4 mesiace, 3 týždne a 2 dni

Čekala jsem větší krveprolití, ale/takže všechno tzv. dobře dopadlo. (14.10.2014)

Neskutečně krutý a "zlý" film...ale asi právě proto, že působí tak reálně...každopádně napodruhé ho nedám a asi jsem si to měl rozmyslet i napoprvé...opusťme pocity a co nám zůstane? Klasický, upřímný, bez zbytečných režijních okras natočený film s několika snad až moc okatě "dlouhými" psychologickými vyhrávkami... Mmch, zapůsobil asi jak měl, takže dávám čtyry, ale opravdu nemám důvod, proč se na něj dívat znova... (21.02.2008)

Hovořit o zobrazení těžkého života za komunismu pod vedením Nicolae Ceaușescua, je více než zavádějící. Jde o osobní drama, které má s komunistickým Rumunskem společný pouze čas příběhu. Navíc nejde ani o dramatický příběh osoby, která pod vlivem okolností přistupuje k morálně kontroverznímu činu. Je to především o přátelství, o pomoci a o krajních mezích, za které jsme ochotni vstoupit, když se snažíme pomoci. A z tohoto důvodu je to přínosné filmové dílo s příhodnou atmosférou, která dokáže vtáhnout do běhu děje. Hlavní postavou je mladá vysokoškolská studentka Otilia (zajímavá Anamaria Marinca), která začne zcela automaticky a přirozeně pomáhat své kamarádce. Při této pomoci je dohnána k mezní hranici. V tomto jediném okamžiku pro ní končí čas života v bezstarostnosti. Tato událost jí dovádí k úvahám o životě a vlastním směřování nastoluje otázky. Otiliina kamarádka a spolužákyně Gabriela Dragut (zajímavá Laura Vasiliu) je postavena k psychicky náročnému rozhodnutí i provedení. S úlevou a ze strachu přenechává zařizování okolností řešení problému na své kamarádce. Život přináší bolestivá rozhodnutí, kdy můžeme mít pocit, že není jiného východiska. Výraznou postavou je andělíčkář Viarel Bebe (zajímavý Vlad Ivanov), který sice pomůže, ale neváhá při této pomoci využít i zneužít okolnosti, které mu nahrávají do karet a vytahuje jeden trumf za druhým. Z dalších rolí stojí za zmínku již jen student Adi Radu (Alexandru Potocean), přítel Otilie, který se především domáhá svých partnerských práv. Morální dilema je značná zátěž pro psychiku lidí. Občas nás řešení problému přivádí za samou hranici myslitelného. Tato zkouška může znamenat vystřízlivění i výrazné poznamenání do dalšího života. (23.03.2016)

No a pokud říkáte, ne, já říkám, ano! (16.02.2021)

Mělo to spoustu pozitivních prvků - neobvyklé téma, dlouhé záběry bez střihu, solidní syrovost. Na druhou stranu je tady taky halda naprosto zbytečných scén; výraznější prostříhání by tomu dost prospělo. Takže celou dobu mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, nicméně posledních pár minut to zvedlo na nadprůměr. 70% (27.07.2022)

Uz dlouho si nepamatuji, aby mi film tak rychle utekl. Snimek bez zbytecnych kudrlinek, sminek a radoby poucovani ci moralizovani vas vtahne natolik do deje, ze maximalne zapomenete na deni kolem sebe. Zvlast silne momenty jsou rozhovor mezi Bebem s obema divkama a pak navsteva Otilie u jejiho pritele, kde jeho matka slavi narozeniny. Jeji "nepritomnost" v rozhovoru hostu byla famozni. Neskutecne silny film, ktery si zaslouzi pozornost nas vsech. (05.10.2007)

Šeď a hnus Ceauseskova (stejně jako jiného totalitního) režimu. Hustá atmosféra, že by se dala krájet, vrcholící na hotelovém pokoji. Tento film mi pomáhá uvědomit si, že v této době a v tomto státě se stále máme velice dobře. (19.11.2007)

Realie socialistickeho Rumunska su takmer dychvyrazajuce, pricom ma vratili myslienkami niekolko rokov naspat. Samotny pribeh je velmi zaujimavy, herci su kvalitni, reziser sedi na spravnom mieste, avsak v druhej polovici filmu, akoby mu chochadzal dych a doslova ma zacal nudit. Pokial ide o tolkokrat spominany teror a depresivnost, ani sa mi nezda, zivot prinasa ovela vacsie peripetie. Tym vsak samozrejme nechcem bagatelizovat opisovany problem a jeho riesenie a v ziadnom pripade nie silu priatelstva, ktore tento "problem" dokazalo prekonat. 3,5/5* (21.03.2008)

65. Zlatý Glóbus za rok 2007 - nominace (1) - Nejlepší cizojazyčný film - Rumunsko (04.12.2008)

Má to být určitě hodně realistecké a pravdivé, ale na mě je to až moc syrové. Herci mě nijak nezaujali, jejich problémy my byli lhostejné a jediné co bylo opravdu pozitivní bylo to, že sem si lépe představil, jak to muselo v té době těžké čekat dítě a nechtět ho. Neříkám zklamání, ale ani nic oslnivého, trochu mi to přišlo jak kdyby to měl být skoro dokument. (11.02.2009)

