5 centimetrů za sekundu

Na první pohled film, který je vyprávěný obrazem i přesto, že stále někdo mluví. Na druhý dílo, které své jednotlivé složky provazuje přesně tak, jak bych to chtěl jednou mít v nějakém vlastním filmu. Útržky vět, zpřeházené myšlenky, asociativní plynutí obrazů, zpochybnění trojí jednoty, obrovská výmluvnost záběrů na tvář, či na obyčejné krabičky od mléka. Každý jeden prvek získává nevídanou svobodu a samostatnost, díky čemuž funguje v celku zvláštním a originálním způsobem. I kdyby nic jiného, tak velmi poučná podívaná. (Čímž nechci nijak zastírat skutečnost, že mnohé, spíše většina použitých prostředků se datuje až do dob němého avantgardního filmu.) (08.07.2010)

Spomienková a vizuálne úchvatná meditácia na tému čas a láska v podaní jedného z najtalentovanejších animátorov súčasnosti Makoto Šinkaia. Ruka v ruke s dvorným skladateľom Tenmonom vytvorili ďalší krásny príbeh, plný nádherných myšlienok a pocitov starostlivo schovaných pod každú snehovú vločku, pod každý okvetný lístok sakury. Pre mňa krásne potvrdenie autorovho majstrovstva, ktoré hlavne v snežných scénach pôsobí ako z iného vesmíru. Po dopozeraní mám strašnú chuť prechádzať sa jeho svetom a sledovať osudy hrdinov tak aby si ma nevšimli, len aby som mohol byť bližšie k atmosfére tohto pozoruhodného diela. (04.05.2014)

Povedený destilát filmové melancholie, u jehož sledování jsem se právě při tom správném citovém rozpoložení místy málem rozplynul blahem. Jsou tam sice kýčovité obrazy, ale při jejichž pozorování jsem většinou v ústech neměl podobný pocit odporu, jako jsem měl při sledování jiných přestylizovaných snímků. Krásné v detailech, krásné ve své vnitřní skromnosti. Padající lístky sakur, poletující vločky sněhu a jeden malý lidský příběh, který jsem si dokázal vychutnat. Pan Šinkai zkrátka tyhle snímky dělat umí. –– „Hey... They say it's five centimeters per second. The speed at which the sakura blossom petals fall... Five centimeters per second.” (22.04.2012)

Přiznám se, že od filmu, který má 90% jsem bohužel čekala přeci jen trochu víc:/ Byla to pro mě trochu změna, trošku jiná animace, než na jakou jsem byla doteď zvyklá, ale to rozhodně nebylo na škodu - naopak chvílemi jsem s otevřenou pusou koukala jak to bylo detailně ztvárněné. Asi to byl příběh, co mi tak uplně nesedl.. melancholické náměty já strašně ráda, ale tohle bylo na mě nějak moc. První kapitolka krásná a já se těšila, jak to bude pokračovat.. Ale druhá kapitolka byla slabší a já se začala nudit. no a třetí? ta mi přišla nějaká nedotažená.. No jak by řekl Rimmer, taková ubulená limonáda byla ta třetí část. No prostě se asi vrátím k Miyazakiho dílkům..;) (21.10.2008)

Dnes som si len tak, z čírej zvedavosti, pozrel 5cmps, konkrétne druhý krát, či sa mi to náhodou nebude páčiť o niečo viac. Mal som to totiž uložený v spomienkach ako pomalší film s nevýraznými postavami, z ktorého som mal na pamäti akurát animáciu a hudbu, takže ako čistý priemer, no stále mi nešlo do hlavy, prečo má ten film tak šialene dobré ohlasy a niektorí ľudia ho dokonca považujú za veľdielo. Tak som si pripravil čaj, pohodlne si zaľahol, zapol som si to, párkrát som si zazíval a ani som sa nenadal, už to bolo za mnou. Výsledok? Pomalý film s nevýraznými postavami, ktorý sa pravdepodobne snažil divákovi podať nejaké silné posolstvo, ktoré však bolo vyrozprávané formou patetických dialógov, ktoré človeka obohatia max o ďalšie nervy a tak jediné, čo mu ostáva je pozerať sa na peknú grafiku, ktorú však už videl aj tak miliónkrát, pretože pán autor nepríde s ničím novým. Komplexný príbeh nedostaneme a pekný poetický príbeh taktiež nie. Dokonca tam hrá stále jedná istá melódia od začiatku do konca. Tá je síce príjemná, rovnako animácia, ale aj keď prvá menovaná vec tvorí viac ako 60% môjho obvyklého filmového zážitku a vizuálna stránka asi ďalších 10%, najdôležitejší filmový aspekt je v mojom ponímaní obsah a práve tieto vyšperkované, vizuálne nádherné diela, si ho zaslúžia možno aj najviac. Pretože 5cmps mohol byť pokojne najlepším animovaným filmom všetkých čias a dôvodom prečo milujem kinematografiu a všeobecne umenie. Makoto Šinkai si však znovu volí ten istý formát, ten istý námet, ten istý film a človek tak dostane rovnaké h... ako vždycky, akurát zabalené v málinko lesklejšom obale než naposledy. Dobre, to už asi málinko preháňam, ale pointa je snáď jasná. Kedy sa dočkám namiesto pekne vyzerajúcej animácie pekne vyzerajúceho príbehu? (07.03.2021)