Pevné pouto
The Lovely Bones
Réžia:
Peter JacksonKamera:
Andrew LesnieHudba:
Brian EnoHrajú:
Mark Wahlberg, Rachel Weisz, Saoirse Ronan, Stanley Tucci, Susan Sarandon, Rose McIver, Michael Imperioli, Christian Ashdale, Reece Ritchie, Carolyn Dando (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Štrnásťročná Susie žije šťastný život v dome s rodičmi a dvoma súrodencami. Tajne miluje svojho spolužiaka Raya (Reece Ritchie) a chce sa stať fotografom divokej prírody Jedného dňa si skráti cestu zo školy cez pole, čo sa jej stane osudným. Zavraždí ju nenápadný muž zo susedstva George Harvey (Stanley Tucci). Následne sa duša Susie ocitne v surrealistickom svete medzi nebom a zemou, kde putuje v snahe nájsť odpovede na základné otázky "prečo" a "čo ďalej". Prechádza sa ulicami a vidí svojho otca Jacka (Mark Wahlberg), ako chodí po meste a hľadá ju. Sleduje detektíva, ktorý vyšetruje jej prípad. Pozoruje aj muža, ktorý spôsobil jej smrť - jej vraha, ktorý si pomaly vyberá ďalšiu obeť. Pre Jacka sa zmysel života zredukoval na túžbu nájsť a potrestať toho, kto spôsobil ich strašnú stratu. Mama Abigail (Rachel Weiszová) zasa robí všetko pre to, aby si zachovala dcérinu pamiatku, až kým sa nezačne dusiť v domácom mauzóleu a neutečie. Ostatné deti, Lindsay a Buckley, sa úmerne svojmu veku snažia vyrovnať so stratou sestry a zároveň si chcú vynútiť pozornosť rodičov, ktorí žijú len pre mŕtvu Susie. Jediný, kto si v tejto kríze dokáže zachovať chladnú hlavu, je svojrázna babička Lynn (Susan Sarandonová), ktorá sa zo všetkých síl snaží udržať rozpadajúcu sa rodinu pohromade. (TV JOJ)
(viac)Recenzie (1 082)
Dost netradičně pojatý thriller, od kterého jsem moc toho, podle hodnocení, nečekal (obvykle tak jako vždy, když tu koukám na hodnocení před shlédnutím...). A teď vlastně už vůbec nechápu, co se tady všichni snad úplně s tím hodnocením zbláznili. Dějově i vizuálně naprosto skvěle odvedená práce a hlavně zábava a napětí až do samého konce. A aby toho nebylo málo, tak kupodivu ani Rachel zde vůbec nevypadá špatně. Takže sláva Peteru Jacksonovi a jeho zpracování Lovely Bones, protože ač se to zdá být pro některé rádoby profesionály ''nemožné a neslýchané :D'', těžko by tu nějaký uživatel csfd s jeho ideálním nápadem zpracování filmu odvedl lepší práci. ()
Skoda, ze som este necital knihu a nemozem porovnavat. Ale aj tak som si takmer cely film hovoril, ze tento pribeh by snad lepsie ani natocit nesiel. Snad len mohol Peter Jackson skratit svoje vizualne orgie a trosku viac pridat na udernosti a napinavosti filmu. Hlava mlada predstavitelka svoju ulohu perfektne zvlada a si bolo jednym z najlepsich tahov tahov obsadit prave ju do ulohy mrtveho dievcata. Stanley Tucci v podobe vraha nesklamal a za svoj vykon bol pravo nominovany na oscara. Ostatny herci predviedli svoj standartny vykon. K piatim hviezdickam toho sice vela chyba, ale kedze som si tento film uzil viac ako som ocakaval davam solidne styri hviezdicky. ()
Pro někoho milá slátanina, pro někoho milý filmový zážitek. Leč film patří k těm se smutnými scénáři, Peter Jackson Pevné pouto natočil řekl bych i stravitelně pro méně psychicky odolné jedince. Chci tím říct, že i těm, kteří zrovna neholdují podobným tragickým dramatům může Pevné pouto něco nabídnout. Zejména nádherné vizualizace, perfektně odvyprávěné dialogy, obstojná atmosféra či mladá krev v podání Saoirse Ronan. Jsem si jist, že o ní svět ještě v budoucnu dost hlasitě uslyší a zároveň doufám, že se nevydá cesty Hollywoodu. ()
