Obsahy(1)
Jak tvrdí producent a dramaturg cyklu Karel Spurný, v pravou chvíli se sešli na pravém místě ti praví lidé. "Původně jsem o cyklu neuvažoval. Chtěl jsem natočit toliko Cimršantán, tedy přednášku o působení Járy Cimrmana v kabaretech, jehož zkrácenou podobu jsem slyšel v Českém rozhlase na Silvestra '98. Oslovil jsem doc. Jiřího Šebánka, sešli jsme se, slovo dalo slovo - a já si odvážel hromadu libret tzv. seminářů Salónu Cimrman... Následovala fáze selektivní, etapa společného připisování věci nových a škrtání starých. Zakladatel Salónu Cimrman i ostatní protagonisté badatelského týmu přitom projevili přání natáčet v kulturním minicentru Nostalgická myš v Šemánovicích u Kokořína, kde také vznikla ona původní rozhlasová silvestrovská nahrávka a kde je Mistrovu dílu více než nakloněné publikum. To místo důvěrně znám, neboť jeho duchovním otcem je Ondřej Suchý, s nímž jsem 10 let spolupracoval na pořadu Kavárnička dříve narozených. A navíc, dodnes tam každé léto na pár dní zajíždím. Těch 7 dílů vznikalo v rozmezí let 1999-2000. Z, přiznejme to otevřeně, ekonomických důvodů vznikaly vždy dva televizní scénáře současně a natáčely se souběžně dva pořady. Poté se půl roku pracovalo na dalším "dvojáku". Vše vyvrcholilo zcela původním a novým projektem o objevení hrobu českého génia - kde jinde než na šemánovickém hřbitůvku. V tomto pořadu už obyvatelé Šemánovic nebyli pouhým „pasivním“ publikem. Etablovali se jako noví adepti oboru cimrmanologie a projevili též netušené herecké vlohy." (Česká televize)
(viac)Recenzie (29)
Perfektní semináře jednoho z duchovních otců Járy Cimrmana. Pan Šebánek autorsky perlí, všechny díly jsou protkané krásnými hrátkami se slovy a češtinou jako takovou. V porovnání s Divadlem Járy Cimrmana je tady humor přímočarejší. Zatímco DJC dbá na formu a stoprocentně využívá komediantství těch, kteří humor předkládají divákům, Salon Cimrman cestou této okázalosti nejde a musí si vystačit se slovním humorem, který podporuje nejrůznějšími dokumenty, jako jsou fotografie a podobně. Je skutečnou parodií na vědecký seminář, ale pořád zůstává jakýmsi kroužkem zábavy zasvěcených. Smoljak se Svěrákem geniálně začlenili chytrý a laskavý humor do zábavné divadelní šou, zatímco Šebánek vyplňuje prostor, který DJC opustilo právě tím, že se zaměřilo na Cimrmana - dramatika. Šebánkovci se věnují všem oborům, které Cimrman obdařil svým přínosem. Kvůli absenci divadelnictví jsou tady jednotlivé vtipy více vrstvené, čímž je výčet Cimrmanova díla značně nafouknutý. Na určité časové ploše je tedy více vtipů, takže je logické, že některé vyzní poněkud lacině. Ale tak už to v recesistických kroužcích, kterým Salon Cimrman pořád zůstává, prostě bývá.Jediné, co bych vytknul, je opravdu příšerná hudební složka. Ale pokud se chcete na chvíli stát jedním ze zasvěcených vědců a sdílet s podobně naladěnými badateli radost z vymýšlení a vstřebávání specifického Cimrmanovského humoru, můžu vám tento pořad jednoznačně doporučit, budete nadšeni. Stejně tak mohu doporučit s klidným svědomím každému, kdo už zná všechny semináře z konkurenčního DJC nazpaměť. Pánové Šebánek, Čepelka, Bartoníček a Zákravský na to jdou sice trochu jinak, ale i oni jsou výraznými osobnostmi, které vyprávění v pohodě utáhnou, a když se naladíte na stejnou notu, pobaví vás úplně stejně jako Svěrákova parta, mnohdy ještě více. ()
