Světová invaze
Battle Los Angeles
Réžia:
Jonathan LiebesmanScenár:
Christopher BertoliniKamera:
Lukas EttlinHudba:
Brian TylerHrajú:
Aaron Eckhart, Michelle Rodriguez, Bridget Moynahan, Michael Peña, Ne-Yo, Noel Fisher, Susie Abromeit, Joey King, Jim Parrack, Lucas Till, Cory Hardrict (viac)VOD (1)
Obsahy(3)
Čo robiť, ak sa z hŕstky čisto hypotetických teórií a domnienok zrazu stane desivá realita? Čo všetko sa môže stať, keď na našu Zem jedného dňa skutočne zaútočí akási neznáma veľmoc? Ako a kde vybuduje ľudstvo svoje posledné obranné pevnosti v boji s nepriateľom, ktorý je jednoznačne v presile? Už celé roky prichádzajú zo všetkých možných kútov sveta viac či menej dôveryhodné hlásenia o pozorovaní UFO - v Buenos Aires, v Soule, vo Francúzku, v Nemecku, v Číne... Ale až dnes sa z týchto v podstate neškodných údajných blízkych stretnutí prvého druhu stane bolestne reálna desivá hrozba – Zem totiž doslova z ničoho nič napadnú neznámi agresori! Ľudstvo je v šoku a môže sa len viac-menej bezmocne prizerať tomu, ako jedno mesto po druhom padá do rúk votrelcom... Posledným útočiskom značne zredukovanej ľudskej rasy vo vojne, ktorú si nikto z nás nedokázal ani len predstaviť, sa stane Los Angeles. Úlohou námorného poddôstojníka Michaela Nantza (Aaron Eckhart) a jeho mužov je vytvoriť a udržať poslednú obrannú líniu, ale tiež bojovať s neporovnateľne mocnejším a lepšie organizovaným nepriateľom až do posledného muža – nepriateľom, s akým sa dosiaľ ešte nikdy nestretli... (TV Markíza)
(viac)Videá (12)
Recenzie (1 413)
Mě už začínáí otravovat jak ufouni napadaj pořád jen Ameriku, tedy zřejmě i ostatní, ale jediný Američani si ví s nima rady. Přitom kdyby nebyli ufouni krávy, napadli by třeba nás s ohledm na historii naší země je jasný, že by jsme se vzdali ještě dřív, než by tady byly, navíc získat 5 milionu udavačů a spolupracovníků by mohlo být pro ufouny taky přinosný, ale oni ne, oni furt na ty Amíky, přitom jedinej mimozemšťan, kterej u nich přežil a v pořádku odletěl zpátky je E.T. a to jen proto, že pořád volal domů a učet za telefon začínal ohrožovat americké národní hospodářství, tak amíci nakonec byli ještě rádi, když si Eťák zbalil svejch pět švestek a mazal zpátky do tý svý vesmírný díry. Jinak mě bylo úplně jedno kdo chcípne a kdo přežije, mimozemštani vypadali jak velkej kastrol s pokličkou a parta vojáčků tam líta jak důchodci v Holešovický tržnici od stánku ke stánku. ".....a když bude třeba, tak se spojím třeba s mimozešťanama." No Paroubku kde si byl, když bylo třeba. ()
Unikát. Je to jako když jste na začátku devadesátek házeli mince do herního automatu a neustále si přidávali nové a nové jednotky, zatímco teď se opájíte gyroskopem v iPhonu a v autobuse smažíte emzáky podle toho, jak moc vám to výmoly na cestě dovolí. Zážitek je stejný. Nonstop akce prokládaná občasnými animacemi, ve kterých chronologicky odkrýváte střípky příběhu, který je jen - mnohdy neodkliknutelným - zdržením za vysněnou likvidací nepřátel a postupu k většímu