Réžia:
Brian De PalmaKamera:
John A. AlonzoHudba:
Giorgio MoroderHrajú:
Al Pacino, Steven Bauer, Michelle Pfeiffer, Mary Elizabeth Mastrantonio, Robert Loggia, Miriam Colon, F. Murray Abraham, Paul Shenar, Harris Yulin (viac)Obsahy(2)
V máji 1980 otvoril Fidel Castro kubánsky prístav Mariel so zámerom nechať niektorých občanov odísť za príbuznými do Spojených štátov. Skoro sa však ukázalo, že Castro prinútil majiteľov lodí, aby odviezli z krajiny nielen príbuzných, ale aj nebezpečných väzňov.
V lete roku 1980 emigrovalo z kubánskeho prístavu Mariel so súhlasom Fidela Castra 125 tisíc ľudí. Zhruba pätina z nich mala kriminálny záznam, pretože Castro sa potreboval zbaviť „nežiaducich" osôb. Asi polovica utečencov sa usídlila v Miami a jeho okolí. Jeden z emigrantov - Tony Montana - sa veľmi rýchlo adaptuje v nových podmienkach slobodného sveta. So svojím priateľom Mannym vykonáva príležitostné práce v miestnom podsvetí a pri jednej výmene drog skončia v jeho rukách ukradnuté peniaze, za ktoré Montana vybuduje vlastné drogové impérium. S mocou a bohatstvom však rastie aj jeho ego a predovšetkým paranoja, že o jeho výdobytky ho už čoskoro niekto pripraví rovnakým spôsobom, ako on okradol iných...
(oficiálny text distribútora)
Videá (2)
Recenzie (1 227)
Dorostl jsem k tomu. Najednou vidím plastickou kroniku násilí, dokonale vtahující báchorku o vzestupu a pádu, navlečenou na živé kulisy tvořené americkým snem a zuřivým uchvacováním moci v zemi zaslíbené. Pacino nabíjí neodolatelným charismatem i absolutního hajzla, jakým Tony Montana nepochybně je, díky tomu nejen ty drastické scény z hlavy nedostanete. ()
Zjizvenou tvář jsem viděl už před lety, ale i když si zcela běžně vybavuji detailně mnoho snímků ze vzdálené minulosti, neodvážil jsem se tenhle film hodnotit, protože u mě nějak zapadl. Nyní jsem ho viděl podruhé a přiznám se, že vzhledem k vysokému hodnocení fanoušků mi přinesl velké zklamání. V podstatě bych se mohl podepsat pod Limův komentář. Brian De Palma má na svědomí jednu z mých nejoblíbenějších gangsterek Carlitovu cestu, ale tentokrát mě jím vyprávěný příběh kubánského zločince přišel hrozně zdlouhavý, hlavní hrdina necharismatický a závěr filmu, jak to jen říct, prostě a jednoduše hloupý. Celá závěrečná bitva o luxusní vilu je jak z nějakého hodně špatného akčního filmu. Michelle Pfeiffer je sice krásná, ale prostor ke hraní velký nemá, Al Pacino se sice snaží, ale tentokrát spíš přehrává, a především platí, že ve filmu je docela slušná spousta vaty. Snad jedině střetnutí s kolumbijským gangem v úvodní části mi udělalo radost. Po emocionální stránce mě hrdinové i antihrdinové snímku nechali úplně v klidu. Celkový dojem: 45%. ()
PŘIŠEL JAKO SPODINA, ALE UMĚL SI DĚLAT SPRÁVNÉ PŘÁTELE..... /// Gangsterka postavená na reálném politickém základě, má dostatek prostoru na vykreslení charakterů, vylíčení nejen obchodního a distribučního know – how, ale i následných sebezničujících problémů. Někdy rozvleklé, jindy strhující. Prostě film ze života mafiána Tonyho Montany, který zapomněl, že Bůh (jestli je) je jen jeden! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, že mafián je prostě jen a jen Al Pacino. 2.) Nevím, proč tenkrát Fidela opustilo 25 000 trestanců. 3.) Přemejšlím o podnikání. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** ()
Tak předně bych se nebál označit Scarface za nejvtipnější gangsterku vůbec. Mladej Pacino tehdy nemorousil a odváděl na poli neotesaného klaunovství slušnou práci. Zatímco v Carlitovi se drogám odvykal, zde jsou prostředkem, kterak se v zemi neomezených možností dostat na vrchol. Jenže tahle cesta poněkud hyzdí americký sen, jelikož Al Pacino fakticky nic neumí. Je to stavař, hovado, nula, neumětel. A s tím, jak vysává prostředí, mu přestává hrozit jakékoliv nebezpečí - Al Pacino má sice po celou stopáž nůž na krku, ale takový apokalyptický mýtus jako gangsterka od De Palmy přece nemůže zabít svého hrdinu. Naopak mu inscenuje desítky narafičených situací, z nichž konstruuje pověst uznávaného Kingpina. Podobně jako u Johna Waynea ve Stopařích, i zde hrají prim sexuální frustrace. Pacino chce ošoustat (dostat pod kontrolu) vlastní sestru a stejně tak holku svýho šéfa. Obojí se nedaří. ____ Al Pacino toho dost nakecá, přitom o dialozích ten film není. Je o gangsterském geniu loci. Pokud Scorsesemu řada lidé ve Skryté identitě vyčítala neautenticitu prostředí, De Palma je mu odpovědí. ____ Ultimátnost a síla konce je takřka bezprecedentní. ()
Zatímco ve stupňovaném rozjezdu jsem byl nadšený (scéna s motorovou pilou nepostrádá napětí ani akci), v nevýrazně gradujícím konci se mi začal silně zajídat De Palmův režijní styl plný statických záběrů na pozadí "hučící" hudby. Pacino byl samozřejmě úžasný, věřil jsem mu první i poslední gesto (ačkoli mě iritovalo, že se s jeho grázlovskou postavou nelze pořádně ztotožnit) a asi ho neumím neobdivovat, ale ostatní herci včetně Michelle Pfeiffer nestojí upřímně řečeno za nic. Závěrečné pocity po zhlédnutí jsou vzhledem k očekávání nezapomenutelné pecky téměř až negativní, protože slavná Scarface je jenom dějově předvídatelným solidnějším průměrem. ()
Galéria (236)
Zaujímavosti (109)
- Oblíbencem scénáristy Olivera Stonea byl hráč amerického fotbalu Joseph Clifford Montana jr. (11. 6. 1956), zvaný Joe Cool nebo Comeback Kid. Jako rozehrávač nastupoval do NFL nejčastěji v dresu San Francisco 49ers. Oliver použil jeho příjmení pro hlavní postavu filmu. (don corleone)
- Jednoho z policistů na imigračním úřadě v úvodu filmu namluvil sám režisér Brian De Palma. (don corleone)
Reklama