Iron Man 2
Réžia:
Jon FavreauScenár:
Justin TherouxKamera:
Matthew LibatiqueHudba:
John DebneyHrajú:
Robert Downey Jr., Mickey Rourke, Samuel L. Jackson, Scarlett Johansson, Gwyneth Paltrow, Don Cheadle, Sam Rockwell, Jon Favreau, Kate Mara, Olivia Munn (viac)VOD (3)
Obsahy(4)
Tony Stark, majiteľ veľkej zbrojárske firmy a vynálezca špeciálneho obleku Iron Mana, odmieta snahy vlády o vydanie svojej technológie pre potreby armády a tvrdí, že nepriatelia štátu sú vo vývoji o desaťročia pozadu. Na jeho veľké prekvapenie sa na pretekoch v Monze objaví podivný muž, ktorý vo veľmi podobnom obleku vyvolá najskôr autonehodu pretekárskych áut, a následne napadne Starka. Útočníkom je potetovaný rabiát Ivan Vanko, zneuznaný potomok ruského vedca, ktorý kedysi pomáhal Tonyho otcovi založiť Stark Technologies. Keďže s ním má nevyrovnané účty, chce sa mu pomstiť na jeho synovi. Okrem toho si dobre rozumie s elektrinou, má dva elektrické biče, schopné čokoľvek a kohokoľvek preťať napoly. To vysvetľuje jeho prezývku Whiplash. Vanka z väzenia unesie Tonyho konkurent Justin Hammer, ktorý chce, aby mu tajne vyrobil obleky Iron Mana. Vanko však sleduje len svoje záujmy a začne pracovať na takzvaných drondoch - vojnových robotoch. Pre seba si vyrobí svoj vlastný oblek Iron Mana a na výstave technologických vojnových noviniek pomocou svojho tajného softvéru a robotov napadne divákov aj Tonyho Starka. Čeliť nepriateľom pomáha Tonymu jeho verná a zamilovaná bývalá asistentka Pepper Pottsová, ktorá sa medzitým stala riaditeľkou Stark Industries. Nová Tonyho asistentka Natalie Rushamanová dokáže viac, než dáva najavo a jej úmysly nemusia byť celkom čisté. Jej skutočné meno je totiž Natasha Romanoff a je to superhrdinka Čierna vdova. (TV JOJ)
(viac)Recenzie (1 554)
Režisér Favreau výborne využíva potenciál hviezdnej hereckej zostavy, kde i „vedľajšáci“ majú role ako napísané na telo - jednooký Samuel v koženom kabáte, predajný kravaťák Rockwell, bladeovsky sa mlátiaca Scarlett, tí všetci, samozrejme v čele s Downeym Jr., si to vychutnávajú plným dúškom (azda len ruský psycho-vynálezca Rourke si zaslúžil byť psychologicky prepracovanejší). Samotný príbeh ale absolútne nemá čím strhnúť - zdramatizovanie či napätie tu prakticky neexistuje a akčné scény sú necelé dve a pokrývajú sotva 10 minút dvojhodnovej stopáže (!). Vlastne je malý zázrak, ako sa komiksovka s tak nevzrušivým scenárom dokáže udržať v rovine tak príjemnej konverzačky. ()
Měkký Bobo, starýho Měkkýho Boba syn, tohle konverzační melodrama utáhl jen svým charmem. U dvouhodinového akčního filmu by jeden logicky předpokládal nějakou tu akci. A čeho se dočká? Podivného bezpohlavního jiskření s asexuální zrůdou paní Paltrowovou, homopošťuchování s panem Čidlem, plýtvání obstarožním Wrestlerem a pár minut lisování těžkých kovů. Naštěstí je dnes výkupní cena železa na vrcholu romského blahobytu, takže když australští elektrikáři ještě přihodí pár drobných za předražený videoklip, chlapci snad naškrábou aspoň na náklady a nízkorozpočtový seriál Avengers! ()
