Réžia:
Martin VadasObsahy(1)
Unikátní dokumentární série Proces H (10 × 52 min.) vypráví o přípravě, průběhu a aktérech komunisty inscenovaného „Procesu s vedením záškodnického spiknutí proti republice se skupinou Dr. Milady Horákové“ z roku 1950.
V dokumentární sérii Proces H nejde v první řadě o „téma Horáková“. Osobnost JUDr. Horákové je celkem známá, ale zkusme si jen vyjmenovat těch dalších dvanáct mimořádných osobností, které se komunistický státní soud rozhodl zničit v jediném procesu. Kolik osobností a jejich osudů se nám konkrétně vybaví? Jaké mechanismy vraždění, které tady KSČ po roce 1948 rozpoutala jen proto, aby vyvolala „nenávist pracujícího lidu?“ Na tyto otázky se snaží dokumentarista se svými spolupracovníky najít odpovědi. Přestože dokumentaristé a historici věděli o zrůdném procesu své, znovu je fascinovaly herecké výkony všech zúčastněných vrahů, kteří se ve filmu tváří, jakoby to, co říkají, byla „pravda“.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (74)
S citem zpracováno. Pro školy by měl být alespoň souhrn, jak to ty kurvy estébácké a z KGB/NKVD atd. vymyslely, jak komoušové vybírali oběti ze všech stran a oblastí (měli připraveno viníků na hafo dalších procesů, kde se pak, po stalinsku, likvidovali mezi sebou), aby se všichni báli, aby viděli, jak je v SSSR naučili kroutit krky. Ztrápené: "Jsem vinen a zacházeli se mnou tak pěkně, až jsem se divil" (i jehly z pod nehtů jim před procesem vytáhli...) Nelidské zacházení vrcholí mučením Milady Horákové i v průběhu popravy, kdy umírala po mnoho minut. Dobře řekl Generál Fajtl: "Komunista? Co slovo, to lež. Co čin, to zločin." ()
Historia magistra vitae. Připomenme, že soudruh Filip žádal stažení tohoto dokumentu z vysílání, protože kazí komunistům předvolební kampan, a doplnil stížnost následujícím komentářem: "Opět se potvrzuje, že Česká televize i v předvolebním období je poplatná pravicovým stranám s jejich vracením se k minulosti proto, aby odváděly pozornost občanů od otázek současných" Ostatně, chtělo by se dodat, takové seriály jsou našemu lidu cizí, ten chce hlavně klid na práci. Co takhle raději pustit Muže na radnici, seriál o Gottwaldovi nebo nějakou hezkou písničku od Michala Davida? A né takovéhle primitivní antikomunistické pořady! Taková byla tehdy doba, soudruzi! ()
Když jsem tento dokumentární pořad v začátku ledna 2013 hodnotil, překvapovala mě především mediální moc, která skrznaskrz prolhanou legendu o hrdinném odboji Horákové prosadila. Dodnes nejsem s to pochopit, odkud se napříč národem bere ta absurdní jistota, že tu média nelžou. Je přitom úplně triviální, že pražští novináři, zvláště z na komunistickém principu přežívajících veřejnoprávních médií, mají často antikomunistickou, případně reformně komunistickou genealogii a jako takoví uvítají každou rituální dekoraci, s níž nám mohou připomínat význam svého prodemokratického tažení podle hesla „novinář = hlídací pes demokracie“. Zřejmě mohou počítat s tím, že je tolik lidí ochotných představovat si staré Řecko jako kolébku liberální novinařiny. Tu a tam se urodili dědicům transformace, tu a tam jsou potomky bývalých prorežimních novinářů, v jiných případech udělali kariéru během transformace a své ekonomicky pochopitelné nadšení z proměny vlastnických poměrů by jako mediální osobnosti té doby rádi předávali i svým praprapraprapravnukům. Proto už jim příliš nevadí, že to byla zhrzená, kariérně neuspokojená národní socialistka, která se neošívala ani při pomyšlení na 3. světovou válku. I tento dokumentární cyklus je sice pojat s plánem balamutit veřejnost kvasivysvětlujícími komentáři ideologicky kvalifikovaných odborníků, ale přece ve všem tom úporném překřikování se, kdo je dnes nejopravdovějším antikomunistou, dává