Harry Potter a Dary smrti - 2.

Přibližně do poloviny (někam po vyvolávání bariéry) bez výhrad. Ovšem poté místo vygradování předchozích bezmála osmnácti hodin v průběhu deseti let, se to rozmělní v sérii několika desítek momentů. Každý jeden z nich je sice skvělý; mnohdy i atmosferický a nejednou napínavý či nápaditý; ale pospolu nevyvolávají dojem uceleného děje směřujícího k jednomu cíli. Rozmělňuje se to a rozmělňuje, až se z toho stane sice působivá a zábavná, ale epicky chladná popcornová podívaná. Emoce z toho tu a tam tahá jedině (opět geniální) Desplat. A to je v tomto případě poněkud málo. (17.07.2011)

A já si těch pět hvězd dovolím dát. Byl jsem s tím nakonec po těch dlouhých deseti letech víceméně spokojený. Trvalo to, prošel jsem si během tím samotným mládím, stárnul jsem s herci, prožíval osobní zážitky a prožitky, štěstí i trápení. Jakmile se ale na scéně objevil nový díl Harryho Pottera, neváhal jsem, a okamžitě za ním běžel za mým kamarádem, kinem. Ten mi vše připravil, stačilo se usadit. Knihy jsem během filmů četl dřív, takže jsem už věděl, co mě bude každý film čekat. Už jsem byl atk zblblej, že mi postavy při čtení v hlavě mluvili stejně, jako jsou nadabovaní u nás a já jsem tím vším jednou za čas prostě žil. Stejně tak jsem ožil, když Harry nedávno dorazil do kin...naposled. Po shlédnutí jsem si ihned uvědomil, že nekončí jenom samotný film, ale také končí kus mého mládí, na které bych mohl nadávat, ale také se k němu vracet. Když se budu vracet, jedna z těch skutečností bude kvůli Potterovi. Je to tak, každá generace má něco a ani ta naše nebyla ochuzena. Co se týče filmu...zkazit se to nemohlo. Kdyby se to, i čirou náhodou, přecijen zkazilo, asi by tvůrcům utrhli koule a nacpali je mozkomorům pod kabát. Tvůrci si to ale nemohli dovolit. Proto jsem očekával obrovskou bitvu a tu jsem taky dostal. Nepřátel bylo kvantum a bylo to epický jako blázen. Humor nechyběl, Ron tradičně moc nemluvil a když už jo, tak to byla jasná hláška, každý v tom příběhu měl svůj řád a tak by to v dobré knize také mělo být. Teď už jenom přemýšlím, na co se do budoucna těšit dál. Moc toho od minulosti není. Nejdřív Hvězdné války a poté Harry Potter s Pánem Prstenů. Všecko už je zakončeno a pochybuju, že se v dosavadním životě setkám s něčím, co bude mít dílů víc a dokáže mě zaujmout jako právě Harry Potter. Nebudu na to mít jak dětství, čas, tak ani myšlenky. Nicméně teď si to ještě užívám. Harry Potter pořád doznívá...asi si půjdu od znova přečíst knížky a zavzpomínat. Teď už s kompletním dabingem v mé hlavě a imaginárním světem Bradavic, který už si nemusím představovat, stačí jen zavzpomínat. (15.07.2011)

Plátno pohaslo, brýlatý chlapec s jizvou na čele zmizel a moje dětství pravověrného potterhlíka po sedmi knížkách a osmi filmech skončilo. Bez triumfální fanfáry, s pachutí na jazyku po nechtěně komickém epilogu. Harry Potter vyrostl, příběh se završil, ale jeho filmová podoba trochu zakrněla. Finále kouzelnické ságy bylo předurčeno k válce světů, k ostrému střetu mezi liberálním viděním světa a učením o nadvládě rasy, ale nakonec jsme přes velké sliby dostali pyrotechnickou přehlídku, několik parádních scén (Gringottovic banka s drakem, Komnata nejvyšší potřeby) a povinnou bitvu o polorozbořený hrad. Přesahy a vrstvy kamsi zmizely, příběh chlapce, který přežil, a jeho Nemesis Voldemorta se zcvrkl v prostinkou pohádku, v níž obzvláště zamrzí odfláknutá koncovka klíčové postavy posledního dílu, Severuse Snapea. Když film skončil, přála jsem si jediné: obraceč času a talentovaného scenáristu, který by předlohu zručně osekal podobně jako Michael Goldenberg v pětce. Takto zbývá poslední kouzlo. Obliviate. Ale jako mudlovi mi to není nic platné. Takže mne omluvte, jdu si do knihovničky pro svůj oblíbený díl Harryho. (03.08.2011)

Rozčarování, zklamání a dost možná i mírná nasranost nad posledním Potterem, který, namísto aby nabídl dech beroucí finále, stává se z něj pouze dvě a čtvrt hodiny dlouhý epilog k předchozím sedmi dílům. Yates opět drží laťku atmosféry setsakramentsky vysoko a dovádí k dokonalosti své vlastní vizuální trademarky, které vnesly do Potterovské série svěží vzduch a v jednotlivých momentech (od několikavteřinových okamžiků po několikaminutové scény) je nezřídkakdy fenomenální. NAPROSTO FATÁLNĚ ALE SELHÁVÁ v propojení děje. Přestože odhadem 80% filmu tvoří v podstatě jeden ucelený proces, Yates film kouskuje na krátké fragmenty, jejichž propojení je přinejmenším diskutabilní, povětšinou ale spíše zcela nahodilé. Jednotlivé epizodky se stanou a jde se dál. Hřebíčkem do rakve je pak takřka absolutní absence emocí (Alan Rickman je jediná jistota), paradoxem je, že největší lítost ve mě vzbudil Voldemort, jehož mi bylo vlastně hrozně líto, jak mu všichni ubližují. A to je špatně. Zatraceně špatně. Na druhou stranu Daniel Radcliffe v poslední scéně "o 19 let později" definitivně dokazuje, že umí hrát! Prozatím tedy rozpačitých 7/10 s tím, že se to možná trochu zvedne, až si dám někdy v klidu první i druhé Relikvie hezky za sebou... Viděno v originálním znění, ve 2D.. (14.07.2011)

Druhá část závěrečného dílu o Harry Potterovi byla úplně něco jiného. Spousta akce, napětí .... Povedl se, akorát srážím jednu hvězdičku za ten konec, to bylo podle mne takové kýčovité jak vedou všichni své děti na vlak do Bradavic, možná tak trochu jsem čekala, že bude i nějaký otevřenější konec pro možné další pokračování. Stejně jako většině fanouškům je mi líto, že to už končí. Jako dospělák jsem si sledování příběhu čarodějnického učně užila. Harry Potter byl fenomén, myslím si, že dlouho po něm nic podobného nezažijeme, škoda ... (12.09.2011)