Užvaněný downgrade jednotky, ve kterém se hrozivě plýtvá slovy, ale zlomové momenty v příběhu jsou přesto nevěrohodné (Rhodeyho únos obleku... wtf?). Scénář znovu sestává z povrchní dialogové vaty, kterou odříkávají solidní herci, bohužel Downey se polovinu času potácí v existenciální krizi a jeho herečtí kumpáni mají bezezbytku málo prostoru. Leccos vylepší akčnější finále (padne konečně i pár hlášek), ale i tak zůstává pachuť zbytečného sequelu, který je rozlítaný na všemožné strany, ale ve své podstatě se v něm skoro nic neděje. O ještě více vykastrovaném skluzu po comicsových schématech vypovídá to, že se stejně jako v jedničce vlastně jen dlouhatánsky čeká, až si záporák obleče velký robotický oblek, a pak... pak skončí film. 5/10 ()
Bavila jsem se královsky, nenudila se ani na chvíli a z kina odcházela s úsměvem na rtech. A upřímně lituji ty, kteří viděli/uvidí film nadabovaný, zrovna v případě tohoto filmu a nenapodobitelného hlasového projevu Roberta Downeyho Jr., musí dabing ubírat hodně z kouzla filmu. ()
Oscar 1 nominace: Vizuální efekty ()
Obávám se, že většina lidí je strašně ovlivněna dabingem. Novinářská projekce navíc byla puštěná extra potichu. Oba faktory tomu filmu ubírají tak na třetině zážitku. Jinak je ten film zajímavý tím, že čím dál tím víc reflektuje americkou posedlost zbraněmi. ()
Opět proklínané peklo jménem dabing jsem naštěstí nezažil a vůbec nechápu proč našim "novinářům" distributoři nutí dabované verze, nejednomu kravaťákovi musí přece dojít i bez nakreslených koláčů, že tím negativně přispívají k výsledným hodnocením a tak klesá popularita sebelepšího snímku ještě před uvedením do kin. Když už je řeč o těch kravaťácích, zhruba polovina sálu byla osazena pány v oblecích a zmalovanými dámami v šatech, kteří se hned, co film skončil (někteří i dříve, ehm…), hnali za pivem a nejmenovanými ptáky obalenými v pikantní strouhance zdarma (budiž jim země lehká!). V návaznosti na česky mluvené slovo jsme ani my na premiéře nepřišli zkrátka, neboť se nám to výřečně vtipné duo moderátorů svým vystoupením snažilo dabing vynahradit… Iron Man 2 v podstatě zdárně rozvíjí to, co jednička započala. Nic víc snad od toho nikdo ani čekat nemohl a tento sequel je svou kvalitou dost podobný tomu u Transformers (leč tam jsem se dočkal většího zklamání než v případě IM2). Vtípky, hlášky a osobitý - stále přijatelný a místy i dost zábavný Starkův sarkasmus + trocha té akce, to vše se od prvního dílu příliš nezměnilo. Jiný je akorát hlavní padouch a většina mi asi dá za pravdu, když řeknu, že změna je to k lepšímu. Mickey Rourke (Ivan Vanko aka Whiplash) si všechny opět vodí a to i mimo ring. Jako bonus tu navíc máme pěkného vládního slizouna v podobě Garryho Shandlinga (senátor Stern) a dále zbrojícího amerického molocha, kterého zastupuje Sam Rockwell (Justin Hammer), jenž mi svým chováním i vzhledem připomněl Miguela Ferrera (Bob Morton) z filmu RoboCop. Gwyneth Paltrow (Pepper Potts) mě opět potěšila, i když bych jí dal ještě více prostoru, zato Scarlett Johansson (Natalie Rushman / Natasha Romanoff) mi připadala postava dost zbytečná a navíc působí jako překombinovaný ninja. Ať už si divák přál, aby IM2 měl více akce, vtipu, sexu, zbraní, nepřátel, výbuchů, kvalitnějších dialogů, zajímavějších postav nebo lepší vizuální provedení, to vše se sice nestalo, ale důležitou vlastností je, že vás film nenudí a to je to, co se počítá. Navíc v porovnání se snímky jako jsou: Terminator Salvation, Transformers: Revenge of the Fallen nebo X-Men Origins: Wolverine, dopadlo toto pokračování celkem obstojně a necháme se překvapit s čím přiletí IM3. Nakonec ještě jedna výtka mimo plátno - Iron Manovu pěst posílám směrem k těm, kteří mají na starost cenzuru potitulkové scény při (před)premiéře. Děkujeme... (6/10) ()