Jacksonova nutkavá potřeba cpát přeplácanou vizualitu tam, kam nepatří, je opravdu chorobná, až to jeho filmům škodí. Celý film jsem držel kamennou tvář - jak při kvalitativně nevyrovnaném příběhu z naší reality, tak u samoúčelných nebeských orgií. Ale pak spadl rampouch a já umřel smíchy. 30% ()
Peter Jackson řekl, že by nedokázal natočit seriózní horor, ale potom, co jsem viděl humor v Pánovi prstenů i King Kongovi, jsem zapochyboval, zda-li to neplatí o všech žánrech. Proč to říkám, protože právě naprostá abscence humoru nahrazená ponurostí, depresivností a nostalgií je jeden z několika kladů a překvapení Pevných pout. Během sledování toho filmu jsem cítil, že něco není v pořádku, že Peter už není co býval a místo toho, aby natočil osobitý film, točí přetrikované filmy podle pochybných předloh, jednotlivé scénky nejsou příliš dobře spojeny v celek a závěr mě odkopl a nechal hrozně rozpačitým. Přesto se mi Pevné pouto líbilo, bavilo mě a počas jeho sledování jsem měl různé příjemné pocity. Herci jsou výborní, Saoirse je talentovaná a proti Markovi, nevím kolikrát to budu opakovat, nic nemám. Nejlepší ze všech je ale lidské monstrum Tucciho. Jak už jsem říkal, film se veze v zajímavé nostalgické a depresivní atmosféře, fantasy scény jsou hodně pěkné, i díky hudbě pro mě neznámých skladatelů, vražda nebo prohledávání domu jsou zase scény hodně silné a závěrečná death scene tak trochu guilty pleasure. Pro mě spíš obrazový a emocionální zážitek, než výpověď o smrti, lidských osudech a pohnutkách sériového vraha. Nakonec ne tak hrozné jak jsem po některých hodnoceních čekal, ale příště chcu od Petera zase něco osobitého, ambiciózního a dokonale funkčního. Nevím, co si v té své hobití noře pořád dělá místo toho aby točil filmy, nejlepší filmy. ()
Chvílemi z The Lovely Bones probleskují okamžiky Jacksonova režisérského talentu, ovšem tyto momenty jsou utopeny v příliš dlouhé stopáži a především v tak trochu přepálených pasážích z mezisvěta. Popravdě jak Susie zemřela, tak už Saoirse Ronan neměla moc co hrát a její posmrtné procházky a zahloubané pohledy začaly být dost nudné až otravné. I když některé emocemi nebo napětím nabité scény byly skutečně výborné, tak s trochou uměřenosti šlo ze scénáře vytáhnout určitě víc. Hodně se mi líbila hudební složka, která s děním na plátně naprosto výtečně souzněla. Z The Lovely Bones mám spíše smíšené pocity, ale na Jacksona jsem rozhodně nezanevřel. ()
Moc hezky zfilmované hrůzné téma....S. Ronan zahrála moc hezky. Film má svoji temnou stánku, která vás po celý film bude lehce lechtat v podbříšku a přitom vybarvení 'mezisvěta' je tak pěkné a moc hezky se na něj kouká. Film stojí za shlédnutí, ale není pro každého. Zvlášť ne pro maminy s malými dětmi. ()
03. 02. 2011; (53.); nesmírně smutný příběh ()
Tenhle film je pro mne těžké hodnotit. Jako otec rok a půl staré holčičky na mne zapůsobil děsivě. Právě z tohoto mám opravdu strach. Ale jako film je Lovely bones parádní zážitek. Herecké výkony obou rodičů jsou velmi přesvědčivé. Dokonce jde krásně vidět, jak se s takovou situací vyrovnávají muži a jak ženy. Susan Sarandon mě taky dost překvapila, tak odpornou babičku/tchýni by asi nikdo nechtěl. A Saoirise Ronan mám rád z filmů Shyamalana, takže už jenom kvůli ní stojí za podívaní. Celý děj filmu je řečen hned v úvodní větě a vy se přesto nenudíte. Navíc stopáž je docela dlouhá a opakuji, vy se i tak nenudíte. Pocit beznaděje je střídaný s nádhernou vizualizací "očistce" a když už máte celkem fajn náladu, zase vás nějaká scéna smete na dno. Ano, Jacksona mám rád od Vesmírných kanibalů a teď ještě víc. ()
