Heima: film kapely Sigur Rós

I když Sigur Rós znám a líbí se mi, nikdy jsem nevěděl, jak členové této skupiny vypadají. Hlavně jsem byl zvědavej na toho, kdo zpívá, protože jsem si ho vůbec nedovedl představit. Tady nám je konečně všechny ukážou, což je fajn - a všichni strašní sympaťáci. Samotný dokument mě nadchl - je to sice klasická osnova koncert + rozhovory (u kterých se mi moc líbily jejich názory - žádná velká touha po zisku, úcta k přírodě a snaha vytvořit něco nového), ale to celé je prodchnuté záběry na islandskou přírodu, kulturu a lidi. Netradiční je to už tím, že ty jednotlivé koncerty byly neohlášené, zadarmo a na zajímavých místech. Svérázný islandský lid má také svou krásu - líbí se mi jejich povaha, přátelské charisma, svetry, čepice, komunita. Obzvlášť ty svetry jsou všudypřítomné. Na závěr musím říct, že ještě štěstí, že tam navzdory názvu ve skutečnosti nebyl Hejma. Je to parádní zážitek a povedený hudební dokument, který by mohli ocenit i lidé, co nejsou fanoušci, ale jen mají rádi netradiční nápady. Tohle je prostě přesně ten Sigur Rós, kterej mě oslovil. (18.05.2021)

Ze Sigur Rós sice nepadám na zadek tolik jako třeba z Radiohead a dokumenty o přírodě mě taky nechávají chladným, ale i tak se mi to hodně líbilo. Některé pisničky SR odzívám, jiné mě berou za srdce jako máloco, výtvarně pozoruhodné záběry z Islandu ale berou dech vždycky. A úplně nejhezčí byli červení draci na modrobílé obloze! (05.01.2008)

Pět hvězdiček je pro tento film málo. Do Sigur Rós jsem už nějakou dobu zamilovaný a od doby, kdy jsem viděl trailer na Heimu už uběhlo dost vody. A když jsem se nakonec dočkal a Heima se ke mě dostala, měl jsem problém se u něj nerozbrečet štěstím. Už samotné vymyšlení tohoto koncertního turné musí být výplod mysli operující na úplně jiné úrovni. Předem téměř neoznámené koncerty v těch nejzapadlejších částech Islandu, stejně tak neoznámené pochody po ulicích některých vesnic a to vše zakončené osmičkou - velkým děkovacím vystoupením v Reykjavíku. Úmysl skupiny byl ten, že uspořádají menší lidové oslavy a přinesou trochu toho bezstarostného štěstí lidem doma. A stejně na mě působil i film - při jeho sledování, stejně jako při poslouchání samotné hudby, jsem se cítil dokonale šťastný a jestli má existence absolutního hodnocení nějaký smysl, pak je to právě tento počin. Dvěma slovy: nadpozemský zážitek. (07.01.2009)

Pokud máte rádi zvláštní hudbu Sigur Rós plus islandskou přírodu, tak... jste pravděpodobně jeden z těch, co tenhle film protlačili do topky (v tuhle chvíli je na 167.místě). Já bohužel stojím na druhé straně barikády. Ta jejich parta je určitě sympatická a Island se mi taky nijak neprotiví, ale prostě to není můj šálek čaje, takže mě film nebavil... (4/10) (22.04.2010)

Nádhera! Hudba Sigur Rós se mi vždycky líbila, ale po tomto filmu se podle mě její dosah ještě znásobil. Ve spojení s nádhernými obrazy Islandu se jedná o dokonalé audiovizuální dílo, které mi doslova vyrazilo dech. Je vidět, jaký respekt má kapela ke své rodné zemi a její hudba jako kdyby vycházela přímo z nitra Islandu. (25.05.2009)