zaznít hlasu samotné Horákové během obhajoby. To samo, aniž odbornou literaturou zpracováno v rozsahu byť jen průměrné knižní monografie, není ani zde provázeno materiálově důkladnými rozbory a porovnáváním výpovědí s dobovými fakty, ale postaveno proti absurdní báchorce čistě vahou toho, co naprosto bez donucení přiznává protagonistka, naleptává falešný obraz fiktivní mučednice, která si tu střihne roli vlastizrádné kariéristické bestie. Bez modřin, nevyhublá, evidentně v žádném zásadním ohledu nedeprivovaná, doznává se, že se pokoušela o koordinaci kontrarevolučních atentátů, na nichž se měli podílet lidé ze Západu. Tedy zvrátit výsledek voleb z roku 1946, jejichž legitimita kvantitativně vzato nemá obdoby (s přirozeně slabším výsledkem na slovenském území se v celém Československu komunistům podařilo přesvědčit 38,1 % populace při volební účasti 93,9 %). To by proti bezpečnostním složkám samozřejmě nebylo možné bez arzenálu, na jehož dodávkách by se podílely cizí mocnosti, a nejspíše by to znamenalo, že na revoluci z roku 1948 by i její poražení sladce vzpomínali. Světová válka se naštěstí neopakovala a Horáková vycupitala z dějin do alba zastydlé ikonolatrie. ()
Když už se něco tak nečekaně dochovalo v záznamu, mělo by to sloužit dál. A nejde jen o záznam, odborné komentáře jsou velmi kvalitní a do děje vstupují velmi vkusně. Mě osobně to velmi obohatilo při poznávání lidské povahy, a taky naší minulosti, jež se stále tak bytostně dotýká naši přítomnosti, a mělo by sloužit ke kontinuální reflexi něčeho, na co už by lidé nejradši zapomněli. Ale zapomenout, vytěsnit z veřejné debaty či omezit na pár otřepaných klišé, to není cesta k rozvoji společnosti. Myslím, že by bylo dobré to promítat na školách a spojit s diskusí, myslím, že by bylo dobré, kdyby se minulosti dostávalo i dnes více prostoru a začalo se třeba tím, že to nebyli oni, totiž komunisti, ale my, lidé, kteří máme obdobné vzorce chování ve své povaze stále, více či méně skryté a uvědomované. A klaním se před Miladou Horákovou, důstojnou, silnou a odvážnou. ()
Tak tohle byla fakt síla. Komouši jsou neskutečný hovada a tenhle seriál to ještě potvrzuje. Horáková si toho v době války zkusila hodně a teď ještě tohle. Prostě byla strašně odvážná a moc ji obdivuju, protože většina lidí na jejím místě by v té soudní síni zkolabovala, ale ona tam statečně stála a byla schopná mluvit, i když věděla že nemá šanci. ()
Doporučuji ke shlédnutí. A je mi zároveň líto, že jsme se ze sevření východu nestihli vymanit dříve, než již bylo příliš pozdě. Tito lidé, kteří se stali obětními beránky, protože byli z různých důvodů nepohodlní, neměli již důstojnou možnost obhájit se, či snad obrátit svůj nezvratný osud, protože celý soudní proces byl vykonstruovaný a posloužil potom spíše jako demonstrativní zastrašení lidu - "lidově demokratického státu" (...). Proces, který následuje po době strávené ve vyšetřovací vazbě, tedy za zavřenými dveřmi, kde se jen můžeme domnívat, co všechno bylo použito jako nátlaková metoda k tomu, aby někteří z nich obrátili či se veřejně zdiskreditovali. Nelze nikoho jakkoliv soudit pro to, co tvrdil během tohoto procesu na svou obranu - nátlak a metody si jen těžko dokážeme představit a vědomí provazu stále viselo ve vzduchu. ... Paní Horáková byla velmi statečná žena a klaním se její rozvaze a nezlomnosti. Při sledování tohoto procesu mi ještě více vytanulo na mysl, kolik z lidí v sále si třeba myslí totéž co odsouzená, ale nikdy by na sebe nevzali všechna rizika, která vědomě podstoupila ona ve víře - prosím - ve svobodné Československo. Četla jsem poslední vězeňský dopis této vzácné ženy a její vnitřní síle, s jakou ho psala, se lze jen obdivovat.... Na komunisty jako neoddiskutovatelně totalitní režim dnes nemůžeme koukat jakkoliv měkce, pokud jsou zde tak prokazatelně kruté skutečnosti, které se děly pod taktovkou režimu Sovětského svazu. Pro člověka, který má svobodného ducha a jde mu o blaho a svobodu své země, je neskousnutelná představa komunistického "loutkářství", které zde po válce vzniklo. A ten, kdo boj za svobodu nevzdal, by měl být národní hrdina. Každopádně bych chtěla České televizi a tvůrcům velmi poděkovat za možnost shlédnutí těchto smutných materiálů i za odhalení mnoha neznámých skutečností. ()