Iron Man 2 - bigger, multiplied and with different black sidekick. Tonyho Starka bych už netoužil výchovně nakopat do jistých míst, nicméně i přes pozoruhodný a uvěřitelný posun jeho postavy, setrvale kvalitní konverzační část a vydatné herecké posílení souboru tu pořád trvá ten problém se slaboučkým záporákem. Na osmdesátku to prostě pořád nevidím, a na reprízu taky ne. Na to je tam přece jen té Gwyneth a Scarlett málo;) ()
Iron Man 2 je bohužel pouhou nastavovanou kaší. Stále poživatelnou a s řadou snaživých vychytávek, současně ale zoufale postrádající kompaktnost, uvolněnost a především kouzlo předchozího dílu. Zkrátka solidní komiksové řemeslo, které vejde, neuškodí a fanoušci mu leccos odpustí. Na rozdíl od jedničky se tu ale těžko budou formovat noví. Z dvojky totiž není patrná jedna zásadní věc – proč je vlastně Tony Stark v očích mnohých takový frajer. A to je základní chyba. ()
Zrovna od filmu, jehož hlavní hrdina polovinu filmu jenom chlastá a dělá voloviny, bych nečekal varování před mocí (mediálního) obrazu. Stark je stejně amorální postavou jako druhý zbrojařský magnát Hammer, jen umí působit na lidi a udělat si ze sebe srandu, což je vlastnost charakterizující celý film a odlišující Iron Mana od potemnělých komiksových adaptací á la Temný rytíř, jež superhrdinský mýtus nezlehčují. Favreau trend psychologičtějších komiksáren nenásleduje. Temnější je dvojka výhradně tím, co se děje se Starkovým tělem, nikoliv tím, co prožívá. Právě soustředění na povrch přitom lze vnímat jako příčinu popularity Starka a jemu podobných, jež vědí, jak vystupovat před televizními kamerami (skrze něž na protagonistu také několikrát nahlížíme). Soustředění na povrch je zároveň důvodem, proč dostala ve filmu vcelku nadbytečnou roli Scarlett Johansson, jejíž křivky jsou manou pro oči. Radost udělá také Mickey Rourke, který nemluví moc, ale mluví k věci, Gwyneth Paltrow, jejíž slovní přestřelky s Downeyem dvojsmysly a timingem připomínají klasické screwballové komedie a radost nakonec udělají i ty cca dvě akční scény, přidané jakoby jen tak, pro radost (když už nám na ně dali prachy…). Vydatně zahláškovat, dobře u toho vypadat, a rychle zmizet z paměti. Splněno. 75% Zajímavé komentáře: Bluntman, FlyBoy, Theatis, ScarPoul, fmash, mcb,Deverant ()
Takhle by to nešlo, pánové. Schematická užvaněná komiksárna s nulovým počtem zajímavých scén. On ani první Iron Man mě nijak zvlášť nenadchnul, ale jako sympatickou oddychovku jsem jej strávil bez problémů. Hlavně mě bavily dialogy a interakce mezi postavami, což o dvojce říct bohužel nemůžu - proto ten propad v hodnocení. A vůbec nejhorší je, že když se konečně začala nějaká akce, tak jsem se již po chvilce přistihl v toužebném očekávání, aby zase rychle skončila. Nemastné, neslané, bez jiskry a bez nápadu. ()
Už jednotka bola zlatou strednou cestou medzi puberťáckym Spider-Manom a temným Temným rytierom. Dospelé, ale pritom odľahčené. Dvojka je v podtexte temnejšia, ale na povrchu stále veľmi zábavná. Akurát zábavu nečerpá z komiksovej akcie, ale z dialógov, fórikov (scéna s jahodami je proste pecka!) a bez výnimky oduševnených hercov. Slabšie ako jednotka? Kdeže. Pichnúť tam pre lepšie tempo ešte jednu väčšiu akčnú scénu doprostred filmu a nemám výhrady. ()