Stranger = danger!!! Peter Jackson už v minulosti dokázal, že dospívajícím děvčatům rozumí. Nejdřív sondoval ty, které zabíjí, a teď i ty mrtvé. Postupně: Pěst na oko - tak působí téměř všechny trikové sekvence. Odmítám uvěřit, že s nimi byl Peter Jackson před uvedením filmu do kin spokojen. Kdyby byly posmrtné scény natočeny třeba formou stínového divadla, nemohlo by to dopadnout hůř. Chápu, že "mezinebí" čtrnáctileté mrtvoly působit kýčovitě musí a symbolické fantazie rozvíří spíš než cokoliv originálního památníčkovou symboliku, ale jistě by nemělo svádět k pixel-huntingu (míněno jinak) a rozpakům nad výsledky fyzikálního modelů; jedna z posledních scén by byla považována za mizernou i v pět let staré počítačové hře (to jsem hrál naposledy, možná se od té doby moc nezměnilo :-) Tím se mé výtky, pominu-li světonázorové, vyčerpávají. Že o Saoirse Ronan ještě hodně uslyšíme je nasnadě. Jako odporný monument z filmu ale trčí Stanley Tucci, který dokázal vyprodukovat takové množství osobní nechutnosti i přesto, že by špatně přilepený knírek a okaté kontaktní čočky na jiném herci sváděly spíš k smíchu. Některé prvky jeho mimického projevu jsem po filmu vyzkoušel na přítelkyni - nebyla ráda. Kdo si technickým zpracováním nenechá zkazit náladu (ostatně ani triky v Pánovi Prstenů nebyly z nejdokonalejších, čímž nenapadlo nechat si film zruinovat snad nikoho), dostane se mu zvláštního bijáku s ingrediencemi hypotetické naděje i melancholie zmaru. Dokonale udržování napětí v situaci, kdy je hlavní hrdinka pod (kukuřičným) drnem, dokazuje, že by si Peter Jackson neudělal ostudu ani čistokrevným thrillerem. Scény jako "prohlížení domečku pro panenky" či "opatrné zavírání skrýše v podlaze" utkví hluboko v paměti. Na druhou stranu produkují jistou lítost, že jich není víc, nejsou delší a um v nich naznačený téměř chybí v zásvětních pasážích, jež měly být (bez WETA a s hudbou Briena Ena a Cocteau Twins být MOHLY), pomine-li ateistický divák jisté nesrovnalosti v ideologickém vyznění filmu, povznášející a úchvatné a povznést tak film k výšinám Nebeských stvoření. Bo-hu-žel. ()
Peter Jackson je schopný režisér, no podľa mňa nezvládol tú mystickú časť medzi nebom a zemou. Prvá trištvrte hodina je totižto úžasne natočená, hlavne scéna na poli. No potom tie farebné obrazy posmrtného života mi nejak nevoňali. Samotná dejová linka v reálnom svete ma bavila omnoho viac a možno, keby sa Jackson zameral viac na ňu a spravil by z toho detektívku s prvkami jemnej mysterioznosti bol by z toho plnohodnotnejší film. Čo sa týka hereckého obsadenia, to si vybral pečlivo. Hlavne Stanley Tucci svojim hereckým výkonom schoval ostatných do vačku. V konečnom výsledku to je silnejšie 3* ako slabšie 4. 69% ()
Film začíná skoro jako film pro děti ... pak se to změní ve film pro teenagery. Následně přejde do filmu pro dospělé. A pak se to mísí všechno dohromady. Ovšem mě to vzalo a byl to chvilkami opravdu napínavý snímek. A nepochybně nejlepší byl příjezd "babičky" S. Sarandon a její přístup k životu a domácím pracem! :-) ()
Takové trochu ucourané, bez napětí. Hlavní myšlenka byla fajn, ale zpracování se příliš nepovedlo. Je dost zřejmé, že se Peter Jackson snaží dostat do kategorie vysílatelné v dřívějších hodinách a pro mladší diváky a to i přes fakt, že by se do příběhu skutečně hodil jakýkoliv napínavý okamžik a snad i kapka krve by pomohla k dotvoření atmosféry. Takhle jsem měla celou dobu pocit, že to není celé, není to úplné. A konec pro mne byl velmi neuspokojivý. ()
Tohle opravdu ne. Debilnější alegorii artových výjevů nalepených na zcela debilní děj (logika vývoje myšlenek postav mi zůstala zcela utajena) jsem snad ještě neviděl. O retardovaném závěru-nezávěru nemluvě. Hlavně, že se tam “přerostlý hobit” musel nacpat (schválně kdo ho během toho utrpení indentifikoval v tom fotolabu jak si hraje s kamerou). ()
