Iron Man 2

Je mi jedno, že Robert Downey ml. hraje zpravidla sám sebe, vždyť kdo má taky lepší předpoklady zahrát Roberta Downeyho ml. než Robert Downey ml., ovšem není mi jedno, že workoholicko-hračičkovský podtón prvního dílu nahradil skřípavý orchestr s ožralým dirigentem, kde nikdo pořádně netuší, na co a kdy hrát. Ani Iron Man zkrátka není ze železa a Mickey Rourke do starého železa nepatří. Jinak k tomu nemám co dodat. (12.02.2012)

Film, kde z každého záběru je znát nadupaný rozpočet, kde je vidět vyšperkovaný vizuál, spousta digitálních triků, takže to tam hezky bouchá, poletuje, objevují se šokující technické vynálezy a roztomilí robůtci. Na plátně defiluje spousta hvězd, které jsou vesměs nevyužité a jen jako dekorace a tam, kde se objevují, nemají moc co hrát, protože samotný příběh stojí za zlámanou grešli. Je to typ snímku pro celou rodinu, který by bez jakýchkoli problémů mohl zkonzumovat i můj 8letý syn, protože svět a dění, které ukazuje, je když ne přímo infantilní, tak zoufale nedospělé. Tam, kde chcete vyjít trhu vstříc tak, abyste maximalizovali zisky a přilákali co nejvíc diváků, musíte jít zákonitě s nároky na obsah dolů. Protože mi osm už párkrát bylo, o děj jsem ztratil záhy zájem a osudy hrdinů mi byly ukradené stejně jako zrnko písku na Sahaře. Celkový dojem: 40 %. (22.10.2010)

Pro mne neuvěřitelné zklamání ... To jsem fakt nečekal. Přehlídka několika "macho-ego" týpků, zejména Roberta už byla příšerně přehnaná, podobně jako detailní záběry na rok nemytého Mickeho ... Samotný Iron Man jako pojem i obsah filmu šel v podstatě stranou, akce málo, pořád jen nějaké srandičky. Výborný byl souboj na konci s Rourkem, ovšem zase mne na něm naštvalo, že byl příliš krátký. Polibek s Gwyneth potěšil snad nejvíc ... Iron man šel tímto dílem pro mne do kopru a raději bych na něj poslal depresí zalitého Nortona Hulka, aby mu "rozmrdal" ten jeho železný obleček ... Jsem rád, že jsem nebyl na tomto v kině ... (12.09.2010)

„Mnohí sa ma pýtajú, ako v takomto brnení chodím na záchod. Takto.“ Na druhé pozretie (ktoré sa odohralo 6 rokov po prvom) prekvapivo ešte lepšie. Akčné scény sú super nakrútené; veľa tomu dáva chodbová scéna, v ktorej neviete, či viac exceluje do univerza prvý raz vstupujúca Čierna vdova, alebo Starkov brutálne snaživý komorník, šofér a vo voľnom čase neprofesionálny boxer Happy Hogan. Percentuálne hodnotenie okrem toho zvyšujú aj easter eggy (štít, kladivo, spis Avengers) a oproti jednotke zväčšený priestor pre Nicka Furyho. Sam Rockwell je kvalitný a osviežujúci zloduch; v podstate skôr technický typ, ktorému vlastne nejde o žiadne ovládnutie sveta a svojím spôsobom to celé myslí dobre. Akurát, že sa mu to časom úplne vymkne spod kontroly. Rockwell do postavy dokázal pretaviť svoje povestne známe pošukstvo a je excentrikovi Starkovi nečakane vyrovnaným partnerom; za istých okolností by to vlastne mohli byť spoluzakladatelia nejakej výnimočnej, vizionárskej technofirmy. Občas drhne logika (odkiaľ Iron Man vo finále vedel, že tam bude Pepper a že ju treba zachrániť pred explóziou?) a finále je dosť do očí bijúcim ústupkom komercii (takže hoci do vzduchu vyletuje štvrtka mesta a desiatky áut, evidentne o život neprišiel ani len túlavý psík), ale inak Iron Man 2 obsahuje veľa akcie, veľa humoru (miestami to vyzerá ako 200-miliónový sitkom), vtipné hlášky („Len som sa šmykol.“) a dialógy („Chcem vás...“ – „Aj ja vás!“ – „...mať z krku.“), úžasne nadizajnovaného Rusa Mickeyho Rourkea s papagájom na pleci (!) a zábavný vzťah Tony/Rhodey. Za najodvážnejšiu vec, akú tvorcovia použili, pokladám to, že Tonyho väčšinu času stvárnili ako arogantného hajzlika. Iste, už v jednotke to nebol žiadny svätec, ale tu je to miestami až (prehnane povedané) záporná postava a tak palce miestami držíte skôr Rourkeovi, než jemu (!). Ani sa nečudujem, že v rámci univerza nakoniec začala vláda USA podrobne skúmať (ne)vhodnosť superhrdinov, čo nakoniec v roku 2016 vyústilo do Občianskej vojny. (28.09.2010)

"Úspěšně jsem privatizoval světový mír. Co ještě chcete?" Do létajícího kusu plechu bylo málokdy při výrobě naválcováno tolik egoistického sarkasmu, jako do toho ze Stark Industries a to je dobře. Druhé poletování tryskami překypujícího týpka se mi totiž líbilo ještě o pár úderů bičem do formule víc, než seznamovací pokus a jako nenáročný konzument si dovolím vyjádřit spokojenost s duněním beden, využíváním všech barev světelného spektra i s úrovní ruského inženýrství. (15.04.2016)