Muž z ocele

Zhlédnuto v kině. Dvakrát! Bez znalosti jakéhokoliv předchozí snímku o Supermanovi (plánoval jsem se na všechny předchozí podívat ale jaksi to nevyšlo) jsem šel do kina na tento nový spektákl od Snydera. A výsledek mě nezklamal. Man of Steel je první blockbuster z roku 2013, který naplnil má očekávání (na rozdíl od Star Trek Into Darkness či Iron Man 3) téměř na 100 %. Je to doslova epický film, ve kterém prakticky vše funguje jak má, casting se povedl (nevím, co má většina lidí proti Amy Adams, ale já ji žral) a vše podtrhuje fenomenální hudba od Hanse "každý můj soundtrack zní prostě božsky" Zimmera. K tomu si připočtěme fakt, že finále trvá přes půl hodiny (možná i víc, nevím, nedíval jsem se na hodinky, protože jsem měl oči přikované k plátnu) a je to opravdu směsice zvukových efektů, prachu a betonu. Na první zhlédnutí jsem z tohoto filmu měl dobrý pocit a věděl jsem, že se na to musím jít podívat ještě jednou, trochu si srovnat myšlenky. Na druhé zhlédnutí jsem si film opravdu užíval a neměl jsem prakticky co vytknout. Doufám, že tohle samé budu moct napsat i u jiného filmu (mého adepta na blockbuster roku 2013) Pacific Rim. 95 %. (01.07.2013)

Mn(NO3)2 + KIO4 + 3 H2O --> HMnO4 + KIO3 + 2 HNO3 + Kryptonit = Man of Steel. Vizuální a efektovou orgií nabitý Man of Steel, který ve své první polovině přináší pohled na Kal-Elovu minulost, minulost jeho rasy i hledání sebe sama v zdánlivě cizím světě, přeroste v mega bitvu plnou akčních efektů s notnu dávkou padajících budov, proti vojenskému generálovi Zodovi ze Supermanovy rodné planety Kryptonit. 75 % (27.10.2013)

Supermanský mýtus optikou toho křesťanského, přičemž snahu o ozvláštňování hlavního hrdiny dalece přesahují ozvláštnění vedlejších postav - a naopak žel poněkud shazuje trikově opulentní dvojité finále. Více na Douglasových poznámkách. (22.06.2013)

Zatímco avengerácké bijáky cílily na nerdy a vážní Batmani oslovovali široké publikum, které na komiksárny jinak nechodí, "Muž z oceli" představuje superhrdinský film, který zkouší jít cestou pro žánr zcela netypickou. Nový Superman je totiž pojatý jako chick flick. Vedle očekávaných záběrů, kde se fešácký hrdina promenuje nahoře bez, to naznačuje především vyprávění zaměřující se výhradně na vztahové motivy (rodina a kořeny hrdiny, ochranitelství, zodpovědnost a obětování se i vztah s Lois Lane začínající na bázi vzájemného respektu a přetvářející se do lásky). Příznačně samotná Lois Lane byla pojatá jako opravdu profesionální reportérka, takže tentokrát nemá podobu křehoučké krasavice čekající na záchranu, nýbrž coby aktivní a citově zaangažovaná postava představuje ideální identifikační figuru pro dnešní divačky. Cílení na ženské publikum pak definitivně stvrzuje zdejší podoba obvyklých blockbusterových záběrů, které mají cílovému publiku utvrdit adekvátnost jeho reakce vůči zobrazovanému dění. Zatímco v "Transformers" takto máme klučinu, který bitku velkých robotů nadšeně okomentuje výkřikem "Wow", v "Muži z oceli" příznačně najdeme řadu záběrů, kde Lois Lane a především vojanda Carrie Farris zasněně hledí na Supermana či přímo komentují jeho přitažlivost. V zásadě také vyprávění řazené nikoli chronologicky nýbrž tematicky a Snyderova estetika luxusních reklam, která každý záběr stylizuje tak, aby měl maximální emocionální dopad na diváky a aktivoval všechny jejich smysly, odpovídají zacílení na ženy, neboť komiksový příběh transformují do impresivní podívané útočící v prvé řadě na city. (29.06.2013)

Kombinace Transformers a Spider-Mana – a to jako pochvalu moc brát nelze!! Když jsem si myslel, že mě už nic nemůže překvapit, přišla jakási obrovská CGI chapadla. Ze snímku je cítit soutěživost, kterak „já velký rejža“ už tolikrát oživenou látku ozvláštním. A ano, Muž z oceli se rozhodl vykročit radikálně novým směrem. Mně to ale bohužel nestačilo. Přiléhavý trikot je zpátky, a i když má snímek bezmála dvě a půl hodiny, jednotliví aktéři nám nestihnou skoro vůbec přirůst k srdci. Škoda, že víc prostoru nedostali oba otcové-mentoři Russell Crowe a Kevin Costner, náš hrdina se zase docela málo vyptává a svůj úděl přijímá až příliš nekriticky – prostě to na něj tak nějak spadlo. Zack Snyder natočil jeden opravdu vymazlený film – předělávku hororu Georgea A. Romera Úsvit mrtvých, která byla jeho debutem. Od té doby mě nedokázal překvapit. Chlapík s červeným pláštěm to rozhodně nezměnil. První polovinu ještě dokážu nějak kladně ohodnotit (a to hlavně díky oběma tatíkům), ta druhá je jen destrukčním bordelem bez duše. Tohle opulentní bourání mrakodrapů a házení nákladními auty je nesmírně otravné a skrz naskrz nudné. Až mi přišlo, že nejdůležitější je dotlačit děj k akci, která se ale trestuhodně rychle okouká. Kvalita triků je velmi proměnlivá a nestrhne. To, že Snyderova verze spolkla závratných 225 milionů ještě neznamená, že z ní musím padnout na zadek!! (24.10.2013)