Dva dny po projekci mi v hlavě zůstaly vzpomínky jenom na jahody, skvělé herce a spoustu promarněných šancí (za všechny – naprosto tragická Scarlettina bitka v chodbě, podobně jako zbytek akce). Ani jednička nebyla extra trvalka, ale tohle je docela smutný downgrade. ()
O něco silnější a nerezovější, než jednička. Přesto stále pod 4 hvězdy. ()
║Rozpočet $200miliónov║Tržby USA $312,433,331║Tržby Celosvetovo $623,561,331▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $70,849,131 //počet predaných kusov 3,070,063║ Tržby za predaj DVD v USA $126,676,133 //počet predaných kusov 5,774,807 ║ Až na ten Český dabing(zbytočne kaziaci film) som s pokračovaným maximálne spokojný, herecký ambasábel krásne využitý, režisér Jon Favreau opäť slušne zvláda kočírovať celý film a ešte k tomu dostane od ženskej na frak aby si to potom po Tysonovski vybil a ušne ukúsal na ochrankárovi. Dej slušne plynie, tak ako tomu bolo v prvej časti, možno by tam trošku viac akcie nezaškodilo ale zo to penzum hlášok a hlavne herci ako Sam Rockwell, Samuel L. Jackson a hlavne čerešnička na tejto comicsovej torte Scarlett Johansson to pekne rozbalia a vynahradia. (Najmenej výrazný ostal Don Cheadle) /videl v kine: 90%/ __Takto ma vyzerať pravý popcorňák!!!__ ()
Do jednoho skvělí herci (Sam Rockwell si figurku slizkého konkurenta vychutnal do poslední kapky), ovšem nuceni odříkávat generické dialogy v generickém scénáři. Přísná inspirace komiksovou premisou se tentokrát nevyplatila - Favreau jen přemístil dějové linie, aniž by je vylepšil a příliš spoléhá na Downeyho, který se přeci jenom trochu okoukal. Je to solidní řemeslo, stopáž je únosná, ale nepřekvapí, nešokuje... jen propluje a vštípí do hlavy nehezkou myšlenku, že Marvel příliš rychle usnul na vavřínech. Tváří v tvář nadšení a nápadům z filmového Kick-Assu je to jen klasický důkaz o tom, že talent je víc než prachy... A taky docela fajn blockbuster, když trochu (trochu víc než minule) přivřete oči. Ale Favreau tentokrát asi vážně tluče hlavou o strop svých schopností. ()
Kde je ta uzavřenost a spád jedničky? Kde je Starkovo silné osobní kouzlo? Dvojka je rozbředlý, roztěkaným a strašně nezáživným blábolením hvězdně obsazených postav, jejichž dialogy a vtípky mnohdy působí jako z pera pětiletého dítěte (přiznávám, že vina může být na straně dabingu, ale to bohužel jen těžko můj dojem změní, dokud neuvidím titulkovanou kopii). Favreauovi jsem v první díle jeho rutinérství odpouštěl, protože Downeyho charakter měl šťávu. Ve dvojce je většina krásného pryč, zbývá jen plkání, vyšeptalý humor a překvapivě Downey, který jakoby byl tak přesvědčený o vlastní neodolatelnosti, že úplně ignoruje prázdnost svých výroků. Na komiksáku, který mě během dvou hodin nenadzvedne ze sedadla ani jediným kulervoucím momentem, není něco v pořádku. Víc než jednu hvězdu dabované verzi dát nemůžu... ()
Kdo nemá rád zbraně? Kdo nemá rád techniku? Kdo nemiluje slávu vyleštěnou penězi? Amerika vládne světu v blockbusteru, který odráží jednu tvář vlastního publika a stejně se tomu každý nechápavě směje. Akce rozhodně přibylo, je zajímavější, originálnější, i když někdy řešená (třeba final battle) hrozně urychleně. Je ovšem dobře, že Favreau buduje půdu pro Avengers opravdu solidním způsobem. Robert Downey jr. zase filmu vládne, i když prsa a rty Scarlett jsou rozhodně nebezpečné zbraně... Co bude dál? Nevím, ale dvojka mě dokázala opět pobavit na příjemné dvě hodiny, ale kromě toho skryté americké posedlosti nenabídlo nic, co bych musel vidět znovu. Klasických slabé 4*=70% s očekáváním, že ve trojce bude všeho třikrát tolik:). ()
