Iron Man

Konečně můžu přestat přemýšlet nad tím, kdo je můj nejoblíbenější komiksový hrdina. Je to až k nevíře, ale stačilo vzít Roberta Downeyho Jr. a nechat ho dvě hodiny hláškovat v draze vypadající sondě do života hodně bohatého playboye, který zjistí, že vyráběním zbraní svět nespasí. Iron Man nestaví na opulentní akci (což neznamená, že to chvílemi není sakra nářez), ale na všudypřítomném humoru a jednoduchém a úderném příběhu, který si obratně hraje s žánrovými klišé, a kdyby z téhle cesty neuhnul při slabší závěřečné bitce (celé „a tady to bude trochu jako Transformers“ bohužel ukazuje limity všech zúčastněných), byla by to ultimátní pecka, zasluhující o hvězdičku vyšší hodnocení. I tak ale Jon Favreau nabízí takřka perfektní letní popkorn, v němž se sice nehraje o osud světa, ani v něm nevybuchuje úplně všechno, ale má zatraceně cool hrdinu, který na svých bedrech, doufám, odtáhne pár dalších pokračování. 8/10 P.S. Filmy, do jejichž prvního záběru začne hrát Back in Black od AC/DC, prostě nemůžou být špatné :) (29.04.2008)

Rozhodně o něco míň uvěřitelné než třeba DARK KNIGHT, ale sympatické. Downey Jr. utáhnul svého superhrdinu hlavně charizmatem, který moc comixových postav nemá. Celé to navíc dobře odsípá už od samého (a celkem libového) úvodu až do konce. Jinak ale musím souhlasit, že finále je poněkud vlažné a Jeff Bridges jakou hlavní padouch je relativně neškodný (ale dobře zahraný, navíc holá hlava a plnovous mu pasují), což mi ale moc nevadilo. Jsem zvědavý na dvojku. 75% (10.05.2009)

Tak jsem si řekla, že si ukrátím čekání na Age of Ultron nastudováním sólových filmů postav. Thora už mám za sebou a to hodně bolelo. Je pravda, že tady mám aspoň dojem, že si tvůrci výrobu filmu vcelku užili. Pan Downey přece jenom je okouzlující, prvně jde on a až za ním svaly, oproti velkému množství ostatních "herců" v podobném postavení. Nicméně už jsem konečně vyřešila své dilema: Starka jako postavu nemám ráda. V Avengers je ještě docela príma sledovat jeho podvratné fungování v týmu a interakci s ostatními postavami, ale tady, kde jde jenom o něj, jsem se hodně brzy přejedla. A to se mi první Iron Man líbil z celé trilogie nejvíc - protože tady je to přece jenom ještě dojemný příběh o tom, jak pyšný princ prohlédne zdi paláce a začne konat dobro. Do kolen sice chodím už z jiné ligy příběhů, ale je to takové roztomilé, že se aspoň snaží. V těch dalších filmech se už jedná o mnohem vyšší level zvrhlosti. A když tady používám slovo zvrhlost, myslím to jako špatná zvrhlost, ne jako když jsem z nějaké dekadence nadšená a chválím ji. (24.11.2014)

Mám pocit, že dnes se z motivů, jež byly dříve vedlejší, stávají motivy hlavní. Zatímco klasický Hollywood se hlásil k rodině a Nový Hollywood vydělil striktní prostor mezi rodinou a prací, tak v současnosti (Až na krev, Michael Clayton, Bourne) se už jen pracuje. Tony Stark rodinu nepotřebuje, povídá si se svými přístroji, a na sex má děvky. „Hravost" se stává hlavním poznávacím znakem filmu. ____ Kde je problém? Iron Man v poslední půlhodině touží rozvíjet a zakončit herojské drama, ale nejde mu to, protože na to nemá zkonstruované základy. Celá ta cynická a nekomiksová předchozí část sešitá z kulturních a politických odkazů nemá parametry „velkého příběhu" a svého hrdinu opouští v tom nejhorším momentě. V momentě, kdy se divák dožaduje katarze. ____ Ale na rovinu. Který úspěšný blockbuster má natolik zajímavou postavu, že si může dovolit tak „katastrofálně" starosvětský akční scény a relativně plochou story, aniž to kohokoliv popouzí? Tony Stark is a mad genius, and I want to get drunk with him! (10.09.2008)

Ten věčný svár formy a obsahu bych věru nečekal u filmu, jako je právě Iron Man, komiksové adaptace mi z principu nevadí, ale tady to povážlivě skřípalo - formou hi-tech akční nářez (viděl jsem to z Blue-Ray média, takže formální stránka mohla vyznít), obsahem ale po x-té vykradená starožidovská pověst o Golemovi dovedená k naprosté stupiditě - jen namátkou se lze ptát, jak to, že ve stratosféře to geniální brnění namrzá, ale uprostřed napalmového výbuchu se nepřehřívá a jeho vodič se v něm neusmaží, stejně jako fakt, že stačilo v první afghánské verzi strefit do ničím nechráněné krytky oka a byla by game over...atd. atd. Navíc ty tuny amerického megapatosu, chvílemi to vypadalo, že režisérem je pokleslý rutinér Michael Bay, geopolitické usazení jak za dob studené války, oslava Pentagonu a product placementu (Audi je tak cool), amerických hodnot a té správné strany v ose rozložení sil dobra a zla... Jistě, film má i několik silných momentů - charisma Roberta Downeyho Jr. i hlavního záporáka Jeffa Bridgese, to opojení mechanickými součástkami a moderní robotikou a třeba v neposlední řadě úplný závěr filmu, kdy se finálové titulky rozbíhají klasickým rifem skladby Iron Man od Black Sabbath. Bez tohoto výčtu je však celý slavný filmový Iron Man jen bohapustá primitivní rutina bez špetky originality...esence stupidnosti blockbusteru... (09.03.2010)