Jednoducho nádhera! Rozhodne jeden z najkrajších a najsmutnejších počinov od majstrovského režiséra Petera Jacksona. Čarovná ukážka bezmedznej Jackovej fantázie, počas ktorej nás zavedie na miestá, ktoré sú za hranicou skutočnosti... niekde na pomedzí reality a imaginácie. Na miestá, ktoré stierajú túto pomyselnú hranicu a pretavujú ju do magického realizmu. Týmto ďalším magickým fantasy dobrodružstvom sa skrátka necháte unášať do vďačnosti. Peter Jackson pre mňa zhotovil vskutku nadpozemský a nadskutočný zážitok, ktorý nemá obdoby. Vnukol mi jeho jedinečný pohľad na niektoré skutočnosti, ktoré sú mimo ľudské chápanie. Reálie, ktoré predčia to pozemské a reálne a pozdvihnú ich do druhej dimenzie, presnejšie do tej štvrtej. The Lovely Bones je zosobnením surrealizmu ako takého, dotyk tohoto umeleckého smeru je citeľný pri každej scéne z toho druhého sveta. Režisér do snímku vzniesol nadskutočné vnímanie i cítenie a osobnú tuhú poznať posmrtný život. V tomto spirituálnom svete, ktorý sa nachádza niekde na pomedzí smrteľného sveta a toho nebeského, avšak nie je to ešte úplneže Nebo, ale iba poloraj, medzisvet či akýsi most, tkvie tá pravá vizuálna hravosť tohoto snímku. Triky sú na špičkovej úrovni a vo vizuálnom stvárnení duchovného sveta je vidieť tá všadeprítomná a bezhraničná tvorcovská predstavivosť a okázalosť. Snímok svojou kreativitou útočí na najvyššie mety, je to naprosto spektakulárny zážitok. Verím, že niektoré nápady nenájdete v žiadnom inom filme, nápaditosťou tento počin priam až prekypuje - v jednom mi verte, nápadmi sa tu fakt nešetrí. The Lovely Bones je v tomto ohľade skutočne podmanivým a nápaditým pôžitkom, ktorý je schopný nadniesť i uhranúť. Posmrtný život v tomto ponímaní je presne tou idylickou rajskou záhradou, o ktorej sa nám ani nesnívalo. Je to skrátka nebeské, donebavolajúce! Spektrálny svet pozostáva z nekonečnej komplexnosti a vo vysokom vsádza na imaginárne prostriedky. Všetko je tam väčšie, epickejšie, jasnejšie, farebnejšie a svetlejšie. Vizuál sa bezpochyby dá nazvať umením, keďže oplýva pestrou kolážou farieb a večne žiarivými svetelnými lúčmi. Nádherná je tiež aj samotná malebná krajinka, ktorá ma ustavične fascinuje svojimi scenériami, Nadchli ma i tie prapodivné až roztodivné tvary a abnormálne javy. Celé je to vydláždené krásnymi obrazcami a úchvatnými výjavmi. Áno, presne tak, The Lovely Bones je psychedelickým, kontrastným a surrealným divadlom farieb a obrazov i svetelnou hrou. Okrem vizuálnej roviny, na The Lovely Bones oceňujem i príbehovú rovinu, ktorá ťaží predovšetkým zo silných emócií a psychológie postáv. Príbeh je dosť intímny, venuje sa rodinnému putu, láske, spomienkam i utrpeniu. Hlavnou hrdinkou deja je roztomilé malé dievčatko Susie Salmon, ktoré je krásne svojou milotou, detskou nevinnosťou a naivitou i pôvabom. Avšak jedného dňa sa táto detská naivita stretne s krutým svetom dospelých a bude ju to stáť jej život. Človek si za ten docela krátky čas, čo pozná mladistvú Susie, je schopný si k nej vytvoriť vzťah a pevné puto. V okamihu jej smrti a počas následného vyrovnávania sa s jej vraždou divák prežíva akútnu smršť emócii, dokonca aj slzy na vás doľahnú. Intenzita zážitku však neustále rastie a svojou pravidelnou dávkou silných emócií diváka zaručene obmäkčí. Tón a atmosféra sa nesú prevažne na melanchólii a zármutku zo straty blízkej osoby. Ústredné témy filmu sú docela temné a patrí sem napríklad: rozpad rodiny, emocionálna vyťaženosť, nezvládnuteľnosť situácie a nevysporiadanie sa s faktami. Je to príbeh o medziľudských vzťahov a prekonaní toho ťažkého... o