Moje meno je Nikto

Western ako sa patrí. Keby ho režíroval celý sám Leone, tak by mohol vyznievať o dosť lepšie. Valeriiho kopirácia bola predsa len kopirácia. Leoneho scéna bola zrejme len tá prvá ale veľmi dobrá. Morriconeho veselé tóny dokázali dať filmu tú správnu spaghetti-atmosféru. A záverečné slová boli naozajstnou poctou Divokému západu. (15.10.2009)

Tady asi někdo dělal narážky na Sama Peckinpaha a jeho Divokou bandu nebo co... ale to je jedno. K filmu: štval mě místama nesmyslnej děj, buď nenavazoval nebo bylo divny chování postav. Jednou se chtěli zabít, pak né, pak chtěli zabít někoho jinyho atd. Uplně zdlouhavy nebo zbytečny nebo nevtipny byly různý scény, např. ta s chlastáním v baru (zdlouhavá), zrcadla v domě hrůzy (zbytečná), chytání ryby haluzou (nevtipná), chcaní na veřejném urinálu (chch, ale když nad tim premejšlim, tak tohle byla docela prdel). Počáteční scéna v holičství byla jediná, která mě pořádně potěšila a byla čistokrevnej Leone. Ale Terence Hill se mi prostě do Leonovejch westernů nehodí - není drsnej, ale takovej šašek a jeho komediální výstupy jedině ruší atmosféru západu. Fonda a jeho Jack Beauregard je taky postava, která se někdy chová nevim proč tak tomu, ale jako vysloužilej hrdina s brejličkama má něco do sebe. Ale to jak ho Nikdo tlačí do toho utkat se s tou bandou, to je docela trapny. Vtipně pak vyznívá nápis: "Nobody was faster on the draw". A jinak poslední záběr ala prstění prdele tomu dá korunu, nebo spíš takověj anální rozměr, chch... (27.08.2013)

Stárnoucí pistolník Henry Fonda, kterého předchází jeho pověst, to nemá jednoduché ... obzvláště když hodlá svoje řemeslo pověsit na hřebík a užívat si zaslouženého důchodu někde v Evropě - a na paty se mu nečekaně pověsí jeho nadšený a poněkud nekritický obdivovatel (a konkurent) Terence Hill. Líné tempo lehce úsměvnému příběhu docela sluší, oba hlavní hrdinové dělají, co mohou - a tak se jim docela dobře daří průběžně zachraňovat děj, který čas od času sejde z cesty, dá si pauzu a přitom přemýšlí, kde se to vlastně ocitl ... a kudy a jak se vydat dál. Přes tento nepřehlédnutelný nedostatek se kvůli osvěžující pointě přikláním k menším 4*. (23.11.2011)

Herec Mario Girotti, všeobecne známy pod pseudonymom Terence Hill, sa stal svetovo populárnym predovšetkým vďaka tomu, že vytvoril dvojicu s kolegom Carlom Pedersolim alias Budom Spencerom. Spolu si zahrali v mnohých filmoch, ktoré sa stali klasikou na poli groteskných fackovacích komédií (slapstick comedy). Avšak aj jeho sólová kinematografia nie je nezanedbateľná. Stvárnil viacero výrazných úloh. Jednou z nich je aj postava svojrázneho pištoľníka, ktorú si zahral v snímku "Moje meno je Nikto" (Il mio nome é Nessuno). V roku 1973 ho natočil taliansky režisér Tonino Valerii. Terence Hill tu vytvoril tandem s americkým hercom Henry Fondom. Perfektne im to spolu šlapalo. Je to parádny spaghetti western. Zábavný, ale zároveň aj drsný. Veľkým plusom je aj monumentálny soundtrack z dielne geniálneho Ennio Morriconeho. **** (02.11.2023)

Jednoducho ten film milujem. Je to scenáristicky roztrieštené, takže ide vlastne len o sériu Hillových skečov a Fondových nostalgických pripomienok klasických leonoviek. Lenže každá z tých scén je nabitá nápadmi a funguje dokonale (súťaž v pití a strieľaní je scéna, ktorú občas predvádzam priateľom :-). Je vidieť, že producent Leone viac než len nazeral režisérovi cez plece - hlavne úvodná prestrelka v holičstve je geniálne natočená a vyrovná sa ktorejkoľvek prestrelke zo slávnejších leonoviek. K tomu Ennio Morricone vo vrcholnej forme, striedajúci klasiku s odľahčenou polohou (ústredný Niktov motív je jednou z vôbec najpríjemnejších a najradostnejších filmových skladieb vôbec). No proste paráda. (22.03.2007)