Vynikající dokumentární seriál, kterému jiné moderní české seriály (snad s výjimkou Četnických humoresek) nesahají po kotníky. ()
Musím pochválit ČT za skvělou práci, díky pečlivé archivaci se zachovaly materiály z této ošklivé doby, kdy jsme na popud Stalina, museli upevnit socialismus v naší zemi za pomocí těchto monster-procesů, náš velký kamarád SSSR nám dokonce poslal i poradce přes fyzické, duševní týrání. Z těch co tam seděli měl jeden nebo dva právnické vzdělání, zajímavé jak komunismus umožnil získat tupcům vysoké funkce, díky takovým se republika stala sovětským satelitem. Ludmilu Brožovou a jiné měli soudit hned po revoluci, tato prokurátorka byla odsouzená v roce 2008, ovšem tento proces už byl v jejich letech zbytečný a Klaus jí udělil prezidentskou milost ke konci roku 2010. ()
Formát je opravdu unikátní a výborně provedený, autentické záběry berou dech a z toho vykonstruovaného svinstva člověku běhá mráz po zádech. Je zde vidět ohavnost a zrůdnost totalitní ideologické zvůle v celé její nahotě a bezprostřednosti. Původní materiály jsou vhodně doplněny komentáři odborníků tak, že se v nich divák neztrácí. Naléhavost rostla s každým dílem a závěr byl opravdu silný. A přestože maximálně mrazivý a působivý, stále věcný, jak má dokument být. Bohužel, v tomto případě nebylo nutno skutečnost dokreslovat. Byla taková sama o sobě. Je na nás všech, aby zůstala navždy minulostí. A tento dokument nám toho budiž neustálou připomínkou. -- PS: Celkem by mě zajímal názor lidí, kteří dokumentu dali hodnocení odpad. ()
Z dnešního hlediska to již připadá naprosto neuvěřitelné, ale není to tak dávno, kdy tohle všechno byla krutá realita. Plný počet bodů samozřejmě není vyjádřením kvalit filmu, ale spíš jeho historické důležitosti,protože dokumentuje tragickou událost našich dějin na kterou by se rozhodně nemělo zapomínat (ačkoliv se o to bohužel dnes spousta lidí snaží).P.S.:Je až tragikomické, že jedna z hlavních aktérek (paní Brožová - Polednová) si dnes stěžuje na poměry ve vězení.V 50.letech jí to zřejmě tolik netížilo... ()
Děkuji tvůrcům. Z celého srdce děkuji! A smekám před pokorou, pevností a rozhodností doktorky Horákové, před sarkasmem a ironií Záviše Kalandry, jež si do poslední chvilky udržel a díky čemuž měl do poslední chvilky převahu. Je mi fyzicky nevolno z hnusoty Urválka a drzostí Brožové-Polednové. Je mi líto všech těch přihlížečů, kteří často vůbec nechápali, která bije. Jestli jsem někdy hrdý na to, že jsem Čech, tak proto, že i v našem marodném národě lze najít tak silné osobnosti, jakými byla právě paní Milada Horáková a řada dalších... Co jsme to za národ, že popravujeme a mučíme sami sebe? ()
Odpad tomu může dát snad jen ortodoxní komunista, že verbal111? ()