oprostení sa od ťažoby, od toho pozemského a pominuteľného,... o úľave a uzdraveniu na duši. The Lovely Bones je svetom, ktorý vo vás vzbudí radosť i ošiaľ. Film je predovšetkým rodinou drámou na pozadí tragických udalostí, avšak dostávame sa i do teritória krimi thrilleru či dokonca až psychologického. Dramaturgia funguje veľmi dobre, obzvlášť keď dôjde na napínavé scény. Naratív je štrukturalizovaný do dvoch rovín. Do tej fantasknej a do tej hmatateľnej s tým, že pravidelne dochádza k obmene a prelínaniu naturalistických pasáži s tými polonovými - abstraktnými. Páči sa mi, čo Peter Jackson porába s kamerou v tomto snímku, veľmi zaujímavo kombinuje a strihá jednotlivé scény. Chémia medzi hercami je skvostná, Mark Wahlberg a Rachel Weisz sú báječný a Saoirse Ronan v hlavnej role zažiarila. () (menej) (viac)
Veľké haló a hype nakoniec pochovala šedá nuda. Možno by som to prehodnotil, keďže sú to už dlhé roky od premiéry ako súčasný rodič, ale priznám sa, že ma opätovné zhliadnutie absolútne ale absolútne neláka. ()
Silný příběh, který Peter Jacskon přeumělkoval. Chtěl bych v tomhle vyprávění cítit nechuť, strach a tísnivost. Chci cítit bláto, které vidím. Místo toho se snažím potlačit všechny ty kýčovité záběry, které celý film degradují neskutečně. V Roklince u Pána prstenů to člověk ještě zkousne a odpustí, ačkoliv ta čistota je tady obdobná a nechá se vyčíst i právě u LOTRa. Tak tady to ubližuje přes míru, příběh fajn, podání nehezké. ()
Hlavní hrdinka je nesmírně působivá. Mladičká zrzka se světle šedýma očima se nevídá příliš často. Věčná škoda, že se stala obětí vraždy. Děj filmu, který se točí kolem její posmrtné existence, je bohužel poplatný představám sluníčkářských esoteriků. Celkový dojem však vylepšuje pátrání po vrahovi děvčete, které holka ze záhrobí sleduje. Připojuji záznam tematicky korespondujícího snu, jednoho z mnoha, jimiž mě mé nevědomí v posledních letech až s únavnou pravidelností obšťastňuje. - - - Sen o záhrobí (v noci z 15. na 16. března 2021) - - - Nějak jsem zemřel a při té příležitosti jsem na chvíli ztratil vědomí. Proberu se v autě. Je to taková luxusní americká kára, dlouhá, široká a bez střechy. Řídí ji šofér v livreji. Ptám se, kam mě veze. Prý do adaptačního centra, kde zůstanu asi rok, a potom mě odveze dál. Koukám, že adaptační centrum je penzion obklopený docela malebnou přírodou. Zapíši se na recepci a dostanu klíč od pokoje. Dále se dozvím, kdy se podává snídaně, oběd a večeře a také se mi dostane upozornění, abych se od penzionu nevzdaloval víc než na dohled, protože jinak bych se mohl ztratit. Pomyslím si, že mi to nehrozí, protože stejně budu chodit jenom kouřit před dům. Pokoj je slušně zařízený a objevím tam i poličku s knihami, které jsem nikdy nečetl: výborná beletrie a pár velmi zajímavých knih o magii. No sláva, aspoň budu mít co číst. Kvalita podávaného jídla mi také vyhovuje. A co osazenstvo? Penzion je poloprázdný, všichni včetně mě jsou ve věku zhruba třiceti let. Je příjemné cítit se po tak dlouhé době zase fyzicky normálně. Navážu pár kontaktů a bavím se s hosty o jejich předchozím životě. Jsou to lidé z různých společenských vrstev a s různými osudy. Nedaří se mi najít žádné styčné body. Začnu se poohlížet po ženských. Zaujme mě jedna mulatka, snad proto, že jsem v životě žádnou mulatku neměl. Dám se s ní do řeči. Žila v Brazílii a byla vyznavačkou kultu umbanda. Její patronkou byla Pomba Gira. Konečně spřízněná duše! Jak se sem dostala? Přivezl ji nějaký převozník na člunu. Zajímavé. Má v pokoji také nějaké knihy? Ano, jsou to knihy, které napsali orišové. Žena se nechá až překvapivě snadno přesvědčit, aby se