Drsný návod jak se zbavit nechtěného plodu v komunistické šedi Rumunska. Až jsem z toho napětí byla na konci sama unavená a správně zoufalá.Fakt nevim, jestli by mi to stálo za ty peníze, ponížení, hádky a strach z trestu a vlastně i z infekce. Hodně depresivní záležitost. (24.11.2011)

Rumunsko je mi na míle vzdálené a o jeho kinematografii ani nemluvě. Z první dvacítky nejlepších rumunských filmů (generováno zde na čsfd) jsem podle názvu znala pouze tento a pravděpodobně bych jej před zhlédnutím ani nedokázala správně zařadit, v jaké že zemi to byl natočen. Jak tento snímek zhodnotit? Jedná se o syrové drama, které kolem zakázaných, nelegálních věcí nenašlapuje potichu po špičkách, ale bere je takové, jaké skutečně jsou. Život v rumunském totalismu byl drsný, my později narození si s největší pravděpodobností ani nedokážeme představit jak. A proto bylo nutné bojovat všemi prostředky, i když to mnohdy nebylo příjemné, lépe řečeno, bylo to chvílemi až nechutné. Přesto je nutné se přes to přenést a jít dál. Pro mě byl tento film rozhodně příjemným překvapením, sice nebyl tak příjemný příběhem, který zpracovával, ale způsobem, jakým jej zachycoval. Režisérovi se podařilo zachytit věrohodně tamní atmosféru a navodit pocit, že jste skutečně součástí onoho dění. Osobně bych vyzdvihla výkon hlavní představitelky - Anamarii Marincy, pro mě zcela neznámá herečka, přesto podala vynikající výkon. Nevybavuji si, že bych v posledních letech viděla mnoho kvalitních evropských filmů, a proto právě tento snímek řádím ve svém imaginárním žebříčku k těm nejlepším, co byly v Evropě v posledních pěti letech natočeny. (03.12.2011)

Autenticky poňatý film z nedávnej minulosti, ktorý sa celý odohráva iba v jednom jedinom dni. Na môj vkus je však veľmi strohý - veľa dlhých záberoch, väčšinou bez slov, príliš statická kamera - autorov určite vyšiel lacno. Škoda záveru, pretože celý čas som čakal, že sa ešte niečo stane, prípadne sa niečo zvrtne. Príbeh však pôsobí autenticky (niekedy síce až príliš), čo je jeho plus alebo inak 'Vždy môže byť aj horšie'. (25.12.2014)

Otilia mi svojou obetavosťou rozhodne neprišla obdivuhodná, pretože takéto Otílie v podstate napomáhajú prežívaniu živlov, akým je Gabita. A že Gabity sú večné je tak jasné, ako že potraty sa budú vykonávať bez ohľadu na režim alebo súlad s existujúcim zákonodarstvom. Najlepšie scény: narodeninová oslava, neskorá večera v hotelovej reštaurácii (s geniálnym čiernohumorným detailom v podobe vedľa prebiehajúcej svadby) a všetky scény, v ktorých vystupuje sympaťák Bebe. (22.01.2008)

Toto byl asi ten nejsugestivnější film, který jsem kdy viděl. Dlouhatánské záběry a naprostá surovost reality. Silný zážitek, ale nemám nejmenší chuť ho vidět znovu. Totální filmová antikoncepce. (04.11.2009)

Ještě že alespoň ta akademická obec byla i tehdy natolik osvícená, že si studenti ve zkouškovym mohli v klidu zvládnout dojít na potrat. Štěstí, že si ty výpisy přednášek s sebou nakonec vzala. Co by tam jinak dělala ty zbývající dva dny? Ano, je to syrové a realistické, ale na úkor roztřesené kamery a hudebního doprovodu. Nemá cenu komentovat LZPS článek 6, ten hovoří jasně. Zajímavější bude v budoucnu debata o "Právu na důstojnou smrt". _ A co ten konec? Ani nakonec nevím, jestli tu pondělní zkoušku dala nebo ne. (08.10.2010)

První třetina filmu opravdu kvalitní, režisér má co říct a povedlo se mu to i ,,vyfotit,,. Potom ale zapomněl na tu holku, došli mu slova. 3/5 (24.06.2014)

K filmu patří hudba! (08.10.2010)

Silný snímok. Kamera napínavá. Blondýnka nevadila, brunetka liezla na nervy, tým svojím "poľutujte ma, som úbohá" hláskom. Páčila sa mi oddanosť Blondýnky, ale prišlo mi, že aj keď je ten film o priateľstve a ťažkej dobe, jediný kto niečo do toho priateľstva vkladal bola Blondýnka, ona bola ten, čo dáva a Brunetka len nevďačne brala a brala až kým sa jej problém nevyriešil, o tom proste priateľstvo nie je... (25.11.2011)

Realita ako na podnose. Film nemá tendenciu kovergovať k trilleru (či k iným každodenným situáciam), zachádzať do absurdity, či odľachčiť situáciu humorom. Postavy sú vynikajúco vyprofilované. Divák je celú dobu umelo udržiavaný v napätí. Super robota. Môj oblúbený charakter: Bebe (03.12.2007)