swed

"Vertigo" je ta nejhorší noční můra (popření ideálu dokonalosti) a zároveň i ten nejkrásnější sen, ze kterého se nejde probudit. V době svého vzniku značně nepochopený film, se postupem času stal vrcholnou ukázkou toho, co je kinematografie schopna nabídnout a těžko bude kdy překonán. James Stewart, ve své nejlepší a také zcela netypické roli psychicky narušeného detektiva, je doplňován neméně přesvědčivou Kim Novak, která bez chyby zvládá jak oduševnělé herectví, tak i živočišný protipól. Je pro mě záhadou, jak mohl Hitchcock stvořit tak hypnotický obraz filmu. Kamera a hudba jsou v dokonalém souladu, který byl nezbytný pro patřičnou atmosféru snímku. O "Vertigu" bylo napsáno už mnoho analýz, i naposedmé jsem byl schopen v něm nalézt nové a nové detaily. Kdo viděl film pouze jednou, těžko ho může zcela pochopit. "Vertigo" je o beznadějné a zdrcující posedlosti oživit a zhmotnit staré vzpomínky, které jsou (i přes obrovskou vůli) nenávratně ztraceny v naši minulosti. MASTERPIECE 10/10

Jsou filmy, které ve vás vyvolají něco těžko popsatelného. Stejný pocit jsem měl (pokud mě paměť neklame) snad jen jednou, a to u Hitchcockova "Vertiga". Teď jsem ho zažil znovu díky "Tenkrát v Americe". Gigantické dílo o síle přátelství a vlivu peněz, působí jako poslední opravdu velký klasický film. Je neuvěřitelně lidský a zároveň i krutý, vyráží dech technicolorovými malbami a dojímá monumentální hudbou. Tenhle film jako by oživoval svůj vlastní snový časoprostor. Je škoda, že "Tenkrát v Americe" je dnes téměř přehlíženo a přitom se jedná o jeden z nejlepších filmů historie. MASTERPIECE 10/10

Nepopsatelný zážitek. Spolu s "Dvojím životem Veroniky" je "Červená" vrcholem nejen Kieslowskeho tvorby, ale i evropského filmu. Najdeme zde všechna režisérova témata (láska, samota, osud, náhoda...), které se tu objevují spolu s důmyslným proplétáním realit a volným stylem vyprávění. Za pozornost také stojí výkon Irene Jacob, která je stejně šarmantní jako ve "Veronice". Přiznám se, že jsem film napoprvé plně nedocenil, po dalším zhlédnutí jsem ale pochopil, jak všechno do sebe přesně zapadá a vytváří tak magický a mnohovrstevnatý celek s poselstvím. Po všech těch strastích a životních ranách nám Kieslowski definitivně ukazuje, že tam venku na nás čeká něco, kvůli čemu se vyplatí bojovat. 10/10

Zřejmě poslední kapitola kultu jménem Twin Peaks je jakousi hardcorovou verzí seriálu - halucinogenním psychoterorem. Po první půlhodině, která ještě nese známky humoru (i když tato část působí dost natahovaně a možná i zbytečně), se dostáváme konečně do Twin Peaks, které ale ztratilo svou ironii a lehkost. Všechno, co by Lynchovi do televize nepustili, dal sem. Je tu víc sexu, odvážných záběrů i násilí. Další věc, kterou mohou být fanoušci TP zklamáni, je například absence mnoha seriálových postav a prostředí (vůbec se neobjeví policejní stanice, pila ani hotel). Navíc s každou odpovězenou otázkou vyvstávají otázky další (např. zelený prsten, elektřina, výstup D.Bowieho). Hlavní předností tedy nakonec zůstala ústřední herecká dvojice Sheryl Lee-Ray Wise, jejichž vzájemné konfrontace plné brutality vás rozhodně nenechají chladnými. Lynch prostě natočil něco, co se snaží podobat seriálu, ale paradoxně dosahuje zcela jiného vyznění i atmosféry. Neříkám, že je to špatné, je to prostě jiné. Lynch byl přece limitován délkou a to mu možná svazovalo ruce. I přes všechny tyto výhrady, kterých není málo, musím dát vysoké hodnocení. Je přece podstatné, že jsme se opět (a pravděpodobně i naposledy) mohli vrátit do městečka, kde sovy nejsou tím, čím se zdají být. Příjemná nostalgie, co říkáte? P.S. Kdo by přece jen toužil po nějakém tom přídavku, má hned dvě možnosti, a to v podobě knih, které u nás vyšly: "Tajný deník Laury Palmerové" a "Zápisky agenta Coopera".____S odstupem let navyšuji na maximum. Neproniknutelnost mnoha scén mi nevadí (je to součást kouzla celé ságy), Sheryl Lee podává neskutečně sugestivní výkon a finální katarze je hodně silná. Takže tak. 10/10

Jeden z nejlepších filmů 80.let. Drama o člověku, který se ke svému okolí choval stejně jako ke svým soupeřům v ringu, o muži, jenž nezvládl kontrolu nad sebou samým a také na to doplatil. Strhující kreace Roberta De Nira (ale i všech ostatních herců), dravá režie Martina Scorseseho, téměř před ničím neuhýbající čb kamera a emotivní hudba činí z tohoto snímku dokonalou záležitost. 10/10

To nejlepší z Tarantina. "Hanebný pancharti" v sobě nemají ani špetku vypočítavosti. Vše, co se na plátně odvíjí, je vždy nějakým způsobem důležité pro následující děj. Tarantino odkrývá esenci filmařiny, cituje z její historie a tvoří takovým způsobem, který nutí k aktivnímu sledování (případně k obsáhlému analyzování). "Pancharti" jsou důvodem, proč mít rád FILM - jsou chytří, vzrušující, sofistikovaní...až se mi nechce věřit, že něco takového zabodovalo u většinového diváka. 10/10

Film, který udělal z Dustina Hoffmana hvězdu, ani po neuvěřitelných 40. letech výrazně nezestárl. Je to určitě vlivem skvělého scénáře, jenž musel v době svého vzniku působit dosti nekonvenčně, ale i hereckým výkonem začínajícího Hoffmana, který tuto roli pojal velmi originálně a sympaticky. Mike Nichols tak za pomoci nestárnoucích písní Simona a Garfunkela natočil snímek, který se dělí do dvou skvělých polovin, přičemž  každá z nich je úplně jiná, ale obě spojuje režijní bravura a zábavnost (svádění, žádání o ruku, závěrečný souboj s křížem...). "Absolvent" je prostě klasika a jen dokazuje to, že některé filmy jsou mladé stále. 10/10