Obsession
Réžia:
Brian De PalmaScenár:
Paul SchraderKamera:
Vilmos ZsigmondHudba:
Bernard HerrmannHrajú:
Cliff Robertson, Geneviève Bujold, John Lithgow, Tom Felleghy, J. Patrick McNamara, Regis Cordic, Don Hood, Stocker Fontelieu, Vera Gebuhr, Wanda BlackmanObsahy(2)
Ikona hollywoodského filmu BRIAN DE PALMA (MISSION: IMPOSSIBLE, CARRIE, ZJIZVENÁ TVÁŘ, NEÚPLATNÍ) natočil v roce 1976 strhující thriller, který se mimo jiné dočkal nominace na Oscara. Pod scénářem je podepsána další legenda – PAUL SCHRADER (ZUŘÍCÍ BÝK, TAXIKÁŘ). Film vypráví o vlivném obchodníkovi Courtovi (Cliff Robertson) z New Jersey, který částečně i svoji vinou ztratí svou milovanou ženu a dceru. Po letech ve slunné Florencii potkává dívku, která má dozajista něco společného s jeho manželkou (Genevieve Bujold), kterou viděl na vlastní oči tragicky zemřít. Do jaké míry společného, to hodlá teprve zjistit. Postupně přichází na to, že nejlepší přítel nemusí být vždy ten nejlepší a že láska má velmi blízko k nenávisti a naopak. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (45)
Aj keď sa jedná o slušnú filmárčinu, ktorú podčiarkuje hlavne dobrý uvod s únosom, neskôr sa z toho stáva až príliš zromantizovaná dráma, ešte k tomu bez tempa. Pritom Robertson a Lithgow robia, čo sa dá. Záver s odhalením tajomstva film síce znova nakopáva, ake nemôžem sa zbaviť pocitu celkovej nevyrovnanosti, aj scenáristickej. Vôbec som nemohol spapať to, ako môže dcéra byť takto incestne vo vzťahu s vlastným otcom. Ani nechcem vedieť, čo pred sobášom spolu asi ztvárali, zjavne na to nemysleli ani tvorcovia. Škoda, lebo potenciál témy bol. ()
Vleklé, táhlé a vlastně o ničem. Konec byl úlevou. 55% ()
Fantastická hudba, veľmi nevýrazný Cliff Robertson, kvalitatívne veľmi bezduchý obraz a film som nejako nepochopil. Toľko k hodnoteniu. Chcel som dať 2*. Sám neviem prečo, ale že je to môj obľúbený de Palma, dávam slabé 3*. ()
Nezvykle civilní De Palma předkládá svému divákovi příběh o bolesti a snaze ji vykoupit. Nečekejte žádné dlouhé zpomalovačky (i když se jedné samozřejmě dočkáte), sexuálně zvrhlé zločince či zvrácené akty sexu (i když jeden takový tu je -- ovšem až do závěru skrytý). De Palma se zkrátka rozhodl natočit své malé drama bez dějových kotrmelců, které ovšem i přes absenci jeho oblíbených fines funguje zcela bez problémů. ()
Teda čekal jsem úplně něco jiného,zajímavějšího. Začátek s únosem byl fajn,ale pak nuda a nezajímavost. ()
Posedlost má nádherné, táhlé pasáže beze slov jen s burácivou Herrmannovou hudbou, škoda, že scénář je tak zoufale předvídatelný až všechno to mysteriózno pozbývá efektu. I tak nadprůměrný De Palma. ()
De Palmova variace na Hitchcocka u které jsem skoro do konce věřil, že to bude o hvězdičku víc. Hlavní hrdina před lety přišel o milovanou ženu i dceru při nepovedené záchraně rukojmích. A po letech potkává ženu, která by jako z oka vypadla jeho zesnulé manželce a znovu se zamiluje. De Palma byl v roce 1976 ve formě nastartované Carrie a má tady bezchybnou "hitchcockovskou" kameru, hudbu i lokace. Debutuje tu ještě relativně mladý Lightgow, díky šarmantní Bujoldové funguje i ta romantika, jen Robertson se svým zasmušilým, bezvýrazovým obličejem to zazdívá. Problém je, že obě věci co mě napadly se ukázaly jako pravdivé, navíc finále (nůžky, letiště) nepůsobí napínavě, ale směšně, což by se u Hitchcocka rozhodně nestalo. SPOILERY!!! John LIghtgow se svou krysí tváří je jasný záporák celou dobu, za to De Palma nemůže. Ale to že je dívka hrdinova dcera je jediné logické vysvětlení, jen jsem čekal že to tak nebude. Když se ukáže že ano, ta incestní love story (spali spolu?) působí zpětně opravdu nechutně. ()
Vynikající hudba,která dotváří atmosféru,k tomu častečná nuda a trošku šokující závěr,průměr. ()
Čudujem sa tomu, že je tento výborný thriller Briana De Palmu u nás takmer neznámy. Obsession je film, pri ktorom tuhne krv v žilách a úplným právom sa začal po uvedení filmu De Palma prirovnávať k Hitchcockovi. Film samotný silne evokuje myšlienky na Vertigo a v kľúčových scénach ma dokázalo mraziť presne tak, ako pri pozeraní Vertiga. Už počiatočné zábery na kostol, prerývané hudbou maestra Herrmanna (jeho posledná kompozícia) sú dychberúce a spolu s nasledujúcou scénou "ako vo sne" dávajú divákovi predzvesť toho, že má do činenia s výnimočným filmovým dielom. Kamera ako taká sa Vertigom dosť inšpiruje, čo vidíme na použití rôznych filtrov, avšak zároveň je v tomto smere aj dosť inovatívna. Kým Hitch vo svojej dobe používal prevažne nájazdy, De Palma v kľúčových scénach ohromuje diváka kombináciami nájazdov a zoomu. Kritiku môžem vyniesť snáď len z hľadiska scenára, v ktorom bohužiaľ divák nie je ukrátený určitých vsuviek a barličiek, čo je síce bežné pre takmer všetky novšie filmy, avšak ja mám rád skôr staršie filmy :) Každopádne, ak máte možnosť, vrelo tento film odporúčam. Svojim stvárnením sa jedná o poctu a hlbokú poklonu žánru, ktorá nemôže uraziť ani zarytého milovníka klasiky. ()
