Výmena

Clint Eastwood během několika málo let dokázal zaplavit stříbrná plátna slušnou řádkou kvalitních filmů, které možná řadě divákům nesedly kvůli oscarovým masážím, jimž se díky svým kvalitám pochopitelně nevyhly. Nejinak tomu je i v případě Výměny, která vyniká svou příjemnou retro-atmosférou a hereckými výkony. Film stojí a padá s výkonem Angeliny Jolie, jejíž sex-appeal je po celou dobu ukryt pod neproniknutelnou hradbou make-upu, o kterém se může tvůrcům Stmívání jen zdát. Silné líčení může také za zazdění většiny emocí, které hlavní hrdinka prožívá. I přesto jí ale divák fandí v jejím boji proti všem, kdo se k ní otočil zády. Výsledný dojem kazí přílišná doslovnost, kdy každá postava má nějakým způsobem uzavřenou svoji linii ať už více či méně uspokojivým způsobem. Eastwood umě spojuje křehký příběh jedné ženy se soudním dramatem a dramatem z prostředí psychiatrické léčebny. Novým snímkům Finchera, Mendese ale i Eastwoodovi podráží nohy nestřídmost v podobě délky jednotlivých filmů. Slibný rozjezd Výměny se poté v poslední půlhodině poněkud vleče. I přes těch pár výtek stojí výměna za pozornost. 8/10 (10.02.2009)

"Co je čím starší, tím lepší?" padlo docela nedávno v jedné notně pitomé primácké soutěži, kterou nechám pro klid duše nejmenovanou. Víno? Lego? Psi? Ženy? Dr. House? Tom a Jerry? Ha! Kdybych onehdy viděl Výměnu a mohl se nadobro utvrdit ve svém počínajícím "podezření", bez prodlení bych prohlásil: "Ne, ne, ne, ne! Mýlíte se! Clint Eastwood, lidi. Clint Easwood!" Tolik citu, tolik starosvětské režijní bravury, tolik přehledu a úcty může na celuloid přenést jedině on. Téměř dokonalý film, jehož jedinou vadou je opravdu pouza ta rytmicky nepovedená paralelní montáž stříhající mezi dvěma soudními síněmi (ohleduplně vytknuta již na stránkách Cinepuru). Drobnost, která však nemá absolutní šanci přebýt zjevné a nadčasové kvality tohoto veledíla. Bravo! // Ale Grand Torino je lepší. ;) (18.02.2009)

Eastwood a nejpevněji držený vzorec. Příběh, který by se dal převyprávět třemi větami, natáhne přes dvě hodiny, ale fascinujícím talentem přinutí diváka si onen čas náramně užít. Každá emoce působí opravdově, Angelina překonává svoje herecké hranice a dobová atmosféra útočí na všechny moje smysly. Nebýt celý film prodchnut velmi věrohodným, nepříjemným a neustupujícím nádechem nelidství, mohlo být ještě lépe. (14.09.2009)

Hrozně emocionální film. Většinou na mě tyhle věci moc nepůsobí, ale tohle mě prostě jaksi vzalo. Nenáviděl jsem všechen personál blázince, cejtil nebezpečí z policajtů a hrůzu a hnus z toho perverta. Angelina Jolie tady měla nejlepší roli, ve který jsem jí viděl. Věřil jsem jí fakt všechno. Clintova režie opět jistá a bez chyby a i když jsem cejtil jistou euforii při těch konečnejch rozsudcích, tak (bacha spoiler) kluka to bohužel nevzkřísilo. Film vyzněl sice jako docela "happyend" ale pro mě ne. (24.02.2009)

VÝMĚNA je nejlepší film Clinta Eastwooda za poslední roky. A když napíšu "nejlepší film Clinta Eastwooda za poslední roky", mám tím na mysli "raději bych si pustil tohle kriminální melodrama než jiná" (což v případě boxerského MILLION DOLLAR BABY a válečného diptychu VLAJKY NAŠICH OTCŮ a DOPISY Z IWO JIMY či dramatu TAJEMNÁ ŘEKA bohužel neplatí). Snad poprvé stojí u Eastwooda v centru vyprávění soběstačná a silná žena, která se nevzdává a nepotřebuje mentorskou mužskou postavu pro rady a snad poprvé se neprojevuje odpor vůči institucionalizovaným autoritám v podobě církve. Stylová dobovka, která je žánrově klamavá stejně jako poslední eastwoodovské počiny, je zdánlivě kriminálkou, ale ve skutečnosti melodramatem a protože hlavní úlohu zastává žena, klamání tělem je mnohem přijatelnější než v případě TAJEMNÉ ŘEKY. Jinak se nevypráví o ničem jiném, než na co jsme u Clinta zvyklí: westernové schéma jedince proti přesile zůstává zachováno, ale na rozdíl od předchozích kriminálních (melo)dramat KRVAVÁ STOPA a TAJEMNÁ ŘEKA VÝMĚNA drží pohromadě a postrádá zbytečnou doslovnost zmíněných staromistrovských (v nejlepším slova smyslu) opusů. Zatím nejvyzrálejší (myšlenkově i formálně) Eastwoodovo dílo tak atypicky sleduje ženu, která se ale jako ostatní eastwoodovské postavy nevzdává a chce dotáhnout věc až do konce, ale zjišťuje, že jasnou odpověď nikdy nedostane, protože jednotlivé pohledy nesloží komplexní pohled na jednu historickou událost (na rozdíl od VLAJEK NAŠICH OTCŮ A DOPISŮ Z IWO JIMY). 10/10 (17.12.2008)