bossovi. V tomhle případě je jedno, kolik vody se z našich oceánů odpařilo během pár hodin, nebo proč se tak rychle střídá noc a den, důležité je, že vaše jednotka běhá, doplňuje ammo, health, staminu a získává experience. Nemusíte znát Johna Wayna abyste věděli, že patos k náborovkám patří stejně jako Pizza Hut do vojenské základny v Afghánistánu. Kdyby mi tohle pustili u odvodu, koupím si první letenku do Libye a ukážu tomu velbloudímu sodomitovi zač je toho ropa. ()
Světová invaze není žádný epic fail a kdo nechce vidět mariňáky proti emzákům, jak se navzájem vraždí v ulicích Beverly Hills, ať si raději splete sál. Další z mnoha variací na Válku světů se vyznačuje neskutečně akčním průběhem, (v rámci možností konečně) logickým postupováním armády a zajímavými alieny. Zbytečných dialogů je tu minimum a jsou přerušované akcí a vtipnými hláškami (chci na rande s Michelle...). Mnoho zajímavých nápadů (konečně někdo pitvá protivníka přímo na bojišti, vysvětluje sílu a hierarchii velení u alienů, vojáci využívají mozek víc než kdy dřív, atd.) se protíná s působivou velkolepostí, i když někdy ztrácí body buď kamerou nebo střihem. Osobně jsem se 116 minut ani chvíli nenudil, ani tu nenacházel ani polovinu patriotismu/patosu jako v Dnu nezávislosti (kdo ano, měl by si dát opáčko). Já jako milovník sci-fi a akce, který nechtěl dostat žádné hluboké myšlenky o smyslu života, vesmíru a vůbec (stejně je to 42), jsem spokojen a těším se na opáčko bez plátna. Více zde. PS: potlačení Eckhartovy image usměvavého hezouna velmi potěšilo. PPS: pro mě zatím nejlepší práce Briana Tylera. ()
Až nám zase jednou přiletí emzáci vychlastat vodovod, tak si v poklidu rozložím na zahradě lehátko, brčkem ucucnu doušek vanilkové coly a budu s lehkým nezájmem sledovat, kterak mne chrabří američtí vojáci zachrání. Teď už vím, že to nebude žádná velká sranda, ale pouze hrdinství, patos a odhodlání hodné fanatických uctívačů hvězd a pruhů. ()
Galéria (72)
Zaujímavosti (24)
- I když se snímek odehrává v Los Angeles, filmaři zde strávili jenom krátkou dobu. Velká část filmu byla natočena v Louisianě, kde se díky daňovým úlevám vyplatilo postavit kulisy Los Angeles. (Krouťák)
- Aaron Eckhart (Michael Nantz) si natáčení velice pochvaloval. Vyjádřil se, že by byl rád, kdyby vzniklo pokračování odehrávající se v Paříži. (-bad-mad-wolf-)
- Americký filmový kritik Roger Ebert (nositel Pulitzerovy ceny za kritiku) v recenzi na film napsal, že snímek je hlučný, násilný, odporný a hloupý. (Terva)
Súvisiace novinky
2011 - vyhlídky, poděkování a přání
Další kalendářní rok se chýlí do finále a nechává v nás několik výjimečných filmových zážitků. Nebylo jich zas tolik, ale byly o to silnější. To na rok 2011 nám Hollywood (a nejenom ten) chystá… (viac)
Titáni soupeří dál
Nezáleží na tom, co si o novém Souboji titánů myslíte. Je jedno, jestli se vám líbilo jeho konvertované 3D. Film už v kinech vydělal bezmála půl miliardy dolarů a pokračování přijde brzy. Natáčení… (viac)
Smrtonosný Odysseus?
