Poslední údolí

Protestanti protestují, katolíci katolizují a všichni dohromady dělají ke spokojenosti toho fousatého strejce to, co šlo církvím vždy nejlíp - kradou, vraždí, rabují a znásilňují. Nu což, v upjatých mantinelech desatera trochu toho rozptýlení nikdy nezaškodí, že ano! A ke spláchnutí morálky a svědomí do hajzlu přece vždycky postačí třikrát Zdrávas, dvakrát Otčenáš a jeden hned spinká jako miminko dřív, než by jste řekli bigotní zmrd. Kulantní kombinace Masa a krve se Srdečnými pozdravy z kožených kalhot, kde si arabáš jako poleno střihl roli árijského učitele, ukazuje nejen odvrácenou prdel krásné a romantické doby, ale i to, jaký že to poctivě "vydobytý" majetek chtějí ti zasraní černoprdelníci dneska vracet. Pokud opravdu nějaký ten jejich lhostejný stvořitel existuje, musí peklo praskat ve švech. (19.05.2011)

Promarněná šance. Dobří herci, dobrý nápad, ale nefunguje to. Zejména proto, že hlavní hrdina se vprostředku filmu jakoby vytrácí a ztrácí na důležitosti, takže není uvěřitelný jeho návrat do středu dění. KOUSEK DĚJE. Od chvíle, kdy kapitán opouští vesnici, to jde do kopru, všichni se začnou chovat jakoby jim vypadl mozek z hlavy. Zamilovanému mladíkovi nevadí, že jeho dívka dává přednost jinému, směšné spadnutí do plamenů, najednou neuvěřitelně romantická láska mezi kapitánem a čarodějnicí...atd. Přiblblá zkratkovitost a nesmyslné chování téměř všech postav je nechtěně směšné. Zájemcům o třicetiletou válku doporučuji přečíst si román Simplicimus simplicisimus - divnej název, což? /21. 6. 11./ (21.06.2011)

Velká studia se nikdy pečlivostí, pokud jde o historické reálie, nevyznačovala a to se dá vztáhnout i k Poslednímu údolí. Spousta detailů, ale i zásadnějších věcí ohledně myšlení a konání postav trpí ahistoričností, je to zkrátka scénáristův konstrukt ve stylu "to se bude v 2. polovině 20. století dobře prodávat a vzbudí patřičné emoce, tak to tam strčíme". Jen čistě namátkou důstojník by se ke své faktické pozici ateisty veřejně v době náboženských válek a hranic s kacíři nepřiznával - už jen proto, že by ztratil respekt u svých podřízených a dal do ruky mocnou zbraň svým soupeřům o nadvládu nad vesnicí. Přesto všechno patří tento film k tomu výrazně lepšímu, co v oné době na historické téma vzniklo. Protiválečný étos je zřejmý, ve snímku jsou zajímavé postavy a dramatický konflikt funguje. Střetnutí víry a politické moci na jedné straně, stejně jako konflikt idealismu a cynického pragmatismu, přináší filmovému fanouškovi spoustu zajímavých scén a katarzi. Navíc má film v podobě Michaela Caina a Omara Sharifa i hvězdné herecké obsazení. Nemůžu se ale zbavit dojmu, že náš Karel Zeman dokázal ve své Bláznově kronice válečné běsnění zobrazit za zlomek nákladů filmařsky objevněji, s nadhledem a humorem. Na druhé straně, James Clavell vyšel vstříc příznivcům dobrodružné podívané a do svého snímku začlenil nejen řadu šarvátek žoldnéřů, ale i krvavou bitvu o velké město. Celkový dojem: 75 %. (24.06.2011)

Poslední údolí zestárlo z hlediska filmového,ne však ideologického.A pokud má film myšlenku,je docela jedno,jestli je jeho ztvárnění zastaralé nebo ne.Střety skvostného michaela Cainea a Omara Sharifa mají i po letech obrovskou sílu,postavy i celý příběh jsou napsané brilantně a přestože se naprostá většina filmu odehrává jen v obrazech a dialozích,nenudí ani na sekundu,mimo jiné díky hudbě Johna Barryho,která by dodala punc velkoleposti i intimnímu dramatu ze života balkánských uklízeček.Trochu divadelní,ale silný zážitek. 85 % (22.06.2011)

Pokud mě dnes dokáže svou myšlenkou oslovit snímek, který překročil padesátku, je jasné, že jeho tvůrci odvedli kvalitní práci. Hlavním sdělením filmu mělo být (a taky bylo), že válka je svinstvo. Plně souhlasím. Sekundární sdělení vyplynulo z dialogů o náboženství, a když řeknu, že i s ním plně souhlasím, tak to zdaleka nevystihuje objem mého souhlasu. Nikterak se netajím tím, že po celý život považuji náboženství za největší svinstvo, a právě třicetiletá válka je ideálním příkladem toho, proč tomu tak je. Dvě znepřátelené strany (možná spíše dva teologické směry) věřící v téhož (!!!) boha poslaly Evropu na třicet let do víru zabíjení, znásilňování, rabování a ničení; no, pokud by existoval nějaký bůh, v jehož jménu by toto probíhalo, musel by to být řádný kokot. O ďáblovi žádné pochyby nemám, ten existuje a každý z nás si v sobě nosí toho svého, aby v příhodných chvílích ničil, nebo alespoň otravoval život ostatním. Hloupé je, že nejde o nadpřirozenou bytost, takže se nelze na nic vymlouvat. Tedy, pokud nejste věřící. Pak svalíte vinu na Satanovy nečisté rejdy, upálíte sousedku, která má na nose bradavici a na gauči černého kocoura, a barvy vašeho světa jsou opět jasné a zářivé. No, a o tom byl právě tento film. Alespoň já to tak chápu. A nemůžu se zbavit pocitu, že je snímek i přes svůj věk stále až nepříjemně aktuální. / Poučení: Vidíš-li flanďáka, hoď kamenem dříve, než pod tebou začne doutnat hranice. 4*+ (22.03.2022)