Scénář: Justin Theroux .. 70%. Výsledný dojem nakonec zpřerážel všechny obavy a špatné prognózy a to až překvapivě, proto zaokrouhluji nahoru. Sice se napodruhé nejedná o tak zlaté vejce jakým byla jednička, ale na především konverzační film prostě nejde být naštvaný, když je podaný takhle dobře. Vše stojí na hercích, vtipech, dialozích (zlatý originální hlas! Už jen pomyšlení na dabing mi nahání nevolnost - vyloženě nevhodný film, navíc nebyl ani 3D, aby se našla polehčující okolnost) a nikoliv akci. Jon Favreau už se téměř dotkl hvězd. A já si jdu pro zbraň a zastřílet... ()
Súvisiace novinky
Soundtrackoví velikáni obdrželi křišťálové ČSFD Awards
Obecní dům i tento rok poctila vzácná návštěva, hollywoodští skladatelé v něm 18. dubna představili své nejznámější melodie v podání Českého národního symfonického orchestru. Zazněly zde skladby z… (viac)
Spectacular Music of Hollywood
Zahajovací koncert třetího ročníku Composers Summit Prague představí světové skladatele filmové hudby na jednom pódiu, kde osobně oddirigují svá nejznámější díla. Mezi významné osobnosti patří… (viac)
Liga spravedlnosti 2 jen tak nebude
U filmových sérií platí jednoduchá matematika - pokud je další díl úspěšnější než ten předchozí, jede se dál, pokud ne, místo pokračování se dá chvíli pauza a potom ideálně reboot. Letos takhle… (viac)
Olivia Munn u X-Menů
V Iron Manovi 2 se mihly hned dvě herečky, které čeká superhrdinská budoucnost u konkurence. Nejdřív se studiu 20th Century Fox zalíbila Kate Mara, která poslala Tonyho Starka na slyšení do… (viac)
Iron Man 2 není nejlepším blockbusterem roku 2010 jenom proto, že jeho nedotažení či přetažení konkurenti doplatili na neschopné scénáristy (Souboj Titánů), režiséry (Princ z Persie), producenty (Robin Hood), popřípadě vše dohromady (Losers), ale protože tu spolu s dospíváním Tonyho, který musí zapomenout na podivínské soužití s roboty a počítači, naučit se důvěřovat lidem a přijmout roli týmového hráče kvůli blížícím se Avengers, dospívá i samotný film ve smyslu stylistickém, vypravěčském i geopolitickém (tři témata = tři odstavce). ____ 1, Klíčový výpad vůči stylistickým normám představuje statická kamera vyvážená nevídanou dynamikou v záběrech. Chceme-li, můžeme za touhle dichotomii „statická kamera / dynamické dění“ zpozorovat stabilizovaný (statický) model neoliberálního kapitalismu, k němuž v současnosti vzhledem ke krizi levice neexistuje alternativa, a uvnitř tohoto modelu probíhající (dynamický) veletoč nestálostí a nepředvídatelností reálně běžících událostí na obrovském propojeném trhu. Ale zpět k Iron Manovi 2. (i) Jsou-li obvykle ve filmech vedeny rozhovory strnule a rozvážně, bez skákání do řeči, kdy si každý řekne v klidu to svoje, pak v Iron Manovi 2 prohodí postava sotva celou větu a už se hlásí ke slovu někdo další. Promptní dialogové výměny tu neprobíhají po větách, ale po slovech, v případě Tonyho v nasekaných slabikách. Podobné mistrovství v dialogových scénách, typické pro politické filmy, běhen nichž beseduje více lidí kolem stolu, prokázal