře jako jaro, vítají místní obyvatelé první sněhové vločky (až na vyjímky: "To už je čvrtejn den a ten bílej sajrajt furt padá."). Byl to můj první Felliniho film, co jsem měl možnost vidět, a těším se na další setkáná s PANEM režisérem. (01.04.2003)

Talianske filmy majú pre mňa zvláštne čaro, ale houby sa môžem hrať na nejakého experta. Toto bol milý filmový zážitok, najmä vďaka tomu panoptiku rôznych postáv a ich interakcií medzi sebou. Videla som na veľkom plátne, bratislavské kino Mladosť oslavovalo 100 rokov, toto premietali ako posledný film v rámci svojho narodeninového špeciálneho programu. Dobre vybrali. Obľúbená scéna: "I WANT A WOMAAAAAAN". Btw, prečo som to videla v anglickom znení? To asi nie je pôvodné. Celý čas mi to dosť silno prekážalo, lebo tie hlasy boli akoby naschvál parodizované do taliančiny. (Kino Mladosť - 19.10.2013) (23.10.2013)

Vzpomínková kniha Antonína Bajaji Na krásné modré Dřevnici, některými kritiky přezdívaná "zlínský Amarcord", mě přiměla ke zhlédnutí Amarcordu pravého, italského. Sám Bajaja v knize několikrát odkazuje na slavný Felliniho film. Kniha mě zaujala. K filmu jsem proto zasedla s velkým očekáváním. Nu a místo nadšení jsem se dočkala pouze hlubokého zklamání. Roztříštěná podívaná, kterou jsem chtěla už po půl hodině vypnout. Nakonec jsem film s velkým sebezapřením dokoukala, ale rozhodně na něj nebudu vzpomínat v dobrém. (04.02.2010)