Agentky za nepriateľskou líniou

Ze začátku to vypadá jako příběh, který jako by z oka vypadl filmu Tucet špinavců, akorát místo legendárního Lee Marvina nastoupila dominatní Sophie Merceau a její čtyři "ovečky", ale nenechte se zmýlit, zdaleka tomu tak není! Film se po pár minutách přehoupne do silného dramatu, kde jsou rozdány ty nejvyšší karty. Láska, věrnost, faleš, lži, odvaha, zrada a to všechno je situováno do druhé poloviny druhé světové války ve Francii. Píši situováno, protože ne úplně věřím, že se tenhle příběh stal stejně, jako je to ve filmu. ___ Čekal jsem víc než standartní, koncentrátovou podívanou. Herecky nikterak výrazné. Průměrné. (02.11.2008)

Charlieho anjeli, tentokrát ich je päť, a dokážu zachrániť vylodenie spojencov v Normandii, teda zásadný obrat vo vojne. Takéto francúzske poňatie vojny aj so všetkou tou neuveriteľnou akčnosťou a hrdinstvom je úsmevné, ale nakoniec to nebolo až také zlé, ako som čakal. Sophie Marceau to pristane takmer vo všetkom, nielen ako stredovekej hrdinke, ale aj ako vojnovej drsňáčke. Len si film nemusel hrať v titulkoch na skutočné udalosti, keď jedinou spojnicou je to, že nejaká žena v tom čase v armáde naozaj bola, môže dôjsť k zbytočnému zmäteniu dôverčivého diváka. Tiež som nepochopil niekoľko vyzliekacích scén, celkom zbytočných, to už režisér nevedel, čo s piatimi ženami na pľaci. (29.08.2013)

Šlo to natočiť asi tak tisíckrát napínavejšie. Vzhľadom na potenciál témy, jej obsiahlosť, množstvo zvratov, erotičnosti, mučenia, prestreliek, celú tú "vybíjanú" medzi hlavnými postavami, a fakt, že sa to naozaj stalo. Mohla byť ďalšia Valkýra, neni. Dych som zadržal iba raz, pri rádiovom vysielaní v závere filmu, a skôr preto čo ohlasovalo, ako pre spôsob zobrazenia. 65% (27.07.2016)

Kvintet špinavkyň. Pocta statečným dámám ve francouzském odboji, které když padly na kolena, nebylo to kvůli modlení. Když jde o svobodu a život, každý by měl použít tu nejlepší zbraň, co má.. Váleční veteráni Salomému filmu vyčetli, že se do odboje nevstupovalo z donucení, ale patriotismu. Já bych mu vytknul, že se moc nepáral s autentičností a zároveň nebyl schopen přijít s něčím, co by tu už x-krát nebylo a lépe. No nic, Jour J zůstal neprozrazen a ani nebylo potřeba ojet Pétaina.. (06.06.2023)

Jak říkal Bohuš: "bez bab, řekli sme bez bab!" asi nějak tak mi to připadlo, cpat ženy do hlavních rolí takových filmů mi nesedí. Na jednu stranu je to něco úplně nového - ženy ve válečném filmu ovlivňují dějiny; ale na stranu druhou jen představa ženy za kulometem mě celkem děsí. Ať už budu uvažovat soucit, výčitky ze zabíjení, přecitlivělost a podobné nebo z jiného soudku, například střelba z kulometu by byla pro ženu s 50 kily skoro smrtelná, pokud by si nevykloubila rameno, tak by si s ní aspoň zpětná vazba hodně pohrála. Příště se řiďme podle bohuša, vždyť je tolik krásných rolí, kde můžou hrát jen ženy, ale právě hlavní role ve válečném filmu to není. Charlieho andílky a podobné ještě přežiju, ale tohle už bylo moc, ovšem celkově to na 3* určitě bylo, příště bych omezil i velkou oblibu tvůrců ve scénách o mučení, bylo toho krapet víc než je zdrávo. (07.04.2010)