mnou šla do postele. Sexuální prožitek je však podivně rozplizlý a neurčitý. Ptám se ženy, jak to vnímala, a ona mi potvrzuje totéž. Vypadá to, ach sakra, že v ráji asi nebudeme. Zahlédnu oknem auto se známým šoférem. Napadne mě, že asi přivezl nějakého nového hosta, ale ne, přijel pro mě. Říkám, že jsem tady sotva měsíc, a on mi vysvětlí, že v různých místech záhrobí plyne čas různým tempem, zatímco on se řídí tzv. absolutním časem. Následuje výklad fyzikální definice pojmu sekunda. No dobrá, jdu si sbalit věci, moc jich ostatně nemám: pyžamo, kartáček na zuby a ještě pár drobností. Přesto mám pocit, že jsem na něco zapomněl. Nahlížím do polic, otevírám šuplíky, nikde nic. Posléze najdu v krabici od bot klíče od mého pražského bytu. Na kroužku klíčenky je připevněný kus kartonu s nápisem NEZAPOMENOUT! DŮLEŽITÉ! Písmo je moje, ale nevzpomínám si, že bych to psal. Každopádně strčím klíče do zadní kapsy kalhot a kapsu zapnu na knoflík. Můžeme vyrazit. () (menej) (viac)
Tento rok mi Peter Jackson hneď na svojom začiatku vyrazil dych. Ani netuším čo napísať ďalej. Po tomto citovom rozobraní sa píše ťažko. Ja viem, celkovo zápletka ako prevzatá z každej druhej ocsarovej drámy, ale to čo do Pevných pút vložil Jacskson, to aby sme už pohľadali. Veľmi svojské pojednávanie o ľudských vzťahoch=putách, smrti nevinného dieťaťa a akási kompenzácia detského utrpenia v nádherných predstavách, myšlienkách a fantastického hlasu malej Susie, na pomädzí nádherných vizuálnych hrátok detských predstáv a ich ideového "medzisveta" po smrti. Celý film pôsobí dojmom akoby sám Jackson niečo podobné prežil. Silne vygradovaná zimomriavková záležitosť s veľkou štipkou napätia, akoby sálala priamo od samotnej obete vraždy. Spolu so skvelou dokonale namixovanou a nastrihanou hudbou, a vôbec jej rôznorodosťou, fantastickou kamerou Andrewa Lesnieho a kvalitných hereckých výkonov na čele s Rachel Weisz, predstavujú Putá skvelú a napočudovanie dynamickú drámu, s obrovským množstvom na dlho zapamätania hodných obrazov. Niekto konečne ukázal, že i dráma môže byť svojou troškou fantasy, citovou rozparvou a dynamickým príbehom, a nie len smutná a strnulá konverzačka, ktorá tak často býva s dramatickým podaním spájaná...skvelá práca Peter. ()
Jacksonovi tady kryje záda (zřejmě hodně silná) knižní předloha, a výteční herci v čele s nechutně dokonalým Tuccim. Právě on a obě sestry Salmonovy táhnou celý film a scény, kdy jsou v Tucciho domě, patří společně s první půlhoďkou, k tomu nejlepšímu z celého filmu. Vyobrazení pestrobarevného "světa" v životě po životě zpočátku nevadilo, ale se stoupající stopáží štvalo čím dál víc, stejně jako trestuhodné nevyužití obou rodičů...7/10 ()
Súvisiace novinky
Peter Jackson jde do války
Dokonce hned do dvou. Není divu – jeho „rodinný thriller“ Pevné pouto prozatím sbírá rozpačité recenze, takže Jackson příště zrežíruje něco, co mu jde nejlíp – nějakou megalomanskou válečnou řež. Ve… (viac)
Hobit bez přidané hodnoty?
Peter Jackson má napilno. Stále dokončuje svůj „rodinný thriller“ The Lovely Bones (kdy konečně uvidíme nějakou ukázku nebo alespoň foto z natáčení?), nedávno rozjel postprodukci The Adventures of… (viac)
Novinková smršť
Čachrování s podzimními premiérami, Downey, Jr. jako komiksový padouch, Spielbergův Tintin a obrovští roboti na vás čekají v dnešním souhrnu. Přesun šestého Harryho Pottera na příští léto vyvolal v… (viac)
Vzpoura na Brosnanově lodi
Danny DeVito se chystá na historicko-dobrodružnou plavbu pod napjatými plachtami. Zní vám to divně? Rychle si na to zvykněte. Dannyho nový režijní počin se začne natáčet už v září. Půjde o adaptací… (viac)
Reklama