poslední půlhodina častečně napravila celkový dojem, že by se neměl nikdo pokoušet soupeřit vs Hitchcockem na jeho vlástním hřišti... ()
Totální kopírák Hitche, včetně hudby, kterou měl na starost dvorní Hitchův skladatel Bernard Herrmann, který rok před uvedením snímku zemřel. Film táhne dolu hlavní postava Cliffa Robertsona, která je neuvěřitelně nesympatická a jeho herectví prázdné a nudné. Závěr potěší, ale tipl jsem ho dlouho dopředu, takže žádné překvapení. De Palma opět potvrdil, že jako režisér je neskutečně nevyrovnaný. Má na svém kotě řadu kultů, ale také řadu kravin. V tomhle mi trochu připomíná Joela Schumachera. ()
Posedlost je parádní a silný film, který nenechá diváka v klidu. Hned od začátku se jde na věc, bez zbytečného zdržování a celé tempo filmu je doslova vražedné. Muzika je taktéž parádní a vždy přímo koresponduje se scénou, která následuje. Většina komentářů obviňuje De Palmu z plagiátorství, budiž.. ovšem kdyby se točily takové "vykrádačky", tak si je nechám klidně líbit. Opravdu ani Hitchcock by se za Posedlost stydět nemusel!! ()
Začátek filmu byl moc zdlouhavý, ale za ten konec to stálo. A herečka Bujold (která je mimochodem vynikající), mi připomíná Danielle Panabaker. Je to její mladší kopie, ale ovšem nepovedená. Konec je velmi napínavý, ale na začátku jsem dokonce některé scény přetáčela, takže chce to trpělivost, což já většinou nemám. ()
Atmosféru De Palmově Obsesi rozhodně nelze upřít, Hermannova kompozice dělá v kombinaci s pomalými nájezdy kamery divy, ale tak nějak jsem se celý film nemohl zbavit dojmu, že Cliff Robertson do hlavní role vůbec nesedí a celému filmu to dost ubírá na působivosti. De Palmovi se sice podařilo natočit tajemný thriller, který sází především na silnou atmosféru, ale selhává právě u mdlé hlavní postavy a místy trochu naivně pojaté zápletce, který by určitě mohla vyznít výrazně dramatičtěji. 50% ()
Pri filme Sisters bola jasná inšpirácia Hitchcockovým Rear Window či Psycho, avšak príbeh bol iný a končil ináč. Obsession je však jasná kópia temer celého Vertiga, žiadna inšpirácia, a čo ma sklamalo, tak kopíroval aj Herrmann sám seba. Cliff Robertson nebola žiadna výhra a koniec, síce odlišný od Vertiga, no obyčajný happy-end. Keď sa divák zamyslí nad motiváciou a správaním sa mladej dcéry vo filme, musí nepochopiteľne krútiť hlavou. ()
Márna snaha dostihnúť nemožné! Vertigo sa nekoná:-( 65% ()
Na tento film jsem se hodně těšil, ale nakonec jsem trochu zklamán. Samozřejmě jsem nečekal, že by se mohlo jednat o druhé Vertigo, ale myslím, že třeba Dvojník (další Hitchcockovská pocta) je o třídu lepší film. Na druhou stranu je Posedlost pořád velmi solidním filmem. Nejlepší jsou scény, kdy hlavní postava potkává ve Florencii dívku, která je tak podobná jeho zesnulé manželce, a pomalu se s ní seznamuje. Naopak finále filmu mě hodně zklamalo. ()
Pro me je to takovy velky otaznik v De Palmove tvorbe. ()
Hitchcock útočiaci zo záhrobia, reinkarnovaný do Briana De Palmu. Geniálny a prakticky neznámy psycho-thriller amerického režiséra s podobne prekvapujúcou pointou akú vídavame u maestra Alfreda. Film rozhodne zasluhujúci si oveľa väčšiu pozornosť a je mi len ľúto, že som jeden z mála, ktorí v ňom vidia zručnú filmovú remeselnú prácu. ()
Když vidím jména De Palma a Lithgow v jednom filmu, mám problém. To jako bych dostal předem celý příběh i s jménem hlavního padoucha. Na první pohled efektní příběh při druhém pohledu dosti plave na vodě. Scénu, kde zkušený policista hrdinovi vysvětluje, jak to na 100% vždycky vyjde, jen ať to nechá na nich, nelze přejít bez úsměvu. Ve filmu to není nastíněno, ale doufám, že nedošlo k incestu. To jen aby mravnosti bylo učiněno zadost. Konec lze jen těžko akceptovat. Pane Shradere, proč ten chabý scénář. Vyzdvihl bych výbornou kameru a Herrmannu hudbu (jako vždy), jen by si zasloužila lepší film. V rámci žánru za 3. ()