Než někoho napadne rozhořčovat se nad parazitováním na slavném divadle Járy Cimrmana a jeho neméně slavné mystifikaci, doporučuji si nejdřív něco o Jiřím Šebánkovi zjistit. Stál u samého zrodu českého génia Járy Cimrmana, právě on vymyslel jméno a Smoljak se Svěrákem jej považovali za "otce zakladatele" divadla. I když začínali společně, jejich cesty se záhy rozešly, protože měli o humoru kolem cimrmanovské postavy jiné představy. Smoljak a Svěrák znamenali mainstream. Jejich humor založený na slovních hříčkách byl přístupnější, patřili mezi výborné scénáristy a od počátku směřovali k projektu "velkého" divadla přístupného širokým vrstvám diváků. Šebánkovi neseděl pohodový, roztomilý humor autorské dvojice. Zajímala ho recese a absurdita, nebál se provokace a temnějších, nepochopitelnějších poloh humoru. V divadle vydržel pouhé tři roky a o něco později se spojil s hudebníkem Karlem Velebným, který byl konec konců u zrodu Cimrmana přítomen taky. Právě on koncem roku 1966 v Československém rozhlasem oznámil, že byl v Liptákově učiněn senzační objev Cimrmanovy pozůstalosti. Velebný v televizních záznamech nefiguruje, protože předčasně zemřel v roce 1989. Tahle dvojka spolu vymyslela projekt Salón Cimrman. Dají se označit za typické alternativce, vystupovali na klubové scéně a větší popularita se jim vyhnula - ostatně o ni ani neusilovali. Obě party si nekonkurovaly, ale navzájem se ctily. Humor Salónu Cimrman byl neučesaný a měl výkyvy - na rozdíl od Divadla Járy Cimrmana tady evidentně chyběl někdo, kdo by rozuměl dramaturgii a vystoupení řídil pevnou rukou. To všechno je z televizních záznamů poznat, ale stejně mám Salón rád a považuji ho za příjemné zpestření cimrmanovského mýtu. Celkový dojem: 75 %. ()
Dokážu si představit, že Divadlo Járy Cimrmana (Svěrák - Smoljak) nalezne v budoucnu i zdatnější následovatele, budeme-li brát tento Šebánkův salón o jakýsi pokus převzetí pomyslné štafetky. A těm, kteří by chtěli být těmi zdatnějšími následovateli, bych doporučil, nelpět tolik na hraní si se slovy a kombinacemi, co všechno Cimrman "vymyslel". Může dojít k docela trapným situacím a diváci budou nucenit srovnávat s chytrým a vtipným vzorem. ()
V televizi viděno kdysi, na CD připomenuto za volantem dnes, včera a předevčírem. Největší smůla Salónu Cimrman je fakt, že ho chtě nechtě prostě musíte porovnat s DJC. A hned potom označit za prohrávající. Šebánkův humor není špatný, s češtinou a všelijakými slovíčky si hraje mnohdy dost podobně jako pánové Svěrák a Smoljak, ale něco tomu chybí. Ano, jsou to lidé, kteří by ten humor uměli správně podat. Díkybohu se Salónu zúčastnil alespoň Miloň Čepelka, jehož přednášky (ačkoliv jsou psány Šebánkem, stejně jako prakticky všechno ostatní) jsou jasně ze všech nejlepší. Vyloženě trapné byly ovšem písně (ani ta Skoumalova hudba mi k nim moc neseděla) a nijak třeskuté nebylo ani vystoupení vídeňského cimrmanologa vyslaného do ČR samotným profesorem Fiedlerem. Kvůli čemu je třeba Salón alespoň slyšet, to jsou rozhodně díly Cimrmánoce (úvod s katastrofami je skvělý), Cimrman v Novém světě (obzvlášť část s Maryšou a Maryshow) a pak různé útržky ze zbylých představení (třeba Cimrmanův umělý člověk, pomůcka mladých mediků, nazývaný Krankenstein - to je prostě bomba). Celkově tak na tři a kousek hvězdy. ()
Geniální humor "počesku" tak, jak to máme všichni rádi a kdo nerad, není snad ani vůbec Čechem... :-))) ()
TV-pořad. Tak samozřejmě divadelní hry jsou divadelní hry. Ale nadávat na tento cimrmanovský seminář v televizní podobě formou pořadu rozhodně nemohu, ale klasika holt zůstane klasikou. | Průměr všech zhlédnutých (odvysílaných) epizod: 65% (3*) | ()
Ne tak zprofanované jako druhý odštěpek původního stromu Svěrákův a Smoljakův, místy daleko vyhraněněnější. ()
Skláři se zavázali, že letos na vánoce někomu vyfouknou stromek i s ozdobami. :-) ()
