Kanon

Uguuu! Unyuuu! Auuu! Po zhlédnutí původní verze Kanonu jsem se bál, že remake si nedokážu užít, naštěstí neoprávněně. Je sice pravda, že pokud jde o příběh, tak se obě verze dost pravděpodobně velmi přesně drží původní bishoujo hry a tak se mi v tomto ohledu mnoho nového nedostalo (i když 13 a 24 dílů je přece jen rozdíl - a 24 se zdá být lepší volnou, neboť 13 dílný starší seriál se určitému krácení nevyhnul). Ze hry vychází i design postav, který yenn zmiňuje, když hovoří o příliš velkých očích - těžko to tedy vyčítat týmu z Kyoto Animation. Jenom vzhled hlavního hrdiny je, mám pocit, odlišný více (není divu, hra je first person - takže Yuuichi není vidět...leda by tam bylo zrcadlo). Už je to nějaký čas, co jsem starý Kanon viděl, takže vzpomínky nejsou dokonalé, ale hlavní hrdina se mi v remaku jeví mužnější, sebevědomější a tak nějak méně ve vleku událostí. Z yennova komentáře (který určitě stojí za přečtení, a to tak, až mám pocit, že mi nezbylo nic zásadního ke sdělení) by člověk, který rád čte divoce mezi řádky, mohl dospět k závěru:"Eroge znamená, že v Kanonu je nějaká erotika." Jak mě upozornil yenn v diskuzi, ve hře tomu tak skutečně je, ale v seriálech ne. V obou je však dost na to, hlavně originální příběh a sympatické postavy, abych jim dal *****. Kdybych měl doporučit jen jeden z nich, byl by to přeci jen tento remake. Je toho odvyprávěno více, mám pocit, že to byla větší legrace, když přišlo na humor a je technicky dokonalejší. Komu se Kanon hodně líbil, může ještě zkusit seriál AIR. Je podobného ducha a IMHO také velice příjemný (i když Kanon mi připadá o něco lepší). (26.07.2007)

Seriál plný opakujících se citoslovců již zmíněných mými předchůdci je milý, vtipný, poměrně i romantický a v 2/4-3/4 části velmi dojemný. Yuiichi je konečně po delší době klučina s velkým K, který si z holek po většinu času dělá legraci a nechová nikterak přihlouple. Nicméně v mnoha pasážích byl seriál trochu uspěchaný a nedotažený. Přišlo mi, že vztahu s Makoto se věnoval nejvíce/nejhlouběji (a u něho jsem asi i nejvíce prosmutněl/pro mě vrchol seriálu), u ostatních až tolik ne, jakoby si uvědomovali, že už nemají tolik dílů na to. Nejvíc to nakonec odnesl konec, který ač je mi příběhově blízký, tak jeho formou a rozuzlením zase naopak velmi vzdálený. I přes to mi byly téměř všechny postavy tak sympatický, že mi bude Kanon chybět. (26.04.2015)

Krásný, smutný příběh s koncem, který mi tak trochu zabraňuje dát plný počet. Asi jsem tak trochu masochista. Ne, že by bylo něco špatného na tom, jak to končí, to chraň Bůh, ale nesedlo mi to. Avšak věřím, že spoustě ostatních se takový závěr zamlouvat bude. Opening jsem si vychutnala až u posledního (předposledního) dílu, předtím na mě moc nepůsobil. Ending mě nezaujal vůbec, slyšet jednou a zahodit, není špatný, ale můj vkus mu neholduje. Dívky, vyskytující se zde, kolem hlavního hrdiny, mi přišly všechny tak trochu stejné, jasně, každá měla své klady a zápory, každá měla svůj citoslovec, ale něco měly společného, co to je, nepovím, protože si to sama nedokážu uvědomit, snad až to blikne... Ale největším kladem tohoto anime je především ten, co zapomněl, co se před 7 lety stalo - Aizawa Yuuichi. Nadmíru se mi líbil jeho smysl pro humor, jeho frky, pošklebování, pošťuchování ostatních, to bylo prostě úžasný. Držel se dlouho, opravdu dlouho, dokud nezačal až moc trpět a vtípky vymizely, naštěstí, to bylo jen na pár posledních dílů, takže vše ok. Navíc by se jeho poznámky asi nehodily (Mně jo, scénáři ne -_^ ). Jinak když se ještě vrátím k holkám - všechny byly fajn, ani jedna mi nelezla na nervy, ani jedna neukázala kalhotky, ani jedna netrpěla komplexem "mám-moc-malá-prsa-co-teď?". Rozhodně je to nadprůměrné anime z prostředí školáků okořeněné nadpřirozenem. (24.07.2009)

Dlouho jsem se tomuhle dílku vyhýbal, protože jsem věděl, že se na to musím dobře psychicky připravit. Ještě dnes mám v živé paměti, jak mě dostal Clannad + after story a prostě jsem věděl, že tohle bude podobné. No a bylo to přesně tak, jak jsem čekal, ale stejně mě to zastihlo nepřipraveného. Kanon mi představil jedny z nejúžasnějších a nejroztomilejších anime charakterů jaké jsem kdy viděl (Makoto, Ayu, Shiori...), nechal mě se do nich bezhlavě zamilovat, dokonce jim ještě přidal roztomilé citoslovce, aby byli ještě roztomilejší a to jen proto, aby mi pak ukázal, že život není peříčko a jak moc dokáže bolet a tak jsem si zase jednou pobrečel jak želva a nechával se unášet na vlnách tohohle dílka, které bylo něco neskutečného, emotivního, roztomilého, vtipného a neuvěřitelně smutného. Naštěstí přišel konec a stalo se přesně to co jsem si podvědomě přál a tak to nakonec bylo prostě dokonalé. Tohle anime je prostě samo o sobě pro mě takový malý zázrak... 10/10 (07.07.2015)