Starořecká mánie v Hollywoodu nabírá na obrátkách. Studiu Warner Bros. nestačí právě natáčená nová verze Souboje titánů, teď ještě dalo zelenou projektu nazvanému prostě Odysseus. Pokud čekáte epos o… (viac)
Děkujeme, že válčíte
To není pokračování nekorektní komedie Jasona Reitmana, jen pokus neohrabaně vám naznačit, že dnes si povíme o novém filmu s Aaronem Eckhartem v hlavní roli. Po Temném rytíři určitě přehazuje nabídky… (viac)
Přestože jde v prvním plánu zcela jistě o náborák jako prase, nelze si nevšimnout, jak Světová invaze diváky zároveň vmanipulovává do role okupovaných iráckých vojáků, potažmo civilistů. Stejně jako emzáci, kteří přicházejí vydrancovat Zemi kvůli životně důležité substanci - vodě (nebo tak to alespoň prezentují média a experti v nich), zabírají Američané Irák a okolní země ve snaze přibližít se ke klíčovému energetickému zdroji (ropě), který doslova pohání jejich civilizaci. Ropa je pro západní civilizaci dokonce tak zásadní, že prostupuje nejen zcela zjevné oblasti průmyslu jako ten dopravní nebo vojenský, ale v důsledku se týká veškerých plastových výrobků, farmaceutik nebo hnojiv, a tedy i jídla nebo pití (balené vody). Připomeneme-li si známý slogan "jsi to, co jíš", dá se říct, že ropa se stala fyzickou součástí nás samotných. Když tedy ve Světové invazi vidíme poraněné alieny, ze kterých stříká voda, je to připomenutí, že i my jsme naplněni a ovládáni určitou tekutinou (a není to krev). Ohledně polidštění mimozemšťanů jde film ještě dál, když při scéně s vivisekcí odkrývá jejich slabinu na totožném místě jako je naše srdce, tzn. na rozdíl třeba od Black Hawk Down, kde jsou nepřátelé dehumanizováni, jde Světová invaze spíše opačnou cestou (byť pouze na tělesné rovině). A naopak, mariňáci jsou tu hned v několika případech přímo spojeni pouze s číslem jejich psí známky a sami vojáci v poli v jedné z prvních scén potkávají skutečného psa, který má naopak na známce jméno lidské. Světová Invaze se tak ptá, zda vůbec existuje hranice mezi zvířetem, vojákem a strojem a nastoluje ontologické dilema, které se vine celým filmem. Paralela, v níž se svět, zhuštěný ve finále na jedinou americkou mariňáckou skvadru, dostává do situace kolonizovaných států Blízkého a Středního Východu, dále pokračuje ve stylu boje, který musí vojáci proti technologicky zdatnějšímu nepříteli zvolit. V určitou chvíli totiž dochází k doslova mučednickému sebeobětování dosavadního velitele jednotky, zcela ve stylu islamistických teroristů, kteří neváhají vyhodit v rámci Svaté války (tedy v agresivní obraně vlastní země a hodnot) sami sebe do povětří (včetně autobusu!). Takový bezhlavý, až slepě sebevražedný styl války, zosobněný poté především štábním seržantem Nantzem (Aaron Eckhart), se nakonec ve Světové invazi jeví a prezentuje jako jediný s šancí na úspěch. Lze tedy říct, že Liebesman klade militantní patriotismus USA na roveň radikálního islamismu Al-Kájdy a řada diváků pravděpodobně vůbec nepostřehne, čemu že to vlastně tak zaníceně drží pěsti. Světovou invazi ovšem není možné ani při troše dobré vůle považovat za ironický nebo satirický komentář, a tak tento alternativní výklad beru jako kuriozitku, která je sice sama o sobě zajímavá hlavně ze společenského hlediska a z filmu spíše mimochodem vyplývá, ale samotný se díky ní snesitelnějším nestává. Z hlediska techniky filmového řemesla ovšem nelze vytknout téměř nic, což z tohohle precizního stroje na akci a emoce z ní vyplývající dělá možná o to děsivější kousek propagandy. Riefenstahlová v hrobě s úsměvem na tváři zvedá pravici. () (menej) (viac)