Harry Potter a Dary smrti - 2.

║Rozpočet $125miliónov║Tržby USA $381,011,219║Tržby Celosvetovo $1,341,511,219▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $104,882,919 //počet predaných kusov 5,002,053║ Tržby za predaj DVD v USA $89,545,520 //počet predaných kusov 6,527,550║ __Tržby za predaj Blu-ray edície Harry Potter Wizard's Collection v USA $12,239,986 //počet predaných kusov 35,481║__ _Tržby za predaj Blu-ray edície Harry Potter: The Complete Collection Years 1-7 v USA $74,873,666║__ Tržby za predaj edície Harry Potter: The Complete Collection Years 1-7 DVD v USA $140,326,263║ Tento krát bez čo i len kúska nudnejšieho miesta úplne efektívne zakončenie. Možno mi tam chýbalo o kúsok viac emócií v tomto smere som čakal že ma to asi viac lapí ale z časti za to môže aj predošlí diel ktorý sa z mojou trpezlivosťou dosť pohral, za to nejaké tie dejové rozobratia a vysvetlenia zapasovali. Kamera a hudba moc dobre, trikovo dosť slušne a 3D ušlo. /videl v kine 3D verziu: 85%/ __Som zvedavý či ďalšie vzhliadnutie prispeje k ešte o niečo lepšiemu pocitu z filmu. __No ako tržby za premiérový víkend, no fúha ale čakal som to: zlomenie víkendového rekordu v USA=$169,189,427 + Celosvetová tržba= $481,489,427 (18.07.2011)

Oh My Granger! To, co dělá z knižních Relikvií magické finále, umocňuje filmová adaptace na nejvyšší únosnou míru, z Nevilla dělá zaslouženého frajera, z Princova příběhu nejlepší scénu ságy a z Davida Yatese jednoho z nejlepších režisérů, co znám. Ve chvíli, kdy se tenhle kouzelnický svět uzavírá všem divákům, zůstává jen těžko ovladatelná chuť vidět a číst to všechno znovu. Zkrátka v těžké euforii po skončení snímku jasně stoprocentní podívaná a asi i nejlepší filmový díl celé bradavické série. Některé zážitky jsou nesmrtelné už v době, kdy se odehrávají. Děkuju, že jsem mohl být při tom. (21.07.2011)

Bradavice otevřeny naposledy(?) Nejepičtější díl ságy se od první minuty nezadržitelně řítí do svého grandiózního finále, po němž následuje podivná pachuť na patře. Opatrný rozjezd je vystřídán dechberoucí akcí - vrací se skoro všechny postavy a dostáváme se zpět na místa, která jsme měli možnost během 8 dílné cesty navštívit. Díky tomu má Yates nepřebernou škálu možností, jak z diváka vytřískat kýžené emoce a nutno podotknout, že se mu to na ploše 130 minut daří téměř pořád. Akorát v konečném součtu je Harry Potter postava, kterou si vždycky vychutnám na papíře víc, než ve filmovém světě, z kterého dám přednost jen vybraným dílům. Avšak závěrečná řež, která předvedla novou škálu hrdinů mezi ně určitě patří. Jedna velká kapitola se uzavřela, co jí teď asi nahradí? (11.07.2011)

Oproti katastrofální části jedna znatelný progres. Harry, Ron a Hermiona už nepřipomínají twilightovskou trojku a na emopůtky zvysoka kašlou: míří nekompromisně k finálnímu aktu. Ten Yates servíruje v opulentním blockbusterovém hávů a nakonec přidává... i ty emoce. I když jsem se teda těšil, že budu brečet, což se nakonec nestalo. 80% (22.11.2011)

Předchozí díly pod režijním vedením Davida Yatese přestaly být zajímavé z estetického hlediska a nabývaly na pozoruhodnosti svým zaměřením se pouze na - nesmírně početnou, nutno poznamenat - fanouškovskou skupinu. Narativní doťuknutí celé ságy už ale nestojí za pozornost ani z tohoto hlediska, protože se od fanouškovského diskurzu upustilo, a začíná být hodno zájmu až díky kritickým ohlasům, na nichž se výrazně podepsal hype "epického zakončení vyprávění pro celou jednu generaci". Zatímco první část posledního dílu by se s trochou nucené snahy dala obhájit jako odvážný narativní experiment, "dvojka" selhává jako samostatné vyprávění, jako završení příběhu kouzelníka s jizvou na čele i jako adaptace. Syndrom druhých polovin se zde projevuje velkou měrou, protože film nemá začátek, prostředek i konec a přechody mezi jednotlivými akty jsou až příliš nucené a neobratné. Nevadilo by to, kdyby daný přístup byl opodstatnitelný v rámci série, ale na místo strukturování vyprávění do větších celků mají sekvence podobu uzavřených adventurních úkolů s jasnými deadliney. Na předchozí díly se odkazuje jenom situováním na konkrétní místa a užitím stejných záběrů ve flashbacích. Je ode mě jako nečtenáře posledních dvou knih odvážné tvrdit, že ve výsledku nejde ani o dobrou adaptaci, ale pokud kvůli neukázáním scén úmrtí kladných postav postrádají činy přeživších během bitvy motivické opodstatnění a nezmínily se věci, které se zde najednou objeví a zužitkovávají, nemůže jít o ukázku dobrého převodu textu z jednoho média do druhého. A i ten vyzdvihovaný styl, který se vyznačuje netradičními úhly záběrů (rakurzy), decentralizovanou kompozicí a "nahrazení" konvenčního snímání dialogových scén (záběr/protizáběr) obkroužením postav v prostoru, se stalo v posledních letech v rámci blockbusterové kinematografie normou (viz batmanovská sága od jinak hodně stylisticky konzervativního Nolana, oproti němu formální progresivnost Abramse). Je dobře, že Harry skončil, protože až na výjimky z pravidla představoval zpátečnického představitele blockbusterové kinematografie, přizpůsobujícího se tak leda moderním trendům (opravdu je poznat, která akce má narativní opostatnění a která slouží jen jako atrakce kvůli 3D). (20.07.2011)