Asi nejlepší salon byl "Cimrman kontra Zimmermann", ale bez Smoljaka a Svěráka mi to připadá takové nedodělané. Proč? Ptáte se proč? No já vlastně nevím a ono na tom vůbec nesejde. Je jedno kdy a jak začnete, protože skončit stejně musíte, jak říká Jára Cimrman. Další salony viděné později: CIMRMAN V NOVÉM SVĚTĚ - CITÁT - Nikdy není tak pozdě, aby nemohlo být později............ Stal se uznávaným střihačem filmů a došel tak daleko, že stříhal i původní scénáře......... HUDEBNÍ MÁG JÁRA CIMRMAN - Vyměním zuby ZN: Z pusy do pusy....... Tohle byl nejhorší salon JdaC, co jsem viděl a slyšel. ZA CIMRMANEM AŽ DO HROBU - CITÁT - Nejčastější otázka zní. Kde je Cimrmanův hrob............... Uvěřitelné si musíme vymyslet, neuvěřitelné si musíme prožít............. ()
Cimrmany miluji, ale toto je jen nastavovaná kaše, s kterou většina protagonistů původních cimrmanovských her nemá skoro nic společného. Průměrná zábava v porovnání s originálem. ()
In kino veritas! Zvláštní, že jsem Salón Cimrman vždycky přehlížel a nikdy se mi "do něj" moc nechtělo. Nicméně při audio poslechu přednášek jsem zjistil, že nejde o nic menší porci zábavy než u DJC (samozřejmě ochuzenou o hry), takže jsem se konečně dostal i k video záznamu. Pravda, občas to mírně pokulhává, ale většinou jde o parádní cimrmanovské fóry (a dokonce se mi už i začaly líbit některé songy). Jen mě mrzí, že doposud nebyl Český lev nahrazen Českým Járou :-) ()
Falešně, ale upřímně :-D... ()
Při prvním shlédnutí jsem poměrně nespravedlivě napadl Mistra Čepelku, že si staví na chalupě bazén, scházejí mu prachy a tak vymyslel tuhle šaškovinu(byť autorsky Šebánkovu). Dnes jsem absolvoval již 4. styk s tímto ansámblem a musím se Mistrovi omluvit. Humor má stejný styl a stejné grády jako dokonalé semináře DJC, které znám již nazpaměť. Vlastně dělají totéž, co já a můj bratr, když svištíme po balkánských zemích. Mluvíme spolu cimrmanovštinou, což má za důsledek neustálé rozvíjení tohoto humoru do širokých stran. Nikdo nám nerozumí. Proč tak činíme? Slovy uhlobarona Ptáčka řeknu asi toto: "Nás to prostě baví!" http://www.youtube.com/watch?feature=player_detailpage&v=2I_R30ifL0I ()
Jestliže je Svěrák otcem Járy Cimrmana, pak je Šebánek jeho matkou. A chudák máma za to nemůže, že mu tátu odloudil svými luznými kadeřemi Smoljak. Coby rodič má na Járu stejné právo, a musím říct, že z něj vypiplal rovněž velice vtipného a šikovného člověka. ()
2,5* z úcty ke kořenům. Ano, jsem subjektivní, zaujatá a Šebánkův humor mi příliš nekonvenuje. ()
Šebánkův styl, dej mu Pane odpočinutí věčné, mi nesedí. Teda kloubouk dolů, že byl Cimramnovým porodním dědkem, ale nelíbí se mi to tak, jako ŽDJC. ()
Járu Cimrmana zbožňuji, ale s tímhle ať jde Čepelka do pr****. ()
Každej má rád Cimrmana. Tedy když se díla ujmou Smoljak se Svěrákem. Jakmile si ale začnou dělat tudle srandu ti tragičtí mantáci ze Salónu Cimrman, je to spíš k pláči. Rádobyvtipná nuda. ()
Zdá se to jako sepraná vybledlá kopie DJC... ale docela jiné by to bylo v jiném prostředí (tohle je depresivní, že už jen to samo o sobě odrazuje) a z přednášejících bych nechal pouze M.Čepelku a K.Bartoníčka, ostatní mi tam nesednou ať dělám co dělám. :) ()
Především k tomuto pořadu nelze přistupovat s očekáváním zábavy jako v Divadle Járy Cimrmana (a úplně zcestné je brát to jako nějakého jeho epigona), neboť pak téměř nevyhnutelně dojde ke zklamání. Salón Cimrman je decentnější, sofistikovanější, asi i ryzejší (věrnější počátkům), a tvorba DJC, dosáhnuvší určité komediální rutiny, ve srovnání se Salónem nakonec může působit jako "cimrmanologie pro masy". - Spojovacím článkem obou "škol" je Miloň Čepelka, zatímco mozkem Salónu je Jiří Šebánek, který cimrmanologii v 60. letech se Z. Svěrákem vymyslel. (Dalšími protagonisty pořadu, zde neuvedenými, jsou Karel Bartoníček a Martin Zákravský. Někdejším členem byl i pověstný dr. Hedvábný, alias Karel Velebný.) - "Car potřeboval zajistit, aby se Cimrman na Ukrajinu už nikdy nevrátil. Proto ho nevyhnal na Sibiř, ale do Francie." ()