Scarface

Nezbývá než v němém úžasu sledovat tuhle brutální cestu Tonyho Montany k penězům, k moci a ke krásné Michelle Pfeiffer. Hodně lidí muselo poskytnout své životy, aby si Tony Montana mohl užívat. No a já jsem rád, že mě Brian De Palma poskytl tuto "mafiánku", protože mě úplně sestřelila. Co říci k výkonu Al Pacina, opravdu on není Tony Montana, to Tony Montana musel být Al Pacino. Po skončení filmu jsem měl sto chutí si na své tváři taky udělat jizvu, jak mě jeho herecký výkon strhnul. V omámení nad závěrečnou scénou jsem vtrhnul na balkon a začal řvát "já jsem Enšpígl, mě nemůžou kulky ublížit", ale maminka zařvala, "prosímtě nehulákej na tom balkoně jak blbec a radší z něj vypadni nebo mi ušpiníš prádlo" a tak jsem se vrátil na gauč a říkal si pro sebe World is Yours, Pavle. (03.12.2007)

Al Pacino v jedné ze svých nejznámějších rolí. Tento charismatický little big man, si opět odcizil celý film pod svá křídla a vší silou ho táhne vpřed. Drogy, mafie, sex, ženy, zbraně, moc. O nic menšího zde nejde. Snímek se přes několik zapamatování hodných scén (poprava motorovou pilou, oběšení z vrtulníku) přenese do krvavého závěru, který nemůže nechat chladným žádného fanouška Al Pacina. (25.04.2011)

Tak předně bych se nebál označit Scarface za nejvtipnější gangsterku vůbec. Mladej Pacino tehdy nemorousil a odváděl na poli neotesaného klaunovství slušnou práci. Zatímco v Carlitovi se drogám odvykal, zde jsou prostředkem, kterak se v zemi neomezených možností dostat na vrchol. Jenže tahle cesta poněkud hyzdí americký sen, jelikož Al Pacino fakticky nic neumí. Je to stavař, hovado, nula, neumětel. A s tím, jak vysává prostředí, mu přestává hrozit jakékoliv nebezpečí - Al Pacino má sice po celou stopáž nůž na krku, ale takový apokalyptický mýtus jako gangsterka od De Palmy přece nemůže zabít svého hrdinu. Naopak mu inscenuje desítky narafičených situací, z nichž konstruuje pověst uznávaného Kingpina. Podobně jako u Johna Waynea ve Stopařích, i zde hrají prim sexuální frustrace. Pacino chce ošoustat (dostat pod kontrolu) vlastní sestru a stejně tak holku svýho šéfa. Obojí se nedaří. ____ Al Pacino toho dost nakecá, přitom o dialozích ten film není. Je o gangsterském geniu loci. Pokud Scorsesemu řada lidé ve Skryté identitě vyčítala neautenticitu prostředí, De Palma je mu odpovědí. ____ Ultimátnost a síla konce je takřka bezprecedentní. (20.05.2008)

Snímek Zjizvená tvář z roku 1983 představuje v dějinách moderní americké gangsterky víceméně ojedinělý experiment – a to navzdory tomu, že vlastně obměňuje docela klasické vzorce. Nabízí vzestup a pád gangstera, přičemž příběhu o zločineckých praktikách rozvíjí v paralele k soudobé politické situace. Tato je navíc vedena z levicové perspektivy… je kritikou americké hamižnosti, obrazem sebe požírání kapitalistického systému. Dvojí tendence filmu směřujícího (a) od jedince k systému společensko-zločinecko-politických vztahů a (b) od systému těchto vztahů k jedinci dosud představuje jeden z nejagresivnějších, nejošklivějších a nejpodmanivějších filmů osmdesátých let, a to zdaleka nejen těch gangsterských. Z hlediska výstavby scénáře i výsledného filmu je příznačné už to, že Zjizvená tvář nikdy nedovolí divákovi cítit se s postavami dobře, a to už kvůli tomu, že všechny postavy jsou od samého začátku v jistých ohledech odpudivé. Na filmu je přitom výrazně vidět kooperace dvou velmi odlišných tvůrčích osobností: otevřeně politického přístupu scenáristy Olivera Stonea a otevřeně cinefilního přístupu režiséra Briana De Palmy. Více jsem o filmu napsal na Poznámkách. (15.05.2020)

Ultimátní film o vzestupu jednotlivce a jak jsem se mohl na vlastní oči přesvědčit, v USA kult největší. Už od první scény s Tonyho výslechem je zřejmé mistrovství jak de Palmy, tak Stonea a Pacina, podávajícího tu nejlepší herecký výkon své kariéry. Nepatřím mezi lidi, co u každého druhého filmu žehrají na dabing, ale konkrétně tenhle film se MUSÍ vidět v originále kvůli rozkošnému znásilňování angličtiny a Alovu přízvuku. Parádně napsané postavy i děj, parádně natočené. Brutální, krvavý a paranoidní rauš s famózními dobovými songy, vrcholící památným masakrem, který se nachází v mém osobním top tenu nejlepších filmových konců všech dob. Zlatá osmdesátá. (26.08.2005)