The Cat and the Canary

Po nemej verzii ( Príšerná chvíľa, 1927 ) sa opäť stretávame s dedičmi milionára Cyrusa Normana a šialeným vrahom hovoriacim si Mačka ( v roku 1979 prepis úspešnej divadelnej hry opäť ožil vo filme Smrť podľa poslednej vôle ). Táto kombinácia horroru s komédiou je veľmi vydarená hoci obe spomínané verzie sú lepšie. Najväčšou slabinou je paradoxne humor, resp. jeho prezentácia. Všetky vtipné scény si uzurpoval Bob Hope, takže to vo výsledku vyzerá divne. (26.08.2012)

Klasika - starý dům plný tajných chodeb a dveří ve stěně nebo za knihovnou, 8 lidí uvnitř (6 dědiců, právník a hospodyně), uprchlý šílenec, co si říká kočka, k tomu nějaký ty duchové - z toho plyne pořádná porce zábavy. Velká část filmu je taková nepřekvapující - čte se závěť, pak nějaký to strašení, nějaká vražda, tajemná atmosféra, kterou odlehčuje Bob Hope svýma hláškama, ale ke konci začne přituhovat a závěr je pořádně napínavý a má úžasnou atmošku. Z herců mě zaujala především "královna vedlejších rolí" Gale Sondergard v roli hospodyně Lu. (17.10.2010)

Musím říct, že kdybych napřed neviděla původní němý film z roku 1927, asi bych své hodnocení o hvězdu zvýšila. Njn, vše má své pro i proti. Když už totiž víte, jak to celý dopadne, v podstatě jen sledujete zpracování. Ale musím uznat, že i když to spíše působí jako obyčejná detektivka, která má v sobě i nějaké dobrodružné prvky (budete dokonce hledat poklad), těch závěrečných pár minut bylo docela napínavých a možná bych se i trochu bála. :-) Pokud bych měla dál srovnávat s verzí původní, kde se samozřejmě dialogy objevují v samostatném obrazu mezi scénami, tak toto je tak ukecený, že jsem někdy ani nestíhala sledovat, co se děje kolem a jen zběsile četla titulky. Co se vtipných scén týká, jak už tu zmínilo pár uživatelů, všechnu pozornost na sebe strhnul Wally. Ale mně to vesměs nějak nevadilo. Jinak teda nevím, jestli existuje krom Cicily ještě někdo, koho by utišilo ječení strčením prstu pod nos. Mohu jen říct, že když ječím já, doporučuju se ke mně vůbec nepřibližovat a už vůbec ne mi něco strkat pod nos či blízko úst. Mohlo by to mého tišitele dost bolet. :-) A když se zaměřím na hlavní hrdinku – první dámu – mladou, krásnou a okouzlující - obávám se, že ji zaštítila nepřístupná a tajemná Miss Lu. Tak vypadá správná číča a ne nějaký vraždící maniak. A když už jsem u těch koček: Nemlaťte prosím do okna židlí, když vás něco vyděsí, ona není Kočka jako kočka. (03.02.2018)

Film ma miestami výbornú atmosféru, ale nohy tomu podráža Bob Hope, ktorý sa každú vyslovenú vetu snaží premeniť na vtip, čo začne veľmi skoro liezť na nervy. Nejaké to odľahčenie občasným vtípkom by bolo v pohode, ale Hope si z toho spravil vyložene kabaret a ťažko potom môžete brať tú vytváranú atmosféru vážne. (08.09.2020)

Podobné filmy mě nikdy moc nebraly, myslím tím kombinace hororu a komedie. Je velmi těžké vybalancovat napětí a humor a ne vždy se to povede. Tady to taky nedopadlo nijak slavně. Na horor to bylo málo děsivé a napínavé a na komedii málo vtipné. Pravda, spíše mi nesedl druh humoru. Ten jde povětšinou jen za hlavní mužskou postavou, která mi navíc byla protivná. Zpětně se už nedivím, že mě neuhranul ani Fantom Morrisvillu, který si bere právě podobné snímky na paškál a paroduje je. Nakonec uznám, že Fantom byl lepší a pobavil mě víc. Kočka s kanárkem dostanou jen slabé tři hvězdy. (12.10.2020)