The Cat and the Canary

Tak tento první remake stejnojmenného filmu z roku 1927 dopadl o poznání lépe než původní verze, i když i zde bylo několik věcí (spíše postav), které mi vadily. Například to byla postava, kterou ztvárnil Bob Hope, jeho neustálé vtipkování mi celkem kazilo dojem z filmu, až na mne film působil jen jako „obyčejný starý film“. Ovšem atmosféra postupně houstla, já se nechával vtáhnout do děje, závěr byl jak se patří napínavý, a tak jsem si tento film nakonec užil. (25.07.2008)

Skúste si predstaviť, že by ste urobili jeden, úplne primitívny test, spočívajúci v tom, že by ste do spoločnej klietky umiestnili mačku s kanárikom, keď by ste následne s „upreným” pohľadom sledovali, čo sa bude teraz diať ? Viem, že je to amorálny príklad, ale i napriek tomu sa bezprostredne týka niekoľkých postáv, ktoré sa zídu v odľahlom dome. Jedná sa o dedičské konanie (dali si na čase extra dobre záležať, lebo až po 10. rokoch sa uskutočňuje) už po nebožtíkovi (zazobanom) Cyrusovi Normanovi, kde si každý z potencionálnych dedičov chce ukrojiť čo najväčší kus z koláča, no n-i-e-k-t-o je tak moc chamtivý, že si nechce pripustiť pôvodný písomný testament, v ktorom všetko zanecháva ultra nádhernej, sexy a šarmantnej Joyce, ktorá jediná nesie priezvisko Norman. Noc bude ešte veľmi dlhá, že je dosť pravdepodobné, ako prazvláštne sa budú odvíjať hodiny do nasledujúceho rána, ktoré rozlúskne veľkú záhadu, čo i mňa celkom prekvapila, ale spoilerovať ani neuvažujem. _Na jednotlivé otázky vám dajú odpovede divadelní scenáristi, ktorí pod taktovkou režiséra Nugenta, či bravúrneho d.p. Charlesa Langa (perfekcionisticky nasnímaný film, aký som už dlho nevidel, sledovať tie uhly kamery, znamená byť extra potešeným jedincom, čo miluje Classic Hollywood), rozohrávajú fascinujúcu filmovú hru, kde som pozoroval moju obľúbenkyňu Paulette Goddard, ktorá sa rada bála, rovnako ako Bob Hope, ktorý atypicky vyčnieval zo svojho typického JA, lebo inak by nemohol byť matadorom v moderovaní Oscarov. Všetci sa akosi prehrávali, čiže preto som znížil hodnotenie, ale aj tak som neprišiel na to, ako sa udalosti v skutočnosti majú, a to je len v prospech samotnej veci. Väčšinou budete spokojní s týmto konverzačným a mysterióznym, komediálnym filmom, ktorý zaujímavo kombinuje obidva žánre... (25.05.2019)

Podobné filmy mě nikdy moc nebraly, myslím tím kombinace hororu a komedie. Je velmi těžké vybalancovat napětí a humor a ne vždy se to povede. Tady to taky nedopadlo nijak slavně. Na horor to bylo málo děsivé a napínavé a na komedii málo vtipné. Pravda, spíše mi nesedl druh humoru. Ten jde povětšinou jen za hlavní mužskou postavou, která mi navíc byla protivná. Zpětně se už nedivím, že mě neuhranul ani Fantom Morrisvillu, který si bere právě podobné snímky na paškál a paroduje je. Nakonec uznám, že Fantom byl lepší a pobavil mě víc. Kočka s kanárkem dostanou jen slabé tři hvězdy. (12.10.2020)

Mysteriózní snímek s lehkým humorem tak trochu připomene Fantoma Morrisvillu. Maskovaný vrah, tajné chodby, odlehlé místo uprostřed bažin s aligátory, noc a smrt obcházející starý dům. Už úvodní záběry jsou pěkně strašidelné - džungle a chátrající dům obklopený nízkou mlhou vznášející se lehce nad vodou. Když se půvabná Joyce stane dědičkou, je jisté, že jí vrah půjde po krku. A pak je tu ukrytý poklad v podobě náhrdelníku, o nějž je rovněž zájem. A hospodyně Lu s černou kočkou klidu ostatním rozhodně nepřidá. Postavy neustále pobíhají po domě, ujišťují se, že je vše v pořádku, do toho přijde zpráva o tom, že z nedalekého blázince utekl vrah, a o zábavu je postaráno. Pěkná kamera, přiměřená stopáž a krásná P. Goddardová. (25.09.2021)

Film ma miestami výbornú atmosféru, ale nohy tomu podráža Bob Hope, ktorý sa každú vyslovenú vetu snaží premeniť na vtip, čo začne veľmi skoro liezť na nervy. Nejaké to odľahčenie občasným vtípkom by bolo v pohode, ale Hope si z toho spravil vyložene kabaret a ťažko potom môžete brať tú vytváranú atmosféru vážne. (08.09.2020)