například Stone na začátku bushovského biopicu W. a místy Clooney v Dobrou noc a hodně štěstí, ale nalezneme ho obecně ve většině z tzv. narativních filmů faktu vyznačujících se tokem institucí, jmen, čísel a vztahů namísto jasně čitelného děje, namátkou v Social Network, kde kulometné tempo většiny dialogů nutí brutálně krátit a překládat čtyři anglické věty dvěma českými větami, jak všem nevěřícím potvrdí direct z první ruky námezdní titulkář Franta Fuka, osoba nejpovolanější. Že v amatérských filmech takovýhle zdánlivě neukázněný, ale o to složitější dialogový vichr nikdy nevidíme, dokládá obtížnost celé věci, jejíž nezbytnou podmínkou je snad pouze dodržení kréda „málo střihu = hodně dialogů“, s čímž ale nijak frenetický stříhající Iron Man 2 nemá sebemenší problémy. (ii) Za druhý se v záběrech často proplétá čtyři a více postav v rámci jedné scény, postavy ale ze scény odcházejí a zase přicházejí, vracejí se z druhého plánu, kam si odskočily apod. Funguje zde jakýsi kontrolovaný chaos a energie všech těch lidí je jakoby hmatatelná. Reprezentantem tohoto přístupu je Monako, kde si takto počíná hlavně broskvička a jahůdka (to není blbá jídelní metafora přitažená za vlasy, ale vlasy Paltrow a Scarlett). (iii) Za třetí vychází přeplněnost záběru z asynchronní fúze minulosti (80ky, AC/DC, zastaralé studenoválečné geopolitické usazení), současnosti a budoucnosti (nové generace gadget, head-up displejů, hologramů, iPhonů pouze jako kusů skla) a z toho, že se tu míchají digitální objekty se skutečnými, třeba formule jsou v Monacu digitální, kdežto auto Favreaua reálné. Digitální éra nutí přidávat k natočenému materiálu digitální přídavky a přesycuje záběry. Filmy tak nabízí komplexní zkušenost, při níž se setkávají různé umělecké druhy, působí různé druhy reprezentací a různé smyslové podněty. (iv) Za čtvrté říkal-li jsem u jedničky něco o „katastrofálně“ starosvětských akčních scénách, tady to kung-fu Scarlett, dožadující se black-widowáckého spin-offu, ve kterým seká otočky a salta, přesněji lucha libre, netrvá sice ani minutu, ale kolik režiséru něco tak staromilsky přehledného dneska nabízí? Řada teenage spektáklů se naopak chytře vyvarovává R-kovévo ratingu chaotickou akcí, která všechno ošemetné znepřehlední a tím ponechá filmu PG-13. Nechci tu rozvíjet věčný debaty o škubavé kameře a doporučovat Američanům k nakoukání Asiaty, jak to dělává s oblibou kooperující trio Elbert, Emerson a Bordwell, který sestavil na základě hongkongských akčňáků jakýsi manuál, v němž hollywoodským filmařům mj. radí, aby zásadně ukládali kameru během akce na trojnožku…, ale je prostě dost dobře možné, že Bourne bude za padesát let stejně pasé jako dnes expresionismus, ruská montáž nebo francouzský impresionismus, na rozdíl od bezpříznakových, formálně neutrálnějších blockbusterech, které oč více jsou odsunutý z krátkodobého hlediska, o to více mají otevřený dveře v dlouhodobým horizontu. (v) Za páté platí, že kdokoliv chce, aby měl jeho film blíže realitě než videohře, jinak řečeno aby měl blíže Top Gunu než Stealth: Přísně tajná mise, nesmí dát kameře přílišnou volnost. Dvojnásob v přepísklých sequelech, který jsou skrznaskrz přepálený, k čemuž měl Iron Man 2 obzvlášť náběh díky tomu, že je mnohem tradičnějším superhrdinským příběhem než specifická, nekomiksová jednička. Favreau to řeší zčásti