Tak jsem se po roce odhodlal kouknout se na celý kompletní Proces H. Celé dílo precizně vykresluje zhoubnost režimu - například organizovaný hněv pracujícího lidu (jak z lidu čišela nenávist vůči obžalovaným, posílání tisíce rezolucí a reporty moderátora z rozhlasu, který svojí úlohu zvládl dokonale), skvěle propracované řeči prokurátorů Viesky, Urválka a Brožové (texty jejich proslovů jsou udělané tak dobře, že všichni si myslí, že obžalovaní nejsou nic jiného než zrádci, odpůrci pracujících a samozřejmě vinní). Také mě potěšil výběr historiků a znalců daného téma, hlavně Karla Kaplana, Jiří Pernese a rozhodně i výpověď Františka Přeučila. Je škoda, že některé části procesu se nedochovaly. Je skvělé, že tento seriál vznikl, aby mapoval jednu z nejhorších kapitol české historie. Určitě by se měli točit další dokumentární pořady, protože si musíme uvědomovat, co se zde dělo a nesmíme na to zapomínat. Ocenil bych například dokument procesu s Rudolfem Slánským. ()
Přestože je to ve své ukrutné délce nabité informacemi a exkluzivním filmovým materiálem zaznamenávajícím tento vpravdě historický soudní proces, nemůžu dát plné hodnocení. Hlavní problém tkví v tom, že po všech těch hodinách výpovědí vlastně nebudete reálně vědět o moc víc než předtím. Co z toho je skutečnost, pokud vůbec něco? Zazní v rámci obvinění alespoň jediná pravdivá informace? Přestože většina obžalovaných se zdá být při smyslech a snaží se vznášet nějaké argumenty na svou obhajobu, všichni bez výjimky uznávají svou vinu ze špionáže a vlastizrady, přitom dle komentářů historiků se nikdo z nich těchto činností nedopustil, a to ani dle tehdejších komunistických zákonů. Samotný proces působí jako absurdní divadlo, fraška, ale divák přitom nedostává šanci rozkrýt celé jeho zákulisí. Chybí mi tu podrobnější pohled na metody vyšetřovatelů/referentů STB při výsleších, kde obviněným velice sofistikovanými postupy dle návodů od zkušených sovětských poradců vymývali mozky a cpali jim tam svoji verzi případu, respektive tu, která pak zazněla u soudu. A tím byli zásadně ovlivněni naprosto všichni; od těch, kteří se dokázali jakž takž bránit a nebáli se odklonit od připraveného scénáře, až po ty, kteří jenom odříkávali naučené básničky. Chybí mi retrospektiva s obětmi procesu, třeba ze 60.let, kdy byli ti, co přežili, propuštěni na svobodu. Proč se přiznávali k něčemu, co neudělali? Skutečně tomu uvěřili (respektive, byli k tomu při výsleších přesvědčeni), nebo to udělali například proto, aby ochránili svoje rodinné příslušníky? Byla nějaká část jejich činnosti objektivně ilegální a protizákonná? Proč říkali, že s nimi bylo zacházeno slušně, když byli ve skutečnosti týráni psychicky i fyzicky? Nic z toho jsem se nedozvěděl. Dozvěděl jsem se maximálně to, co jsem věděl už dávno – komunisti jsou svině a jejich česká verze, která kombinuje zbabělost, podlézavost a pomstychtivost, je snad ta nejhorší ze všech. I to je ovšem důležité si připomínat... 80 % ()
Mít tak desetinu statečnosti jako Milada Horáková nemuseli bychom se za nic stydět. Proces H věrně vypovídá osudy lidí,kteří se nezařadili na zástupu hloupých ovcí, ale o lidech kteří viděli špatnost a utopičnost tehdejšího režimu.Mít tak Horákovou v dnešní politice, myslím že by nebylo pochyb o tom komu by patřil můj volební hlas. Při posledním 10. díle mi přímo vyhrkly slzy do očí. ()
Zde by se spíše hodilo napsat:(Režie:Ksč a tajná státní bezpečnost,Hrají:Milada Horáková a spol.)Konečně vidíme totalitu toho nejhrubšího zrna. Ustrašení lidé v hledišti.Lidé,kteří píší o trest smrti.Povinný poslech rádia.Strach,strach,strach.Ano opravdu je to na blití,jak zde píší ostatní.Dnes 8.června(9.den procesu) už jsem to opravdu nevydržel až do konce a musel jsem od televize odcházet,.Milada Horáková a spol. odejít nemohli.Museli ten hnus vyslechnout až do konce.Opravdu až do ,,KONCE,,.(Pět hvězdiček je samozřejmě za historickou výpověd.) ()
Toto je tá najzáslužnejšia vec, čo vzišla z porevolučnej dokumentaristiky v priestore bývalého Československa. O tom sa moc nedá písať, treba vidieť. ()
Pokud jde o zpracování, je velice poutavé. Hlavně je ale třeba tento dokument potichu sledovat a zapamatovat si to! ()
