Spálené spomienky

oscarový benicio del toro, oscarová halle berry, oscarový sam mendes a oscarová susanne bier... sa "oscarovo" sekli podľa povestného príslovia o majstrovi tesárovi a urobili neskutočne sa vlečúcu, na city hrajúcu a emócie žmýkajúcu moralitku-schému-pózu, z ktorej sa mi kútiky krivili do úsmevu a hladina cukru stúpala do závratných výšok... a halle, ktorá je inak kočka, no o jej hereckom talente vždy pochybuje, a to dokonca aj po plese príšer, kde si tú zlatú sošku poctivu vyšukala, tu je urobená tzv. "na chuderku", takže hoci jej hlavnou danosťou "so far" je pre mňa jej vzhľad, tuto ma iritoval... rovnako ako ma iritoval david duchovny, o ktorom som si až do poslednej chvíle myslel, že vstane z mŕtvych z toho, aký to bol svätec... takže jediné, na čo sa dalo pozerať, aj keď tam toho bolo sakramentsky málo, bola odfarbená satanistka alison lohman (26.11.2013)

"Acceet the good". Ano, pozitivně smutný příběh plný emocí, které se mně ale tentokrát opravdu jen lehce dotkly. Celou dobu jsem měla stále pocit, že na něco čekám, tolik tam toho bylo nevysloveného a tolik jsem se chtěla něčeho chytit, ale nebylo čeho. Ale když pominu svoje pocity, tak Spálené vzpomínky demonstrují, jak by měly fungovat mezilidské vztahy ve vyhrocených životních situacích. Opravdu silné momenty se střídaly s těmi slabšími, ale rozhodně se nejedná o nic průměrného a bravurní roli Jerryho v podání Benicia Del Tora jsem si vysloveně vychutnávala, jak byl přesvědčivý. V každém případě se jedná o snímek, který stojí za zhlédnutí. (10.02.2013)

"A teď mě chyť za ucho a masíruj mi lalůček !!" ;) Nejzajímavější, nejosobitější a především lidsky nejvěrohodnější sdělení Spálených vzpomínek alespoň pro mě tkví právě v této replice.. Neboť ženy nacházejí zalíbení v různých obsesivních bizarnostech, stejně tak i Berryina vdova Audrey, ač to tvrdohlavě popírá, si vytvořila závislost na dost podivném mechanismu..;) Po vizuální, byť ty úmysly s trapně esteticky plochými motivy v podobě velmi podivných úhlů kamery či prvoplánovitého nasvícení jsem poněkud nepochopil, a hudební stránce se dánské režisérce podařilo natočit velmi zvláštní film, který však jako drama s prvotním cílem vyvolat v divákovi potřebné emoce kulhá jako stará chromá kobyla.. Del Toro a David Duchovny se opravdu moc snaží, přičemž oba dva byli víceméně do svých rolí vybráni naprosto prvoplánovitě bez jakéhokoliv prostoru pro vývoj postav, bohužel za vlasy tak mocně přitažený kýčovitý scénář plný klišé, až to bolí, i neschopnost tvůrců se rozhodnout, kterým směrem se vlastně vydat, jim nedává příliš prostoru, nehledě na naprosto nechronologické vyprávění příběhu, který se nakonec stává tak myšlenkově roztříštěným, až ve výsledku nedokáže sdělit vůbec nic, natož vyvolat nějaké hlubší emoce, přičemž téma drogy, smrt a hledání se by jistě mělo vyvolávat přinejmenším znepokojení či úzkost.. Tragická kýčařka Susanne Bier pro mě osobně platí za nesmírně přeceňovanou tvůrkyni, která si hraje na umění a jen tupě stylisticky opisuje od jiných skutečných režisérů, kteří mají naopak svá formální ozvláštnění žánru velmi dobře promyšlená.. [ Dabing 7/10 ] Velmi zdařilá záležitost Tvůrčí skupiny Josefa Petráska s dialogy a režií Filipa Jančíka. Potěší i tradiční spojení Duchovny, Cigánek. (11.08.2013)

Specialistka na rodinná dramata, dánská režisérská hvězda a bývalá signatářka Dogmy Susanne Bier, dokáže umně navodit atmosféru a její tvůrčí postupy v divákovi vyvolají potřebnou dávku sympatií k jednotlivým postavám. Emočně lehce probublávající vyprávění, nechronologické, inscenované jemnou, leč pevnou rukou pak dokáže velmi přesvědčivě snoubit s realistickým pohledem na svět. Připouštím, že mnohým to může připadat jako zručně vyztužený konstrukt, zajetý v šablonovitých kolejích. Až sám jsem kolikrát tápal, jaké stanovisko k filmu zaujmou. Nicméně si to všichni tragédií poznamenaní šlapou až do závěrečných titulků, aniž by nabídli něco, prostě NĚCO víc. Jen tuhle tragická událost, tam vyrovnávání se s ní, tady možný nový vztah, tam zase sžírající drogová závislost. Strhla mě spíš forma, jakou je snímek prezentován – hra s detaily, s atmosférou a bezpochyby i typově přesní herci – dostal mě nejen (po dlouhé době mnou viděný) David Duchovny, ale především do nebes vynášený, drogově závislý Benicio Del Toro, trestuhodně opomenutý minimálně oscarovou nominací. Ostatně herecky je film naprosto konzistentní. Halle Berry, i když tu a tam „kopíruje“ svoji variaci z Monster´s Ball, je naprosto přesvědčivá, stejně jako její filmové děti Alexis Llewellyn a Micah Berry. Sdělení prostě nemusí být pokaždé nějak zásadní!! 80%. (10.05.2008)

Akosi sa nejde ubrániť porovnávaním s 21 gramami (B.del Toro, chronologicky rozhádzané rozprávanie príbehu...), no na rozdiel od A.G.Iňárittuho, Susanne Biel občas sklzne až k lacnému sentimentu a niektoré scénky doslova šuštia papierom (napr. to s tými 20 doláčmi čakal asi každý), takže očakávaný sústrasný pocit s postavami sa nekoná - aspoň nie u Halle Berry. Ak je tu niekto presvedčivý, tak štndardne Benicio del Toro (09.01.2009)