chytře, když z kvanta postav a potenciálně nikdy nekončícího sledu padouchů utvoří dvě přehledné frakce, zčásti z nutnosti, protože coby PG-13 vždycky musí ucuknout tam, kde se jinde neucukává, čímž se vyhne strmým křivkám a hurónství – například Rourke, shadow dvojník Starka, má možná účes jako Joker, ale Iron Man 2 je přece jen příliš převtipělý, aby byl jenom temný. K zrealističtění přispívá také hra s protikladem „reálné/stylizované“, protože když do kteréhokoliv filmu začleníme úseky, které jsou fantaskní, a/nebo přiznáme okázalé uplatnění digitálních technologií, vede to k tomu, že základní prostor filmu se chápe jako reálný. Například fotografie ve dvojici s namalovaným obrazem působí realisticky, přestože prošla silnou retuší ve Photoshopu aneb pomáháme matce přírodě. Obdobně silně komiksový, železný oblek Starka posiluje realitu, do níž je začleněn, na stejném principu funguje zdvojení obraz v obraze, médium v médiu nebo televize v televizi. Iron Man 2 je zkrátka marveláckej geek heaven, ale dost realistický a přesvědčivý, vědom si toho, že co funguje v komiksech, ve filmech nezřídka selže. ____ 2, Když se podíváme na historii vypravěčských postupů v kinematografii, vidíme tři tendence. V první fází narativ znamenal narativ a akce znamenala akci. Obojí bylo striktně odděleno. V uplynulé dekádě se objevily progresivní díla jako MI:III nebo Star Trek a jedno s druhým promísily, během akce se odvíjel příběh a vica versa, někteří této simultánní distribuci atrakčních požitků a narativních dat začali říkat „intelektuální atrakce“. Třetí fáze, která nastoupila s Počátkem, ale dodržuje ji i diptychon Iron Man, přinesla radikální obrat. Akční je najednou samotný narativ. V Počátku víceméně žádné akční scény nejsou, protože akční je celý ten film, samotný způsob, jak je to odvyprávěno, má podobnu akce, všechna ta neustálá aktivita tekutých, měnících se linek. Iron Man 2 jistě není tak progresivní jako Počátek, ale je obdivuhodné, jak na akci skoupý film po celé dvě hodny neztratí ani na moment s výjimkou úvodního procesu reaktualizujícího Howarda Hughese grády – a opět, akční je celý ten způsob, jak je Iron Man 2 napsaný, ty dialogové výměny, kvanta postav v záběrech, speciálními efekty zmnožované dění ap. ____ 3, Geopolitický konflikt oživující studenoválečné rusko-americké rozbroje je možná zastaralý, ale zpráva, kterou film vysílá na blízký i dálný východ současným nepřátelům, je zcela aktuální – přidejte se k nám, nebo se stáhněte, jinak řečeno přijměte kapitalismus, protože je cool, přinejmenším pokud za ním stojí kreativní a dobří lidé jako Tony Stark, anebo se připravte na naše zbraně a zbraně našich spojenců z NATO. Demonstrace B-2, F-22, C-17 a F-35 (ostře sledovaný bitevník F-35 by se měl objevit ve výzbroji americké armády přitom až někdy letos) v Iron Manovi 2 není náhodná, protože je jasné, že ať už oficiálně, nebo pirátskou cestou, film se dostane i k Íráncům, Číňanům nebo Severním Korejcům a ti mohou zakusit, jak funguje v provozu americké Ministerstvo obrany a co je případně čeká a nemine. Mcdonaldizace světa, načrtnutá v černohumorné satiře Four Lions, způsobuje, že i nepřátelé americké kultury rádi konzumují americké filmy, čehož Iron Man 2 promptně využívá, když v rámci strategie product placement akorát obměňuje reklamní výrobek za výrobek válečný. () (menej) (viac)