Výborný dokument suplující špatné volené osnovy v dějepisu. Autoři si dali práci, aby z toho dnes běhal mráz po zádech podobně jako tenkrát, skoro bych si přál, aby šlo nařídit, že to i dnes musí poslouchat celý národ, protože by to potřeboval jako koza drbání. Největší tragédie téhle hrůzy je ale v tom, že z paní prokurátorky je dnes ubohá stará paní s prezidentskou milostí a že nástupnická strana téhle zrůdy je u nás trvale třetí nejvolenější. A jestliže argumentují, že jsou stranou zcela jinou, tak proč pan Filip během vysílání tohoto pořadu obvinil ČT, že vysílání tohoto dokumentu v autentických dnech je cílená kampaň proti KSČM?! I tady se asi najdou Filipovi podobní, když tohle ohodnotí odpadem, ale tahle komunita se u nás zakázat nedá, tak ať si svoje kecy blijou dál, dokaď s nima nechce nikdo nic mít. ()
Každý hodinový díl je o jednom celém dni procesu. Takže první den šla na řadu Horáková, a je o ní první díl. Proč dávám tomuto dokumentu za pět, je právě to, že po prvním dílu jde Milada stranou a sledujeme výstupy ostatních obžalovaných. Konečně mám možnost zjistit, kdo to byl Pecl, Kalandra, Zemínová, Hejda. Překvapilo mě, že některým dal soud možnost diskutovat a nějak prezentovat svoje názory, a s jinými sehrál scénky jako z filmu Kladivo na čarodějnice. Takový Buchal nebo Zemínová byli postaveni před hotovou věc, nikdo se jich neptal na názory, jen tam odříkali svoje role, "Ano, poníženě děkuju", a neměli možnost nijak se k situaci vyjádřit. Takový Buchal ani neměl inteligenční kapacitu na nějakou hlubší diskuzi, působí jako poloviční idiot (bývalý SNbák) a na mě působil nejvíc jako vybraná oběť, která uvěřila nasazenému provokatérovi a skutečně se začal doma ozbrojovat (měl asi dvě pušky na státní převrat). Zatímco s vůdci/zakladateli skupiny se soud občas pustil do ideologické diskuze a ptali se jich na jejich postoje k celé věci, což mě dost překvapilo, protože to byl od soudců velký risk. Některými dotazy si prokurátoři vyloženě říkali o ztrapnění, takový Kalousek ten kdyby se tam chytil řeči, tak v ten moment soud skončil a všichni by byli propuštěni... no doba byla jiná a na některé dotazy týkající se celospolečenských problémů (typu milion nezaměstnaných za první republiky..) ani nešlo v krátkosti a rozumně odpovědět. Zajímavé je, jakou soud používal terminologii, aby zveličoval provinění obžalovaných, např. častý termín co tam je slyšet je "Ilegální schůzka". Dneska to působí směšné, ale tehdy si společnost na začátku studené války, rozdělená na západní a východní svět, potřebovala stanovit pravidla, které aktivity v zahraničí jsou legální a které už nikoliv, a podobné definování probíhalo i v USA (McCarthismus- tisíce zatčených, uvězněných, a dokonce i dva tresty smrti - jedna byla taky žena, takže to samé co se dělo u nás). Horáková nebyla jediná kdo se snažil obhajovat (nezalekli se Nestával, Hejda, a hlavně Kalandra) a nebyla ani ta, která měla nejtvrdší oponenturu bez možnosti vyjádření se (jako např. Buchal a Zemínová). Ti, kteří zatvrzele opakovali svůj negativní postoj vůči novému režimu (Kalandra, Horáková), neměli šanci. Naopak, pokud si obžalovaný uvědomil "chybu"a dostatečně si namazal máslo na hlavu, mohl se z toho nějak vysekat a dostat nižší trest. Zajímavý je pátý díl, který představuje pouze prokurátory a soudce. To jsou tváře, které v procesu reprezentují režim, hlas lidu, přesto mnozí z nich skončí za pár let ve vězení (Vieska), nebo dokonce na oprátce (Slánský). Hořký je osud svědků, kteří nadšeně obhajují režim a mluví protizápadně. Do pár let někteří z nich za odměnu také skončí na oprátce (osmý díl). Doporučuji všem, kdo chtějí získat celistvější náhled na proces a taky na tehdejší poválečnou situaci a nálady ve společnosti. ()